Maďarská centrální banka dnes zvýší sazby znovu o 100 bb (Ranní zpráva z finančního trhu)

V rámci středoevropského regionu budou dnes investoři sledovat především zasedání maďarské centrální banky. Ta by podle nás měla zvýšit základní úrokovou sazbu o 100 bb, stejně jako na předchozím březnovém zasedání. Z amerických dat přitáhne pozornost hlavně ukazatel spotřebitelské důvěry od Conference Boardu. Čekáme sice jeho nepatrné zvýšení, i tak by však spotřebitelský sentiment měl zůstat nejnižší za více než rok.

Spotřebitelská důvěra v USA v dubnu vzrostla

V hledáčku středoevropského regionu dnes bude především zasedání maďarské centrální banky. Ta podle nás opět zvýší základní úrokovou sazbu o výrazných 100 bb, stejně jako tomu bylo na posledním zasedání 22. března. Na něm centrální bankéři již avizovali, že následující pohyby úrokových sazeb budou také výraznější povahy. S dnešním zvýšením ze 4,4 % na 5,4 % by se tak základní sazba měla přiblížit týdenní depozitní sazbě, která je aktuálně na úrovni 6,15 %. Tu přitom banka v uplynulých měsících používala více jako nástroj pro komunikaci své měnové politiky směrem k finančnímu trhu a základní sazba tento vývoj pouze dobíhala. Hlavním důvodem pro pokračující zpřísňování měnové politiky zůstává inflace, jejíž březnová výše v Maďarsku činila 8,5 % y/y. Vrcholu obě zmíněné úrokové sazby podle naší prognózy dosáhnou v červnu na úrovni 6,9 %. Rizika však vnímáme jako vychýlená ve směru ještě vyššího vrcholu, a to především ve spojitosti s možným oslabením forintu, ke kterému by mohlo dojít vlivem geopolitických událostí.

V USA bude hlavním ekonomickým údajem dneška spotřebitelská důvěra. Její ukazatel od Conference Boardu by měl podle našeho odhadu ukázat na zlepšení ze 107,2 b. na 109,3 b. Půjde však pouze o dílčí korekci výrazného poklesu z března, přes kterou spotřebitelský sentiment zůstane nejnižší od února loňského roku.

Ekonomický sentiment se v dubnu výrazně zlepšil

Důvěra v českou ekonomiku v dubnu překvapivě výrazně vzrostla a byla dokonce nejvyšší za posledního třičtvrtě roku. To výhradně souviselo s nárůstem důvěry podnikatelů, která se zvýšila na nejvyšší úroveň od loňského června. V rámci podnikatelského sektoru se nálada zlepšila v průmyslu a službách. Zatímco v průmyslu byla stejně jako ta celková nejvyšší za posledního třičtvrtě roku, ve službách dokonce dosáhla nejvyšší úrovně od listopadu 2018. Průmyslové podniky lepé hodnotí zejména poptávku, oproti březnovému propadu však došlo také ke znatelnému vylepšení očekávaní ekonomického vývoje pro následující měsíce. Využití výrobních kapacit ve zpracovatelském průmyslu se v dubnu oproti lednu snížilo jen nepatrně, z 83,3 % na 81,6 %. Hlavním omezením růstu produkce v průmyslu zůstává nedostatek materiálu. Jako hlavní bariéru ho v dubnu vybralo 38 % oslovených podniků, zatímco v lednu to bylo 31,2 %. Podnikatelé ve službách hodnotí pozitivně hlavně poptávku v uplynulých třech měsících. Ve stavebnictví a obchodu se důvěra naopak mírně meziměsíčně snížila. Další pokles sentimentu, ve srovnání s březnem však již jen mírný, byl v dubnu zaznamenán i u spotřebitelů. Zde je tak důvěra nejnižší od listopadu 2012. Oproti březnu se dále zvýšily obavy spotřebitelů především ohledně jejich finanční situace.

Pozitivně překvapil také vývoj podnikatelské důvěry v Německu. Dubnový Ifo index mírně vzrostl z 90,8 b. na 91,8 b., zatímco se čekal jeho pokles na 89,0 b. Nad odhady přitom skočilo jak hodnocení současné situace, tak i složka hodnotící očekávání podnikatelů pro následujícího půl roku.

Člen bankovní rady Aleš Michl v rozhovoru pro Forbes uvedl, že nepodpoří případné kurzové intervence, které by ČNB použila pro zmírnění vnějších cenových tlaků. Podle Michla by centrální banka do vývoje kurzu neměla zasahovat. Zopakoval také, že podle jeho názoru je současná inflace dána hlavně externími faktory, které ČNB nemůže ovlivnit, a proto nebude nadále hlasovat pro zvyšování úrokových sazeb.

Na finančních trzích byl včera patrný nárůst rizikové averze, a to především v důsledku pokračujícího šíření covidu v Číně. Ta vlivem politiky nulové tolerance přemýšlí o dalším zpřísnění protiepidemických opatření. Riziková aktiva tak čelila výprodejům. Akciové trhy v průběhu evropského obchodování klesaly o zhruba 1,5 % a cena ropy Brent z obav o nižší poptávku zaznamenala během včerejška pokles o přibližně 5 %. Obchodovala se tak poblíž 100 USD/barel. Euro k dolaru oslabilo o cca 0,5 %. Koruna pak proti euru ztratila asi 0,4 %, když se její kurz pohyboval poblíž 24,42 CZK/EUR.