Turecký plán na 30 let – výstavba dálnic, rozvoj železnice i logistiky

Turecko chystá v příštích třiceti letech rozšíření dálniční sítě o tisíce kilometrů a sází také na rozvoj železniční dopravy i posilování logistických kapacit. Infrastrukturní plány do roku 2053 představil na začátku dubna ministr dopravy a infrastruktury Adil Karaismanoglu v rámci akce „Transportation and Logistics Master Plan – Transportation 2053 Vision Launching“ v Istanbulu.

Turecko hodlá zvýšit podíl železniční dopravy. Foto: Shutterstock

V?oblasti silniční dopravy Turecko oznámilo plány na rozšíření své dálniční sítě v?následujících 30 letech o 5?527 km v?rámci celkem 22 existujících či plánovaných projektů. Největší nové dálniční úseky se přitom soustředí do střední Anatolie a na středomořského pobřeží, kde se počítá s?dálničním propojením Antalye s?Sanliurfou přes Mersin. I přes tato rozšíření je ale patrný pokles důležitosti silniční dopravy v?tureckém plánování – do roku 2053 se počítá s?poklesem podílu silniční nákladní dopravy ze 71 % v?současnosti na 57 %.

VĚTŠÍ DŮRAZ NA ŽELEZNICI

Naopak stále větší důraz se klade na železnici, u které má do roku 2053 vzrůst podíl nákladní dopravy na 22 % ze současných 5 %. Toho bude docíleno díky stavbě více než 8?500 km nových železničních tratí, přičemž nejvýraznějšími projekty zde jsou propojení Mersinu přes?Ankaru s?hraničním přechodem Kapikule na bulharské hranici či spojení Ankary se?západním Ázerbajdžánem přes Nachičevan a koridor Zengezur na jihu Arménie. V?oblasti železniční dopravy je také patrný velký zájem zahraničních investorů, možné je zmínit spolupráci, kterou turecká strana uzavřela s?Velkou Británií týkající se financování vysokorychlostního elektrického železničního spojení Ankary s?Izmirem (503 km) pomocí tzv. „Buyer Credit Scheme“ v?rámci UK Export Finance mechanismu na podporu „zelených“ projektů.

ROZVOJ PŘÍSTAVŮ

Velice zajímavá je i oblast námořní dopravy a rozvoj kapacit tureckých přístavů. Ten největší kontejnerový v?Mersinu se dočká nového vysokorychlostního železničního spojení s?bulharskými hranicemi i lepšího dálničního spojení. Obecně Turecko plánuje navýšení kapacit svých přístavů v?následujících 30 letech na více než  420 milionů tun ze současných 254?milionů tun. Zdaleka největším námořním projektem ale zůstává „Kanal Istanbul“, který je ovšem v?plánu zmíněn jen v?obecné rovině, bez specifikace data dokončení či dalších detailů. 

VÝSTAVBA A REKONSTRUKCE LETIŠŤ

Ankara také v?následujících letech počítá s?výstavbou či rekonstrukcí devíti letišť. Zde opět můžeme upozornit na strategickou důležitost Mersinu, kterému se do správy dostane plánované letiště Cukurova nacházející se mezi Mersinem a Adanou. Adana tímto přijde o své vlastní letiště, na jehož místě se počítá podobně jako u Atatürkova letiště v?Istanbulu s?výstavbou veřejného parku. Regionálně je ale v?oblasti výstavby a rekonstrukce letišť výrazný důraz na černomořské pobřeží, kterého se z?devíti nových projektů letišť týká pět. Turecko se také dále připravuje na pozici logistického hubu spojujícího Evropu s?Afrikou i Asií, čehož plánuje dosáhnout zdvojnásobením svých logistických megacenter z?13 na 26. 

Celkový balík peněz, se?kterým se pro tyto projekty počítá, dosahuje téměř 200 miliard amerických dolarů. Turecká administrativa, která za posledních 20 let do infrastrukturních projektů dle vyjádření vrcholných činitelů napumpovala více než 170 miliard dolarů, ovšem počítá s?rychlou návratností výdajů. Aktuálně běžící projekty mohou zájemci z?řad českých firem sledovat na stránkách ministerstva dopravy a infrastruktury, Tureckých státních drah (TCDD) či přímo přes elektronický portál se všemi veřejnými zakázkami (EKAP). Velvyslanectví v?Ankaře ve věci rádo poskytne potřebné konzultace.

Pavel Daněk, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v?Ankaře

Kerem Özpolat, ekonomický specialista, Velvyslanectví ČR v Ankaře