Před inflací nejlépe ochrání sbírání poštovních známek – lépe než akcie nebo nemovitosti. Zhodnocení filatelistických sbírek překonává rapidní inflaci průměrně o 9 % ročně

Český statistický úřad dnes zveřejní čísla k březnové inflaci. Bude obří. Alespoň tedy na poměry tohoto tisíciletí. Nejpravděpodobněji vykáže hodnotu 12,4 procenta, nejvyšší od května 1998. Nelze ovšem vyloučit, že bude vyšší i než třináct procent. V krajním případě může dokonce překonat hodnoty ze začátku roku 1998, kdy dvakrát po sobě vykázala úroveň 13,4 procenta. To by znamenalo, že ceny v Česku rostou nejvýrazněji od prvního roku jeho existence, konkrétně od prosince 1993.

Nejvyšší inflace za poslední skoro čtvrtstoletí – možná za takřka 30 let – vyvolává u české veřejnosti stále častěji otázky, jak se proti takovému růstu cen bránit. Jak chránit kupní sílu svých úspor. Inflace totiž do jednociferného pásma klesne nejdříve koncem letošního roku, a to ještě spíše pouze tehdy, pokud se nevyhrotí válečná situace na Ukrajině.

Přikázáním číslo jedna pro inflační časy je nenechávat peníze na účtu v bance. Místo spoření investovat. Jenže každé investování je rizikové. Navíc, jak ukazuje historická zkušenost, ani investování rozhodně vždy není zaručenou pojistkou proti inflaci. Dokonce ani investování do dluhopisů, akcií nebo nemovitostí.

Nabízí se ale ještě jiná alternativa. Sbírání. Například umění, vína nebo poštovních známek. Právě sbírky takovýchto předmětů rapidní inflaci poměrně spolehlivě přebíjejí.

Jedna z mezinárodně nejvíce stahovaných odborných ekonomických studií posledních dvanácti měsíců, „Nejlepší strategie do inflačních časů“, vychází z amerických, britských a japonských dat za poslední takřka století. Tým autorů – zastoupeni jsou akademici i praktičtí ekonomové – v ní hledá odpověď právě na to, jak v době vysokého růstu cen investovat tak, aby výnos investice předčil tempo inflace. Bohužel, právě ani akciové, dluhopisové či nemovitostní investování, které je i v Česku nejčastější, rapidní inflaci nepřebíjí.

Například v USA během osmi poválečných období vysoké inflace přinášely akcie průměrně záporný roční výnos minus sedmi procent. Nemovitosti zaznamenaly rovněž záporný výnos, byť ne tak výrazný jako akcie.

Kdo však sbírá umění, víno nebo poštovní známky, ten se ani rapidní inflace obávat nemusí. Historicky totiž podle zmíněné studie platí, že sbírky poštovních známek zhodnocují tak výrazně, že i rapidní inflaci dokážou v průměru překonat o devět procent (viz první zezelenalý sloupeček v tabulce níže). Takže pokud celoroční inflace činí třeba 15 procent, sbírka známek zvýší svoji cenu průměrně o 24 procent. Sbírka umění poráží inflaci o sedm procent a vinný archiv o pět procent.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)