Makroekonomická predikce - duben 2022

ISSN 1804-7971

• Makroekonomická predikce - duben 2022 (.PDF, 1155 kB)

Úvod a shrnutí

Ruská vojenská agrese vůči Ukrajině zcela změnila obraz světa v roce 2022 a překreslila růstové vyhlídky. Nejvážnějším důsledkem války je samozřejmě ztráta lidských životů a humanitární krize, ovšem i ekonomické následky jsou velmi vážné. Rusko a Ukrajina se sice na globálním HDP podílejí jen zhruba 2 %, hrají ale podstatnou roli jako dodavatelé řady surovin. Na komoditních trzích se tak ruská invaze projevila růstem cen a zvýšenou volatilitou. Válka také podtrhla význam energetické bezpečnosti a snižování závislosti na Rusku v klíčových energetických dovozech.

V důsledku války na Ukrajině lze přinejmenším v krátkém období očekávat nižší hospodářský růst, prohloubení problémů v dodavatelských řetězcích a zesílení již tak vysokých inflačních tlaků. Fiskální politika se navíc bude muset vypořádat se zvýšenými výdaji na zabezpečení ukrajinských uprchlíků i na podporu nejchudších domácností ohrožených vysokými cenami energií.

Ve 4. čtvrtletí 2021 se reálný hrubý domácí produkt ČR, očištěný o sezónní a kalendářní vlivy, mezičtvrtletně zvýšil o 0,8 %. Meziroční růst dosáhl 3,7 %.

Spotřeba domácností vzrostla o 9,4 %. Extrémně vysoké tempo růstu odráželo nejen nízkou srovnávací základnu, ale i nárůst reálného disponibilního důchodu a výrazný meziroční pokles míry úspor. Spotřeba sektoru vládních institucí vlivem zvýšení zaměstnanosti a nákupů zboží a služeb vzrostla o 2,6 %.

Tvorba hrubého fixního kapitálu byla vyšší jen o 0,9 %. Významněji vzrostly investice do dopravních prostředků a obydlí, ostatní kategorie stagnovaly nebo poklesly. Ze sektorového hlediska byl růst tažen investicemi domácností.

Příspěvek změny stavu zásob a cenností k ekonomickému růstu (5,8 p. b.) byl, stejně jako ve 3. čtvrtletí, dominantním faktorem zvýšení ekonomického výkonu. Firmy doplňovaly skladové zásoby, patrně aby předešly výpadkům v dodávkách komponent i ztrátám plynoucím z vysoké inflace, a také se nejspíše zvýšily zásoby nedokončené výroby.

Příspěvek salda zahraničního obchodu byl naopak hluboce záporný (-7,1 p. b.), a to nejen kvůli výpadkům produkce na export, ale i vysokému tempu dovozu danému silnou akumulací zásob.

Za celý rok 2021 vzrostl ekonomický výkon ČR o 3,3 %, k čemuž kladně přispěly všechny složky domácí poptávky, nejvíce změna stavu zásob a spotřeba domácností. Naopak saldo zahraničního obchodu se zbožím růst ekonomiky silně zpomalilo.

Výsledky roku 2022 budou zásadně ovlivněny ruskou agresí a změnou nastavení mezinárodních obchodních vztahů. Při všeobecné nejistotě pracujeme se scénářem, že se hlavní negativní dopady budou koncentrovat do 2. čtvrtletí. Celoroční tempo růstu české ekonomiky by mělo zpomalit na 1,2 %. Růst by měl být tažen investicemi vládních institucí i soukromého sektoru a spotřebou. Spotřebu domácností však bude tlumit razantní nárůst životních nákladů, zejména cen energií, a zpřísnění měnové politiky. Saldo zahraničního obchodu by růstovou dynamiku nemělo téměř ovlivnit.

Vysoká inflace zpomaluje ekonomický růst a snižuje životní úroveň obyvatel. Průměrná míra inflace by letos měla dosáhnout 12,3 %. Meziroční inflace by po zbytek roku měla být dvouciferná, přičemž by během 2. čtvrtletí měla kulminovat nad úrovní 13 %. K mimořádně silnému růstu spotřebitelských cen by měly významně přispět ceny ropy, elektřiny a zemního plynu. Zvýšené náklady firem se pak promítnou do cen zboží a služeb. Proinflačním směrem budou působit také problémy v dodavatelských řetězcích a mzdové náklady v soukromém sektoru. Zvýšení měnověpolitických sazeb však oslabí domácí poptávkové tlaky a přispěje k posílení kurzu koruny k euru, což bude mít protiinflační efekt.

V roce 2023 by průměrná míra inflace mohla zvolnit na 4,4 %. K 2% inflačnímu cíli České národní banky by se přitom meziroční inflace měla přiblížit až v závěru roku.

Na trhu práce se dále prohlubují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků, který je patrný prakticky ve všech sektorech ekonomiky. Míra nezaměstnanosti v roce 2021 v průměru dosáhla 2,8 % a letos by se mohla snížit na 2,5 %. Vlivem zpožděných efektů slabého růstu v letošním roce by se však míra nezaměstnanosti mohla v roce 2023 nepatrně zvýšit na 2,6 %.

Běžný účet platební bilance skončil v roce 2021 schodkem ve výši 0,8 % HDP, což byl první deficit od roku 2013. Bilance služeb a prvotních i druhotných důchodů by se v poměrovém vyjádření neměla v horizontu predikce výrazně změnit. Nedostatek komponent spolu s růstem cen výrobních vstupů a energií by však měl vést k dalšímu zhoršení bilance zboží v letošním roce. Schodek běžného účtu by tak měl v roce 2022 dosáhnout 2,2 % HDP, v roce 2023 by se mohl snížit na 1,9 % HDP.

Hospodaření veřejných financí v roce 2021 ve výši -5,9 % HDP bylo stále ovlivněno epidemií koronaviru, jejími ekonomickými důsledky a opatřeními provedenými v oblasti zdravotnictví, stejně jako dopady stimulační politiky státu. Odhad výsledku hospodaření na tento rok ve výši -4,5 % HDP reflektuje doznívající epidemii, předpokládané hospodářské a finanční důsledky ruské agrese vůči Ukrajině a s ní spojené humanitární krize i pomoc domácnostem a firmám postiženým enormním růstem cen. Zadlužení veřejných financí pravděpodobně vzroste ze 41,9 % HDP v roce 2021 na 42,7 % HDP ke konci roku 2022.

Tabulky a grafy

• Tabulky a grafy - duben 2022 (.XLSX, 989 kB)

Příprava Makroekonomické predikce

• Data k výpočtu potenciálního produktu/mezery výstupu (.XLSX, 143 kB)
  aktualizováno 8.4.2022
• Příprava Makroekonomické predikce – pohled pod pokličku (.PDF, 94 kB)
  aktualizováno 25.7.2013

Zhodnocení historie predikcí na MF ČR

• Makroekonomické predikce na MF ČR - pohled do zpětného zrcátka (červenec 2013) (.PDF, 194 kB)
• AnalytIQ - nástroje nejen k analýze kvality makroekonomických predikcí MF (.ZIP, 385 kB)
  AnalytIQ aktualizováno dne 8.4.2022
  Spuštění aplikace vyžaduje Microsoft Excel 2010 nebo Microsoft Excel 2007. Je potřeba povolit makra.

Informace

• Makroekonomickou predikci zpracoval odbor Hospodářská politika Ministerstva financí České republiky. Materiál zahrnuje predikci na roky 2022 a 2023 a u některých ukazatelů výhled na další 2 roky (tj. do roku 2025). Makroekonomická predikce vychází 4x ročně (v lednu, dubnu, srpnu a listopadu).
• Přivítáme jakékoliv připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky zasílejte na adresu: macroeconomic.forecast(zavináč)mfcr.cz
• Uzávěrka datových zdrojů:
  Makroekonomická predikce byla zpracována na základě údajů, které byly známy k 31. březnu 2022. Uzávěrka dat pro fiskální predikci byla 6. dubna 2022.