Predikce makroekonomického vývoje v ČR - predikce HDP na roky 2024 a 2024

Česká ekonomika v 1. čtvrtletí 2024 meziročně klesla o 0,2 % (proti 0,3 %), ve srovnání s předchozím čtvrtletím sezónně očištěný HDP vzrostl o 0,2 % (proti 0,4 %). Hospodářskou aktivitu nejvíce podpořila odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství a dále netržních služeb, nejvýrazněji ji naopak tlumil pokles hrubé přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu. V rámci mimořádné revize byly upraveny celé časové řady národních účtů od roku 1990.

Více: Makroekonomická predikce MFČR - srpen 2024. 

 

 

Spotřeba domácností byla v 1. čtvrtletí meziročně vyšší o 1,2 % (proti 1,6 %), a to díky výraznému poklesu míry úspor, snížení reálného disponibilního důchodu naopak spotřebu tlumilo. Domácnosti více utrácely za zboží krátkodobé spotřeby, nákupy ostatního zboží i služeb však byly meziročně nižší. Spotřební výdaje rezidentů v zahraničí (ve stálých cenách) vzrostly o více než 10 %.

Spotřeba vládních institucí se meziročně zvýšila o 3,4 % (proti 2,2 %). Za dynamikou stojí zejména nákupy zboží a služeb. Ty rostly ve všech subsektorech, nejvíc u ústředních vládních institucí. V rámci naturálních sociálních dávek vykázaly vyšší tempo i zdravotní pojišťovny.

Tvorba hrubého fixního kapitálu se snížila o 3,5 % (proti růstu o 4,2 %). Investiční aktivitu podpořily pouze investice do dopravních prostředků a zařízení, ostatní objemově významné kategorie vykázaly pokles. Ze sektorového hlediska bylo snížení investic plošné, oslabila investiční aktivita domácností, firem i vládního sektoru. Vládní investice nepatrně podpořily projekty spolufinancované fondy EU.

Změna stavu zásob a cenností z růstu ekonomiky ubrala 2,6 p. b. (proti 2,7 p. b.), tvorba hrubého kapitálu se tak propadla o 13,1 % (proti 6,2 %). Domníváme se, že silný pokles zásob v 1. čtvrtletí odrážel – stejně jako v minulém roce – především pokles zásob nedokončené produkce a normalizaci zásob výrobních vstupů.

Saldo zahraničního obchodu ekonomický růst podpořilo v rozsahu 1,8 p. b. (proti 0,2 p. b.). Zatímco vývoz zboží a služeb meziročně klesl jen nepatrně o 0,2 % (proti 2,0 %), dovoz se snížil o 3,0 % (proti 2,5 %). Vývoz do eurozóny oslabil, naopak export do ostatních zemí EU i mimo EU vzrostl. Dovoz pak kromě nízké dynamiky exportu tlumila také slabá domácí poptávka (zejména investice a pokles zásob).

Sezónně očištěný HDP se ve 2. čtvrtletí 2024 podle předběžného odhadu díky domácí poptávce mezičtvrtletně zvýšil o 0,3 % (proti 0,5 %). Ve 2. polovině letošního roku by pak oživení české ekonomiky mělo pokračovat. Ve výsledku by se tak reálný HDP mohl v roce 2024 zvýšit o 1,1 % (proti 1,4 %). Soukromá spotřeba by se po poklesu v loňském roce měla opět zvýšit, zatímco růst spotřeby sektoru vládních institucí by měl zvolnit, mj. v souvislosti s konsolidací veřejných financí. Investiční aktivita bude tlumena nižšími výdaji nejen soukromého, ale i vládního sektoru. Negativně se projeví přechod mezi finančními perspektivami u kohezních fondů EU. Změna stavu zásob bude hospodářský růst dále tlumit, i když ne tak silně jako v minulém roce. Saldo zahraničního obchodu by na růst HDP mělo působit pozitivně, a to především v souvislosti s oslabením dovozně náročné investiční poptávky a očekávaným vývojem zásob.

V roce 2025 by hospodářský růst mohl zrychlit na 2,7 % (proti 2,6 %). Růst bude podle predikce tažen domácí poptávkou, což však zároveň podpoří růst dovozu. Příspěvek zahraničního obchodu by tak navzdory silnějšímu růstu našich obchodních partnerů měl být záporný.

Reálná spotřeba domácností by se letos mohla zvýšit o 2,1 % (proti 2,7 %) a v roce 2025 o 3,9 % (proti 3,5 %). Míra úspor by v letošním roce mohla začít postupně klesat, její snižování však zpočátku bude tlumit snaha domácností s nižšími příjmy obnovit finanční rezervu. Výrazněji by měl pokles míry úspor spotřebu domácností stimulovat až v roce 2025, přesto by však míra úspor měla setrvat výrazně nad dlouhodobým průměrem před rokem 2020. V tomto i příštím roce by k poklesu míry úspor mělo přispívat také snižování úrokových sazeb, ačkoliv motiv spořit bude vzhledem k výši úrokových sazeb na počátku horizontu predikce ještě relativně silný. Reálné příjmy domácností by se díky poklesu inflace a přetrvávajícímu napětí na trhu práce měly v obou letech zvýšit. Dynamiku soukromé spotřeby může mírně tlumit konsolidační balíček.

Růst spotřeby sektoru vládních institucí by v letošním roce mohl zpomalit na 2,3 % (proti 1,6 %). Kromě fiskální konsolidace se projeví také přechod na novou finanční perspektivu 2021–2027, který však bude do určité míry korigován náběhem běžných výdajů z ostatních nástrojů EU, hlavně Nástroje pro oživení a odolnost. V roce 2025 by vládní spotřeba měla odrážet pokračující konsolidaci a pokles schodků státního rozpočtu, její růst odhadujeme na 2,2 % (beze změny). 

Tvorba hrubého fixního kapitálu by v roce 2024 měla kvůli hospodářským problémům v zemích eurozóny, přetrvávajícímu negativnímu sentimentu a nižšímu využití kapacit v průmyslu klesnout o 0,5 % (proti růstu o 2,2 %). Tlumit ji bude také restriktivní nastavení měnové politiky. Současně se projevuje přechod na novou finanční perspektivu fondů EU, a to v prvé řadě u investic sektoru vládních institucí. Pro příští rok pak díky hospodářskému oživení v eurozóně a růstu vládních výdajů podpořených unijními finančními prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost počítáme se zvýšením investiční aktivity o 3,6 % (proti 2,4 %). Na soukromou investiční aktivitu bude rovněž pozitivně působit plánovaná investice společnosti onsemi do výroby čipů.

Předpokládáme, že v průběhu letošního roku bude docházet ke snižování skladových zásob a dokončování rozpracované produkce. V příštím roce by pak proces normalizace zásob měl pokračovat. Změna stavu zásob by tudíž v roce 2024 na růst HDP měla působit negativně, pro rok 2025 je očekáván kladný příspěvek. Tvorba hrubého kapitálu by tak letos mohla klesnout o 4,7 % (proti 1,5 %), v roce 2025 by se měla zvýšit o 6,6 % (proti 0,5 %).

Očekáváme, že vývoz zboží a služeb v letošním roce vzroste o 2,7 % (proti 1,5 %). Růstovou dynamiku bude limitovat slabý vývoj exportních trhů, pozitivně naopak bude působit exportní výkonnost, která by měla těžit ze silné výroby motorových vozidel v 1. polovině letošního roku (viz kapitolu 3.4). Předpokládané zrychlení růstu vývozu v roce 2025 na 3,4 % (proti 3,7 %) reflektuje oživení hlavních exportních trhů. Dynamika vývozu a domácí poptávky, zejména dovozně náročných investic, se pak promítá v tempu dovozu zboží a služeb, který by v roce 2024 mohl vzrůst o 1,4 % (proti 1,2 %). Zrychlení růstu na 5,8 % (proti 3,4 %) v roce 2025 odráží nejen pokračující oživení domácí i zahraniční poptávky, ale i dovoz pro výše uvedenou investici společnosti onsemi.