Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání 31. 3. 2022

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu na 5,00 %, tedy o 0,50 procentního bodu. Současně rozhodla o zvýšení diskontní sazby na 4,00 % a lombardní sazby na 6,00 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro ponechání sazeb beze změny.

Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o vyhodnocení aktuálně dostupných informací, které do velké míry souvisejí s ekonomickými dopady války na Ukrajině. Ta významně změnila výhledy zahraničních i domácích veličin, které byly součástí zimní prognózy. S ní byl konzistentní výrazný nárůst tržních úrokových sazeb následovaný jejich postupným poklesem od druhé poloviny letošního roku. Ve světle nových skutečností vyhodnotila bankovní rada na dnešním jednání rizika a nejistoty zimní prognózy jako znatelně proinflační, a to zejména v krátkodobém horizontu. Tato rizika současně vyvolávají potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu, než předpokládala zimní prognóza.

Evropská ekonomika, která se na počátku letošního roku vzpamatovávala z pandemie koronaviru, bude negativně ovlivněna vojenským konfliktem na Ukrajině. Ten spolu se sankcemi proti Rusku vyvolal prudký růst cen energetických, průmyslových i potravinářských komodit. Povede také k déletrvajícím problémům v dodávkách materiálů a komponent. Očekávaný růst zahraničních cen průmyslových výrobců se tak posunul výrazně vzhůru, zejména pak pro letošní rok. Z podobných důvodů byla směrem nahoru přehodnocena také spotřebitelská inflace v eurozóně, i když v menší míře. Očekávané negativní efekty války na Ukrajině stály i za snížením výhledu ekonomické aktivity v efektivní eurozóně v letošním a příštím roce. Predikce zahraničních úrokových sazeb se posouvá směrem nahoru, zejména pak v příštím roce.

Cena ropy Brent roste z důvodu omezené těžby již od začátku letošního roku a po invazi Ruska na Ukrajinu její růst dále zrychlil. Výhled ceny ropy se tak ve srovnání s předpoklady stávající prognózy výrazně zvýšil. Současně došlo k mírnému oslabení kurzu eura vůči dolaru včetně jeho výhledu.

Domácí inflace se v prvních dvou měsících letošního roku, tedy ještě před vypuknutím války na Ukrajině, dále výrazně zvyšovala a v únoru přesáhla 11 %. Nacházela se tak zřetelně nad prognózou. Za tímto vývojem stál především překvapivě prudký růst cen potravin. Ten odrážel nebývale vysoké ceny světových agrárních komodit spolu s nečekaně silným růstem domácích cen zemědělských výrobců. Válka na Ukrajině, která je jedním z předních světových vývozců pšenice, dále posiluje cenové tlaky v segmentu potravin. K odchylce inflace od prognózy přispěl i znatelně vyšší růst regulovaných cen, zejména energií, a cen pohonných hmot. Jádrová inflace se vyvíjela zhruba v souladu s prognózou. Dosavadní vývoj inflace svědčí o nečekaně silných inflačních tlacích z domácí i zahraniční ekonomiky, které jsou dále umocňovány válečným cenovým šokem. Zimní prognóza očekávala, že inflace bude kulminovat v letošním prvním pololetí, následně bude postupně zvolňovat a na horizontu měnové politiky, tj. do poloviny příštího roku, se sníží do blízkosti 2% cíle. Podle aktuálního odhadu však celková inflace v nadcházejících jarních měsících dále poroste a zůstane velmi vysoká i po celý zbytek letošního roku. 

Růst hrubého domácího produktu v závěru loňského roku odpovídal prognóze. V jeho struktuře byla vyšší než očekávaná tvorba zásob zhruba vykompenzována nižšími ostatními výdajovými složkami, nejvíce pak spotřebou domácností. Podle zimní prognózy měla česká ekonomika letos vzrůst zhruba o 3 % a v příštím roce měla její expanze ještě mírně zrychlit. Vypuknutí války na Ukrajině podle našich předběžných odhadů sníží očekávaný ekonomický růst v letošním roce zhruba na polovinu. Výpadek zahraniční poptávky se v domácí ekonomice projeví vedle utlumenějšího vývozu i v nižší investiční aktivitě firem. Dodatečné problémy s dodávkami některých komponent či materiálů prohloubí již tak výrazná nabídková omezení a zřetelně zasáhnou zejména tuzemský automobilový průmysl. Další nárůst cen energií a celkové inflace zároveň letos pravděpodobně negativně ovlivní také spotřebu domácností.

Průmysl se počátkem roku nadále potýkal s problémy. Podniky trápí značné zdražování výrobních vstupů. I přesto byl lednový růst průmyslové produkce vyjma automobilového průmyslu solidní. V lednu se opět zvýšila i stavební výroba stejně jako tržby v maloobchodě po vyloučení motoristického segmentu, které po prosincovém útlumu rostly 10% tempem. 

Napětí na domácím trhu práce se stále mírně zvyšuje. Zatímco podíl nezaměstnaných osob se v lednu a únoru snižoval v souladu s prognózou, obecná míra nezaměstnanosti ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku poklesla oproti prognóze o něco rychleji. Řada firem se nadále potýkala s nedostatkem zaměstnanců. Meziroční růst mezd v tržní sféře ve čtvrtém čtvrtletí 2021 nicméně dále zpomalil a za prognózou poněkud zaostal.

Zimní prognóza očekávala nejprve zpevnění koruny a její následné ustálení těsně pod hladinou 24 korun za euro. Kurz koruny vůči euru byl v prvním čtvrtletí oproti zimní prognóze v průměru mírně slabší. Vypuknutí války na Ukrajině vedlo k nadměrným výkyvům kurzu a rychlému oslabování koruny. Česká národní banka na to počátkem března reagovala intervencemi na devizovém trhu. Ve spojení se zklidněním situace na finančních trzích v posledních týdnech to vedlo k posílení kurzu koruny. Intervence ČNB na devizovém trhu již nebyly nějakou dobu potřeba. ČNB proto obnovuje své aktivity v rámci programu odprodeje části výnosů z devizových rezerv, který byl po dobu její intervenční aktivity na devizovém trhu pozastaven. ČNB je v rámci režimu řízeného plovoucího kurzu nadále připravena kdykoliv reagovat na nadměrné výkyvy kurzu koruny, které by vedly k narušení hladkého fungování devizového či finančního trhu nebo které by ohrožovaly cenovou a finanční stabilitu v České republice. ČNB má pro plnění svých měnověpolitických cílů a dalších úkolů dostatečné devizové rezervy.

Shrneme-li naplňování zimní prognózy, únorová inflace byla o 1,3 procentního bodu vyšší. Průměrná mzda ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku byla naopak o šest desetin procentního bodu nižší. Ekonomický růst ve čtvrtém čtvrtletí předchozího roku a podíl nezaměstnaných osob v dosavadním průběhu prvního čtvrtletí letošního roku odpovídaly prognóze.

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty zimní prognózy jako znatelně proinflační, a to zejména v krátkodobém horizontu. To oproti stávající prognóze vyvolává potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu. Proinflačně, a to zejména v letošním roce, působí vyšší domácí i zahraniční inflace v jeho dosavadním průběhu, stejně jako prudký růst cen energií a komodit v důsledku války na Ukrajině. Ve stejném směru je i nadále rizikem slabší ukotvení inflačních očekávání u 2% cíle ČNB. Dalším proinflačním rizikem je méně restriktivní působení fiskální politiky v letošním roce v souvislosti s uprchlickou krizí. Naopak protiinflačním rizikem je horší budoucí ekonomický vývoj s dopady do trhu práce a s tím související nižší poptávková inflace. 

V této situaci bankovní rada po důkladném zvážení všech aspektů přistoupila k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. To je reakcí na další výrazný nárůst inflačních tlaků v české ekonomice. ČNB se přitom rozhodla prozatím částečně odhlížet od přímých dopadů války na Ukrajině do spotřebitelských cen. Na nepřímé cenové dopady těchto tlaků však měnová politika reaguje a reagovat bude, což v delším období zajistí návrat inflace k 2% cíli. Bankovní rada bedlivě sleduje aktuální vývoj a je připravena pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb tak, aby se inflační očekávání dlouhodoběji nevzdálila od 2% inflačního cíle ČNB. Opětovné brzké obnovení cenové stability je nyní naprostou prioritou ČNB, protože jde o zcela nezbytnou podmínku pro dlouhodobou prosperitu české ekonomiky. Další kroky při nastavování měnové politiky ČNB se budou odvíjet od přicházejících nových informací a budoucích prognóz.