Sazby měly jít nahoru o 50 bps, říká Bullard z Fedu. Můžeme dokázat to, co v devadesátých letech

Nesouhlasil jsem s rozhodnutím zvednout 16. března tohoto roku sazby o 25 bazických bodů na 0,25 až 0,5 %. Podle mého názoru bylo lepší zvednout je na 0,5 až 0,75 % a implementovat plán na snížení rozvahy Fedu. Na blogu Fedu v St. Louis to píše jeho prezident Jim Bullard spolu s vysvětlením důvodů, které za jeho názorem stojí. V první řadě zmiňuje pokračující vysokou odolnost amerického hospodářství, které by podle predikcí mělo letos i v příštím roce růst znatelně nad trendem.

Vysoké tempo ekonomického růstu podle ekonoma ještě více posílí trh práce. Ten je přitom již nyní podle indexu sestavovaného Fedem v Kansas City v nejlepším stavu za celou poslední generaci. Fed má přitom také mandát týkající se cenové stability a inflační cíl ve výši 2 %. Celková inflace měřená pomocí indexu výdajů na osobní spotřebu přitom nyní meziročně roste o 6,1 % a inflace jádrová, která ignoruje ceny energií a potravin, dosahuje 5,2 %.

To znamená, že inflace nyní výrazně přestřeluje cíl Fedu. O 410 bazických bodů na úrovni inflace celkové a o 320 bazických bodů u inflace jádrové. Tíha vysokého cenového růstu přitom dopadá zejména na lidi s nižšími příjmy a bohatstvím, kteří mají pouze omezenou možnost přizpůsobit se vysokým cenovým tlakům. Kombinace silné ekonomiky a nečekaně vysoké inflace pak podle Bullarda znamená, že současné sazby leží příliš nízko na „zodpovědný management makroekonomické situace“.

Americká monetární politika byla přitom již nějaký čas uvolňována už jen tím, jak se zvedala inflace a zároveň se neměnily sazby. Docházelo tak k poklesu reálných sazeb a vedení Fedu „bude muset rychle jednat, aby na tuto situaci reagovalo a neriskovalo ztrátu kredibility, co se týče dosahování inflačního cíle.“ Bullard míní, že sazby měly vzrůst o 50 bazických bodů a Fed by měl mít letos za cíl zvednout sazby nad 3 %. To by je „rychle vrátilo na úrovně odpovídající dané situaci“.

Ekonom připomněl, že podobně již Fed jednal v minulosti, a s úspěchem. V letech 1994 a 1995 došlo k podobně prudkému skoku. I tehdy centrální banka reagovala na změnu v makroekonomických podmínkách a „výsledky byly excelentní“. Ve druhé polovině devadesátých let se totiž inflace ustálila v průměru na 2 % a ekonomika si zároveň procházela silným boomem. Bullard míní, že to samé je možné i dnes.

Zdroj: St. Louis Fed

Foto: www.stlouisfed.org