Prací z domova to nekončí. Podle expertů přichází čas na ještě flexibilnější modely práce

Kdyby v roce 2019 nějaký konzultant řekl manažerovi, pro kterého pracuje, že již brzy bude většina jeho zaměstnanců pracovat z domova a po krátkém období to zvedne celkovou produktivitu, asi by své místo konzultanta ztratil. Na stránkách Harvard Business Review to ve vztahu k obrovským změnám ve fungování firem uvádějí Adam Ozimek a Christopher Stanton. A domnívají se, že prací z domova tyto změny nekončí.

Práce z domova či různé její kombinace s prací v zaměstnání budou podle expertů stále více doplňovány ještě flexibilnějšími modely. Jejich centrem budou jednotlivé projekty a firmy budou pro jejich dokončení využívat i jednorázovou spolupráci s různými lidmi pracujícími jako samostatně výděleční. Jinak řečeno, společnosti budou podle této teorie stále více využívat pomoc těch, kteří s nimi nejsou v dlouhodobém vztahu. Na jednu stranu se tak otevřou dveře talentovaným a na straně druhé bude tomuto talentu nabízena flexibilita, po které stále více touží.

Ozimek a jeho kolegy připomínají, že před pandemií bylo využívání práce z domova omezené a rozšiřovalo se jen velmi pomalu. Dnes již jde o běžný model, a to podle expertů bude nahrávat i dalšímu posunu k ještě větší flexibilitě. Ta sebou nese řadu výhod včetně schopnosti rychle měnit počet využívaných lidí podle aktuálních potřeb společnosti. Podle expertů pak firmy jako Netflix či americká NASA ukazují, že externí spolupráce může vytvářet celkově inovativnější prostředí.

Vůči flexibilnějším modelům ale existuje rezistence, protože společnosti rády fungují v zajetých kolejích, mohou trpět nemalou byrokracií či obavami z bezpečnosti na straně dat a informací. Kvůli těmto a podobným důvodům stále převažuje snaha najít potřebné lidi na místním trhu a pracovat s nimi v rámci tradičních dlouhodobých kontraktů. Ozimek ale tvrdí, že už je patrná určitá změna v přístupu a rozšíření práce z domova zvyšuje u firem i ochotu spolupracovat s externími subjekty.

Podle expertů má smysl hledat talent mimo firmu zejména v případech, kdy nejsou lehce dostupné vnitřní zdroje, je třeba vysoce specializovaných znalostí a dovedností a existuje vysoká očekávaná návratnost u dosažených řešení. Na druhou stranu je třeba uvážit, jak moc daný projekt vyžaduje znalost specifického prostředí firmy a jejích systémů. Stejně tak je třeba zvážit, zda se projekt bude opakovat, nebo jde o jednorázovou věc. První situace totiž samozřejmě nahrává spíše využití vlastních zaměstnanců či přijmutí nových.

„V globalizované online ekonomice nebudou západní firmy při hledání talentovaných lidí konkurovat jen indickým firmám, ale budou mezi sebou soupeřit všichni, kteří platí za nějakou digitální práci. Půjde o proces, který zvýší přístup k příležitostem a může zvednout životní standard i tam, kde jsou doposud pracovní příležitosti omezenější,“ míní Ozimek.

Zdroj: HBR