Letem světem: ceny komodit, inflace a diesel

Něco málo pozitivního. Koruna se vrátila nazpátek pod 25 CZK/EUR. Posilovaly i regionální kolegyně a obecně měny rozvíjejících se trhů.

Ke korekcí také dochází na cenách komodit. Za poslední týden většina komodit korigovala prudký nárůst cen po ruské agresi a zavedení sankcí. 

Snižuje se tak potenciální dopad do inflace. Agregátní komoditní index GSCI ukazuje, že letos se ceny komodit zvýšily o 25%. Pro srovnání za celý loňský rok to bylo 36%. Letos více rostou ceny zemědělské komodity a méně např. průmyslové kovy, ale na agregátní dosavadní nárůst letos je mírnější než vloni.

Loňský růst cen surovin a domácí poptávkové tlaky dostaly inflaci k 10 procentům. Pokud budeme předpokládat, že 3-4 procentní body souvisely s domácími faktory, tak zbytek související s nabídkovými faktory můžeme připsat na vrub cenám komodit. Ty rostly díky narušení dodavatelských řetězců, vyšší poptávce po zboží než službách a hromadění zásob po zjištění, jaké problémy může vyvolat just in time zásobování. Takže jsme na 6-7 procentních bodech.

Letošní nárůst cen komodit také můžeme připodobnit k narušení dodavatelských vztahů koncentrovaný na Rusko, Ukrajinu a Bělorusko. Dosavadní letošní zvýšení cen komodit je na cca 70% loňského zvýšení. To implikuje zvýšení inflace o 4-5 procentních bodů. Můžeme se dohadovat, že díky dalšímu nákladovému šoku dojde k dalšímu omezení poptávkových tlaků, protože spotřebitelé budou šetřit, podobně firmy. Na druhé straně rychleji rostou ceny zemědělských komodit, jejíchž průsak do spotřebitelské inflace bude přímočařejší, než když rostou ceny průmyslových kovů. Každopádně dosavadní nárůst cen komodit implikuje, že krátkodobě by se inflace mohla zvýšit na 15-16 procent.

V loňském roce k nejvyššími nárůstu cen komodit došlo ve 2Q (především průmyslové kovy), ve 3Q a 4Q pak rostly ceny energií. To rámuje, kdy budou vypadávat z meziročního srovnání loňské nárůsty, a kdy se inflace bude opět snižovat. Především ve druhé polovině, spíše ke konci roku.

Ještě koukneme na tolik diskutované ceny dieselu. Minulé pondělí byly ceny v ČR zhruba na 46,3 za litr. Při porovnání s ostatními zeměmi jsme byli cca na průměru. Minulé pondělí platilo, že levněji jsme mohli natankovat v Rakousku, Slovensku a nejlevněji v Polsku (o více než pětinu nižší). V Německu byly ceny o 13% vyšší.

Nárůst cen za poslední tři týdny byl v ČR třetí nejvyšší (minulé pondělí mínus tři týdny). O cca tři koruny oproti průměru v EU a o 7,5 CZK/l více než na Slovensku. 

Když odečteme daně, tak se cena z cca průměru v EU dostane na pátou nejvyšší úroveň: 28,2 za litr, zatímco průměr v EU byl 26,3. To také znamená, že daně zvyšují ceny dieselu v ČR výrazně podprůměrně (5. nejnižší v EU). 

To, že máme relativně vysoké ceny nafty bez daní a zaznamenali jsme nejvyšší nárůst v posledních týdnech neznamená automaticky nějaké prudké zvýšení marží.

Cenu dieselu ovlivňuje nejen cena ropy, ale i ceny energií. Motorovou naftu vyrábějí rafinérky mísením petroleje a plynového oleje. Rafinérky plynový olej ale musí zbavit síry, což se dělá hydrogenerační rafinací, pro kterou potřebujete vyrobit vodík. A pro jeho výrobu potřebujete energii. Čím kyselejší ropu používáme, tím více vodíku a tím více energie je potřeba pro výrobu. Dále, EU hotovou naftu i dováží a polovina těchto dovozů je z Ruska. Takže stačí používat více kyselou ropu, být více závislý na dodávkách z Ruska a cena mohla růst rychleji.

Takže zatímco cena ropy Brent vzrostla od vypuknutí války až o 40%, tak cena dieselu až o 70%. Podobně jako u ostatních komodit dochází ke korekci, což by se mělo projevovat i na totemech.

Abychom nezapomněli na covid. V Německu roste počet nových případů a autority volají po pokračování očkování. Také v Číně vzrostl počet nových případů (nejhorší za dva roky, což v Číně znamená 3400 nový případů v neděli) = Čína zavedla lockdown pro některé oblasti a zavřela školy. 

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny