Letem světem: ceny potravin

Ceny poskočily v listopadu o desetinku nahoru, přesto meziroční tempo růstu cen pokleslo z 8,5 na 7,3 %. Jirka (Jiří Polanský) čísla zanalyzoval a mimo jiné napsal: „V datech je ale stále přítomný vliv Úsporného tarifu. Bez tohoto faktoru, který se týká celého čtvrtého čtvrtletí, by inflace byla v listopadu již ‚jen‘ zhruba 4,3 %.(…) V rámci oddílu doprava klesly ceny pohonných hmot, které reagovaly na nižší ceny ropy. K tomu dále klesly ceny potravin, když za tím pravděpodobně stál další útlum poptávky domácností. Ten se se zpožděním odráží i na slábnutí inflačních tlaků v dalších sektorech jako rekreace atd. Naopak výrazně stouply ceny oděvů a obuvi, ceny stravování a ubytování a také ceny v oddíle bydlení (růst cen elektřiny a plynu). (…) Na začátku příštího roku inflace skokově spadne. V tuto chvíli je stále nejisté, jak se budou vyvíjet ceny energií (elektřiny, tepla, vodného a stočného apod.) a také, zdali nedojde k výraznějšímu přecenění cen tak, jak tomu bylo na začátku letošního roku. Data již ale delší dobu signalizují rychlé slábnutí inflace (ta je meziměsíčně v průměru nízká), což je ovlivněno především útlumem ekonomického vývoje. Proto se spíše kloníme k tomu, že v lednu by inflace nemusela být výrazná (čekáme její hodnotu mírně nad 3 %).“ Meziměsíční, sezónně očištěná a anualizovaná jádrová inflace je blízko dvou procent už nějakou dobu. To není číslo, při kterém bychom mohli říkat, že se nám tady usadily vysoké inflační očekávání.

Obchodníci varují, že musí zvýšit ceny potravin. Ponechme stranou, že takové koordinované prohlášení je za hranou konkurenčního práva. Co říkají ceny? Stejný ukazatel (m/m, 3M, SA, anualizovaný) pro ceny výrobců potravin je na -6 %. 

Kolegové vydali analýzu pekárenského trhu. Mimo jiné ukazují strukturu cen chleba. V polovině roku cena z pekárny byla v průměru 24,8 CZK/kg. K tomu přidejme 3,7 DPH. A 11,2 korun za kilo k tomu přidali obchodníci, kteří také mají spoustu nákladů, které musí zohlednit. 

V roce 2019 byl příspěvek obchodníků 6,9 CZK/kg a tvořil 26 % ceny chleba. V polovině tohoto roku došlo ke zvýšení na 11,2 CZK a podíl vzrostl na 28 %. Růst podílů (v situaci dramatického poklesu spotřeby) by měl znamenat, že obchodníci čelili většímu růstu cen nákladů (měli by tedy mít větší podíl energií na celkových nákladech než zemědělci nebo pekaři) nebo došlo ke zvýšení ziskovosti.

Když se podíváte na podíl obchodníků na celkové ceně chleba, tak ještě v roce 2014 to bylo 16 %. Pak se něco stalo a v roce 2019 to bylo 26 %. To „něco se stalo“ se ale neodehrálo v cenách zemědělců nebo výrobců potravin. Ano, v té době rostly mzdy. Podle dat ČSÚ vzrostly v těchto letech mzdy zemědělcům o 38 %, ve zpracovatelském průmyslu o 32 % a obchodníkům o 36 %. Jasně, tak odlišný vývoj cenových indexů by šlo vysvětlit dramaticky vyšším podílem mzdových nákladů v případě obchodníků než zemědělců nebo výrobců. V tom případě by ale potom na obchodníky nemohla dopadnout tak negativně energetická krize, což ale neodpovídá jejich rétorice. V letech 2014-2019 také byli Češi ve své manické fázi a utráceli. Takže další hypotéza je růst marže. Dost cen potravin, pojďme se podívat na spotřebitele.

Jak blížící se Vánoce ovlivnily útraty Čechů? Celkové kartové transakce (výběry z bankomatů a platby kartou u obchodníka a přes platební bránu) vzrostly v listopadu o 6 % nominálně. Výběry z bankomatu o +1 %, platby kartou u obchodníka +5% a přes internet +24% meziročně => Češi čím dál méně platí hotově, raději kartou a nákupy z pohodlí domova jsou čím dál oblíbenější.

Od ledna do října nákupy (platby kartou) za elektroniku rostly jen o 6%, ale v listopadu se růst zvýšil na 13%. To je vzpruha pro prodejce elektroniky, kteří jsou navíc hodně závislí na vánoční sezóně: v minulých letech cca 1/4 celoročních útrat za elektroniku proběhla právě v listopadu a prosinci. Ještě více jsou na vánoční sezóně závislé knihkupectví: 35% veškerých útrat připadá do těchto dvou měsíců. Bohužel knihkupectví zatím zákazníci útokem nevzali - v listopadu útraty vzrostly je o 1 % v meziročním srovnání. Domácnosti naopak snížily nákupy pohonných hmot o 7% díky poklesu cen ropy.

V říjnu reálné tržby v maloobchodě poklesly o 1,4 % meziročně. Kartové transakce naznačují, že v listopadu pokles dosáhl 2 %. 

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny