Guvernér ČNB k inflaci na ČT24

Rozhovor s J. Rusnokem, guvernérem ČNB
Michaela Nováková (ČT24 10. 3. 2022, pořad 90‘ ČT24)

„V letošním roce všichni zaznamenáme snížení reálné životní úrovně. Takové epizody už tu ale byly a naše země je a zůstane v průměru relativně bohatá, o tom není pochyb,“ uvedl guvernér Jiří Rusnok v pořadu 90‘ ČT24.

• Video (externí odkaz na web ČT24)

Michaela Nováková, moderátorka
Slyšeli jsme zkušenosti podnikatelů, zkušenosti prodejců a dokládají to i tato data. Stoupají jim náklady, a tak zdražují. Česká republika zažívá nejvýraznější růst cen od června 1998. Inflace v únoru zrychlila tempo na 11,1 %. Meziroční růst cen se tak zvyšuje už 8 měsíců v řadě. Únorový výsledek je o 1,4 procentního bodu vyšší než s čím počítala prognóza centrální banky. Důvod? Citelnější zvýšení cen potravin, energií a pohonných hmot. K dalšímu znatelnému zdražování ale ještě dojde v důsledku války na Ukrajině. No a zdražování v Česku samozřejmě sleduje také centrální banka a v ní také Jiří Rusnok, guvernér České národní banky. Dobrý večer, pane guvernére.

Jiří Rusnok, guvernér, Česká národní banka
Dobrý večer.

Michaela Nováková, moderátorka
Tak inflace přes 11 %. Co jste si dnes ráno říkal, když jste obdržel tato data od statistiků?

Jiří Rusnok, guvernér, Česká národní banka
No, co bych si říkal? Je to věc, která nás nikoho netěší samozřejmě, nicméně bohužel to jsme plus minus očekávali. My jsme už na začátku roku upozorňovali, že to hrozivé číslo z ledna 9,9 není konečné ve smyslu úrovně, kterou bohužel v této vlně inflace dosáhneme. To se teď potvrzuje, v únoru máme číslo ještě o nějaký procentní bod vyšší a bohužel se nedá vyloučit, vzhledem k tomu, že jsme de facto v ekonomické válce, že ještě v těch následujících měsících, v průběhu zejména prvního pololetí, se můžeme dočkat i o něco málo vyššího čísla, než je to dnešní.

Michaela Nováková, moderátorka
Jak vysoké to číslo podle vás bude? Bude to už jenom jemná korekce, nevím, ke 12 - 13 procentům, nebo je i možnost, že dojde k ještě razantnějšímu zdražení?

Jiří Rusnok, guvernér, Česká národní banka
Paní redaktorko, to vám dneska nikdo není schopen, obávám se, říci s nějakou rozumnou mírou pravděpodobnosti. Já odhaduji, tak jako asi většina z těch, kteří se tím zabýváme, že to je otázka skutečně jednoho, dvou procentních bodů navíc. Víc bych si troufal odhadnout, že už ne. Ale to není tak podstatné. Bohužel ta inflace zůstane vysoká po celé první pololetí a bude ještě trochu vyšší, než jsme už tak se slzou v oku někdy na konci roku předpokládali. A bohužel tady bude s námi asi o nějakou dobu déle, než jsme očekávali. Nicméně už v tom druhém pololetí bychom měli vidět citelný pokles těchto čísel.

Michaela Nováková, moderátorka
A zvládnou tuto kombinaci vyšší inflace plus zdražování po delší dobu s námi i české domácnosti, popřípadě české firmy?

Jiří Rusnok, guvernér, Česká národní banka
No tak zvládnou, nějak zvládnou. Ale je otázka, jak a které. V letošním roce všichni zaznamenáme snížení naší reálné životní úrovni, o tom není pochyb. Samozřejmě ty situace budou velmi různé, jak u koho, jaký má kdo spotřební koš, jak která cena se ho dotýká více či méně. Ale je jasné, že letos klesnou reálné mzdy, klesnou reálné příjmy. Čili ta rána tady bude, ale není to nic fatálního. Není to nic, co bychom tady nezažili. V posledních 30 letech už takové epizody byly a pořád v tom průměru ta země je a zůstane relativně bohatá, o tom není pochyb. A není to nějaké české specifikum, to zažívá celá Evropa a do jisté míry i zbytek světa. Bohužel s tím se prostě budeme muset vypořádat. U firem, tam zase není žádná paušální odpověď. Myslím, že ale obecně platí to, co pro domácnosti.

Michaela Nováková, moderátorka
Budou podle vás potřeba zásahy státu, myslím teď ve smyslu pomoci možná třeba těm nejohroženějším skupinám?

Jiří Rusnok, guvernér, Česká národní banka
Nesporně. Tak jednak by měl fungovat ten sociální systém s těmi tzv. vestavěnými automatickými stabilizátory, tzn. existuje celá skupina různých dávek, které jsou vázány právě na ty reálné příjmy. Za prvé budou valorizovány důchody automaticky, to už bylo oznámeno. Předpokládám, že nějakým způsobem budou valorizovány i ty jiné sociální dávky, které už jsou více, řekněme, cílené, adresné. Čili samozřejmě, že stát se tady nemůže jaksi zbavit své role.

Michaela Nováková, moderátorka
Poprosím vás ještě, vysvětlete, vy jste říkal, že se zdražováním potýká celý svět, ale když se podíváme na ty průměrné hodnoty, inflace např. ve Spojených státech nebo v eurozóně, tak ty jsou podstatně nižší. Čím to je?

Jiří Rusnok, guvernér, Česká národní banka
Tam jsou asi dva hlavní faktory nebo takové skupiny faktorů. Ten první je, že my jsme tu inflaci měli o něco vyšší už před touto inflační vlnou. Jestli si na to vzpomínáme, tak už někdy v minulém roce, na začátku druhého pololetí, se ta naše inflace výrazně posunovala nad 3 % a postupně výše. A to je způsobeno těmi domácími faktory dlouhodobě působícími: přehřívající se trh práce, máme více volných pracovních míst než uchazečů o ně, máme tady dlouhodobě vysoký růst mezd ve vztahu k vývoji produktivity práce, měli jsme a máme (asi už teď to nebude tak akutně silné, ale stále samozřejmě ta úroveň je vysoká) velmi přepálený trh nemovitostí. Tak to je jedna skupina. My máme prostě vysokou tu jádrovou inflaci a ty příčiny už jsme mnohokrát popisovali. Druhý faktor, který je spíše metodický: prosím, když se srovnáváme s Evropskou unií, zejména tedy s eurozónou, ale i se Spojenými státy, na rozdíl od nás oni v té své inflaci nemají růst cen vlastnického bydlení. My prostě používáme index, který je vlastně poctivější. Když se podíváte na růst cen nemovitostí v některých západoevropských zemích, tak taky je docela svižný, ale v té jejich inflaci se to v té položce vlastnické bydlení, což zahrnuje růst cen nových nemovitostí, ale také např. růst cen stavebních prací, tak to se tam u nich neodráží. A to dělá mezi námi a těmi zeměmi eurozóny dneska rozdíl třeba jeden, někdy téměř 2 procentní body. Takže on by potom ten rozdíl mezi námi a jimi nebyl tak velký.

Michaela Nováková, moderátorka
Pane guvernére, velmi často, když nastává krize a lidé i vnímají samozřejmě ten faktor, že se velmi zdražuje, tak se stane to, že se chtějí zajistit, možná i vybírají peníze ze svých účtů atd. Pozorujeme toto v České republice?

Jiří Rusnok, guvernér, Česká národní banka
Tak my jsme pozorovali v minulých dnech určitou vlnu velkého zájmu o držení hotovosti, ale takové vlny přicházejí prakticky vždy, když je nějaký otřes ekonomický, politický, čili nějaká nejistota. To jsme zažili na začátku krize 2008 po tom pádu té americké banky Lehman Brothers, zažili jsme to vlastně při příchodu covidu a té obrovské nejistotě, co bude. A zažili jsme to i teď. V podstatě se dá říct, že to víceméně odeznělo. V posledních dvou dnech už vidíme plus minus normální stav. Takže ano, to prostě tak je. Když je obrovská nejistota, lidé mají pocit, že je potřeba mít doma větší množství hotovosti.

Michaela Nováková, moderátorka
Takže ale panika odezněla. Pane guvernére, hned se za vámi vrátíme s dalším rozhovorem. Podívejme se ale, jak zdražily některé vybrané položky. Nejvíce meziročně stouply ceny pohonných hmot, a to o 31 %, zemní plyn zdražil o 28,3 % a elektřina o 22,6 %. Za oblečení lidé oproti minulému roku zaplatili o 17,8 % víc. Z potravin nejvýrazněji pak vzrostla cena másla, a to o třetinu. Pane guvernére, já vás poprosím ještě o možná více osobní názor. V kontextu toho dění na trzích, a především třeba potom u benzínových pump, ale viděli jsme tady řadu dalších položek, nevyužívají někteří obchodníci tu situaci k tomu, aby zkrátka navyšovali své marže, že zdražují více než musejí?

Jiří Rusnok, guvernér, Česká národní banka
Paní redaktorko, já bych se moc neměl osobních názorů asi dopouštět, ale asi to neodpustím v tomto kontextu. Ano, můj osobní pocit je, že zneužívají, protože když si přes prsty spočítám, kolik stojí ropa a zejména to, že to, co nám prodávají dnes, je ropa, kterou ty rafinérie koupily určitě tak před měsícem, možná i více, to stála ještě podstatně míň, než stojí dneska, na tom spotovém trhu, a o kolik zdražil dolar ve vztahu ke koruně, tak mi to prostě nevychází. Takže podle mého názoru zneužívají.

Michaela Nováková, moderátorka
Dá se s tím vůbec něco ale dělat? Nevím, teď například ministerstvo financí oznámilo kontroly na jednotlivých benzínových pumpách, tak možná alespoň ty státní kroky, že by mohly pomoci v této situaci?

Jiří Rusnok, guvernér, Česká národní banka
Doufejme, doufejme, že to k nějakému, řekněme, omezení toho případného zneužívání povede. Uvidíme. Doufejme, že ano.

Michaela Nováková, moderátorka
Pojďme možná uzavřít tu diskuzi kolem pohonných hmot a energií mírným optimismem. V posledních dvou dnech vidíme na trzích posilující českou korunu, vidíme tam levnější ropu, levnější plyn. Dá se z toho vyvozovat, že z nejhoršího jsme venku, pane guvernére?

Jiří Rusnok, guvernér, Česká národní banka
Tak krátkodobě snad ano. Samozřejmě nikdo nevíme, co ta situace ještě přinese v delším období. Rozhodně to období nebude lehké, ale ano, jak říkáte, není třeba propadat nějaké panice. Skutečně myslím, že jednak my jako centrální banka jsme na tu situaci inflační, která tady byla už před tou válečnou patálií, reagovali. V druhém pololetí se projeví to, že jsme zvyšovali sazby a ta inflace začne postupně ustupovat. Jak říkám, bohužel tady s námi bude o něco déle. Bráníme tomu, aby nějak zásadně oslabila česká koruna. Dneska dále posilovala a věřím, že bude dále posilovat. Vláda taky dělá kroky, které, řekněme, jsou v jejím dosahu. Čili všechny nás to postihne, je to prostě nějaká věc, které se nedá vyhnout. Není žádná zázračná cesta, ale není to žádný konec světa. Je to prostě kumulace velice nepříjemných makroekonomických záležitostí, které tu byly už předtím, a teď k tomu teda bohužel silně přispívá ta válečná záležitost, která nás vlastně dovedla do extrémní situace zejména s cenami komodit.

Michaela Nováková, moderátorka
Pane guvernére, zasedání České národní banky, bankovní rady, 31. března. Co máme očekávat? Další navyšování úrokových sazeb? Pořád platí to, co jste říkali, že s největší pravděpodobností ještě půjdou sazby o něco nahoru?

Jiří Rusnok, guvernér, Česká národní banka
My budeme teď do poslední chvíle aktualizovat všechna přicházející data. Jsme samozřejmě v určitém dilematu mezi rostoucími inflačními tlaky, které jsou ještě vyšší, než jsme mohli očekávat, protože jsme samozřejmě netušili, že vypukne válečný konflikt, ale také zároveň vidíme, že ten konflikt bude mít za příčinu jednu z těch vedlejších příčin, to, že ekonomiky evropské a mezi nimi i ta naše neporostou tak rychle. A je otázka, jestli letos vůbec porostou, takže to musíme vzít obojí v potaz. Nějaké mírné zvýšení sazeb s ohledem na ten krátkodobý inflační tlak bych nevyloučil, to rozhodně ne.

Michaela Nováková, moderátorka
A že byste v rámci toho, že možná hrozí právě recese, zvažovali o snížení sazeb, s tím se počítat nedá?

Jiří Rusnok, guvernér, Česká národní banka
Ne, krátkodobě to je, myslím, zcela nepravděpodobné. Ale samozřejmě dříve nebo později se sazby snižovat budou, to je jenom otázka času. Jak říkám, možná se to trochu oddálilo. Nebude to tak, jak odhadovaly trhy, někde už na konci roku, to rozhodně nebude, ale doufejme, že to třeba bude někdy v průběhu příštího roku.

Michaela Nováková, moderátorka
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky. Díky, že jste se připojil do našeho speciálního vysílání.

Jiří Rusnok, guvernér, Česká národní banka
Já děkuji za pozvání a všem přeji, pokud možno, klidný večer.