Meziroční růst spotřebitelských cen v české ekonomice v únoru akceleroval výrazně nad očekávání

Meziroční růst spotřebitelských cen v české ekonomice v únoru akceleroval výrazně nad očekávání a na úrovni 11,1 % je inflace nejvýše od července 1998.

Ke zrychlení cenového růstu došlo u naprosté většiny položek spotřebního koše, výraznými tahouny zrychlení celkové inflace byly ceny potravin, energií pro domácnosti a řada položek spadajících do jádrové inflace.

Meziroční inflace na úrovni 11,1 % je bezmála o dva procentní body nad prognózou ČNB, viditelně byl překonán také odhad finančního trhu.

Meziroční inflace v únoru vzrostla z 9,9 % na 11,1 %, což pro tento ukazatel meziročního cenového vývoje představuje nejvyšší úroveň od června 1998.

Finanční trh očekával inflaci na úrovni 10,4 %, ČNB ve své prognóze z počátku února odhadovala meziroční inflaci pro letošní únor na úrovni 9,2 %.

Inflace však prognózu centrální banky výrazně překonala již v lednu, kdy meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl 9,9 % oproti odhadu centrální banky na úrovni 8,9 %.

Stále platí předpoklad, že nejpozději od 3. čtvrtletí začne meziroční inflace klesat, nicméně počátek jara bude bohužel ve znamení další růstu cenových tlaků, kdy významnou roli sehrají ceny energií a pohonných hmot, jež rostou v návaznosti na geopolitické faktory.

Nárůst celkové meziroční inflace byl v únoru tažen naprostou většinou hlavních položek spotřebního koše: zejména cenami potravin, cenami energií, pohonných hmot a položkami spadajícími do tzv. jádrové inflace, jako jsou ceny stravování a ubytování či volnočasových aktivit (rekreace a kultura).

Jádrová meziroční inflace vykáže za únor nepochybně výrazný nárůst z lednové úrovně, jež činila 9,7 %.

Únorová data o jádrové inflaci ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška.

Jádrová inflace je ukazatel, jenž nejlépe mapuje domácí cenové tlaky.

Počátkem února zveřejněná prognóza ČNB očekávala, že jádrová inflace v prvním čtvrtletí 2022 bude činit 10,1 % poté, co v loňském závěrečném čtvrtletí dosáhla úroveň 7,7 %.

Lednový údaj o meziroční jádrové inflaci na úrovni 9,7 % odpovídal očekávání centrální banky.

Inflace v české ekonomice měla pro první měsíce letošního roku našlápnuto k růstu s tím, jak se do statistiky promítaly cenové tlaky naakumulované na straně energií pro domácnosti.

Data o celkové inflaci za leden a zejména za únor ale překonala očekávání a válečný konflikt na Ukrajině a s ním související dění včetně tlaku na růst cen minerálních paliv bohužel povede k tlaku na růst inflace i v nejbližších měsících.

Za celý rok 2022 bude průměrná inflace s veškerou pravděpodobností dvouciferná, tedy nad úrovní 10 %, a to i při předpokládaném zmírnění meziroční inflace v letošním druhém pololetí.

Nejen pro českou ekonomiku, ale i pro Evropu obecně se rýsuje stagflační scénář, kdy vysoké ceny energií a zřejmě i potravin potáhnou inflaci nahoru, zároveň ale budou mít nepříznivý vliv na reálné disponibilní příjmy v ekonomice a tím i negativní vliv na poptávku a na celkový výkon HDP.

Z hlediska měnové politiky představují stagflační tendence vždy těžkou otázku, jak nejlépe reagovat, tedy zda se zaměřit na bezprostřední růst cenových tlaků anebo na perspektivu zpomalení růstu ekonomiky.

V případě české ekonomiky toho centrální banka ve smyslu zpřísňování měnové politiky již hodně odpracovala v uplynulých měsících a čtvrtletích a nyní dává najevo, že případné další zvyšování hlavní úrokové sazby ze stávající úrovně 4,50 % bude mít spíše jen kosmetický charakter, tedy bude mírné.

Přesto ale lze předpokládat, že bankovní rada ČNB bude na svém měnově-politickém zasedání koncem března vážně debatovat další zvýšení úrokových sazeb, byť nyní spíše již jen v rozsahu čtvrt anebo půl procentního bodu.

Ve stávající situaci bude spíše než nějaké další výrazné zvyšování z již poměrně vysokých úrovní důležité, aby centrální banka vůči veřejnosti srozumitelně komunikovala podstatu stávajících cenových tlaků a zabránila tomu, aby se aktuální vývoj přetavil do vyšších dlouhodobých inflačních očekávání.

ČNB také dává najevo, že je připravena bránit korunu před oslabením: pomyslný arzenál české centrální banky v podobě vysoké úrovně devizových rezerv je silný a stabilizace anebo i posílení kurzu koruny může být důležitým nástrojem ve snaze zamezit dlouhodobějšímu nárůstu inflačních očekávání v tuzemské ekonomice.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.