Ruská agrese žene ceny komodit vzhůru, zvlášť zranitelná je ropa - Rozbřesk

Ruská vojenská agrese vůči Ukrajině dopadá každým dnem stále intenzivněji na komoditní trhy. Cena evropského plynu včera pokořila historická maxima a přidala k dobru více než 40 %, zatímco severomořská ropa Brent dnes ráno směřuje vstříc 120 dolarům za barel. Stranou svižného cenového růstu nezůstávají ani kovy a především zemědělské komodity, jichž jsou Rusko a Ukrajina významnými producenty.

Zvláště napjatá je situace na ropném trhu. Rusko, které je druhým největším ropným producentem i exportérem na světě, má totiž viditelné problémy najít kupce vlastní ropy, a to navzdory faktu, že jeho energetické vývozy jsou ze západních sankcí prozatím vyloučeny. Z fyzického trhu přicházejí signály, že od ruské ropy dávají ruce pryč nejen jednotlivé banky nebo pojišťovny, ale také námořní přepravci, kteří nejsou ochotni za dané situace nakládat tankery v ruských přístavech. To se dle předběžných odhadů může aktuálně týkat více než 2 mil. barelů denně, přibližně čtvrtiny ruských vývozů ropy.

Omezení ruských dodávek je zásadní problém z pohledu tržní bilance. Připomeňme, že ta byla velmi napjatá již před ruskou agresí, jak dokresluje nejnižší stav globálních zásob za několik posledních let. V tomto týdnu oznámené uvolnění 60 mil. barelů ze strategických zásob IEA bude mít spíše symbolický dopad na zmírnění napětí na ropném trhu. Viditelný efekt by naproti tomu mohlo mít agresivnější navýšení produkce ze strany kartelu OPEC, které však dle Saúdské Arábie a spol. není na pořadu dne. Konečně perspektiva nové jaderné dohody s Íránem sice slibuje přinést na trh dodatečných (až) 1 mil. barelů denně, nicméně až v horizontu několika měsíců v závislosti na nejistých diplomatických jednáních.

Shrnuto, podtrženo, bezprostřední situace na ropném trhu je vážná a pokud by mělo dojít k ještě citelnějšímu (a déle trvajícímu) omezení ruských dodávek, pak bude další výrazné zdražení ropy nevyhnutelné. Na druhou stranu, z geopolitického pohledu by případná neschopnost Ruska inkasovat dolary za prodej své ropy dále limitovala jeho manévrovací prostor. Zprostředkovaně by se tím zároveň snížila pravděpodobnost odstřižení Evropy od ruských dodávek plynu – bez petrodolarů by se totiž příjmy z prodeje plynu staly ještě důležitějším (a hlavně stabilnějším) zdrojem deviz pro ruský režim.


*** TRHY ***

Koruna

Koruna během včerejška pokračovala podobně jako ostatní regionální měny v oslabování a krátce se přiblížila dokonce až k hranici 25,70 EUR/CZK. Vysoká averze k riziku na trzích v kombinaci s bezprostřední geografickou blízkostí rusko-ukrajinského konfliktu tak zcela upozadila pozitivní úrokový diferenciál, který koruně v nedávné minulosti pomáhal k solidním ziskům. Obecně platí, že koruna v nejbližších dnech pravděpodobně zůstane ve vleku geopolitiky a těžko bude hledat impuls, který by jí dodal pevnou půdu pod nohama.

Jedním z těchto impulsů by teoreticky mohly být devizové intervence ve prospěch koruny ze strany ČNB. Jak včera naznačil člen bankovní rady Tomáš Holub, centrální banka vnímá kurzový kanál velmi citlivě s ohledem na jeho roli ve zkrocení inflační epizody. Na druhou stranu, prozatímní oslabení české měny není z jeho pohledu dramatické či dokonce destabilizující, což implikuje ještě citelně slabší úrovně koruny nutné k tomu, aby došlo k bezprostřednímu vstupu ČNB na devizový trh.


Zahraniční forex

Eurodolar propadl pod hranici 1,11, k čemuž mu pomohla nejen situace na Ukrajině, ale také dobrá data (ADP report z trhu práce za únor) a vystoupení představitelů Fedu. Sám jeho šéf Powell sice v americkém Kongresu řekl, že je připraven v březnu na zvýšení (jen) o 25 bazických bodů, ale zároveň dodal, že na dalších zasedáních se může postupovat rychleji. Kromě toho však tradičně holubičí Evans uvedl, že se sazby musí pohnout zásadně severním směrem. Z rétoriky Fedu tedy jasně vyplývá, že v březnu se půjde vzhůru jen o 25 bazických bodů, ale na začátku května čekejme agresivnější postup (+50 bazických bodů plus možná oznámení kvantitativního utahování).

Maďarský forint včera oslabil na nová historická minima a pod velkým tlakem se ocitl i zlotý, což vyvolalo první reálné devizové intervence a to jak ze strany polského ministerstva financí, tak NBP.
Maďarská centrální banka, která nemá tolik devizových rezerv jako NBP či např. ČNB, bude mít možnost podpořit forint dnes skrze zvýšení oficiální jednotýdenní úrokové sazby. Očekáváme, že by MNB mohla zvednout jednotýdenní depo (nyní 4,60 %) o 50 až 80 bazických bodů.