MF: Plnění státního rozpočtu ČR za únor 2022
Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci února deficitem ve výši 45,3 mld. Kč. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil schodek 44,5 mld. Kč.
Za meziročním zlepšením salda o 40,8 mld. Kč stála především specifika rozpočtového provizoria doprovázená nižším předfinancováním příjemců prostředků ze státního rozpočtu a v menší míře také daňové výnosy související s vývojem ekonomiky v předchozích měsících.
„První dva měsíce letošního roku jasně ukázaly, že navzdory rozpočtovému provizoriu stát hospodařil bez jakýchkoliv problémů. Výsledek hospodaření státu je navíc výrazně lepší než v minulém roce a jednoznačně odpovídá našemu avizovanému cíli mít na konci letošního roku schodek maximálně 280 miliard korun,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.
Podrobná data naleznete v přiložených tabulkách (.XLSX, 56 kB).
2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | |
---|---|---|---|---|---|---|
Saldo celkem | 3,7 | 25,8 | -19,9 | -27,4 | -86,1 | -45,3 |
Saldo bez vlivu EU/FM | -4 | -0,3 | -22,5 | -23,9 | -83,9 | -44,5 |
leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
2021 | -31,5 | -54,6 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
2022 | 3,9 | -49,2 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
Příjmy státního rozpočtu:
Příjmy státního rozpočtu dosáhly na konci února růst 3,8 % (+8,3 mld. Kč). K tomu nejvíce přispěly výnosy daňových příjmů včetně pojistného (+7,1 %, +13,1 mld. Kč) s kladným příspěvkem všech hlavních položek vyjma daně z příjmů fyzických osob placené plátci. Naopak poklesly o 1,4 mld. Kč příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů. Meziroční srovnání také zkresloval loňský výnos z aukce kmitočtů (5,6 mld. Kč).
Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (-20,3 %, -3,8 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl vliv daňových změn účinných od roku 2021. Efekt nižšího zdanění, zejména snížení základu daně o více než 25 % a zvýšení slevy na poplatníka, se projevil v hotovostním plnění až v únoru 2021. V inkasu za únor 2022 se navíc promítlo další zvýšení slevy na poplatníka a daňového zvýhodnění na děti. Výplata kompenzačního bonusu určená na pomoc drobným podnikatelům snižuje výnos této daně i v roce 2022, její dopad na úrovni státního rozpočtu v objemu 1,8 mld. Kč byl ale meziročně nižší o 0,7 mld. Kč.
U daně z příjmů právnických osob (+0,5 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+0,01 mld. Kč), je plnění v prvních měsících roku vždy nižší. To souvisí s termíny pro podání daňových přiznání a se splatností záloh (první záloha v daném roce přijde v březnu).
Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení nejsou v tomto roce přímo dotčeny legislativní úpravou. Vysoká úroveň zaměstnanosti doprovázená růstem objemu mezd a platů se promítají do meziročně vyššího inkasa o 4,4 % (+4,2 mld. Kč).
Inkaso daně z přidané hodnoty (+16,6 %, +7,2 mld. Kč) bylo pozitivně ovlivněno oživením ekonomiky, růstem cen a také vyšším počtem pracovních dní. Naopak negativně působilo prominutí daně z přidané hodnoty na vybrané komodity (energie, vakcíny, testy, respirátory), stejně jako opatřeními proti šíření epidemie.
Do inkasa spotřebních daní (+19,9 %, +4,0 mld. Kč) se začínají promítat známky ekonomického růstu i postupné rušení opatření zavedených k zastavení šíření nákazy nemoci COVID-19. Meziročně rostl výběr u všech komodit, nejvíce pak inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (57,3 %, +2,9 mld. Kč), dále spotřební daně z minerálních olejů (+6,7 %, +0,8 mld. Kč) a z piva (+8,8 %, +0,1 mld. Kč).
Příjmy státního rozpočtu za únor
DPH | SD | DPPO | DPFO | Pojistné | EU/FM | Ostatní | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
2021 | 43,33 | 19,91 | 1,75 | 21,32 | 95,05 | 20,36 | 15,24 |
2022 | 50,51 | 23,87 | 2,21 | 18,1 | 99,21 | 18,92 | 12,4 |
DPH - daň z přidané hodnoty
SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny
DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou
DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou
Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám
EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR
Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.
Výdaje státního rozpočtu:
Objem celkových výdajů stanovený v režimu rozpočtového provizoria na leden a únor byl vyčerpán z 86,1 %. Pro jejich tempo (-10,7 %, -32,6 mld. Kč) byl určující vývoj běžných výdajů (-9,4 %, -27,4 mld. Kč).
Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+7,0 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+6,7 mld. Kč), do jejichž výše se promítá valorizace o 5,2 %. Z ostatních dávek se zvýšil příspěvek na péči (+0,5 mld. Kč), přídavek na dítě (+0,2 mld. Kč) a výsluhový příspěvek (+0,2 mld. Kč). Naopak klesla výplata rodičovského příspěvku ( 0,5 mld. Kč) a podpory v nezaměstnanosti (-0,2 mld. Kč).
Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o 200 Kč na 1 967 Kč proti stavu k 1. lednu 2021 vedlo k meziročnímu růstu o 2,2 mld. Kč.
Z běžných výdajů nejvíce poklesly transfery podnikatelským subjektům (-13,1 mld. Kč), jejichž vývoj je ovlivněn především vysokou základnou roku 2021. V loňském roce úroveň transferů navyšovaly kompenzace vyplácené firmám v souvislosti s nemocí COVID-19 (programy Antivirus A, A plus a B, COVID Gastro-Uzavřené provozovny, COVID-Nájemné a další) s dopadem vyšším o 10,5 mld. Kč, v menší míře také předfinancování projektů z oblasti výzkumu, vývoje a inovací, stejně jako společných programů EU a ČR.
Pokles neinvestičních transferů územním rozpočtům (-8,2 mld. Kč) ovlivnily převody prostředků určených na financování sociálních služeb, které byly nižší o 8,3 mld. Kč z důvodu jejich předfinancování v roce 2021. Objemově nejvýznamnější část tvořily prostředky na platy pracovníků na středních a základních školách (změna o +0,4 mld. Kč), které jsou v tomto roce navýšeny růstem tarifů pedagogických pracovníků o 2 %.
Klesly i transfery příspěvkovým a podobným organizacím (-6,6 mld. Kč), ovlivněné prozatím nižší podporou určenou vysokým školám a dalším institucím na financování výzkumu, vývoje a inovací. Nižší byly zatím i odvody vlastních zdrojů do rozpočtu EU (-4,4 mld. Kč), které byly loni v únoru na základě požadavku Evropské komise vyplaceny ve vyšším objemu, a běžné transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-4,5 mld. Kč), který dokázal své běžné výdaje prozatím financovat bez příspěvku státního rozpočtu.
Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj meziročně vyšší o 0,8 mld. Kč.
Kapitálové výdaje (-5,1 mld. Kč) státu jsou počátkem roku tradičně nižší, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Za jejich poklesem stály především investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury nižší o 3,8 mld. Kč.
Výdaje státního rozpočtu za únor
Platy | NT SS | NT VRÚÚ | NT ÚSC | NT PO | Soc. dávky | Jiné NV | Investice | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
2021 | 11,85 | 28,66 | 39,5 | 45,39 | 17,6 | 115,6 | 32,49 | 11,97 |
2022 | 11,77 | 15,12 | 37,22 | 37,22 | 10,97 | 122,58 | 28,76 | 6,83 |
Platy - platy a související výdaje vyplácené na úrovni organizačních složek státu (tj. bez platů vyplácených ve školství, zdravotnictví, příspěvkových organizacích)
NT SS - neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům směřované podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím (např. spolkům, fundacím, ústavům, obecně prospěšným společnostem, církvím, politickým stranám a hnutím)
NT VRÚÚ - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně, které zahrnují především odvod veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce a transfery státním fondům
NT ÚSC - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně představují z velké části dotace na platy v regionálním školství, transfery podle zákona o sociálních službách a příspěvěk na výkon státní správy.
NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím představují zejména příspěvky na činnost zřízeným příspěvkovým organizacím, ale i dotace vysokým školám a veřejným výzkumným institucím
Sociální dávky - zejména výdaje na starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody, ale i vyplacené dávky nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pěstounské péče, pomoci v hmotné nouzi, dávky pro příslušníky ozbrojených sil při skončení služebního poměru či osoby se zdravotním postižením
Jiné NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu Evropské unie, kompenzace dopravcům za slevy nařízené státem apod.
Investice - kapitálové výdaje realizované organizačními složkami státu v podobě přímých investic nebo transferů zejména státním fondům, municipalitám, podnikatelským subjektům, příspěvkovým a neziskovým organizacím, vysokým školám či veřejným výzkumným institucím.
Dokumenty ke stažení
Poslední zprávy z rubriky Státní rozpočet:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
?