Sklizeň zemědělských plodin v Jihomoravském kraji v roce 2021

V roce 2021 se v Jihomoravském kraji sklidilo 1 313,4 tis. t obilovin celkem, což je o 34,5 tis. t více v porovnání s rokem 2020. Na tomto nárůstu se podílelo meziroční navýšení hektarového výnosu o 5,1 %, protože sklizňová plocha byla zredukována o 2,3 % na 191,6 tis. ha. Z jednotlivých druhů obilovin se v loňském roce proti roku 2020 sklidilo z hektaru více pšenice ozimé i jarní, ječmene jarního a kukuřice na zrno. Meziročně se v Jihomoravském kraji navýšila produkce luskovin, cukrovky technické a brambor ostatních, opak je patrný u řepky, které se sklidilo 92,5 tis. t, a to je o 15,4 % méně proti roku 2020.

Jihomoravský kraj je po Středočeském kraji největším producentem obilovin celkem v České republice. Z plochy 191,6 tis. ha, která byla v roce 2021 v porovnání s rokem 2020 menší o 4,5 tis. ha, se sklidilo 1 313,4 tis. t zrna. Průměrný hektarový výnos v krajích se pohyboval od 5,51 t v Kraji Vysočina do 6,86 t v Jihomoravském kraji.

Ve struktuře sklizňových ploch s obilovinami v Jihomoravském kraji tvoří největší díl (47,6 %) výměra pšenice ozimé, která je v mezikrajském porovnání po Středočeském kraji druhá největší. Středočeský kraj je předním producentem této plodiny s více jak pětinovým podílem na republikovém celku, Jihomoravský kraj tvoří 12,7 %. V Jihomoravském kraji se při hektarovém výnosu 6,41 t sklidilo 585,1 tis. t pšenice ozimé, čímž byla skutečnost předchozího roku naplněna z 92,1 %.

V České republice byla plocha pšenice jarní meziročně rozšířena z 23,9 tis. ha na 75,2 tis. ha. K nárůstu rozlohy došlo ve všech krajích, z nich největší zvětšení uvedl kraj Středočeský, za něj se zařadil kraj Olomoucký a Jihomoravský. Také ve všech krajích, s výjimkou kraje Karlovarského, hektarové výnosy překročily loňskou srovnatelnou skutečnost. Jihomoravští zemědělci loni sklízeli pšenici jarní z 8,8 tis. ha, tato plocha je proti roku 2020 větší o 6,9 tis. ha. Při hektarovém výnosu 4,77 t bylo sklizeno 42,0 tis. t, a to je pětinásobek objemu sklizeného zrna z roku 2020.

Ječmenu ozimému se loni nedařilo. Hektarový výnos byl ve všech krajích, kromě hlavního města Prahy, v porovnání s rokem 2020 nižší. Pohyboval se od 5,57 t v kraji Karlovarském do 6,43 v hlavním městě Praze. V Jihomoravském kraji se z hektaru svezlo 6,13 t zrna a sklizeno tak bylo 65,3 tis. t.

Jihomoravský kraj byl v roce 2021 čtvrtým největším producentem ječmene jarního, prvenství drží kraj Středočeský, za něj se zařadil kraj Olomoucký a Kraj Vysočina. Jihomoravští zemědělci loni sklízeli ječmen jarní z 25,2 tis. ha, což je 89,8 % skutečnosti roku 2020. Při hektarovém výnosu 5,25 t se vyprodukovalo 132,3 tis. t této plodiny s meziročním propadem o 8,6 %.

Loni jihomoravští zemědělci sklidili 8,1 tis. t ovsa, meziroční nárůst představoval 3,9 %. Na navýšení se v plném rozsahu podílelo rozšíření sklizňové plochy, a to z 2,1 tis. ha v roce 2020 na 2,6 tis. ha v roce 2021, protože hektarový výnos této plodiny zaznamenal propad z 3,79 t v roce 2020 na loňských 3,16 t. Sklizeň tritikale na jižní Moravě při průměrném hektarovém výnosu 4,64 t dosáhla 9,0 tis. t.

Jihomoravský kraj je největším producentem kukuřice na zrno. Loňská sklizeň dosáhla 458,2 tis. t, což představuje 46,4 % republikového celku. Meziroční navýšení úrody této plodiny na jižní Moravě o 73,7 tis. t zajistil jak vyšší hektarový výnos, tak i rozšíření sklizňové plochy ze 40,8 tis. ha v roce 2020 na 46,4 tis. ha v roce 2021. Hektarový výnos se v loňském roce v mezikrajském porovnání pohybuje od 8,32 t v Jihočeském kraji do 10,21 t v hlavním městě Praze. Jihomoravští zemědělci svezli z hektaru průměrně 9,87 t zrna s nárůstem proti roku 2020 0,46 t. Toto navýšení je mezi kraji nejvyšší.

V Jihomoravském kraji se v roce 2021 sklízely luskoviny celkem z plochy 8,8 tis. ha, která je téměř o čtvrtinu větší v porovnání s rokem 2020. Při průměrném hektarovém výnosu 2,74 t se sklidilo 24,1 tis. t luskovin s meziročním nárůstem o 24,5 %. Jihomoravský kraj je druhým největším pěstitelem luskovin, prvenství drží kraj Středočeský s produkcí 24,6 tis. t.

Přestože loni jihomoravští zemědělci rozšířili plochu pro pěstování brambor ostatních o desetinu, tak sklizeň 39,7 tis. t překročila skutečnost roku 2020 jen o 1,1 %. Na vině byl nižší hektarový výnos – z hektaru se sklidilo 27,88 t brambor, to je o 8,0 % méně. Hektarový výnos brambor ostatních vzrostl v roce 2021 proti roku 2020 ve všech krajích s výjimkou krajů Jihomoravského (propad o 2,44 t/ha), Plzeňského (propad o 0,50 t/ha) a Jihočeského (propad o 0,22 t/ha).

Jihomoravští zemědělci sklidili z plochy 3,8 tis. ha 249,5 tis. t cukrovky technické. Přestože hektarový výnos meziročně vzrostl o 13,5 % na 65,61 t v roce 2021, tak jeho hodnota zůstala v mezikrajském srovnání nejnižší. Největším pěstitelem této plodiny je kraj Středočeský, který sklizní 1 146,4 tis. t vytvořil 27,7 % republikového celku.

Tab. 1 Sklizeň zemědělských plodin v Jihomoravském kraji v roce 2021 Tab. 1 Sklizeň zemědělských plodin v Jihomoravském kraji v roce 2021

Jihomoravští zemědělci meziročně zredukovali sklizňovou plochu řepky o 4,8 % na 32,4 tis. ha. Tato plocha je nejnižší od roku 2009. Také výnosy byly nižší – sklidilo se 2,85 t/ha, což představuje pouze 88,9 % skutečnosti roku 2020. Objem sklizené řepky se tak v roce 2021 snížil na 92,5 tis. t, což je nejnižší hodnota od roku 2012. Řepce se loni nedařilo – propad hektarových výnosů, který vykázaly všechny kraje, se pohybuje od 0,15 t/ha v hlavním městě Praze do 0,57 t/ha v Jihočeském kraji.

V Jihomoravském kraji bylo v roce 2021 sklizeno 651,9 tis. t kukuřice na zeleno a siláž při hektarovém výnosu 39,23 t, pícnin na orné půdě celkem v seně 410,7 tis. t (výnos 9,41 t/ha) a píce v seně 80,6 tis. t (výnos 3,40 t/ha).

Jihomoravský kraj je největším pěstitelem révy vinné. Loni se z plochy 15,2 tis. ha, která představuje 93,0 % republikového celku s touto plodinou, získalo 84,4 tis. t plodů. Z hektaru se loni sklidilo 5,55 t plodů, v roce 2020 to bylo 5,65 t.

Graf 1 Sklizeň a výnos pšenice celkem podle krajů v roce 2021 (řazeno dle výše hektarového výnosu) Graf 1 Sklizeň a výnos pšenice celkem podle krajů v roce 2021 (řazeno dle výše hektarového výnosu)

Graf 2 Sklizeň a výnos ječmene celkem podle krajů v roce 2021 (řazeno dle výše hektarového výnosu) Graf 2 Sklizeň a výnos ječmene celkem podle krajů v roce 2021 (řazeno dle výše hektarového výnosu)

Graf 3 Sklizeň a výnos řepky podle krajů v roce 2021 (řazeno dle výše hektarového výnosu) Graf 3 Sklizeň a výnos řepky podle krajů v roce 2021 (řazeno dle výše hektarového výnosu)

Graf 4 Sklizeň vybraných zemědělských plodin v Jihomoravském kraji v letech 2011 až 2021 Graf 4 Sklizeň vybraných zemědělských plodin v Jihomoravském kraji v letech 2011 až 2021

Graf 5 Meziroční změny hektarových výnosů v procentech v Jihomoravském kraji
v letech 2011 až 2021 Graf 5 Meziroční změny hektarových výnosů v procentech v Jihomoravském kraji v letech 2011 až 2021

Graf 6 Hektarové výnosy vybraných plodin v Jihomoravském kraji a České republice
v letech 2011 až 2021
Graf 6 Hektarové výnosy vybraných plodin v Jihomoravském kraji a České republice v letech 2011 až 2021

V hospodářském roce 2021/2020 spotřebovali jihomoravští zemědělci 42,0 tis. t minerálních hnojiv, což je proti přechozí srovnatelné skutečnosti o 3,1 tis. t méně. Na tomto propadu se nejvíce podílela nižší spotřeba dusíkatých hnojiv, kterých se loni použilo 31,4 tis. t, v hospodářském roce 2020/2019 to bylo 33,3 tis. t. Nejčastěji používanými minerálními hnojivy jsou hnojiva dusíkatá, která tvoří 74,7 % celku. V hospodářském roce 2020/2021 jihomoravští zemědělci spotřebovali celkem 1 080,3 tis. t statkových hnojiv, což je o 23,2 tis. t více než v předchozím srovnatelném hospodářském roce. Propad je patrný u vápenatých hnojiv ve zboží, jejichž spotřeba se snížila o více jak dvě pětiny a také u hnojiv organominerálních, kterých se loni použily 2 tuny. Naopak jihomoravští zemědělci aplikovali více organických hnojiv.

Tab. 2 Spotřeba hnojiv v Jihomoravském kraji a v České republice^*)
Tab. 2 Spotřeba hnojiv v Jihomoravském kraji a v České republice*)

Nejčastěji pěstovanou ozimou obilovinou v Jihomoravském kraji je pšenice ozimá. Její plochu pro sklizeň v roce 2022 jihomoravští zemědělci rozšířili o 14,3 tis. ha na 107,4 tis. ha. Tato rozloha tvoří 13,6 % republikového celku a je po Středočeském kraji druhá největší. Ječmenem ozimým bylo ke sledovanému datu oseto 13,1 tis. ha, což je o 1,0 tis. ha více v porovnání s předchozím srovnatelným obdobím. Také osevní plocha s žitem ozimým byla meziročně rozšířena, a to o 90 ha na 2,3 tis. ha. Naopak k redukci o 3,3 tis. ha došlo u řepky ozimé, kterou bylo k 30. listopadu 2021 oseto 32,2 tis. ha. Tritikale jihomoravští zemědělci vyseli na ploše 2,2 tis. ha, a to je o 4,8 % méně v porovnání s rokem 2020.