Ministerstvo financí k ruské invazi na Ukrajině

Česká vláda jednomyslně podporuje veškeré zpřísnění mezinárodních sankcí Evropské unie vůči Rusku včetně zákazu financování Ruska, jeho vlády a ruské centrální banky.

Stejně tak podporujeme významné rozšíření seznamu osob a firem, vůči kterým je uplatňováno zmrazení jejich finančních aktiv v Evropě včetně zařazení tří ruských bank se sídlem v Moskvě, konkrétně Bank Rossiya, PROMSVYAZBANK a Vnesheconombank (VEB.RF). V praxi to např. znamená, že platby příchozí z těchto bank podléhají v EU zmrazení a nelze tak jejich prostřednictvím uskutečňovat platební styk. Tzv. první balíček sankcí je účinný ke dni 24. února 2022.

V rámci evropské sedmadvacítky je česká vláda odhodlána plně podpořit další zpřísnění a rozšíření sankcí. Jednoznačným cílem přitom je, aby tyto sankce dále citelně oslabily základy ruské ekonomiky a zpomalily její růst, urychlily odliv kapitálu z Ruska a znemožnily ruským firmám přístup ke strategickým technologiím, na jejichž dovozu z Evropy je Rusko závislé. Ministerstvo financí bude bezezbytku trvat na dodržování a uplatňování těchto sankcí prostřednictvím Finančního analytického úřadu (FAÚ) a prověříme také firmy s ruskými majiteli ve vztahu k čerpání veřejných prostředků.

Ministerstvo financí v tuto chvíli také intenzivně prověřuje možnosti urychlení ukončení členství v Mezinárodní investiční bance (MIB) a Mezinárodní bance hospodářské spolupráce (MBHS) výpovědí, jež je realizovatelná během 2-3 měsíců. Ke stejnému postupu vyzveme také ostatní členské země z Evropské unie. V případě společného koordinovaného odchodu zemí EU by došlo k ukončení činnosti MBHS z důvodu zrušení členství dvou třetin členů. Zejména služby MBHS už v současnosti fakticky nejsou českými podniky využívány a česká vláda nespatřuje v pokračování členství v obou postsovětských bankách ekonomické přínosy. Naopak silně vnímáme, že naše účast v nich vzbuzuje u našich západních spojenců bezpečnostně-politické otazníky, které je i v kontextu současné ruské invaze na Ukrajině potřeba rozptýlit.

„Pokud jde o konkrétní kroky resortu financí, Finanční analytický úřad má nástroje k zadržování movitého i nemovitého majetku a finančních prostředků sankcionovaných osob a firem včetně blokace jejich bankovních účtů. Podnikáme konkrétní kroky, abychom maximálně urychlili ukončení našeho členství v obou postsovětských bankách, a to nejlépe v koordinaci s dalšími členskými státy. V neposlední řadě jsme prostřednictvím ÚZSVM vytipovali zhruba 30 objektů s ubytovací kapacitou pro tisíce lidí utíkajících z Ukrajiny před válkou,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.

Resort financí je dále připraven přijmout všechna potřebná rozpočtová opatření tak, abychom adekvátně posílili příslušné kapitoly Ministerstev vnitra, obrany či zahraničních věcí a mohli tak nabídnout Ukrajině maximální součinnost. Například z pohledu dodávek armádního vybavení, připravenosti přijmout ukrajinské uprchlíky a pomoci jim či poskytnutí rozvojové a humanitární pomoci, na kterou bylo na úrovni vlády vyčleněno 300 mil. Kč.

Ujistili jsme se také, že v rámci resortu financí jsou podřízené organizace i strategické státní podniky v oblasti kritické infrastruktury (např. ČEZ, ČEPRO, MERO a další) jednoznačně připraveny flexibilně reagovat na případný další vývoj ruské invaze na Ukrajině a souvisejících hospodářských rizik plynoucích z přijímaných mezinárodních sankcí zejména v oblasti energetiky. Stejně tak jsou naše resortní organizace a státní podniky připraveny na potenciální kybernetické útoky, s nimiž v těchto dnech bojují nejen ukrajinské státní instituce.