Kanadská síť dohod o volném obchodu může nabídnout příležitost pro české firmy (23.2.2022)

Kanadu lze bez velké nadsázky označit za šampióna dohod o volném obchodu. Důležitost široké a rostoucí globální obchodní sítě Kanady vyzdvihnul kanadský premiér Justin Trudeau v rámci summitu G20 v Římě (30.-31. října 2021), kde v rámci svého proslovu zdůraznil již existující bilaterální a multilaterální dohody o volném obchodu, jakož i přání Kanady pokračovat v rozvoji volného obchodu s důvěryhodnými partnery.

Kanadská vláda se zavázala zajistit obchodní příležitosti, které z Kanady udělají globálně nejpropojenější ekonomiku na světě. Strategie diverzifikace exportu si klade za cíl navýšení zahraničního export do roku 2025 o 50 % (ve srovnání s obdobím 2018-2019). Během těchto šesti let má stát investovat 1,1 miliardy CAD za účelem pomoci kanadským podnikům vstoupit na nové trhy. Cílem Kanady je stát se centrem globálního obchodu s nejpropojenějším, nejstabilnějším, předvídatelným, inovativním a nejžádanějším trhem na světě. Právě dohody o volném obchodu jsou základním stavebním kamenem kanadského přístupu k diverzifikaci obchodu.

Mezi nejvýznamnější dohody uzavřené Kanadou patří CUSMA (nazývaná v USA USMCA a v Mexiku T-MEC), CETA a CPTPP. Dalších 12 smluv o volném obchodu je uzavřeno s následujícími partnery: Velká Británie, Ukrajina, Chile, Kolumbie, Kostarika, Honduras, Panama, Peru, Izrael, Jordánsko, Korea a ESVO (Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko). Většina těchto dohod o volném obchodu pokrývá obchod se zbožím i službami, pouze dohody uzavřené s Kostarikou, ESVO, Jordánskem a Izraelem pokrývají pouze obchod se zbožím, jak je patrné z Tabulky 1 Přehled dohod o volném obchodu. Podrobnější popis jednotlivých dohod je uveden v Příloze 1 Platné dohody o volném obchodu.

Dále je v jednání dalších 10 dohod o volném obchodu, a to s partnery jako je Dominikánská republika, Indie, Indonésie, Japonsko, Mercosur (Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay), Maroko či Pacifická aliance (Chile, Kolumbie, Mexiko, Peru). V současnosti jsou pozastavena vyjednávání s Karibským společenstvím, Salvadorem, Guatemalou, Nikaraguou a Singapurem, Kanada však nevylučuje obnovení vyjednávání do budoucna. Ve fázi počátečních diskuzí se nachází 5 potenciálních dohod o volném obchodu s Asociací národů jihovýchodní Asie (ASEAN: Brunei Darussalam, Kambodža, Indonésie, Laos, Malajsie, Myanmar, Filipíny, Singapur, Thajsko, Vietnam), Čínou, Filipínami, Thajskem a Tureckem.

"Platformy" jako příležitost rozšíření exportu do USA skrze Kanadu

Jak již bylo zmíněno výše, díky dohodě CETA se nabízí českým firmám možnost využití některých výhod i ostatních preferenčních dohod Kanady. Konkrétně lze jako příklad uvést, že skrze využití výhod CETA a následně severoamerické dohody CUSMA mohou české a evropské firmy vstoupit na americký trh za zvýhodněných podmínek, a to i přes neexistenci dohody o volném obchodu mezi EU a USA (na rozdíl od dalšího signatáře CUSMA, Mexika).

Jako první krok se mohou evropské společnosti nejprve usadit a rozvíjet na kanadském trhu a poté se jako druhý krok mohou z Kanady přiblížit na americký trh. Pokud dojde k dostatečné transformaci evropského zboží přímo v Kanadě, je možné využít preferenčního celního zacházení CUSMA. Takovýto postup jako přibližuje ve svém materiálu Evropská komise, jehož celé znění je k dispozici zde.

Aby mohlo být určité zboží exportováno z EU do USA (přes Kanadu) preferenčně či zcela bezcelně, musí být naplněna specifická pravidla původu jak při vývozu z EU do Kanady (pravidla původu CETA), tak při následném vývozu zboží z Kanady do USA (pravidla původu CUSMA). Pro využití výhod plynoucích z takovéhoto konceptu „platformy“ EU-Kanada-USA je důležitá znalost těchto specifických pravidel původu v kombinaci se znalostí dodavatelských řetězců a klasifikací zboží podle harmonizovaného systému (HS), jakož i zdůvodněním pro získávání určitého produktu v dané lokalitě (např. kvalita nebo spolehlivost). I malý rozdíl ve složení nebo specifikaci produktu může změnit klasifikaci produktu a/nebo status preferenčního původu.

Níže uvedený příklad vývozu elektromechanických a ultrazvukových zvlhčovačů vzduchu ze zemí EU demonstruje výhody využití platformingu přes Kanadu do USA – „scénáře B“ ve srovnání s vývozem na základě Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) a tzv. doložky nejvyšších výhod („most favored nation“, MFN) WTO z EU přímo do USA – „scénář A“.

Scénář A: Export na základě doložky nejvyšších výhod přímo do USA a do Kanady (tedy pokud by nebyla prováděná dohoda CETA). Zdroj: CETA Report on How to Expand within Canada and to Other Markets, 2021

Na všechny elektromechanické a ultrazvukové zvlhčovače vzduchu klasifikované HS 8509.80.10.00 se pro dovoz do Kanady vztahuje celní sazba MFN ve výši 8 %. Součástky na výrobu tohoto zboží podléhají kanadské celní sazbě MFN ve výši 3 %. Sazba MFN pro tato ultrazvuková zařízení dovážená přímo do USA je 4,2 % podle klasifikace HS 8509.80.50. Na základě doložky nejvyšších výhod by se tedy na elektromechanické a ultrazvukové zvlhčovače vzduchu exportované z EU do USA vztahovalo clo ve výši 4,2 %.

Následující schéma („scénář B“) však ukazuje, že CETA snižuje celní sazby pro součástky elektromechanických a ultrazvukových zvlhčovačů vzduchu ze 3 % (sazba MFN) na 0 % pro vývoz z EU do Kanady. Po výrobě samotného elektromechanického a ultrazvukového zvlhčovače, by se na zboží vztahovalo v rámci CUSMA 0% clo. Výrobou elektromechanického a ultrazvukového zvlhčovače vzduchu ze součástek by došlo ke splnění požadavek na transformaci a pravidel původu CUSMA.

Scénář B: Export za využití platformingu. Zdroj: CETA Report on How to Expand within Canada and to Other Markets, 2021

Evropské firmy, které chtějí vstoupit na americký trh, tak mohou při vytváření své exportní strategie zvážit platforming, v rámci kterého mohou jako výrobci součástek elektromechanických a ultrazvukových zvlhčovačů vzduchu spolupracovat s kanadskými výrobci tohoto zboží, popř. mohou zřídit výrobní závod pro elektromechanické a ultrazvukové zvlhčovače vzduchu v Kanadě.

Obdobný postup je tedy možno využít pro další výrobky, u nichž po transformaci v Kanadě podléhá zboží díky CUSMA nižšímu clu, je však zapotřebí jednotlivé případy důkladně prostudovat. Základní informace o exportu z EU přináší evropským firmám přehledně například portál Access2Markets. Je zapotřebí také vést v patrnosti pravidla původu dle CUSMA (či jiné dohody o volném obchodu se zemí, na jejíž trhy chce společnost finální výrobek vyvážet), která stanoví speciální požadavky na procentuální obsah regionální hodnoty, tedy jaký podíl součástek například automobilu musí pocházet ze Severní Ameriky. Detailní komentář naleznete v příloze.

Ačkoli se komplexnější práce s pravidly vstupu na trh může jevit českým firmám jako náročný úkon, příklad výše ukazuje, že při dostatečné přípravě mohou české společnosti využít pozici Kanady jako křižovatky volného obchodu ve svůj prospěch. Kromě toho je nutno ocenit, že má Evropa na severoamerickém kontinentu spojence pro prosazování obchodu založeného na pravidlech a volného obchodu jako strategie pro hospodářský růst.

Příloha 1_Přehled dohod Kanady o volném obchodu (PDF, 431 KB)

Příloha 2_Pravidla původu CUSMA (PDF, 444 KB)

Eva Libs Bartoňová, Karolína Kostelecká, Generální konzulát ČR v Torontu