Ranní okénko - PMI, Ifo a zvýšení cen v průmyslu

Vpředhledící ukazatele jako například Ifo či PMI indexy přinesou v tomto týdnu čerstvé informace o ekonomické aktivitě v Evropě a USA. V Česku očekáváme výsledek konjunkturálního průzkumu za únor a lednový vývoj cen českých průmyslových výrobců. Dále kolegové ve Vídní aktualizovali výhled na úrokové sazby ECB.

Po nečekané změně postoje na posledním zasedání ECB počítáme s tím, že ve druhé polovině letošního roku dojde ke dvojímu navýšení úrokových sazeb po 25 bazických bodech. První zvýšení by se mělo dostavit letos v září a druhé v prosinci. Úroková sazba pro hlavní refinanční operace by se tím do konce roku posunula z aktuálních 0 % na 0,5 % a depozitní sazba z -0,5 % na 0 %, čímž skončí politika záporných sazeb. Následně by ECB mohla zaujmout vyčkávací postoj a sledovat vývoj inflace, která by se na přelomu roku 2022/23 měla pomalu přibližovat k 2% cíli. Urgence ze strany měnové politiky tím vymizí. Stejně tak bude jasnější postkovidový vývoj ekonomiky. V průběhu příštího roku by pak mělo dojít k dalšímu zvýšení sazeb o kumulovaně 50 bazických bodů. Nákupy aktiv v rámci pandemického programu PEPP by měly být vypnuty letos v březnu a program APP pravděpodobně nebude navýšen a měl by skončit letos v létě.

Dnes se dozvíme únorové hodnoty evropských PMI indexů, zítra následují ty americké. V obou případech se očekává mírné zlepšení indexu v sektoru služeb s tím, jak během února došlo ke zlepšení situace ohledně omikronu. Indexy v sektoru průmyslu pak měly přibližně stagnovat. To by znamenalo, že se PMI indexy udrží nad 50 body značící expanzi. Důležitá bude další aktualizace vývoje v globálních dodavatelských řetězcích. Lednové vydání PMI indikovalo zmírnění komplikací v podobě nedostatku materiálu i cenových tlaků. Navzdory tomu ale situace zůstává ve srovnání s dlouhodobějším průměrem i nadále napjatá.

Ceny českých průmyslových výrobců jsou na řadě ve středu. Podle našeho odhadu v lednu meziměsíčně vzrostly o 0,6 % po prosincovém poklesu o 0,1 %. Jejich meziroční dynamika by se po dlouhé době snížila a to z 13,2 % na 12,6 %. Nicméně rychlejší než očekávané zdražení v Polsku naznačuje, že meziměsíční nárůst nakonec může převýšit 1 %. Za předpokladu, že ceny energií budou v průběhu roku následovat trajektorii implikovanou futures kontrakty a globální dodavatelské řetězce budou postupně rozpleteny, tak se meziměsíční tempo cen průmyslových výrobců umírní a meziroční dynamika bude pozvolna klesat. I přesto ale dvouciferné tempo růstu v prvních několika měsících roku udrží celoroční růst nadprůměrně vysoko, podle naší prognózy v blízkosti 8 %.

Ve čtvrtek ČSÚ vydá v pořadí druhý letošní výsledek konjunkturálního průzkum. Ten se bude odvíjet od hodnocení situace v logistice, nedostatku uchazečů a očekáváného vývoje poptávky. Ta by mohla výhledově ztrácet tempo kvůli vysoké inflaci. Bližší informace podá šetření mezi spotřebiteli.

Pátek pak nabídne jen konjunkturální průzkum pro eurozónu a vývoj objednávek dlouhodobé spotřeby v USA

Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Vratislav Zámiš, analytik

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.