Pro Česko je Rusko méně důležitý vývozní trh než třeba Belgie. Případná válka Ruska s Ukrajinou a související sankce by se Česka přímo dotkly jen omezeně, třeba ve formě dražších pohonných hmot

Česká republika loni do Ruska vyvezla zboží ze 79,6 miliardy korun. Jednalo se o nižší objem vývozu než v letech 2019 a 2020. Objem odpovídal dvěma procentům celkového loňského vývozu z České republiky.

Do Ruska loni Česko vyvezlo menší objem zboží než například do Belgie. Podíl vývozu do Ruska na celkovém českém vývozu se od roku 2015 pohybuje v pásmu od 1,9 (2016) do 2,4 procenta (2020).

Podíl vývozu do Ruska na celkovém exportu z ČR byl v uplynulém desetiletí, tj. v letech 2011 až 2021, nejvyšší v letech 2012 až 2014, kdy přesáhl úroveň tří procent, přičemž v letech 2012 a 2013 se dokonce blížil úrovni čtyř procent.

Význam Ruska jako exportního odbytiště České republiky klesl v souvislosti s ruskou anexí Krymu a souvisejícími sankcemi Západu proti němu a odvetnými protisankcemi Ruska.

Z hlediska dovozu do ČR je Rusko významné zejména jako dodavatel ropy a zemního plynu, i zda však jeho význam mírně klesá, zejména v souvislosti s rozvojem těžby břidličné ropy v USA a možností přepravy zkapalněného zemního plynu rovněž z USA.

Průměrný měsíční obrat českého obchodu s Ruskem přesahoval v letech 2012 a 2013 hodnotu 21 miliard korun, v roce 2016 a pak i v pandemickém roce 2020 klesl pod úroveň třinácti miliard korun. Od té doby se zčásti zotavil, ale nadále zůstává citelně pod úrovní let 2012 až 2014.

V případě započetí rusko-ukrajinské války a uvalení dalších sankcí Západu a protisankcí Moskvy má ruská strana relativně omezené možnosti, jak zasáhnout výrobky dovážené z Česka. Už od srpna 2014 Rusko zakazuje dovoz mléčných a masných výrobků, ryb, ovoce či zeleniny z EU, tedy i z České republiky. Moskva tyto sankce uplatňuje jako odvetu za zmíněné sankce ze strany EU související s anexí Krymu. 

Nelze však vyloučit, že české firmy působící v Rusku tam nyní budou ve zvýšené míře čelit například úřední šikaně nebo jiným podobám ústrku. To však nemá žádný makroekonomický význam z hlediska českého hospodářství jako celku. 

České hospodářství by ovšem citelně zasáhlo například omezení vývozu zemního plynu či ropy z Ruska, které je však poměrně nepravděpodobné. Z důvodu tranzitní povahy české ekonomiky, ale i z důvodu toho, že by se tak Moskva připravila o značné příjmy z prodeje těchto surovin, a zároveň z toho důvodu, že by se ukázala jako nespolehlivý dodavatel, což by mohlo v Německu dále vystupňovat odpor vůči zprovoznění plynovodu Nord Stream 2.

Růst napětí na Ukrajině česká ekonomika pocítí spíše nepřímo, třeba prostřednictvím zdražení pohonných hmot nebo oslabení koruny. Bezprostředním důvodem pátečního růstu cen ropy na světových trzích a současně oslabení koruny vůči dolaru, v němž se ropa obchoduje, je právě eskalace napětí na Ukrajině. Zdražení ropy i oslabení koruny se promítlo do toho, že ropa Brent zakončila své páteční obchodování na cenové úrovni přesahující v přepočtu 2000 korun za barel, konkrétně na úrovni 2010 korun za barel. To je v historickém ohlédnutí nezvyklé vysoká cena, které není daleka absolutních maxim za celou historii novodobé ČR (viz graf Bloombergu níže).

Ropa zdražuje, neboť obchodníci s ní se obávají, že ruská invaze na Ukrajinu a související nové sankce Západu by ochromily dodávky ruské ropy na světové trhy. 

Zdražující ropa je hlavním důvodem růstu cen pohonných hmot v ČR. Benzín včera v Česku vyšel v průměru na 37,33 koruny za litr, vyplývá z dat CCS, což je jeho nejvyšší cena za celé období od konce října roku 2012. Cena benzínu tak včera letos poprvé překonala mnohaletá maxima z listopadu loňského roku. Nafta se nyní v Česku prodává nejdráže za celé období od konce září 2014, litr vyjde na 36,23 koruny.

V případě ruské invaze na Ukrajinu a propuknutí války mezi oběma zeměmi lze čekat citelný nárůst cen pohonných hmot v ČR, v případě benzínu až do blízkosti úrovně 40 korun za litr. Došlo by totiž nejen k růstu dolarové ceny ropy na světových trzích, ale také ke znatelnému oslabení koruny vůči dolaru. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)