Ceny stavebního dřeva píšou další kapitolu příběhu zadřených výrobních vertikál. A jedna kontrolní akciová otázka

Zatímco před rokem 2020 jsme o stavební dřívo pozorností většinou nezavadili, od druhé poloviny roku 2020 se jeho ceny staly pozorně sledovaným cílem. A je tomu tak i nadále, protože píší příběh s nečekanými zvraty, symbolický pro obecnější ekonomický vývoj. Dnes o dříví, vertikálách a jedné související kontrolní otázce týkající se odkupů a investic.

Následující graf ukazuje, jak se vstupem do druhé poloviny roku 2020 začaly ceny stavebního dříví v USA prudce růst, aby následně ještě prudčeji klesly. Jenže nešlo o jednu nenávratně prasklou bublinku, ale předehru k dalšímu, tentokrát mnohem mohutnějšímu cenovému růstu roku 2021:

Zdroj: Twitter

Pokles z druhého, vyššího vrcholu mohl být vnímán jako symbol opadajících tenzí ve výrobních vertikálách a důkaz „přechodnosti“ inflačních tlaků. Jenže podzim roku 2021 přinesl opětovný nástup na další vrchol a ceny se dnes pohybují nad těmi z druhé poloviny roku 2020. Co se děje? O vývoji na trhu stavebního dřeva v USA hovořil nedávno na Yahoo Finance analytik společnosti Corton Capital Timber John Duncanson. Mimo jiné uvedl, že:

1. Podle některých odhadů je v USA nedostatek domů dosahující asi 3,8 milionů. Na poptávkové straně by tak nemělo dojít k výraznému ochlazení trhu realit a následně stavebního dříví. Jinak řečeno, je tu strukturální nedostatek.

2. Jak tomu je ve velké části ekonomiky již nějaký čas, významné věci se dějí na straně nabídkové. Růst cen stavebního dřeva, ke kterému došlo od podzima minulého roku (viz graf), podle experta přidává v průměru k nákladům na stavbu domu 90 000 dolarů. K tomu Duncanson dodal, že mezi USA a Kanadou nyní u stavebního dříví panuje obchodní válka. Podle jeho odhadů pak mohou cla a tarify na kanadské dřevo asi za 30 % onoho růstu cen nákladů, tedy asi za 30 000 dolarů vyšších nákladů na stavbu domu v USA.

3. Pokud by tedy americká vláda chtěla znatelně snížit náklady na stavbu nových domů v USA, měla by podle experta jednat s Kanadou o eliminaci cel. Současný stav, cla a následně vyšší ceny stavebního dříví jsou totiž v podstatě zdaněním amerického spotřebitele. Kanadská strana ale podle Duncansona není do jednání nijak tlačena, protože její výrobci stavebního dřeva dosahují nyní vysoké ziskovosti a mají silné rozvahy. Situace se tak v tomto ohledu výrazně liší například od roku 2006.

4. Kanadská produkce dřeva může být navíc negativně ovlivněna nastupující regulací těžby a v neposlední řadě škůdci, kteří ničí lesní porosty a snižují použitelnost a kvalitu vytěženého dřeva pro stavební účely.

To tedy další výrobní vertikála, ve které se projevuje silná poptávka (ať cyklicky, či strukturálně), ale i řada pro ni specifických faktorů na straně nabídkové. Přece jen to ale trochu připomíná třeba ony zasekané americké přístavy, o kterých jsem zde psal před časem: Zdá se, že dlouhou řadu lodí čekajících na vykládku brzdí i regulace/požadavky, podle kterých nesmí v oblasti přístavu na sobě stát více než dva vyložené kontejnery.

Rozhodně si tu nechci hrát na chytráka, který ví, jak to vše rychle vyřešit, kdy tenze a nabídkové inflační tlaky skončí. Nebo někoho, kdo by šmahem zavrhoval všechnu regulaci a podobně. Nicméně, obchodní (či jiné) války, třenice, neflexibilní a nemístná regulace a podobné vylomeniny nejsou tak populárním tématem, jako třeba to, kdy a kolikrát zvedne Fed sazby. K jádru věci jsou ale možná mnohem blíže.

Na závěr bych dnes rád ukázal graf, který s uvedeným také souvisí. Ukazuje totiž, jak si od roku 2018 vede celý index amerického trhu, index společnosti ve velkém odkupující své vlastní akcie (oranžová křivka) a společností, které velkou část svých zdrojů směřují do investic do výroby a výzkumu a vývoje:

Zdroj: Twitter

Kontrolní otázka: Kapacitu výrobních vertikál a jejich hladký chod zajistí spíše odkupy, či investice?