Proč trvá přesun těžebního hardwaru z Číny do jiných lokalit tak dlouho

Ilustrační obrázek | zdroj 123rf

Poté, co Čína loni zostřila boj proti kryptoprůmyslu, rozhodla se většina těžařů přesunout své aktivity mimo čínské území. Ale ani to není bez komplikací. Odliv těžebního hardwaru se potýká s překážkami, které brání rychlejšímu a plynulejšímu přemístění. Miliony strojů tak zůstávají zaseknuté kvůli složitým postupům v Číně. Potíže zhoršuje fakt, že těžaři navíc přicházejí každý den o potenciální zisky, kdy jsou stroje mimo provoz. Ty, podle různých odhadů, činí zhruba 170 jüanů (574 Kč) na jeden stroj. Pro největší provozy to znamená ztráty v řádu stovek milionů až jednotek miliard korun, které se již nikdy nepodaří získat zpět.

Těžaři bitcoinů se poohlížejí po zámoří uprostřed zásahů v Číně

Těžební farmy se v S'-čchuanu dříve těšily podpoře místní vlády, protože díky hojné vodní energii byl provoz těchto energeticky náročných provozů levný. To znamená, že levná elektřina byla rozhodující pro dosažení zisku. Poté, co však tamní vláda prohlásila těžbu kryptoměn za nelegální, nezbylo velkým těžebním farmám nic jiného než se přestěhovat. Najít kupce pro veškeré jejich vybavení bylo a je téměř nemožné. Zatímco menší projekty mohou prodat, co se dá, a nakoupit nové vybavení v zahraničí, pro velké provozy je hledání nové destinace složité. Jeden ze spolumajitelů těžební farmy, která provozovala denně stovky tisíc těžebních strojů, odhaduje, že se ze S'-čchuanu zatím ještě nepodařilo přesunout minimálně 2 miliony těžebních strojů.

Ideální těžební lokality v Číně měly levnou elektřinu zajišťovanou zemním plynem nebo vodními elektrárnami. Kombinace cenově dostupné energie a přívětivé místní vlády se v zahraničí hledá obtížně. Rusko a Kazachstán byly zpočátku oblíbenými destinacemi, ale ukázaly se jako rizikové lokality kvůli nedostatku energie a nejednotné politice. Kazachstán při nedávné politické krizi přerušil dodávky elektřiny několika těžařům. Navíc tamní prezident, Kassym-Jomart Tokajev, počátkem tohoto minulého vyzval k mnohem vyššímu zdanění těžby kryptoměn. Rusko pak, ústy zástupkyně Centrální banky Elizavetou Danilovou, minulý měsíc doporučilo zakázat těžbu bitcoinů a dalších aktivit v oblasti kryptoměn. I když k tomu zatím nedošlo, Rusko alespoň zavádí regulaci kryptoměn jako "analogu měn", nikoliv digitálního aktiva.

Značná spotřeba energie, která je zapotřebí pro udržitelný chod těžařských farem, ztěžuje čínským těžařům hledání nového domova pro jejich zařízení. Aktuálně těžaře nejvíce lákají lokality na severu amerického kontinentu. Své vybavení se tak snaží dostat buď do Kanady, nebo do Texasu v USA. Texas je totiž jediný stát v USA, který má svou vlastní energetickou síť. Díky tomuto zvýšenému zájmu se stal jednou z nejrychleji rostoucích destinací pro těžaře kryptoměn na světě. Tamní guvernér Greg Abbott loni toto odvětví uvítal a na Twitteru napsal: „Texas bude lídrem v oblasti kryptoměn.“ Navíc, podle dalšího tweetu Grega Abbotta, společnost H-E-B umisťuje do některých texaských obchodů s potravinami stánky s kryptoměnami.

Náročná logistika

Dostat se do Texasu, nebo kamkoli v Severní Americe není pro čínské těžaře tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Výběr nové destinace je jen prvním krokem dlouhého procesu. Těžební farmy jako externí investor musí vyjednávat s místními dodavateli o cenách energií v nově zvolených lokalitách. Když vyřeší tuto komplikaci, střetnou se vzápětí s nástrahami složitější logistiky, kterou ještě zhoršují různá omezení v důsledku celosvětové pandemie Covid-19. Navíc přímá přeprava do USA je mnohem dražší než do jiných lokalit kvůli 25% clu, které zavedla administrativa bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Aby se tomuto clu čínští těžaři vyhnuli, přepravují někteří majitelé těžební hardware směřujících do USA přes Malajsii. Stejnou cestou se pro jistotu vydává i zařízení směřující do Kanady. Takto zvolená cesta pak prodlužuje samotný přesun o jeden až dva měsíce.