Česká ekonomika letos poroste o 3,7 %, v příštím roce by si měla udržet obdobné tempo růstu. Inflace bude nejvyšší od roku 1998
Hlavní ekonomové bank zastoupení v prognostickém panelu České bankovní asociace (ČBA) snížili odhad růstu tuzemské ekonomiky pro letošní rok jen mírně, a to z 3,9 na 3,7 %. Růst ekonomiky v letošním roce podpoří obnovená investiční aktivita, export, a také spotřeba domácností. Ta však bude následkem vyšší inflace slabší, než čekala přechozí listopadová prognóza. Inflace bude zvýšená zejména v prvním pololetí letošního roku a bude se pohybovat poblíž 10% hranice. Koncem roku zpomalí na 5 % a v příštím roce by se měla pohybovat opět pod 3 %. Zpomalování inflace patrně umožní ČNB začít v druhé polovině letošního roku snižovat sazby. Základní úroková sazba centrální banky by koncem příštího roku měla být již jen mírně nad 3 procenty.
Pandemická situace zpomaluje zotavování globální
ekonomiky
Růst tuzemské ekonomiky by se měl letos udržet nad 3,5 %
Růst tuzemské ekonomiky dle nové prognózy ČBA v letošním roce zrychlí a dosáhne 3,7 %, zatímco listopadová prognóza čekala růst o 3,9 %. Tempo oživení tak bude jen nepatrně slabší, než se čekalo před několika měsíci, a to navzdory tomu, že vstup do roku 2022 je doprovázen celou řadou komplikací spojených s pandemickou situací, energetickou krizí, vysokou inflací a pokračujícími problémy v dodavatelských řetězcích. Vzhledem ke zmíněným problémům je relativně vysoký odhad růstu způsoben i nízkou srovnávací základnou minulého roku. Pokud by tuzemská ekonomika v celém letošním roce z mezičtvrtletního pohledu jen stagnovala, i tak by zaznamenala meziroční růst téměř o 2 %. K relativně příznivému odhadu přispěl i příznivější vývoj ekonomiky v závěru roku 2021 a nad očekávání vyšší růst v posledním čtvrtletí 2021.
K růstu v letošním roce bude dle nové prognózy přispívat jak spotřeba domácností, tak obnovená investiční aktivita, a oproti minulému roku i čistý export. Spotřeba domácností by ale měla oproti poslední prognóze růst pomaleji, a to kvůli růstu inflace, která bude snižovat reálné příjmy domácností. Nejistotou zůstává, jak silně se nepříznivá energetická situace doprovázená plošným růstem cen projeví ve spotřebě domácností. Část spotřeby totiž může být kompenzována rozpouštěním nahromaděných úspor. Fixní investice by měly po stagnaci roku 2021 růst o 5 %. To bude dáno snahou zrychlit investiční aktivitu po slabším roce 2021 po odeznění problému v dodavatelských vztazích a také cyklem čerpání EU fondů. V příštím roce pak prognostický panel ČBA předpokládá růst ekonomiky o 3,6 %. Struktura růstu by měla zůstat obdobná jako v roce 2022.
Letos reálné mzdy poklesnou,
v příštím roce již čekáme jejich růst
Trh práce se opět vrací mezi hlavní bariéry růstu
firem. Nedostatek pracovníků označuje jako problém stále víc společností,
ačkoli do popředí problémů se v loni dostal nedostatek materiálů. Trh
práce v tuzemské ekonomice tak stále zůstává citelně přehřátý a komplikuje
řadě firem další rozvoj. Vývoj nezaměstnanosti byl i v loni nakonec spíše
příznivý, což posunulo odhady nezaměstnanosti pro letošní rok směrem dolů. Letos
se tak předpokládá pokles podílu nezaměstnaných osob v průměru na 3,3 % po
loňských 3,8 %. Další mírný pokles je pak předpokládán i
v roce 2023, a to na 3,1 %. To je jen nepatrně vyšší hodnota, než byla v předpandemickém
roce 2019 (2,8 % dle MPSV). Ačkoli průměrné mzdy by měly v letošním roce
růst o 6 %, nebudou kompenzovat rychlý růst cen a reálné mzdy tak o 1 %
poklesnou. V příštím roce však prognostický panel čeká návrat růstu
reálných mezd, a to o 2,5 %.
Inflace zrychlí a bude nejvyšší od roku 1998
Zrychlení inflace v druhé polovině minulého roku bylo nad očekávání a vedlo k výrazným revizím odhadů inflace v letošním roce. Bez znalosti lednové inflace jsou však odhady v současné situaci mimořádně nejisté, obecně však prognostický panel předpokládá inflaci poblíž 10% hranice v první polovině roku, a její zpomalení k 5 % koncem roku. Průměrná hodnota by měla přesáhnout 7 %, ačkoli mezi odhady se vyskytovaly i hodnoty blízké 9 %. Prognóza ale čeká, že inflace v roce 2023 citelně zpomalí a v průměru dosáhne 2,5 %. Koncem příštího roku se pak bude pohybovat již kolem 2% hranice. To naznačuje, že prognostický panel nepředpokládá dlouhodobější epizodu vyšší inflace a žádná z jednotlivých prognóz zúčastněných bank nečeká v roce 2023 průměrnou inflaci nad 4 %. Na druhou stranu byla akcentována řada proinflačních rizik, zejména z vývoje cen energií, které zůstávají poměrně vysoké i pro dlouhodobější kontrakty. To by znamenalo další růst cen energií i v příštím roce.
Sazby ČNB mohou ještě mírně růst, v druhé polovině roku však začnou mírně klesat
Nad očekávání rychlejší růst cen se promítl v podstatně rychlejším růstu úrokových sazeb ze strany České národní banky. Ta v posledních několika čtvrtletích přistoupila k bezprecedentní rychlosti zvyšování sazeb a základní úrokovou sazba vystoupala z 0,25 % na 4,5 %. Podle prognózy ČBA se úrokové sazby patrně již přiblížily svému vrcholu, ač ještě mírné zvýšení v první polovině letošního roku přijít může. Panel byl však poměrně rozdělen ohledně vývoje sazeb v druhé polovině roku. Část ekonomů předpokládá již snižování úrokových sazeb, část pak z důvodu možných proinflačních rizik předpokládá jejich stabilitu. Pro vývoj sazeb v příštím roce však byl již jasný konsensus, který čeká koncem roku 2023 základní sazbu ČNB ve výši 3,25 %.
Navzdory citelnému růstu úrokových sazeb a vyšší atraktivitě koruny v očích zahraničních investorů prognostický panel ČBA nepředpokládá výraznější posílení koruny. Koncem letošního roku by se měla koruna dle konsenzu pohybovat kolem úrovně 24,3 Kč za euro a v roce příštím u 24 Kč za euro s tím, že nejoptimističtější odhad čeká korunu v závěru příštího roku u hranice 23,5 Kč za euro. Spíše mírné posílení koruny v příštím roce je dáno i skutečností, že očekáváné snižování sazeb ČNB bude atraktivitu koruny vůči zahraničním měnám opět tlumit. Vzhledem k rychlejšímu posílení koruny začátkem letošního roku se však průměrný kurz očekávaný letos oproti listopadové prognóze posunul na 24,5 Kč za euro (24,9 v listopadové prognóze).
Vyšší inflace a rychlejší konsolidace veřejných financí
sníží ukazatel dluhu vůči HDP
Deficit
hospodaření státu pro letošní rok odhaduje prognóza ČBA na 4,2 % HDP. Odhady
tak předpokládají deficit pod 300 mld. Kč, jak avizovala nová vláda.
Konsolidace veřejných financí bude pokračovat v příštím roce, kdy by měl
deficit dosáhnout 3 % HDP. Rychlejší konsolidace veřejných financí společně s vyšší
inflací a rychlejším růstem nominálního HDP pak snižuje celkovou výši zadlužení vlády vůči HDP. Tento podíl se tak
pro letošní rok snižuje oproti předpokladům listopadová prognózy z 43,6 %
HDP na 42,4 % HDP a pro rok 2023 je očekáván na 43 % HDP.
Korporátní úvěry by měly příští rok zrychlit
Dynamika růstu hypotečních úvěrů byla v loňském roce zcela výjimečná. To se odrazilo ve dvouciferném meziročním růstu objemu hypoték. Ačkoli lze předpokládat citelné zpomalení objemu nově poskytnutých úvěrů v letošním roce, stále by to mělo znamenat solidní růst meziročního stavu úvěrů na bydlení, i když meziroční dynamika zvolní. Naopak rychlejší růst by měly zaznamenat v letošním roce korporátní úvěry, a to nejen z titulu obnovené investiční aktivity, ale i potřeby provozního financování. Zatímco tak meziroční dynamika korporátních úvěrů v loňském roce stagnovala a začala růst až závěrem roku, letos by měla v průměru růst o 5 %. V posledních měsících lze také pozorovat zvýšený zájem o cizoměnové financování, což lze patrně přičíst vývoji úrokových sazeb. Podíl cizoměnových úvěrů koncem minulého roku dosáhl 35 %.
Makroekonomická prognóza ČBA v číslech
Ukazatel |
|||
(skutečnost) |
(prognóza) |
(prognóza) |
|
3,3 |
3,7 |
3,6 |
|
4,8 |
3,9 |
2,8 |
|
3,1 |
1,4 |
1,6 |
|
0,4 |
5,2 |
4,8 |
|
5,5 |
6,5 |
5,5 |
|
Růst dovozů (%) |
10,9 |
4,7 |
4,3 |
3,8 |
7,2 |
2,5 |
|
6,6 |
5,0 |
2,2 |
|
Podíl nezaměstnaných osob (MPSV): průměr (%) |
3,8 |
3,3 |
3,1 |
Průměrná nominální mzda (růst v %) |
6,4 |
6,0 |
5,0 |
Průměrná reálná mzda (%) |
2,6 |
-1,2 |
2,5 |
-6,6 |
-4,2 |
-3,1 |
|
Vládní dluh (% HDP) |
42,0 |
42,4 |
43,1 |
3,75 |
4,50 |
3,25 |
|
3M-PRIBOR (%): průměr |
1,13 |
4,62 |
3,78 |
Základní sazba ECB (%): konec období |
0,00 |
0,00 |
0,38 |
Kurz CZK/EUR: průměr |
25,64 |
24,50 |
24,20 |
24,89 |
24,35 |
24,05 |
|
5,2 |
4,0 |
2,5 |
|
71 |
80 |
77 |
|
Růst bankovních úvěrů klientských (%) |
5,4 |
6,0 |
5,4 |
Růst bankovních úvěrů domácnostem (%) |
8,6 |
7,2 |
5,6 |
Růst bankovních úvěrů (nefinančním) podnikům (%) |
0,8 |
4,9 |
4,8 |
Růst bankovních vkladů klientských celkem (%) |
8,8 |
6,4 |
5,6 |
Více zpráv k tématu Inflace
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
14.11.2024 Dosáhne Bitcoin 100 000 USD do konce roku?
13.11.2024 Jaké je hlavní využití ekonomického kalendáře?
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Petr Lajsek, Purple Trading
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Miroslav Novák, AKCENTA
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?