ČNB na svém prvním letošním zasedání zvýšila úrokové sazby podle očekávání o 75 základních bodů. - Ranní glosa: ČNB naznačila konec zvyšování sazeb
ČNB na svém prvním letošním zasedání zvýšila úrokové sazby podle očekávání o 75 základních bodů.
ČNB na svém prvním letošním zasedání zvýšila úrokové sazby podle očekávání o 75 základních bodů. Hlavní úroková sazba – dvoutýdenní repo – se tak dostala na své dvacetileté maximum 4,50 %. Ale to zdaleka není jediná zpráva ze včerejšího jednání centrálních bankéřů. Stejně napjatě jako na samotné sazby se tentokrát čekalo i na novou prognózu, která měla naznačit, kam až je ČNB ochotna v současném cyklu utahování měnové politiky zajít. Ze slov guvernéra, a především pak z nového výhledu centrální banky vyplynulo, že se úrokové sazby s největší pravděpodobností tímto dostaly na pomyslný strop. Tedy samozřejmě za předpokladu, že se nová prognóza začne skutečně naplňovat. V první řadě půjde o to, jestli inflace v prvních měsících roku zůstane pod hranicí deseti procent. ČNB předpokládá, že jen v lednu se spotřebitelské ceny zvýšily meziměsíčně o 4 %, meziroční inflace proto vyskočí na 9,4 % a postupně poroste až na březnových 9,8 %. Na březnovém zasedání tak už bude jasné, nakolik se tento předpoklad naplní, protože už za 10 dnů budeme znát inflaci za leden a do jednání ČNB bude k dispozici i inflace únorová. ČNB ovšem nenaznačila pouze konec cyklu zvyšování sazeb, ale také výhled jejich brzkého snižování. Už ve druhé polovině letošního roku by totiž měly jít sazby podle prognózy velmi rychle dolů. Tříměsíční PRIBOR by se měl ve čtvrtém kvartálu vrátit na 3,8 % a dál klesat až na 3,3 % ve třetím čtvrtletí příštího roku. ČNB tak „plánuje“ velmi rychlý návrat sazeb k neutrální tříprocentní hranici. Otázkou je, nakolik bude tento postup vlastně reálný s ohledem na korunu, u které centrální banka předpokládá posílení v situaci, kdy se tón ECB změnil z holubičího na jestřábí. Pětisetbodový úrokový diferenciál, který poskytuje koruně oporu, by se totiž mohl smrsknout poměrně brzy na polovinu. A je pak otázkou, jestli to bude síle koruny svědčit v době, kdy bude Fed vyprodávat aktiva ze své bilance a ECB už nebude na dluhopisovém trhu masívně nakupovat. Proto to s poklesem úrokových sazeb u nás nemusí být až tak horké, protože i když ČNB korunu nijak necíluje, přece jenom je to velmi významný faktor ovlivňující českou inflaci. Nyní nezbývá než si počkat na tu lednovou, která tak bude prvním testem nové prognózy ČNB.Přečtěte si také k úrokovým sazbám
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Okénko finanční rady
Ondřej Vacek, Ušetřeno.cz
Tomáš Kadeřábek, Swiss Life Select
Iva Grácová, Bezvafinance
Jak se připravit na nečekané výdaje: Tipy na vytvoření a správu nouzového fondu
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Energie dál zlevňovat nebudou, vyplatí se fixovat aktuální ceny?
Martin Pejsar, BNP Paribas Cardif Pojišťovna
Aleš Rothbarth, Skupina Klik.cz
U nehod bez zimních pneumatik mohou pojišťovny krátit plnění
Lukáš Raška, Portu
Portu vydělalo svým uživatelům už přes 5 miliard, spravuje jim více než 36 miliard korun