Nová éra obnovitelných zdrojů v Bosně a Hercegovině

Díky své geografické poloze a bohatým přírodním zdrojům má Bosna a Hercegovina velký potenciál pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Největší podíl má v tuto chvíli vodní energie (asi 35 % výroby elektrické energie). Bosna a Hercegovina má ale také dobré předpoklady pro výrobu energie z větrných elektráren, biomasy, solární energie a využívání geotermální energie. Rozvoj těchto zdrojů je však zatím na počátku (podíl na výrobě elektrické energie zatím nepřesahuje 2 %).

Připravovány jsou legislativní změny, které by měly podpořit nové investice do obnovitelných zdrojů energie. Kompetence v oblasti energetiky jsou v Bosně a Hercegovině decentralizované, v různých regionech země tak platí různá pravidla. Návrh novely zákona o obnovitelných zdrojích energie v bosensko-hercegovinské entitě Republika srbská, který byl schválen koncem minulého roku na vládní úrovni a v současnosti čeká na přijetí v parlamentu, rozděluje obnovitelné zdroje na malé a velké. Malé elektrárny do 150 kW (resp. do 500 kW u elektráren na biomasu, bioplyn a solárních elektráren na budovách) budou mít nárok na garantovanou odkupní cenu, zatímco velké elektrárny se budou moct ucházet o získání dotace (prémie) na odkup elektřiny v aukcích. Rozdělení do dvou kategorií by mělo zajistit větší efektivitu dotací, spravedlivější přístup k odkupu za garantované ceny a také utlumit zájem o výstavbu malých vodních elektráren kvůli negativním ekologickým důsledkům. Podle dosud platného zákona měly možnost získat dotované výkupní ceny elektrárny až do 10 MW (solární elektrárny a bioplynové elektrárny do 1 MW). Novinkou je také zavedení kategorie „prosumer“ pro majitele budov s vlastním lokálním zdrojem obnovitelné energie. Cílem je usnadnit občanům a firmám např. možnost dodávat přebytky energie do sítě, která byla dosud velice omezená.

Také ve druhé entitě, Federaci Bosny a Hercegoviny, se již řadu měsíců s pomocí mezinárodních donorů připravuje nový zákon o obnovitelných zdrojích. Jeho základní rysy by měly být podobné, tj. zavedení aukcí pro výkup elektřiny z větších elektráren a zlepšení pozice lokálních zdrojů vyrábějících primárně pro vlastní spotřebu. Není však jasné, kdy by zákon mohl být odeslán do legislativní procedury. Stávající legislativa je založena na garantovaných výkupních cenách. Stejně jako v entitě Republika srbská je i ve Federaci Bosny a Hercegoviny stanovena roční kvóta pro množství dotované energie, která se odvíjí od dostupného rozpočtu (pokud je roční kvóta vyčerpána, musí projekty na zařazení do systému garantovaných cen čekat).

Novely by měly zefektivnit zejména systém dotací a posílit jeho tržní prvky. Vedle větších investorů, kteří z dotací profitovali doposud, by měly zlepšit postavení těch, kdo chtějí investovat do malých zdrojů pro vlastní potřebu a prodávat do sítě přebytky. Měly by se omezit některé negativní jevy, jako je malá transparentnost v přístupu k dotovaným cenám či podpora spekulativním investicím do projektů s nízkou efektivitou či negativními dopady na životní prostředí. Problém v posledních letech představoval zejména boom stavby malých hydroelektráren, které byly plánovány i v nevhodných lokalitách.

Vedle některých problémů s fungováním systému garantovaných cen představuje dnes překážku rozvoje zejména u menších projektů také administrativní náročnost. Proces získávání povolení na stavbu zdroje na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů je poměrně náročný. Podmínky jsou podobné pro stavbu střešního panelu stejně jako pro stavbu velké elektrárny. Problémem je nezkušenost lokálních úřadů s podobnými řízeními, které pak kladou žadatelům zbytečné překážky. Investice do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů tak je i díky dotacím finančně výhodná, související administrativa je ale komplikovaná.

Oznámení tuzemských i zahraničních firem, že na území Bosny a Hercegoviny hodlají postavit solární elektrárnu nebo větrnou elektrárnu, se objevují stále častěji. Do obnovitelných zdrojů nyní více investují i domácí veřejné energetické koncerny. Přestože jejich strategie počítají do budoucna i se stavbou nových tepelných elektráren, realizovat projekty založené na spalování uhlí je stále složitější. Více pozornosti se tak dostává alternativním zdrojů. Největší domácí výrobce elektřiny, Elektroprivreda BiH, v loňském roce spustil v lokalitě Podveležje nedaleko Mostaru svůj první větrný park. Nyní zde připravuje také výstavbu solární elektrárny s výkonem 36 MW, která bude financována úvěrem německé rozvojové banky KfW. Elektroprivreda RS, dominantní výrobce elektřiny v entitě Republika srbská, plánuje (pravděpodobně společně se soukromým spoluinvestorem) stavbu solární elektrárny Trebinje 1 o výkonu 73 MW. Mělo by se jednat o zatím největší solární elektrárnu v regionu.

Objevila se také řada projektů na rozvoj obnovitelných zdrojů energie v areálech dolů a tepelných elektráren, které jsou ve vlastnictví těchto veřejných firem. Elektroprivreda BiH zahájila formou pilotních projektů pěstování biomasy v areálech dolů Kreka a Breza. Rychle rostoucí vrba by tak měla do budoucna částečně nahradit uhlí jako palivo v tepelných elektrárnách. Společnost se také zajímá o technologie na spalování různých druhů odpadů v elektrárnách. Instalace 56 megawattové fotovoltaické elektrárny se potom plánuje v místě skládky popela a strusky v areálu elektrárny Tuzla. Elektroprivreda RS chce instalovat solární elektrárnu v dole Ugljevik.

S nárůstem cen energií přibývá také průmyslových provozů, které investují do vybudování vlastního lokálního zdroje. Záměr vybudovat solární elektrárny v minulém roce oznámili např. výrobce hliníku Aluminij z Mostaru či chemický závod Alumina ze Zvornika. Podobné projekty je možné očekávat i v budoucnu např. v energeticky náročných odvětvích jako je metalurgický průmysl či výroba cementu.

Cíle Bosny a Hercegoviny v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů energie jsou formulovány v Akčním plánu využívání obnovitelných zdrojů energie Bosny a Hercegoviny (NREAP BiH). Podle něj měla Bosna a Hercegovina do r. 2020 dosáhnout podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie 40 % (poslední data jsou zatím k dispozici za r. 2019, kdy tento podíl představoval 37,6 %). Instalovaná kapacita obnovitelných zdrojů energie v r. 2020 byla 2 372 ,79 MW, což představovalo 52 % celkového instalovaného výkonu ze všech zdrojů. 2 249 MW představovaly vodní elektrárny, 259 MW větrné elektrárny a 35 MW solární elektrárny.

Ines Terza
Ondřej Picka