Finsko plánuje největší investici do výroby zeleného vodíku a syntetického metanu
?Finsko plánuje největší investici do výroby zeleného vodíku a syntetického metanu
26.01.2022 / 12:54 | Aktualizováno: 26.01.2022 / 13:15
Finské město Lahti plánuje masivní výrobu zeleného vodíku z elektřiny dodávané novými větrnými parky. Vodík by měl být společně s oxidem uhličitým využit pro výrobu syntetického metanu jakožto paliva pro těžkou nákladní dopravu, odpadní teplo z výroby by mělo vytápět téměř polovinu města, kde by se výroba energie do roku 2030 měla stát uhlíkově negativní. Masivní rozvoj vodíkového ekosystému a boom větrných elektráren ve Finsku je příležitostí i pro české firmy a výzkumné instituce.
Ve finském městě Lahti se plánuje investice ve výši cca 250 mil. EUR do výroby zeleného vodíku, který by byl dále syntetizován do obnovitelného metanu. Metan by měl sloužit jako palivo pro většinu nákladní dopravy ve městě a zároveň by výroba měla zajistit dostatek tepla pro vytápění velké části Lahti. Do projektu je zatím zapojena městská Energetická společnost Lahti Energia se svou elektrárnou Kymijärvi a projektová společnost Ren-Gas. Pokud půjde vše podle plánu, mělo by se s výstavbou začít do konce roku 2023 a komerční produkce vodíku a metanu by měla být zahájena v roce 2025.
Projekt by měl být zatím největší finskou investici do výroby zeleného vodíku s výkonem 120 MW. Elektřina pro výrobu vodíku by měla pocházet výhradně z nových větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 300 MW. K výrobě syntetického zkapalněného metanu bude kromě zeleného vodíku použit i oxid uhličitý, který bude extrahován z emisí bioplynové stanice Lahti Energia a jejích elektráren v Kymijärvi. Takto ekologický vyrobený metan by měl sloužit jako palivo pro těžkou nákladní dopravu, jejíž elektrifikace je zatím ještě daleko. Do roku 2030 by se zde mělo vyrábět 36 tisíc tun syntetického metanu ročně, což by nahradilo přibližně 50 milionů tun nafty. Během výroby bude vznikat velké množství odpadního tepla, které by mělo pokrýt přibližně 40 % potřeb pro vytápění města. Pro výrobu metanu by se mělo spotřebovat přes 100 tisíc tun oxidu uhličitého, což přesahuje celkové emise Lahti Energia, která by se tak stala dokonce uhlíkově negativní společností.
Ve Finsku aktuálně probíhá skutečný boom ve výstavbě větrných parků, přičemž jen mezi lety 2020 a 2023 má dojít ke zdvojnásobení podílu větrné energie v energetickém mixu. Vodíkový boom začal v zemi ve srovnání s řadou dalších evropských států s určitým zpožděním, o to je však nyní intenzivnější. V oblasti větrných elektráren a v rámci vodíkového klastru vzniká řada příležitostí i pro české firmy, silná poptávka je i po spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje vodíkových technologií. Velmi zajímavý v této oblasti je i chystaný obří projekt v autonomní finské provincii Alandy, v rámci kterého se očekává výstavba až 500 větrných elektráren v Baltském moři s celkovou roční produkcí elektřiny okolo 30 TWh a masivní rozvoj navázaného vodíkového segmentu.
Daniel Horák, ekonomický diplomat, zástupce velvyslance, Velvyslanectví ČR v Helsinkách
Poslední zprávy z rubriky Komodity:
Přečtěte si také:
Prezentace
11.10.2024 RoboMarkets upravuje svůj evropský obchodní…
11.10.2024 Buďte v zisku. Využívejte řízení…
02.10.2024 Inflace nezmizí. I 2,2 % vás v čase může…
Okénko investora
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ztracené dekády. Jak ustát nevyhnutelné výkyvy a vyjít z nich silnější
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Štěpán Křeček, BHS
Poprvé od listopadu 2023 došlo k meziročnímu růstu cen potravin
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Index STOXX 600 dosáhl rekordní úrovně: Pomohly mu čínské stimuly a zisky v luxusním sektoru*
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz