Je Bank of Canada připravena konečně zvýšit sazby?

Rada guvernérů kanadské centrální banky stojí před největším rozhodnutím od června 2020, kdy se jejího vedení ujal nový guvernér Tiff Macklem, a to zda a o kolik zvýšit základní úrokovou sazbu nebo její zvýšení ještě odložit a pomoci tak ekonomice v boji proti dopadům další vlny pandemie.

Bank of Canada v prosinci uvedla, že neplánuje zvýšení základní úrokové sazby minimálně do dubna. Oproti prosincovým prognózám ale poslední dostupná data ukazují na výrazné oživení kanadského trhu práce, rekordní růst cen nemovitostí a prudký nárůst inflace a mezd.

Bank of Canada každých pět let reviduje rámec své měnové politiky. Na konci loňského roku byl potvrzen flexibilní rámec inflačního cílení na období 2022 až 2026, a to ve výši 2 % v kontrolním rozmezí 1 až 3 %, tak jak tomu je již po dobu posledních třiceti let.

Aktuální míra nezaměstnanosti se již snížila na prosincových 5,9 %, představující nejnižší úroveň od začátku pandemie, kdy nezaměstnanost činila 5,7 %. Kanadský realitní trh uzavřel druhý rok pandemie rekordním nárůstem cen, kdy průměrná cena nemovitostí vzrostla v prosinci meziročně o 26,6 %. Index spotřebitelských cen v prosinci pak dosáhl rekordní úrovně 4,8 % a většina zaměstnavatelů plánuje v letošním roce přilákat nové zaměstnance zvýšením mezd.

Kromě nutnosti zvýšit sazby vedou experti debaty i nad dopady tohoto kroku. Mnozí v této souvislosti upozorňují na zranitelnost zadlužených kanadských domácností. Dlouhodobým problémem kanadské ekonomiky je totiž realitní trh, který pandemie ještě prohloubila. Zatímco vyšší úrokové sazby by pravděpodobně trh s bydlením konečně alespoň mírně ochladily, zdražilo by refinancování levných hypoték či hypoték s variabilní sazbou. Argumentem pro méně agresivní přístup je pak přeci jenom mírnější inflace v Kanadě v porovnání s jinými zeměmi a také skutečnost, že se ekonomika ještě nevrátila na své předpandemické maximum, přičemž není ještě jasné, jaký bude mít na ekonomiku dopad varianta omikron.

Důvodů rostoucí inflace je v Kanadě podobně jako v jiných zemích více. Kritici současné vlády včetně vládní opozice mají v otázce zdůvodnění rostoucí inflace více méně jasno. Konzervativci poukazují na uvolnění obrovského množství nových peněz (tj. 550 miliard dolarů) během pandemie, které zvýšilo deficit a poskytlo nadměrné množství hotovosti mnohým kanadským domácnostem. Poukazují také na štědrou prosincovou fiskální aktualizaci nových vládních výdajů ve výši 71 miliard dolarů k již slíbeným 48,5 miliardám. Je však jasné, že vedle vládních výdajů proti dopadům koronavirové pandemie jsou zřejmými důvody i neúplné obnovení výrobních a dodavatelských řetězců způsobující převis poptávky a růst cen, špatné počasí nebo holt snaha obchodníků o dohánění ztrát z předchozích dvou let.

Bank of Canada plánuje oznámit své další kroky v otázce zvýšení sazeb v nejbližších dnech. Cílem banky bude zpomalit inflaci, ale nezpůsobit prudké ekonomické zpomalení. Pokud bude centrální banka postupovat příliš rychle, hrozí destabilizace ekonomiky mající jeden z nejdražších realitních trhů světa. V opačném případě riskuje ztrátu kontroly nad spotřebitelskými cenami. Jakkoliv Kanada bojuje s jednou z nejvyšších dluhových zátěží ve vyspělém světě, trhy sázejí na to, že Bank of Canada zvolí nejagresivnější přístup v rámci G7. Bude proto určitě velmi zajímavé sledovat, jaký scénář bankovní rada nakonec vybere.

Jan Kubačka, ekonomický diplomat
Velvyslanectví ČR v Ottawě