Pár faktů k ministerské cestě do Rwandy

Ministerstvo financí reaguje na článek Ministerští úředníci v exotické Africe: Za erární peníze do Rwandy. Cesta stála 198 tisíc, který vyšel v tištěném vydání deníku Blesk v pondělí 24. ledna 2022 a na webových stránkách Blesk.cz.

Trochu bulvárnosti je kořením života. Někoho nadzvedne ze židle, jiného zhrozí či udiví. Prostě vzbudí potřebné emoce, které se v mediálním světě počítají. A na poškozeném poté je uvést věci na pravou míru a například vysvětlit, v čem spočíval onen „výlet“ ministerských úředníků do africké Rwandy. Tedy popořadě. Ministerstvo financí (MF) se v zastoupení tří úředníků z oddělení pro Mezinárodní zdaňování vydalo v lednu 2022 do rwandského hlavního města Kigali nikoliv za rekreací, jak může článek mylně evokovat, ale na standardní dlouhodobě plánovanou pracovní cestu za účelem prvního kola expertního jednání o smlouvě o zamezení dvojímu zdanění mezi Rwandou a Českou republikou (ČR). Snaha o zahájení tohoto jednání přitom sahá až do října roku 2013, kdy tehdejší ministr zahraničních věcí Jan Kohout vedl podnikatelskou misi při příležitosti oficiální návštěvy Rwandy.

K zásadnímu posunu poté došlo v roce 2021, kdy MF obdrželo rwandskou modelovou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění a návrh k zahájení jednání. ČR tento návrh podpořila a rozhodli jsme se pro prohloubení bilaterální spolupráce mezi oběma státy, neboť Rwandu považujeme za perspektivního obchodního partnera. Mezi potenciální oblasti spolupráce patří například oblast důlního průmyslu, geologie, zdravotnictví, energetiky, nanotechnologií nebo ekologie. V současné době se navíc Rwanda řadí mezi africké země s nejvyšším růstem HDP a klade důraz na rozvoj moderních technologií a digitalizaci. Není tedy sporu, že Rwanda představuje perspektivního obchodního partnera, přičemž k prohloubení bilaterální spolupráce musí vždy přispět i vytvoření stabilního právního rámce v popředí právě se smlouvou o zamezení dvojímu zdanění.

A proč nedělat z této pracovní cesty MF senzaci? Naši úředníci nepobývali v zemi týden, jak praví článek, ale pouze pět dní, přičemž první den po příletu byli v povinné karanténě. Zbytek času strávili z naprosté většiny výhradně na hotelu, kde se expertní jednání uskutečňovala. Kigali posléze opustili v nočních hodinách bezprostředně po skončení jednání. Pokud se navíc podíváme na celou záležitost z pohledu veřejných financí, tak celkové průměrné náklady na sjednání jedné smlouvy o zamezení dvojímu zdanění lze odhadnout na zhruba 300 000 Kč. Při spíše konzervativním předpokladu, že by smlouva plnila svůj účel 30 let, lze uvedené náklady ocenit na cca 10 000 Kč za rok. Návratnost investice v podobě uzavření předmětné smlouvy je tedy velice vysoká.

ČR má v současnosti v platnosti již téměř 100 takových smluv, prostřednictvím kterých MF zjednodušeně otevírá dveře pro české firmy do zahraničí. V rámci subsaharské Afriky třeba s Ghanou a Botswanou, v blízké době se očekává dojednání smlouvy se Senegalem a k podpisu jsou připraveny smlouvy s Kamerunem a Gabonem. Jednání už probíhají s Pobřežím slonoviny a další plánujeme třeba s Keňou, Tanzanií, Zambií či Mali. Hlavní funkcí těchto smluv je odstranění dvojího zdanění a podpora vzájemných hospodářských vztahů, vedle toho ale i nastavují spolupráci mezi příslušnými úřady obou zemí a zajišťují nediskriminaci pro daňové subjekty. Naopak absence takové smlouvy znamená, že čeští podnikatelé mají ztížený obchodní přístup do země a o projekty v těchto státech jeví logicky menší zájem.