Kryptoprůmysl v Pákistánu se ocitá na rozcestí

Ilustrační obrázek | zdroj 123rf.com

Pákistán by mohl vydělat miliardy z kryptoměn 

Podle dokumentu, který vytvořila Federace Pákistánských obchodních a průmyslových komor (FPCCI), by Pákistán mohl potenciálně získat miliardy dolarů z kryptoaktiv držených jeho občany nebo rezidenty s dvojím občanstvím. Tato federace je zároveň pákistánským politickým poradním výborem. Dokument nese název Prospect of Cryptocurrencies: A Context of Pakistan Policy Brief. Zároveň se v něm uvádí, že by Pákistán mohl navíc využít kryptoaktiva k posílení finančních zásob země. Dokument dále zmiňuje doporučení, aby Pákistán nejprve vytvořil regulační rámec a také národní strategii pro kryptoměny. To musí být podle zprávy učiněno v zájmu ochrany ekonomických zájmů země.

Pokud jde o kryptoměny, tento dokument údajně doporučuje jejich uznání jako třídy aktiv. Kromě toho zpráva také vysvětluje, jak kryptoměnové fondy obchodované na burze (ETF) pravděpodobně přilákají domácí i zahraniční investory. Takové ETF by zdánlivě mohlo pomoci pákistánské burze znovu získat její pozici mezi rozvíjejícími se ekonomikami. Na druhou stranu zpráva tvrdí, že neschopnost Pákistánu přijmout kryptoměny jako třídu aktiv by mohla vést k tomu, že držitelé kryptoměn přesunou svá aktiva do zemí, které jsou k digitálním měnám přátelštější.

Pákistán chce zakázat kryptoměny

V rozporu s touto zprávou pak jsou samotné kroky pákistánské vlády. Ta ponechává pozitiva vyplívající z přijetí kryptoměn bez povšimnutí a vydává se obdobnou cestou jako Čína, či Indie. I když se zatím nejedná o oficiální zákaz kryptoměn, jednání vlády o ledasčem napovídá. Federální vláda a pákistánská centrální banka totiž doporučují úplný zákaz kryptoměn. Své doporučení zformulovaly tyto dvě instituce do formy zprávy, kterou následně zaslaly ministerstvu práva a financí k dalšímu posouzení.

Ze zprávy vyplývá, že pákistánská vláda a její centrální banka (State Bank of Pakistan) se rozhodly postavit kryptoměny mimo zákon. Tamní média informovala v průběhu minulého týdne, že doporučení ohledně údajného úplného zákazu by uvalilo sankce na burzy kryptoměn. Zákaz je sice nyní zatím jen doporučením, zároveň však zůstává nejasné, zda bude natolik zpochybněn, že by snad mohl být přehodnocen, až jej úřady přezkoumají.

Nejvyšší pákistánský soud Sindh (SHC) prověřuje stav digitálních měn a je to poprvé, co centrální banka nabídla svůj postoj k této třídě kryptoaktiv. SHC již v roce 2020 požádal vládu, aby zavedla regulaci pro tuto třídu aktiv. S aktuálně vydaným zákazem se zdá, že to již nebude nutné, protože v zemi nebude místo pro kryptoměny.

Jako primární důvody k vydání doporučení zákazu kryptoměn, instituce uvádějí financování terorismu a praní špinavých peněz, podobně jako to uvedly jiné země. Mnoho dalších zemí však zavedlo regulaci. Příkladem z regionu je postup Jihokorejské centrální banky (KYC), která zavedla taková opatření a podmínky pro nakládání s kryptoměnami, kterými se snaží případnému financování terorismu a praní špinavých peněz předcházet. Tato forma regulace je mnohem méně drastická a dává možnost svým občanům participovat na tomto dynamicky se rozvíjejícím trhu.

Doporučení pákistánské vlády a centrální banky však činí kryptoměny nezákonnými, což v důsledku znamená, že s nimi nelze obchodovat. A to i přesto, že zatím není zřejmé, jaké následky ponesou investoři a organizace, které se tomuto doporučení nepodřídí. V současné době je doporučení poměrně mlhavé. SHC pak žádá, aby byla zpráva zaslána ministerstvu práva a financí k dalšímu projednání.

Tato ministerstva určí, zda by zákaz byl v rámci ústavních práv. Rovněž vypracují právní rámec, který by měl poskytnout větší jasnost ohledně sankcí. Tamní influenceři se také zabývali tím, že „mládež chce kryptoměny“ a premiér by se měl k tomuto tématu vyjádřiv a sdělit svůj názor.

Tímto krokem se Pákistán připojuje k asi deseti dalším zemím, které zakázaly kryptoměny. Nejvýraznější z nich je Čína, která loni zakázala vše, co se kryptoaktivit týče, protože připravovala vlastní digitální měnu centrální banky (CBDC). Mezi další země, které zakázaly kryptoměny, patří třeba Egypt a Bolívie, nebo výše zmíněná Indie. Mnoho zemí pak povoluje bitcoiny a kryptoměny, i když většina z nich funguje v šedé zóně. Rychlý vzestup kryptotrhu nebyl doprovázen stálou regulací. Je to teprve v posledních zhruba 12 měsících, kdy země začaly zkoumat regulaci, viz právě Jižní Korea.