Novinky Ministerstva spravedlnosti platné od 1. ledna roku 2022

1. leden 2022 s sebou přináší novinky v některých právních předpisech týkající se např. exekucí, výběru soudců, výkonu činnosti Probační a mediační služby či trestního práva. Ministerstvo spravedlnosti tyto nové informace zveřejňuje.

Trestní právo

Zákon novelizující trestní a jiné předpisy směřuje především k podpoře ukládání trestů nespojených s odnětím svobody, kdy se odstraňují praxí zjištěné nedostatky právní úpravy, které brání širšímu využívání alternativních trestů nebo jejich řádnému výkonu.

K odstranění těchto nedostatků přináší celou řadu opatření, která spočívají například v minimalizaci prodlev vznikajících mezi odsouzením pachatele a zahájením výkonu alternativního trestu či zvýšení schopnosti příslušných orgánů rychle reagovat na porušení podmínek výkonu trestu ze strany odsouzeného.

Dochází tak např.

• ke zjednodušení postupu při nařízení trestu obecně prospěšných prací a při provádění změn výkonu tohoto trestu a trestu domácího vězení, kdy Probační a mediační služba bude moci bezprostředně reagovat na konkrétní okolnosti výkonu trestu a jeho průběh modifikovat se souhlasem odsouzeného sama, nebo
• k posílení postavení probačního úředníka, který bude disponovat návrhovým oprávněním vůči soudu ve všech případech, ve kterých je v rámci vykonávacího řízení činný (zejména jde o možnost podat návrh reagující na porušení podmínek výkonu trestu odsouzeným, nebo naopak reagující na jejich vzorné plnění).

Zákon se rovněž zaměřuje na oblast posílení pozitivní motivace odsouzených ke spolupráci a řádnému plnění povinností, a to jak v rámci uložených alternativních trestů, tak v rámci odklonů. Mezi pozitivní prvky motivace, které zákon přináší, patří možnost zrušit uložený dohled nebo uložené přiměřené opatření, přiměřenou povinnost či výchovné opatření, pokud odsouzený vzorně plní veškeré uložené povinnosti, vedením svého života prokázal polepšení a na výkonu dohledu či uložených omezeních již není třeba trvat. Tím se též odbourá výkon dohledu a kontroly nad osobami, u kterých to již není zapotřebí, a který tedy probíhá pouze formálně.

Doplňuje se také úprava odklonů tak, aby se ještě zvýšila jejich efektivní aplikace v praxi (umožňuje se např. v rámci odklonu uložit dohled či bude možné přijmout závazek zdržet se určité činnosti i na kratší dobu, než je zkušební doba).

V zájmu plného využití potenciálu Probační a mediační služby se rozšiřuje její působnost ve vztahu k dětem mladším 15 let, které se dopustily činu jinak trestného, a v trestním řízení před sdělením obvinění a v rámci zkráceného přípravného řízení.

Dílčím způsobem se zákon dotýká i problematiky podmíněného propuštění v oblasti administrace žádostí odsouzených o podmíněné propuštění. Tyto žádosti budou odsouzení nově podávat výlučně prostřednictvím věznice, která je ve stanovené lhůtě zašle soudu i se svým stanoviskem – jednak se tímto způsobem eliminuje nutnost soudu žádat o podklady o odsouzeném od věznice a jednak takto mohou být eliminovány žádosti podávané před uplynutím zákonné lhůty pro podmíněné propuštění, neboť věznice upozorní odsouzeného, že lhůta pro podání žádosti ještě neuplynula, a poučí ho o tom, že jeho žádost, v případě, že bude trvat na jejím zaslání soudu i přes poskytnuté poučení, bude zamítnuta (i v případě předčasné žádosti však, pokud bude odsouzený trvat na jejím podání, bude tato žádost soudu zaslána).

Kromě těchto hlavních změn, které jsou zaměřeny primárně na problematiku vykonávacího řízení a činnost Probační a mediační služby, zákon přináší i další změny v oblasti trestního práva hmotného.

Od 1. ledna 2022 tak např.

• je v rámci podmíněně odloženého trestu odnětí svobody možné stanovit, že po určitou dobu, max. však jeden rok, se musí odsouzený zdržovat ve stanovenou dobu v určeném obydlí (určitá obdoba trestu domácího vězení);
• vydírání těhotné ženy (bez ohledu na to, zda tímto vydíráním došlo k potratu nebo jiné újmě na zdraví, nebo zda bylo spácháno se zbraní apod.) bude přísněji trestáno, a to v rámci trestní sazby 2 až 8 let;
• dojde k výslovné kriminalizaci šíření díla k propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, kterého se dopustí ten, kdo ve větším rozsahu vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, činí veřejně přístupným, zprostředkuje, uvede do oběhu, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného vytvoří dílo, které vyobrazuje, zachycuje nebo jinak znázorňuje symboly, zejména loga, vlajky, odznaky, uniformy a jejich části, hesla, výroky, prohlášení, slogany a formy pozdravů, představitele nebo projevy představitelů hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka nebo hlásajících rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou nebo třídní zášť nebo zášť vůči skupině osob, neděje-li se tak za účelem vzdělávání, výzkumu, umění, podávání zpráv o aktuálních nebo historických událostech nebo z obdobných účelů;
• je možné uplatnit účinnou lítost, v jejímž důsledku dojde k zániku trestní odpovědnosti, i u trestného činu nedovoleného ozbrojování.

Pro úplnost pak lze uvést, že některé změny nabyly účinnosti již k 1. července 2021 (např. oficiální zavedení tzv. „dětského konta", které zakotvuje speciální režim pro peněžní prostředky zasílané do věznice pro potřeby dítěte, či explicitní zařazení obětí trestného činu znásilnění, týrání svěřené osoby a týrání osoby žijící ve společném obydlí mezi zvlášť zranitelné oběti podle zákona o obětech nebo zakotvení stavení promlčecí doby u trestného činu svádění k pohlavnímu styku do doby, než oběť trestného činu trestného činu svádění k pohlavnímu styku dovrší osmnácti let).

Nařízení vlády č. 359/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 454/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem a jaké je jejich větší množství, a co se pro účely trestního zákoníku považuje za metodu spočívající ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském organismu a za jiné metody s dopingovým účinkem, ve znění nařízení vlády č. 2/2012 Sb.

Cílem novely je zajištění účinné reakce na záchyty nových látek s anabolickým či jiným hormonálním účinkem, které bývají zneužívány k dopingu nejen profesionálními sportovci, ale rovněž širokou veřejností. Výroba těchto látek probíhá nelegálně bez kontroly státních orgánů, čímž je významně zvýšeno riziko ohrožení zdraví jejich uživatelů, a to zejména z dlouhodobého hlediska. Samotné nařízení zůstalo od svého vzniku v roce 2009 téměř v nezměněné podobě a naopak na trhu s látkami s hormonálním účinkem dochází k velmi rychlému a neustálému vývoji. Nově zařazené látky byly identifikovány na základě zkušeností policejních a celních orgánů a vycházejí taktéž z konzultací s Antidopingovým výborem České republiky a ze seznamu, který vede Světová antidopingová agentura (WADA).

Exekuční právo

Zákon č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Novela přináší řadu změn v oblasti výkonu rozhodnutí a exekucí. Konkrétně např. následující:

Mění se pořadí splácení dluhu povinného ve výkonu rozhodnutí a exekuci (nejprve se splácí na náklady soudu na výkon rozhodnutí nebo exekuce, poté na jistinu, pak na úroky, úroky z prodlení a náklady oprávněného). Smyslem je ochrana povinných před pádem do tzv. dluhové pasti za situace, kdy povinný, přestože splácí, umořuje nejprve narůstající příslušenství svého dluhu a až následně samotnou jistinu.

Pro úplnost lze upřesnit, že s účinností od 1. července 2021 se po novele občanského zákoníku zákonem č. 192/2021 Sb. tato problematika netýká dlužníka/povinného v postavení spotřebitele, neboť tam již k úpravě došlo.

Dochází k zakotvení paušální náhrady nákladů plátce mzdy, které mu vznikají při exekuci srážkami ze mzdy a jiných příjmů za kalendářní měsíc, v němž se provádí srážky ze mzdy povinného (50,- Kč/měsíc podle prováděcí vyhlášky). Paušálně stanovenou náhradu nákladů plátce mzdy odečte ze sražených částek, které mají být vyplaceny povinnému, před jejich vyplacením; pokud tak neučiní, právo na náhradu nákladů zaniká.

Rozšiřují se prostředky, které nově nepodléhají výkonu rozhodnutí nebo exekuci. Nově tak výkonu rozhodnutí nebo exekuci nepodléhá částka potřebná na úhradu nákladů za poskytování sociální služby poskytované v pobytové formě a částka rovnající se povinnému zůstatku z příjmu fyzické osoby podle zákona o sociálních službách. Výkonu rozhodnutí nebo exekuci srážkami z jiných příjmů nově nepodléhá příspěvek k důchodu pro osoby postižené komunistickým režimem a účastníky odboje, ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, příplatek k důchodu a zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona upravujícího ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich.

Je obsaženo několik opatření pro zastavení bezvýsledných exekucí.

• Zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce srážkami ze mzdy z důvodu chybějících příjmů, bude nově důvodem pro zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce prováděné srážkami ze mzdy skutečnost, že povinný po dobu 2 let nepobírá mzdu nebo v řízení vyjde najevo, že povinný nepobíral po dobu 3 let mzdu alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny.
• Zastavení bezvýsledných exekucí po uplynutí předepsané lhůty, byla stanovena lhůta 6-ti let, po jejímž uplynutí budou bezvýsledné exekuce zastavovány, přičemž zastavení bude moci oprávněný odvrátit o 3 roky další zálohou na náklady exekuce, takto bude možné postupovat dvakrát, nejdéle však po dobu 12 let. (Exekuci nebude možné tímto postupem zastavit, je-li postižena nemovitá věc.) Z přechodného ustanovení plyne, že v exekucích zahájených před účinností zákona se do doby 6-ti let bude započítávat doba, která uběhla před účinností zákona, která však neuplyne dříve než 1 rok ode dne nabytí účinnosti zákona.
• Rozšíření zákonných důvodů pro zastavení exekuce, nepostačuje-li vymožené plnění nebo majetek postižitelný v exekuci alespoň ke krytí nákladů exekuce - požádá-li o to oprávněný, exekutor jej vyrozumí o tom, že vymožené plnění postačuje či by případně majetek postižitelný v exekuci postačoval alespoň ke krytí nákladů exekuce. Nepostačuje-li a obsahuje-li žádost pro tento případ souhlas oprávněného se zastavením exekuce, exekutor exekuci zastaví. Rozhodnutí exekutora pak bude moci být podkladem pro daňové odpočty.
• Mimořádné zastavení tzv. bagatelních bezvýsledných exekucí (na peněžitá plnění do 1.500 Kč, bez příslušenství) starších tří let. Oprávněnému za takto zastavenou exekuci bude náležet náhrada ve výši 30 % vymáhané pohledávky bez příslušenství a bude poskytována formou slevy na dani z příjmů. Exekutorovi na nákladech řízení v takovém případě připadne paušální náhrada nákladů ve výši 30 % paušálních hotových výdajů podle prováděcí vyhlášky (1.050 Kč bez DPH), hrazená státem.
• Mimořádné zastavení probíhajících exekučních řízení, v němž je oprávněným veřejnoprávní subjekt – tzv. milostivé léto. Lze využít ve lhůtě od 28. října 2021 do 28. ledna 2022. Podrobnější informace jsou dostupné např. na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti: https://exekuce.justice.cz/milostive-leto/.

Změna podmínek exekucí prováděných prodejem movitých věcí - tzv. humanizace mobiliárních exekucí. Rozšiřuje se výčet situací, kdy se tento způsob exekuce nepoužije, a to ve vztahu k poživatelům starobního důchodu, invalidním osobám atd. V jejich případě lze postihnout pouze movité věci, jejichž počet nebo hodnota neodpovídá obvyklým majetkovým poměrům.

Nově se stanoví povinnost exekutora odložit provedení exekuce, splácí-li povinný minimálně stanovenou částku (1500,- Kč měsíčně), a to v případech, kdy jsou sepsány movité věci do výše do výše 54 000,-Kč; budou-li sepsány věci vyšší hodnoty, odklad se nepovolí (nepřihlíží k věcem, jejichž hodnota není zjevně vyšší než 1 000 Kč, a k souboru věcí určených ke společnému zpeněžení, jehož hodnota není zjevně vyšší než 2 000 Kč).

Bylo zakotveno právo účastníků exekučního řízení na zpřístupnění nebo zaslání kopie elektronického spisu. Dále byla zakotvena povinnost nahrávat telefonické hovory exekutorského úřadu, týkají-li se jím vedeného exekučního řízení (účinnost u této změny byla z důvodu potřeby času na přípravu odložena na 1. srpen 2022 (první den dvanáctého kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení novely zákona).

Dochází také ke změně právní úpravy doručování v exekučním řízení. V zájmu zefektivnění nezřídka neúspěšného doručování písemností fyzickým osobám na tzv. ohlašovnu (adresu obecního úřadu nebo úřadu městských částí či městských obvodů) nebo při doručování ve zvláštních případech (pokud byla písemnost vrácena z důvodu, že v místě doručování nebylo možné zanechat výzvu nebo v místě doručování není schránka pro vhození písemnosti, nebylo-li současně vhození do schránky vyloučeno) dojde k zavedení centrální úřední desky vedené Exekutorskou komorou, která bude veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. Současně, namísto předání písemnosti k doručení provozovateli poštovních služeb, nebo jiné osoby, která provádí přepravu zásilek, soudní exekutor v těchto případech uloží doručovanou písemnost u sebe a zveřejní na centrální úřední desce výzvu, aby si adresát písemnost vyzvedl nebo požádal o její doslání na jinou adresu.

Dochází k úpravě podmínek komunikace exekutora a plátce mzdy v exekučním řízení. Komunikace mezi exekutorem a plátcem mzdy při poskytování součinnosti bude nově prováděna s využitím datového souboru obsahujícího vzorový formulář. Účinnost u této části novely je z důvodu potřeby dostatečného času na přípravu odložena na 1. února 2024 (první den třicátého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení).

Vyhláška č. 265/2021, kterou se mění vyhláška č. 329/2008 Sb., o centrální evidenci exekucí, ve znění pozdějších předpisů.

Do centrální evidence exekucí, kterou vede, provozuje a spravuje Exekutorská komora České republiky, se na základě dané vyhlášky nově zapisují údaje o oprávněném, tedy věřiteli, jehož nárok je v exekučním řízení vymáhán. Tyto údaje pak budou obsaženy ve výpisu, o nějž bude žádat povinný – fyzická osoba. Rovněž se nově zapisují údaje o exekučním titulu. Tato opatření by měla přispět k lepší orientaci povinného v exekučním řízení. Dále dochází ke snížení odměny za vydání výpisu z centrální evidence exekucí (75 Kč do 6 str. včetně, 100 Kč nad 6 stránek). Výpis za sníženou odměnu bude moci žádat povinný – fyzická osoba, a to jedenkrát za kalendářní rok.

Soudy a soudci

Zákon č. 218/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Hlavním cílem dané novely je zavedení jednotného a transparentního systému výběru soudců, soudních funkcionářů, stejně jako podrobnější úprava vedlejší činnosti soudců. V oblasti výběru soudců dochází ke sjednocení přípravy uchazečů o soudcovskou funkci v rámci institutu justičního kandidáta, který navazuje na úspěšné složení odborné justiční zkoušky.

Praxi justičního kandidáta pak budou moci absolvovat i osoby, které mají jinou právní praxi s profesní zkouškou. Po absolvování této praxe bude následovat hodnocení konkrétního justičního kandidáta. Místo konkrétního soudce bude obsazováno pomocí výběrového řízení, které bude probíhat v rámci obvodu konkrétního krajského soudu. Do výběrového řízení se vedle justičních kandidátů budou moci přihlásit také odborníci mimo justici.

Změny nastávají také v oblasti soudních funkcionářů. Výběr předsedů soudů bude probíhat prostřednictvím výběrových řízení. Novela také zavádí zákaz opakovaného jmenování soudních funkcionářů a povinné manažerské vzdělávání, které bude po soudních funkcionářích požadováno.

Mgr. Vladimír Řepka, tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti

1. ledna 2022