Omezení maloobchodního prodeje zboží, služeb a poskytování služeb, s účinností od 3. 1. 2022 - Mimořádné opatření MZDR 14601/2021-34/MIN/KAN MZDRX01IU3M6

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ 

Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2 

Praha 29. prosince 2021 

Č. j.: MZDR 14601/2021-34/MIN/KAN 

MZDRX01IU3M6 

M I M O Ř Á D N É O P A T Ř E N Í 

Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona  č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,  ve znění pozdějších předpisů, a § 2 odst. 1 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních  při epidemii onemocnění covid-19 a o změně některých souvisejících zákonů, nařizuje  postupem podle § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. a podle § 2 odst. 2  písm. b) až e) a i) zákona č. 94/2021 Sb. k ochraně obyvatelstva před dalším rozšířením  onemocnění covid-19 způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 toto mimořádné  opatření: 

I. 

S účinností ode dne 3. ledna 2022 od 00:00 hod. se: 

1. podle § 2 odst. 2 písm. b), c) a i) zákona č. 94/2021 Sb. a § 69 odst. 1 písm. i) zákona  č. 258/2000 Sb., jde-li o provoz v maloobchodních prodejnách zboží a služeb  a provozovnách těchto služeb, s výjimkou činností uvedených v bodu 12 a vozidel  taxislužby nebo jiné individuální smluvní přepravy osob, a provoz knihoven, nařizuje  provozovateli dodržovat následující pravidla: 

a) v provozovně nepřipustí přítomnost více zákazníků, než je 1 zákazník na 10 m2 prodejní plochy; v případě provozovny s prodejní plochou menší než 10 m2 se toto  omezení nevztahuje na dítě mladší 15 let doprovázející zákazníka a na doprovod  zákazníka, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením; v případě  ostatních provozoven se toto omezení nevztahuje na dítě mladší 12 let doprovázející  zákazníka, 

b) zajistí řízení front čekajících zákazníků, a to jak uvnitř, tak před provozovnou, zejména  za pomoci označení prostoru pro čekání a umístění značek pro minimální rozestupy  mezi zákazníky (minimální rozestupy 1,5 metrů), přičemž zákazník, který je držitelem  průkazu osoby se zdravotním postižením, má právo přednostního nákupu, 

c) umístí dezinfekční prostředky u často dotýkaných předmětů (především kliky, zábradlí,  nákupní vozíky) tak, aby byly k dispozici pro zaměstnance i zákazníky provozoven  a mohly být využívány k pravidelné dezinfekci, 

d) zajistí informování zákazníků o výše uvedených pravidlech, a to zejména  prostřednictvím informačních plakátů u vstupu a v provozovně, popřípadě sdělováním  pravidel reproduktory v provozovně, 

e) zajistí ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu s čerstvě nasávaným  venkovním vzduchem (přirozené větrání, vzduchotechnika nebo rekuperace)  bez recirkulace vzduchu; v případě rekuperace zajistí, aby přes entalpické výměníky  vlhkosti nedocházelo ke kontaktu odcházejícího a vstupujícího vzduchu, 

s tím, že prodejní plochou se rozumí část provozovny, která je určena pro prodej  a vystavení zboží, tj. celková plocha, kam zákazníci mají přístup, včetně zkušebních 

Str. 1 z 42 

místností, plocha zabraná prodejními pulty a výklady, plocha za prodejními pulty, kterou  používají prodavači; do prodejní plochy se nezahrnují kanceláře, sklady a přípravny, dílny,  schodiště, šatny a jiné společenské prostory, 

2. podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 94/2021 Sb., jde-li o provoz holičství, kadeřnictví,  pedikúry, manikúry, solárií, kosmetických, masérských a obdobných regeneračních nebo  rekondičních služeb a provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže, a) nařizuje provozovateli, vedle dodržení podmínek uvedených v bodu I/1, zajistit mezi  

místy, kde jsou zákazníkům poskytovány služby (např. křesla v holičství a kadeřnictví),  vzdálenost alespoň 1,5 metru, 

b) zakazuje zákazníkovi využít uvedené služby, pokud vykazuje klinické příznaky  onemocnění covid-19 anebo, s výjimkou dětí do dovršení 12 let věku, nesplňuje  podmínky stanovené v bodu I/15, 

c) nařizuje provozovateli u zákazníka, který musí splňovat podmínky podle bodu I/15,  před zahájením poskytování služby splnění těchto podmínek kontrolovat  prostřednictvím mobilní aplikace Ministerstva zdravotnictví „čTečka“ a zákazníkovi se  nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/15 prokázat; v případě, že zákazník splnění  podmínek podle bodu I/15 neprokáže, zakazuje se provozovateli takovému zákazníkovi  službu poskytnout, 

3. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. i) zákona č. 94/2021  Sb., jde-li o provoz provozovny stravovacích služeb, hudebních, tanečních, herních  a podobných společenských klubů a diskoték, heren a kasin, 

a) nařizuje provozovatelům uvedených provozoven dodržovat následující pravidla: i) zákazníci jsou vždy usazeni, a to tak, že je mezi nimi odstup alespoň 1,5 metru,  s výjimkou zákazníků sedících u jednoho stolu; toto pravidlo se nepoužije v případě  hudebních a tanečních klubů a diskoték, 

ii) u jednoho stolu sedí nejvýše 6 osob, s výjimkou osob ze společné domácnosti;  jedná-li se o stůl s 10 a více místy k sezení, lze u něj usadit více osob, a to tak, že  mezi skupinami nejvýše 6 osob, s výjimkou osob ze společné domácnosti, je  rozestup alespoň 1,5 metru, 

iii) provozovatel nepřipustí v prostorech provozovny více osob, než je v prostorech  provozovny míst k sezení pro osoby; toto pravidlo se nepoužije v případě  hudebních a tanečních klubů a diskoték, 

iv) při vstupu do vnitřních i venkovních prostor provozovny je zajištěna možnost  dezinfekce rukou pro zákazníky a provozovatel zajistí dezinfekci povrchů stolů,  madel židlí po každém zákazníkovi a pravidelnou dezinfekci dotykových ploch, 

v) v případě produkce živé hudby musí být vzdálenost zákazníků od místa určeného  pro vystupující nejméně 2 m, 

vi) provozovatel zajistí ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu  s čerstvě nasávaným venkovním vzduchem (přirozené větrání, vzduchotechnika  nebo rekuperace) bez recirkulace vzduchu; v případě rekuperace zajistí, aby  přes entalpické výměníky vlhkosti nedocházelo ke kontaktu odcházejícího  a vstupujícího vzduchu, 

vii) provozovatel zajistí informování zákazníků o podmínkách a pravidlech vstupu podle  písmene b) u vstupu a v provozovně, 

b) zakazuje zákazníkovi vstoupit do vnitřních a vnějších prostor provozovny, pokud  vykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19 nebo, s výjimkou dítěte do dovršení  12 let věku, nesplňuje podmínky stanovené v bodu I/15; provozovatelům uvedených  provozoven se nařizuje u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/15,  splnění těchto podmínek kontrolovat prostřednictvím mobilní aplikace Ministerstva  zdravotnictví „čTečka“ při vstupu do prostor nebo v případě, že kontrolu při vstupu  neumožňují provozní podmínky provozovatele, nejpozději před poskytnutím služby; 

Str. 2 z 42 

osobě se nařizuje provozovateli splnění podmínek podle bodu I/15 prokázat; v případě,  že osoba splnění podmínek podle bodu I/15 při vstupu neprokáže, zakazuje se  provozovateli takovou osobu vpustit do prostor provozovny; pokud ke kontrole dochází  před poskytnutím služby, provozovateli se zakazuje poskytnout takové osobě službu;  tyto podmínky se nevztahují na provozovny stravovacích služeb, které neslouží pro  veřejnost, a na prodej jídla s sebou s tím, že osobě se zakazuje takto zakoupené jídlo  konzumovat ve vnitřních i vnějších prostorech provozovny, 

4. podle § 2 odst. 2 písm. b) a i) zákona č. 94/2021 Sb. stanovují podmínky pro provoz  nákupních center s prodejní plochou přesahující 5 000 m2tak, že 

a) provozovatel zajistí viditelné označení pokynu k dodržování rozestupu 1,5 metru mezi  osobami na veřejně přístupných plochách v nákupním centru (např. formou infografiky,  spotů v rádiu centra, infografiky u vstupu do prodejen a jiných provozoven, infografiky  na podlaze veřejných prostor apod.), 

b) provozovatel zajistí ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu s čerstvě  nasávaným venkovním vzduchem (přirozené větrání, vzduchotechnika nebo  rekuperace) bez recirkulace vzduchu; v případě rekuperace zajistí, aby přes entalpické  výměníky vlhkosti nedocházelo ke kontaktu odcházejícího a vstupujícího vzduchu, 

c) zákazníkovi se zakazuje konzumovat potraviny v prostorech nákupního centra (včetně  prostoru tzv. food court), s výjimkou oddělených vnitřních prostor provozovny  stravovacích služeb, 

5. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. b) a i) zákona  č. 94/2021 Sb., jde-li o prodej na tržištích, v tržnicích a v mobilních provozovnách (prodej  ve stáncích, v pojízdných prodejnách a prodej z jiných mobilních zařízení), nařizuje  provozovatelům dodržovat následující pravidla: 

a) zajistit odstupy mezi stánky, stolky nebo jinými prodejními místy nejméně 2 metry, b) umístit nádoby s dezinfekčními prostředky u každého prodejního místa, c) v případě prodeje pokrmů včetně nápojů určených k bezprostřední konzumaci  

i) v případě, že jsou na místě stoly a místa k sezení, provozovatel zajistí, že jsou  osoby usazeny tak, že mezi nimi je odstup alespoň 1,5 metru, s výjimkou osob sedících u jednoho stolu, přičemž u jednoho stolu sedí nejvýše 6 osob, s výjimkou  osob ze společné domácnosti; jedná-li se o stůl s 10 a více místy k sezení, lze u něj  usadit více osob tak, že mezi skupinami nejvýše 6 osob, s výjimkou osob  ze společné domácnosti, je rozestup alespoň 1,5 metru, 

ii) se zákazníkovi zakazuje konzumovat pokrmy včetně nápojů v prostorech určených  pro jejich konzumaci, není-li, s výjimkou dítěte do dovršení 12 let věku, na místě  schopen prokázat, že splňuje podmínky stanovené v bodu I/15, 

6. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. i) zákona č. 94/2021  Sb., jde-li o poskytování krátkodobých a rekreačních ubytovacích služeb, a) nařizuje poskytovatelům uvedených ubytovacích služeb zajistit při vstupu  

do provozoven ubytovacích služeb a ve vnitřních prostorech možnost dezinfekce rukou  a dále zajistit pravidelnou dezinfekci dotykových ploch (kliky, madla, zábradlí,  vypínače), 

b) zakazuje osobě využít uvedených ubytovacích služeb, pokud 

i) vykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19 nebo, 

ii) s výjimkou dítěte do dovršení 12 let věku, nesplňuje podmínky stanovené v bodu  I/15, není-li dále uvedeno jinak, 

c) zakazuje poskytovatelům uvedené ubytovací služby poskytnout, není-li dále stanoveno  jinak, osobě, která, s výjimkou dítěte do dovršení 12 let věku, nesplňuje podmínky  stanovené v bodu I/15; splnění podmínek podle bodu I/15 se nevyžaduje, jsou-li  ubytovací služby poskytovány v rámci vzdělávání výhradně žákům nebo studentům 

Str. 3 z 42 

jedné školy nebo je dozorujícím osobám nebo zajistí-li provozovatel oddělení prostor  tak, aby žáci nebo studenti jedné školy a je dozorující osoby používali jiné prostory než  ostatní osoby využívající ubytovací služby, 

d) nařizuje poskytovatelům uvedených ubytovacích služeb u osoby, která musí splňovat  podmínky podle bodu I/15, před zahájením ubytování splnění těchto podmínek  kontrolovat prostřednictvím mobilní aplikace Ministerstva zdravotnictví „čTečka“  a osobě se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/15 prokázat; v případě, že  osoba splnění podmínek podle bodu I/15 neprokáže, zakazuje se poskytovateli takové  osobě ubytování poskytnout; osoby, které prokáží splnění podmínek podle bodu I/15,  lze ubytovat na nejdéle 7 dnů, pro prodloužení pobytu musí splnění těchto podmínek  opětovně prokázat, 

e) bez splnění podmínek podle písmene b) bodu ii) a písmene c) lze ubytovací služby  poskytnout: 

i) osobám, které se ubytují z důvodů pracovních, podnikatelských nebo obdobných,  které nelze odložit, 

ii) osobám, které se ubytují z důvodů nezbytné potřeby péče o jinou osobu, iii) osobám, které se ubytují za účelem toho, že jim mají být poskytovány zdravotní  služby, 

iv) osobám, které již jsou ubytovány ke dni nabytí účinnosti tohoto mimořádného  opatření, a to nejdéle po dobu sjednanou přede dnem nabytí účinnosti tohoto  mimořádného opatření; 

pravidla podle písmene d) se použijí obdobně, avšak ubytovaná osoba místo splnění  podmínek podle bodu I/15 prokazuje, že absolvovala nejdéle před 72 hodinami RT PCR vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2 s negativním výsledkem, 

f) bez splnění podmínek podle písmene b) a c) lze ubytovací služby poskytnout  v oddělených budovách: 

i) osobám, kterým byla nařízena izolace nebo karanténa, 

ii) osobám v bytové nouzi, kterým ubytování zprostředkoval územní samosprávný  celek, 

7. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb., jde-li o lázeňskou léčebně rehabilitační  péči, 

a) zakazuje pacientovi nastoupit hospitalizaci, pokud  

i) vykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19, nebo,  

ii) nejde-li o dítě do dovršení 12 let věku, nesplňuje podmínky stanovené v bodu I/15 nebo nemá negativní výsledek RT-PCR vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2,  které absolvoval nejdéle před 72 hodinami, 

b) nařizuje poskytovateli lázeňské léčebně rehabilitační péče kontrolovat prostřednictvím  mobilní aplikace Ministerstva zdravotnictví „čTečka“ při přijetí pacienta k hospitalizaci  splnění podmínek podle písmene a) bodu ii) a pacientovi se nařizuje mu splnění těchto  podmínek prokázat; v případě, že pacient splnění podmínek podle písmene a) bodu ii)  neprokáže, zakazuje se poskytovateli lázeňské léčebně rehabilitační péče takového  pacienta přijmout k hospitalizaci, 

8. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. i) zákona č. 94/2021  Sb., jde-li o provoz a používání sportovišť ve vnitřních prostorech staveb (např. tělocvičny,  hřiště, kluziště, kurty, ringy, herny bowlingu nebo kulečníku, tréninková zařízení)  a tanečních studií, posiloven a fitness center, 

a) zakazuje vstup do uvedených prostor osobám, které vykazují klinické příznaky  onemocnění covid-19 nebo nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 12 let věku,  podmínky stanovené v bodu I/15; splnění podmínek podle bodu I/15 se nevyžaduje  v případě tělesné výchovy v rámci vzdělávání ve školách a školských zařízeních,

Str. 4 z 42 

b) nařizuje provozovateli u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/15,  při vstupu do prostor splnění těchto podmínek kontrolovat prostřednictvím mobilní  aplikace Ministerstva zdravotnictví „čTečka“ a osobě se nařizuje mu splnění podmínek  podle bodu I/15 prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/15  neprokáže, zakazuje se provozovateli takovou osobu do uvedených prostor vpustit; 

c) nařizuje osobám v případě skupinových lekcí dodržovat mezi sebou rozestupy alespoň  1,5 metru, nejde-li o osoby ze společné domácnosti nebo žáky jedné školy nebo je  dozorující osoby, 

d) nařizuje provozovateli zajistit ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu  s čerstvě nasávaným venkovním vzduchem (přirozené větrání, vzduchotechnika nebo  rekuperace) bez recirkulace vzduchu; v případě rekuperace zajistí, aby přes entalpické  výměníky vlhkosti nedocházelo ke kontaktu odcházejícího a vstupujícího vzduchu, 

9. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. d) a i) zákona  č. 94/2021 Sb., jde-li o provoz a používání umělých koupališť (plavecký bazén, koupelový  bazén, bazén pro kojence a batolata, brouzdaliště), wellness zařízení, sauny a solné  jeskyně, 

a) zakazuje vstup do uvedených prostor osobám, které vykazují klinické příznaky  onemocnění covid-19 nebo nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 12 let věku,  podmínky stanovené v bodu I/15; splnění podmínek podle bodu I/15 se nevyžaduje  v případě plavání v rámci vzdělávání ve školách, kdy jsou v uvedených prostorách  přítomni pouze žáci jedné školy nebo je dozorující osoby nebo pokud provozovatel  zajistí oddělení prostor tak, aby žáci každé jedné školy a je dozorující osoby používali  jiné prostory, 

b) nařizuje provozovateli u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/15,  při vstupu do prostor splnění těchto podmínek kontrolovat prostřednictvím mobilní  aplikace Ministerstva zdravotnictví „čTečka“ a osobě se nařizuje mu splnění podmínek  podle bodu I/15 prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/15  neprokáže, zakazuje se provozovateli takovou osobu do uvedených prostor vpustit, 

c) nařizuje provozovatelům zajistit ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci  vzduchu s čerstvě nasávaným venkovním vzduchem (přirozené větrání,  vzduchotechnika nebo rekuperace) bez recirkulace vzduchu; v případě rekuperace  zajistí, aby přes entalpické výměníky vlhkosti nedocházelo ke kontaktu odcházejícího  a vstupujícího vzduchu, 

d) nařizuje osobám udržovat rozestupy alespoň 1,5 metru ve společných prostorech  koupališť, mimo koupací plochy, a to nejde-li o osoby ze společné domácnosti nebo  žáky jedné školy nebo osoby je dozorující, 

10. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. a) a i) zákona  č. 94/2021 Sb., jde-li o provoz lyžařských vleků a lanových drah,  

a) zakazuje využít služeb přepravy na lanové dráze a lyžařském vleku osobám, které  vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 nebo nesplňují, s výjimkou dítěte  do dovršení 12 let věku, podmínky stanovené v bodě I/15 nebo nejsou schopny splnění  těchto podmínek na místě prokázat s tím, že 

i) splnění podmínek podle bodu I/15 se nevyžaduje v případě přepravy osob lanovou  dráhou v rámci závazku ze smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících  a v případě přepravy příslušníků základních složek integrovaného záchranného  systému a horské služby, 

ii) v případě žáka mladšího 18 let, účastnícího se lyžařského výchovně výcvikového  kurzu organizovaného základní školou nebo střední školou (dále jen „kurz“), se za  splnění podmínek podle bodu I/15 považuje také, jedná-li se o kurz, který trvá

Str. 5 z 42 

a. méně než 8 dnů, skutečnost, že žák absolvoval nejdéle 72 hodin před  zahájením kurzu RT-PCR vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2  s negativním výsledkem, 

b. déle než 7 dnů, skutečnost, že žák absolvoval nejdéle 72 hodin před zahájením  kurzu RT-PCR vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2 s negativním  výsledkem a dále každý pátý až sedmý den trvání kurzu žák absolvoval RT PCR vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2 s negativním výsledkem; 

splnění podmínek žák účastnící se kurzu prokazuje písemným potvrzením školy  organizující kurz o splnění podmínek podle bodu I/15, 

b) nařizuje provozovateli u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/15,  při prodeji jízdenky (skipasu) splnění těchto podmínek kontrolovat prostřednictvím  mobilní aplikace Ministerstva zdravotnictví „čTečka“; v případě prodeje prostřednictvím  prostředku komunikace na dálku kontroluje splnění podmínek podle bodu I/15  provozovatel podle svých technických a provozních možností; osobě se nařizuje  provozovateli splnění podmínek podle bodu I/15 prokázat; v případě, že osoba splnění  podmínek podle bodu I/15 neprokáže, zakazuje se provozovateli takové osobě  jízdenku (skipas) prodat; provozovateli se dále nařizuje kontrolovat prostřednictvím  mobilní aplikace Ministerstva zdravotnictví „čTečka“ splnění podmínek podle bodu I/15  u povinných osob v přepravních prostorách lanových drah a lyžařských vleků  před využitím služby, a to podle jeho aktuálních organizačních, provozních,  personálních a technických možností alespoň namátkově; v případě, že osoba splnění  podmínek podle bodu I/15 neprokáže, zakazuje se provozovateli takové osobě umožnit  využití služby, 

c) nařizuje základní nebo střední škole organizující kurz zkontrolovat prostřednictvím  mobilní aplikace Ministerstva zdravotnictví „čTečka“ splnění podmínek podle bodu I/15  ve spojení s písmenem a) bodem ii) a žákům účastnícím se kurzu, kteří tyto podmínky  splnili, vystavit o tom písemné potvrzení; pro účely hromadného nákupu jízdenek  (skipasů) pro žáky účastnící se kurzu může základní nebo střední škola organizující  kurz provozovateli předložit za účelem prokázání splnění podmínek podle bodu I/15  jmenný seznam žáků účastnících se kurzu, u kterých základní nebo střední škola  zkontrolovala, že splňují podmínky podle bodu I/15 ve spojení s písmenem a) bodem  ii), 

d) nařizuje osobám udržovat rozestupy alespoň 1,5 metru ve vnitřních vymezených  přepravních prostorách lanových drah a lyžařských vleků, a to nejde-li o osoby  ze společné domácnosti nebo žáky jedné školy a osoby je dozorující, 

e) nařizuje provozovateli dodržovat následující pravidla: 

i) umístí dezinfekční prostředky při vstupu do vymezených přepravních prostor  lanových drah a lyžařských vleků a v jejich zázemí, zejména v prostoru pokladen,  informačních center, sociálního zázemí apod., 

ii) zajistí pravidelnou dezinfekci nejčastěji dotýkaných ploch na přepravních  zařízeních a ve vymezených přepravních prostorách lanových drah a lyžařských  vleků a v jejich zázemí, zejména v prostoru pokladen, informačních center,  sociálního zázemí apod., 

iii) zajistí informování zákazníků o pravidlech podle písmen a) až c), a to zejména  prostřednictvím informačních plakátů u vstupu do přepravních prostor lanových  drah a lyžařských vleků, popřípadě sdělováním pravidel reproduktory, 

iv) zajistí maximální možnou cirkulaci vzduchu s čerstvě nasávaným vzduchem  v uzavřených prostorách vymezených přepravních prostor lanových drah  a lyžařských vleků, 

11. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. e) a i) zákona  č. 94/2021 Sb., jde-li o provoz zoologických zahrad a botanických zahrad, muzeí, galerií, 

Str. 6 z 42 

výstavních prostor, hradů, zámků a obdobných historických nebo kulturních objektů,  hvězdáren a planetárií a konání veletrhů a prodejních hospodářských výstav, a) nařizuje provozovateli prostor nebo organizátorovi akce umožnit pouze takové využití  

kapacity vnitřního prostoru, aby bylo umožněno účastníkům dodržovat rozestupy 1,5  metru a návštěvníkům se nařizuje tyto rozestupy dodržovat, nejde-li o osoby  ze společné domácnosti nebo žáky nebo studenty jedné školy nebo je dozorující  osoby; stejná pravidla se použijí i pro návštěvy arboret a jiných zahrad nebo parků,  do kterých je vstup regulován,  

b) zakazuje účast na skupinové prohlídce uvedených prostor a akcí osobám, které  vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 nebo které v případě skupinové  prohlídky o celkovém počtu osob vyšším než 20 osob nesplňují, s výjimkou dětí  do dovršení 12 let věku, podmínky stanovené v bodu I/15; splnění podmínek podle  bodu I/15 se nevyžaduje, pokud se skupinové prohlídky v rámci vzdělávání účastní  výhradně žáci nebo studenti jedné školy nebo je dozorující osoby, 

c) nařizuje organizátorovi skupinové prohlídky u osoby, která musí splňovat podmínky  podle bodu I/15, před zahájením prohlídky splnění těchto podmínek kontrolovat  prostřednictvím mobilní aplikace Ministerstva zdravotnictví „čTečka“ a osobě se  nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/15 prokázat; v případě, že osoba splnění  podmínek podle bodu I/15 neprokáže, zakazuje se organizátorovi takové osobě  umožnit účast na skupinové prohlídce,  

12. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. e) a i) zákona  č. 94/2021 Sb., jde-li o provoz zařízení nebo poskytování služeb osobám ve věku 6 až 18  let zaměřených na činnosti obdobné zájmovým vzděláváním podle § 2 vyhlášky č. 74/2005  Sb., jako jsou zejména zájmová, výchovná, rekreační nebo vzdělávací činnost včetně  přípravy na vyučování, poskytování obdobných služeb dětem ve věku do 6 let, včetně  péče o ně, jiné organizované volnočasové aktivity osob mladších 18 let, zotavovací akce  a jiné podobné akce pro osoby mladší 18 let,  

a) nařizuje provozovateli zařízení, poskytovateli služby nebo organizátorovi akce  neumožnit v jeden čas přítomnost více než 100 osob, 

b) nařizuje provozovateli zařízení, poskytovateli služby nebo organizátorovi akce vést  evidenci účastnících se osob pro potřeby případného epidemiologického šetření, a to  v rozsahu identifikace účastníků a osob poskytujících služby nebo péči nebo jinak  vedoucí aktivitu (jméno, příjmení), jejich kontaktní údaje (nejlépe telefonní číslo)  a informace o čase poskytnutí služby apod. (od kdy, do kdy); tuto evidenci uchovává  po dobu 30 dnů ode dne poskytnutí služby,  

c) zakazuje účast na uvedených aktivitách osobám, které vykazují klinické příznaky  onemocnění covid-19 nebo které v případě, že má být v jeden čas přítomno více než  20 osob, nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 12 let věku, podmínky stanovené  v bodu I/15; uvedené podmínky se vztahují obdobně na osoby podílející se  na zabezpečení akce, pokud jsou současně přítomné na místě jejího konání; splnění  podmínek podle bodu I/15 se nevyžaduje, pokud se uvedených aktivit účastní výhradně  žáci jedné školy nebo je dozorující osoby nebo jde-li o pravidelné aktivity v neměnném  kolektivu, 

d) nařizuje provozovateli zařízení, poskytovateli služby nebo organizátorovi akce u osoby,  která musí splňovat podmínky podle bodu I/15, před zahájením uvedené aktivity  splnění těchto podmínek kontrolovat prostřednictvím mobilní aplikace Ministerstva  zdravotnictví „čTečka“ a osobě se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/15  prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/15 neprokáže, zakazuje  se provozovateli zařízení, poskytovateli služby nebo organizátorovi akce takové osobě  umožnit účast na uvedených aktivitách; trvá-li akce nepřetržitě déle než 1 den (dále jen  „vícedenní akce“), prokazuje se splnění podmínek stanovených v bodu I/15 ke dni  nástupu na akci a dále ve frekvenci každých 7 dní,

Str. 7 z 42 

e) nařizuje organizátorovi vícedenní akce v případě oznámení pozitivního výsledku RT PCR testu na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2 provedeného u účastnící se  nebo jinak přítomné osoby v rámci opakovaného prokazování splnění podmínek podle  bodu I/15 zajistit oddělení této osoby od ostatních osob účastnících se vícedenní akce,  osobě starší 18 let věku se nařizuje akci neprodleně opustit a v případě osoby mladší  18 let se organizátorovi nařizuje bezodkladně kontaktovat jejího zákonného zástupce,  který zajistí její doprovod při opuštění místa konání akce, a dále bezodkladně  kontaktovat orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle místa konání akce  a předat mu seznam účastníků vícedenní akce, včetně kontaktních údajů zákonných  zástupců osob mladších 18 let nebo účastnících se osob starších 18 let k provedení  epidemiologického šetření; o dalším postupu rozhoduje orgán ochrany veřejného  zdraví příslušný podle místa konání akce, 

13. podle § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 94/2021 Sb. stanovují podmínky pro konání koncertů  a jiných hudebních, divadelních, filmových a jiných uměleckých představení včetně cirkusů  a varieté, sportovních utkání, zápasů, závodů apod. (dále jen „sportovní utkání“), kongresů,  vzdělávacích akcí a zkoušek v prezenční formě, s výjimkou vzdělávací akce a zkoušky,  které jsou součástí vzdělávání podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním,  středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších  předpisů, nebo zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších  zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, nejde-li o akademický  obřad, a to tak, že 

a) nařizuje organizátorovi akce neumožnit přítomnost více než 1 000 diváků, návštěvníků,  posluchačů nebo zkoušených (dále jen „diváci“), 

b) zakazuje účast na akci osobám, které se mají účastnit akce jako diváci, pokud vykazují  klinické příznaky onemocnění covid-19 anebo v případě, že má být v jeden čas  přítomno na akci více než 20 diváků, nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 12 let věku,  podmínky stanovené v bodu I/15; splnění podmínek podle bodu 15 se nevyžaduje,  pokud se dané akce v rámci vzdělávání účastní výhradně žáci nebo studenti jedné  školy a je dozorující osoby nebo pokud provozovatel zajistí oddělení prostor tak, aby  žáci nebo studenti jedné školy a je dozorující osoby používali jiné prostory než ostatní  osoby účastnící se těchto akcí, 

c) nařizuje organizátorovi akce u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/15,  při vstupu na akci splnění těchto podmínek kontrolovat prostřednictvím mobilní  aplikace Ministerstva zdravotnictví „čTečka“ a osoba je povinna mu splnění podmínek  podle bodu I/15 prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/15  neprokáže, zakazuje se organizátorovi takovou osobu vpustit na tuto akci, 

d) vzdálenost diváků od jeviště nebo jiného místa určeného pro vystupující nebo sportovní  plochy musí být nejméně 2 m a všichni diváci musejí být usazeni; to neplatí v případě  praktického vzdělávání a zkoušek, 

14. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 94/2021  Sb. stanovují podmínky pro konání veřejných nebo soukromých akcí, při nichž dochází  ke kumulaci osob na jednom místě, jako jsou zejména spolkové, sportovní, kulturní jiné  než uvedené v bodu I/13, taneční, tradiční a jim podobné akce a jiná shromáždění,  slavnosti, poutě, přehlídky, ochutnávky a oslavy, nejde-li o schůze, zasedání a podobné  akce orgánů veřejné moci a jiných právnických osob veřejného práva, které se konají  na základě zákona, a shromáždění konaná podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu  shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, tak, že 

a) nařizuje organizátorovi akce neumožnit v jeden čas přítomnost více než 100 osob,  není-li dále stanoveno jinak, 

b) zakazuje účast na akci osobám, které vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19  nebo které v případě, že má být v jeden čas přítomno na akci více než 20 osob, 

Str. 8 z 42 

nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 12 let věku, podmínky stanovené v bodu I/15  nebo nejsou schopny splnění těchto podmínek na místě prokázat; splnění podmínek  podle bodu I/15 se nevyžaduje,  

i) pokud se dané akce v rámci vzdělávání účastní výhradně žáci nebo studenti jedné  školy nebo je dozorující osoby nebo pokud organizátor zajistí oddělení prostor tak,  aby žáci nebo studenti jedné školy používali jiné prostory než ostatní osoby  účastnící se těchto akcí,  

ii) jde-li o pravidelné aktivity v neměnném kolektivu za podmínky, že organizátor  těchto aktivit vede evidenci účastnících se osob pro potřeby případného  epidemiologického šetření, a to v rozsahu identifikace účastnících se osob (jméno,  příjmení) a jejich kontaktní údaje (nejlépe telefonní číslo), a tuto evidenci uchovává  po dobu 30 dnů ode dne konání uvedené aktivity, není-li dále stanoveno jinak, 

iii) jde-li o účast na svatbě, prohlášení osob o tom, že spolu vstupují do registrovaného  partnerství, pokud se jich neúčastní více než 30 osob, 

iv) jde-li o účast na pohřbu; omezení počtu osob podle písmene a) se v případě pohřbu  neuplatní, 

c) nařizuje organizátorovi akce u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/15,  před účastí na akci, na niž je regulován vstup, splnění těchto podmínek kontrolovat  prostřednictvím mobilní aplikace Ministerstva zdravotnictví „čTečka“ a osobě se  nařizuje mu splnění podmínek podle bodu 15 prokázat; v případě, že osoba splnění 

podmínek podle bodu I/15 neprokáže, zakazuje se organizátorovi akce takové osobě  umožnit účast na akci, 

d) v případě sportovní přípravy amatérských sportovců organizované sportovními svazy  a sportovního utkání v rámci amatérské sportovní soutěže organizované sportovními  svazy nařizuje osobě organizující sportovní přípravu nebo sportovní utkání vést vždy  evidenci osob účastnících se sportovní přípravy nebo sportovního utkání pro potřeby  případného epidemiologického šetření orgánů ochrany veřejného zdraví, a to  v rozsahu identifikace účastníka (jméno, příjmení) a kontaktní údaje účastníka (nejlépe  telefonní číslo) a tuto evidenci uchovávat po dobu 30 dnů ode dne, v němž probíhala  sportovní příprava nebo sportovní utkání; jde-li o nepravidelné aktivity nebo pravidelné  aktivity v proměnném kolektivu (např. utkání), zakazuje se účast sportovců, rozhodčích  a členů realizačního týmu, pokud vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19  anebo v případě, že má být v jeden čas přítomno na sportovní přípravě nebo  sportovním utkání více než 20 osob, nesplňují, s výjimkou dětí do 12 let věku, podmínky  stanovené v bodu I/15 s tím, že negativní výsledek RT-PCR vyšetření na přítomnost  viru SARS-CoV-2 pouze pro účely těchto aktivit má platnost 7 dní; písmeno c) platí  obdobně, 

e) organizovanou činnost pěveckých sborů lze organizovat za dodržení podmínek, že  ve skupině je nejvýše 50 osob, mezi osobami jsou dodržovány rozestupy minimálně  1,5 metru a zakazuje se účast osobám, které vykazují klinické příznaky onemocnění  covid-19 anebo, s výjimkou dětí do 12 let věku, nesplňují podmínky stanovené v bodu  I/15; písmeno c) platí obdobně; organizátorovi činnosti pěveckého sboru se nařizuje  vést evidenci účastníků pro potřeby případného epidemiologického šetření orgánů  ochrany veřejného zdraví, a to v rozsahu identifikace účastníka (jméno, příjmení)  a kontaktní údaje účastníka (nejlépe telefonní číslo) a tuto evidenci uchovávat po dobu  30 dnů ode dne účasti na této činnosti,  

15. stanovují následující podmínky pro vstup osob do některých vnitřních a venkovních prostor  nebo pro účast na hromadných akcích nebo jiných činnostech, je-li to vyžadováno tímto  mimořádným opatřením: 

a) osoba absolvovala nejdéle před 72 hodinami RT-PCR vyšetření na přítomnost viru  SARS-CoV-2 s negativním výsledkem, jde-li o 

i) osobu do dovršení 18 let věku, nebo

Str. 9 z 42 

ii) osobu, která se nemůže podrobit očkování proti onemocnění covid-19  pro kontraindikaci; skutečnost, že se osoba nemůže podrobit očkování proti  onemocnění covid-19 pro kontraindikaci, se dokládá záznamem v Informačním  systému infekčních nemocí (ISIN) obsahujícím výslovné uvedené informace o tom,  že se osoba nemůže ze zdravotních důvodů očkování proti onemocnění covid-19  podrobit, nebo lékařským potvrzením obsahujícím výslovné uvedení informace  o tom, že osoba se nemůže ze zdravotních důvodů očkování proti onemocnění  covid-19 podrobit a že tato skutečnost je uvedena v Informačním systému  infekčních nemocí (ISIN); nebo 

iii) osobu očkovanou proti onemocnění covid-19, pokud  

a. od aplikace první dávky očkovací látky v případě jednodávkového schématu  podle souhrnu údajů o přípravku (dále jen „SPC“) ke dni prokazování této  skutečnosti pro účely tohoto mimořádného opatření neuplynula doba 14 dnů,  nebo 

b. v případě dvoudávkového schématu podle SPC jí dosud nebyla podána druhá  dávka očkovací látky a od aplikace první dávky očkovací látky ke dni  prokazování této skutečnosti pro účely tohoto mimořádného opatření  neuplynula maximální doba stanovená pro aplikaci druhé dávky očkovací látky  podle SPC, nebo 

c. od aplikace druhé dávky očkovací látky v případě dvoudávkového schématu  podle SPC ke dni prokazování této skutečnosti pro účely tohoto mimořádného  opatření neuplynula doba 14 dnů; nebo 

b) osoba byla očkována proti onemocnění covid-19 a doloží národním certifikátem  o provedeném očkování nebo certifikátem o provedeném očkování vydávaným podle  nařízení Evropské unie o digitálním certifikátu EU COVID, za podmínky, že uplynulo  nejméně 14 dní od dokončeného očkovacího schématu; za národní certifikát  o provedeném očkování se považuje písemné potvrzení vydané alespoň v anglickém  jazyce oprávněnou osobou působící v třetí zemi, jehož vzor je zveřejněn v seznamu  uznaných národních certifikátů na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví;  písemné potvrzení musí obsahovat údaje o očkované osobě, podanému typu vakcíny,  datu podání vakcíny, identifikaci osoby, která potvrzení vydala, a tyto údaje musí být  možné ověřit dálkovým přístupem přímo z písemného potvrzení, za předpokladu, že  očkování bylo provedeno 

i) léčivým přípravkem obsahujícím očkovací látku proti covid-19, kterému byla  udělena registrace podle nařízení (ES) č. 726/2004, nebo  

ii) léčivým přípravkem, jehož výroba je v souladu s patentem léčivého přípravku podle  bodu i), pokud je tento léčivý přípravek zároveň schválen Světovou zdravotnickou  organizací pro nouzové použití; nebo 

c) osoba prodělala laboratorně potvrzené onemocnění covid-19, uplynula u ní doba  nařízené izolace a od prvního pozitivního rychlého antigenního testu (RAT)  na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 nebo RT-PCR testu na přítomnost viru  SARS-CoV-2 neuplynulo více než 180 dní. 

II. 

S účinností ode dne 3. ledna 2022 od 00:00 hod. se ruší mimořádné opatření ze dne  23. prosince 2021, č.j. MZDR 14601/2021-31/MIN/KAN.

Str. 10 z 42 

Odůvodnění: 

I. Zhodnocení aktuální epidemické situace 

Ve svém pravidelném týdenním epidemiologickém hodnocení trendu vývoje epidemické  situace v zemích Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru (dále jen „EU/EHP“  hodnotí Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (dále jen „ECDC“) situaci na konci  49. týdne (týden končící v neděli 12. prosince 2021) jako stále vysoce rizikovou z hlediska  dalšího šíření onemocnění covid-19, neboť současný vývoj je charakterizován vysokým a  rychle rostoucím počtem nově diagnostikovaných případů onemocnění covid-19 a nízkým, ale  pomalu rostoucím počtem úmrtí. Predikce pravděpodobného vývoje vycházející z aktuálních  hodnot přepokládají, že počty nových případů, úmrtí a počty hospitalizací, včetně hospitalizací  na jednotkách intenzivní péče (dále jen „JIP“) budou i dále růst minimálně v následujících dvou  týdnech. Nejvyšší počet nových případů je i nadále hlášen u osob do 50 let věku, avšak  současně je pozorován rychlý růst i v seniorních věkových skupinách, které jsou nejvíce  ohroženy závažným průběhem onemocnění. Trend a vývoj epidemické situace se  v jednotlivých zemích značně liší, což dokladuje široké rozmezí hodnot 14denní incidence,  která se pohybuje od 75 případů na 100 tisíc obyvatel po hodnotu 2 200 případů na 100 tisíc  obyvatel za 14 dní. Ve většině členských států EU/EHP (21 států) je nyní pozorován nárůst  počtu nově diagnostikovaných případů. Dle posledního hodnocení ECDC, které je vypočteno  z 5 hodnotících indikátorů vývoje epidemie, se většina států řadí v rizikové škále do dvou  nejvyšších stupňů rizikovost, tedy do oblasti vysokého a velmi vysokého rizika. 

Rizikovým aspektem současné situace je vysoký počet nově diagnostikovaných případů u  osob nad 65 let. Aktuální průměrná 14denní incidence v zemích EU/EHP v této věkové  kategorii je vyšší než 400 případů na 100 tisíc obyvatel, a stejně jako u incidence celopopulační  i zde pozorujeme významné rozdíly mezi jednotlivými státy, ve významněji nižších hodnotách  (mezi 50 až 150 případy na 100 tisíc obyvatel) se drží Finsko, Malta, Švédsko a Island a  Rumunsko, ve většině států je pak hodnota 14denní incidence vyšší než 150 případů. Tento  vývoj se odráží i do počtu hospitalizací, jelikož se jedná o kohortu osob, u kterých je dle  amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (dále jen „CDC“) [1] násobně vyšší riziko  hospitalizace a úmrtí ve srovnání s referenční populační skupinou (18-29 let).  

Aktuální trend a vývoj epidemické situace v České republice je charakterizován kontinuálním  poklesem ve všech sledovaných indikátorech pro hodnocení epidemie, avšak i přes tento  pokles se hodnoty všech indikátorů nacházejí ve velmi vysokých a rizikových hodnotách.  Současné počty nově diagnostikovaných případů včetně relativní pozitivity testů tak i nadále  ukazují na velmi vysokou virovou nálož v populaci a tím i vyšší pravděpodobnost kontaktu s  nakaženým jedincem, což dokladuje i relativní pozitivita testů s epidemiologickou indikací, tedy  testů indikovaných epidemiologicky významným kontaktům, tj. osobám v úzkém kontaktu  s pozitivní osobou.  

Vysoký počet nově diagnostikovaných případů je i nadále pozorován ve všech věkových  kategoriích, nejvyšší hodnoty registrujeme u mladých osob od 6 do 15 let (zde hodnoty 7denní  incidence překračují 1 200 případů/100 tisíc osob). Vysoká zátěž je pozorována i v dalších  věkových kategoriích, ve věkové kategorii mladistvých 16 až 19 let a ve skupině dospělých ve  věku 30 až 49 let překračuje 7denní incidence hodnotu 700/100 tisíc obyvatel. Rizikovým  faktorem současného vývoje je i přes pokles nově diagnostikovaných případů trvající vysoká  prevalence nákaz v kohortě osob starších 65 let, která je riziková z hlediska závažnosti  průběhu onemocnění s následným dopadem na zdravotní systém.  

Tento dlouhodobě trvající vysoký počet nových případů, který denně v průměru přesahuje  hodnotu 900, představuje i nadále významný rizikový potenciál v počtu nových hospitalizací  v následujících dnech a nejbližších týdnech, včetně hospitalizací na JIP, jelikož osoby této 

Str. 11 z 42 

věkové kategorie představují nejčastější skupinu hospitalizovaných osob, včetně těch na JIP,  neboť u 25 až 30 % těchto osob vzhledem k četným přidruženým chronickým onemocněním  vyžaduje zdravotní stav hospitalizaci, což má následně významný dopad na kapacity  standardní lůžkové a intenzivní péče a s tím související poskytování elektivní péče, která musí  být v případě omezení kapacit zastavena, což má negativní dopad na zdravotní stav osob s  plánovanými výkony a zákroky, k čemuž muselo být v řadě regionů již přistoupeno.  

Vzhledem k trvající vysoké prevalenci ve věkové skupině 65+ klesají počty hospitalizací  pozvolna, zejména pak na JIP a stále se tak nacházíme ve stavu vysokého rizika pro oblast  nemocniční péče. Celkové počty hospitalizovaných se pohybují mezi hodnotami 4 500 – 5 000  pacientů na lůžku, což představuje stále velmi vysokou zátěž pro léčebnou péči.  

Důležitým faktorem je postupný pokles zátěže JIP / UPV+ECMO. 

Významně současnému stavu pomáhá ochranný efekt vakcinace, který nejlépe vystihují  denně publikovaná data ÚZIS, které jsou zveřejňována na webových stránkách MZ  (https://www.mzcr.cz/tiskovecentrum/datove-tiskove-zpravy-ke-covid-19/ ) a kde je uvedeno,  že za měsíc listopad 2021 počet neočkovaných pacientů na JIP významně převyšuje počet  nově hospitalizovaných na JIP s dokončeným očkováním, konkrétně v přepočtu na 100 tisíc  obyvatel je 7denní incidence v kohortě neočkovaných 16,7 případů, kdežto ve skupině  kompletně očkovaných je 7denní incidence 3,0 případů. Obdobně je tomu i v měsíci prosinec,  kdy u skupiny neočkovaných jen 7denní incidence 16,9 případů, u skupiny naočkovaných pak  2,7 případů na 100 tisíc obyvatel. Toto částečně kopíruje i vývoj v počtu nově  diagnostikovaných případů, kdy 7denní incidence nových případů ve skupině neočkovaných  je téměř 1 300 na 100 tisíc obyvatel ve skupině očkovaných pak okolo 400 případů na 100  tisíc obyvatel. 

V ukazateli celkového počtu nově pozitivních osob dochází v posledních dnech k mírnému  poklesu. Aktuální 7denní klouzavý průměr se pohybuje okolo 9 000 případů (data k 19. 12.  2021) a 7denní incidence je pod hodnotou 650 na 100 tisíc obyvatel. I když je denní průměr  zhruba o 3 000 případů nižší než v týdnu předcházejícím (12.12. 2021), nadále se jedná o  velmi vysoké počty nově diagnostikovaných případů, zejména s ohledem na výše uvedený  denní přírůstek v kategorii vysoce vulnerabilní skupiny a celková zátěž je tak i nadále velmi  vysoká.  

Z regionálního pohledu nepozorujeme rozdílný vývoj a trend epidemie mezi jednotlivými kraji  jako v přechozích týdnech. Většina krajů se v hodnotách 7denní incidence pohybuje okolo  mezi 600 až 700 případy na 100 tisíc obyvatel, rozdíly mezi jednotlivými regiony se tak  smazávají. Dlouhodobě nejméně případů na 100 tisíc obyvatel pozorujeme v Karlovarském  kraji, kde je v současnosti 7denní incidence okolo 300 případů denně, což v absolutních  počtech představuje denní průměr okolo 140 nově diagnostikovaných případů a nejvyšší pak  v kraji Vysočina, kde je aktuální 7denní incidence okolo 800 případů a denní průměr překračuje  hodnotu 550 případů.  

Jedním z klíčových parametrů pro hodnocení vývoje epidemie a jejích dopadů na zdraví a  poskytování zdravotní a léčebné péče je stav kapacit a zatížení nemocnice. Aktuálně je v  nemocnicích hospitalizováno okolo 4 500 pacientů (19.12.2021), na jednotkách intenzivní  péče pak téměř 800 pacientů, z toho více okolo 400 pacientů je připojeno na umělou plicní  ventilaci (ÚPV). Nejvíce pacientů na JIP (>100) je léčeno v Jihomoravském kraji,  Moravskoslezském kraji a v hlavním městě Praze. Denně je nově k hospitalizaci přijato v  průměru více než 600 pacientů, na JIP je pak v průměru posledních 7 dní přijímáno denně 90  nových pacientů.  

Nové příjmy na odděleních JIP jsou z téměř 70 % ze skupiny neočkovaných osob, průměrný  věk hospitalizovaných na JIP je 62 let. Obsazenost lůžek JIP z důvodu závažného klinického  průběhu onemocnění covid-19 je na 26 % celkové kapacity tohoto segmentu zdravotní péče  (data k 19. 12. 2021), což představuje rizikovou hodnotu, zejména pak v případě krajů, kde 

Str. 12 z 42 

není dostatečný lůžkový fond, což má aktuálně za následek již omezení elektivní péče z  důvodu nutnosti uvolnění kapacit pro potřeby hospitalizací pacientů s onemocněním covid-19. 

Dalším parametrem je relativní pozitivita indikovaných testů, která je i nadále vysoká, avšak i  v tomto indikátoru nepozorujeme nárůst, ale naopak pokles za poslední týden, což je jeden ze  signálů zpomalení šíření nákazy v populaci, nicméně stále jde o velmi vysoké hodnoty a  o jeden z nejsilnějších indikátorů velikosti rizikové prevalence (aktuální hodnoty 7denních  průměrů nad celou ČR jsou 27 % pro testy indikované diagnosticky a klinicky, a 11 % pro testy  z epidemiologické indikace). Obě tyto hodnoty tak i nadále významně překračují doporučenou  hodnotu, která je obecně přijímána jako „bezpečná“ (4 – 5 %) a ukazují na velmi vysokou  virovou nálož v populaci a významný potenciál pro další šíření onemocnění, včetně zásahu do  zranitelné skupiny obyvatel, jelikož pravděpodobnost setkání s pozitivní osobou je výrazně  vyšší, a to zejména pak v místech s vyšší kumulací osob na jednom místě v jeden čas. 

Výše uvedené hodnoty sledovaných indikátorů a současný trend a vývoj šíření onemocněné  covid-19 řadí ČR dle metodiky WHO pro kategorizaci míry přenosu do nejvyššího stupně, a to  do 4. stupně pro komunitní přenos nákazy, který je charakterizován velmi vysokou incidencí  nových případů za 14 dní, a které jsou rozprostřeny po celém území. Dokladem pro masivní  komunitní šíření onemocnění covid-19 na území ČR jsou nejen hodnoty 7denní incidence na  úrovni okresní, kdy okolo 70 okresů přesahuje hodnotu 500 případů na 100 tisíc obyvatel.  Tento stupeň je z hlediska míry rizika charakterizován jako velmi rizikový pro obecnou  populaci.  

Toto hodnocení podporuje i hodnocení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí,  která na základě hodnotících indikátorů vývoje epidemie řadí ČR ve své rizikové škále do  nejvyšší kategorie rizika viz https://covid19-surveillancereport.ecdc.europa.eu/. 

Pro další vývoj a průběh epidemie je vysoce důležité očkování u rizikových skupin i naočkování  třetí dávkou, která znamená posílení imunity proti onemocnění covid-19 a tím i snížení rizika  nákazy a symptomatického průběhu, a především pak těžkého průběhu onemocnění nebo  úmrtí v případě nákazy. Proočkovanost populace, zejména pak vyšších věkových skupin, je  nezbytná z důvodu ochranného efektu očkování před závažným průběhem onemocnění, který  je více pravděpodobný u starších osob s chronickými onemocněními nebo u osob s oslabenou  imunitou.  

K datu 19. 12. 2021 bylo očkováno alespoň jednou dávkou více téměř 6,8 milionů obyvatel,  dokončené očkování má téměř 6,5 milionu osob, což představuje 61 % celkové populace,  téměř 2 milionům osob pak byla podána posilující třetí dávka. V kohortě obyvatel starších 12  let věku, má dokončené očkování 70,5 %. Z hlediska rizika závažného průběhu nemoci v  nejohroženější skupině, tj. u osob starších 80 let, je kompletně naočkováno 88 %. V této  skupině je však i nadále okolo 20 tisíc osob , které neabsolvovali ani jednu dávku očkování,  což představuje významné riziko pro zátěž zdravotnického systému v případě průniku do této  vysoce rizikové skupiny. Ve věkové skupině 60+ je pak stále okolo 200 tisíc osob, které  neabsolvovaly očkování, a to ani jednou dávkou.  

Základním a klíčovým aspektem pro další vývoj epidemie je proočkovanost populace včetně  podání třetí, tzv. posilující dávky. Současná proočkovanost v základním schématu, tj bez  posilovací dávky je stále nedostatečná, v populaci stále zůstává téměř 30 % osob jenž  neabsolvovalo ani jednu dávku očkování, tj. nejsou primárně chránění před závažným  průběhem onemocnění. Stále je tedy v populaci velký počet osob primárně nechráněných, z  nichž je nemalý podíl těch, které jsou v případě nákazy výrazně více ohroženy závažným  průběhem onemocnění se všemi jeho následky. Problematický však není jen vývoj v  proočkovanosti u seniorní populace, ale také u osob v produktivním věku, zejména i mladších  dospělých (20 až 40 let), kde se pohybuje okolo 60 %, a vzhledem k faktu, že se jedná o osoby  nejvíce aktivní co do počtu vzájemných kontaktů, tak nadále trvá riziko pro významnější šíření 

Str. 13 z 42 

onemocnění covid-19 nejen při sociálních a volnočasových interakcích, ale i na pracovištích a  je zde také i možnost zavlečení do školních a dalších kolektivů.  

Současná situace a aktuální vývoj epidemie jsou i nadále ovlivněny komunitním šířením delta  varianty viru SARS-CoV-2, která se vykazuje schopností částečného prolomení očkování a  zároveň vykazuje zvýšenou přenosnost (nárůst bazální reprodukce minimálně o 20 %), k tomu  je nutné připočíst sezonní efekt, tj. sezónnost respiračních nákaz a vysoký počet rizikových  kontaktů v populaci ve vnitřních prostorách, kde je pravděpodobnost rizikové expozice  mnohem vyšší než ve venkovních prostorách. Významným rizikem je trvalé a kontinuální šíření  mezi zranitelnými skupinami obyvatel. A v neposlední radě nedostatečná proočkovanost  populace. 

Vzhledem k současnému vývoji nutno adekvátně reagovat na nově se šířící variantu omikron,  která je stejně jako varianta delta řazena mezi „variant of concern“ (VOC), tedy mezi varianty,  u kterých existují jasné důkazy, že vlastnosti této varianty mohou negativně ovlivnit vývoj  pandemie a mohou tak představovat větší zdravotní riziko. Mezi tyto vlastnosti se řadí zejména  vyšší nakažlivost či vyšší virová nálož, které mohou vést ke zrychlení šíření viru v populaci.  Tato varianta byla poprvé detekována ve vzorcích odebraných 11. listopadu 2021 v Botswaně  a 14. listopadu 2021 v Jihoafrické republice (JAR). Dne 26. listopadu 2021 byla označena za  variantu vzbuzující obavy (VOC). Varianta omikron vzbuzuje vážné obavy, že může být  spojena se snadnějším přenosem, tedy vyšší transmisibilitou, významným snížením účinnosti  vakcíny a zvýšeným rizikem reinfekcí. Vzhledem k jejímu potenciálu uniknout imunitě  („immune escape“) a potenciálně snadnějšímu přenosu (ve srovnání s delta variantou), je  pravděpodobnost jejího zavlečení a komunitního šíření ve společenství zemí EU/EHP,  posuzována jako VYSOKÁ. V situaci, kdy EU/EHP masivně dominuje varianta delta, dopad  způsobený zavlečením a dalším šířením varianty omikron, by mohl být VELMI VYSOKÝ.  Závěrem je možno konstatovat, že celková úroveň rizika pro EU/EHP spojená s variantou  omikron viru SARS-CoV-2 je hodnocena jako VYSOKÁ až VELMI VYSOKÁ. V této souvislosti  ECDC doporučuje aplikaci opatření k zamezení zavlečení nákazy spočívající v testování osob  přijíždějících z postižených oblastí, včetně sekvenace vzorků a nařízení karantény pro tyto  osoby. tato  

Z hlediska monitoringu variant viru SARS-CoV-2 i nadále platí, že v Evropě je dominantní delta  varianta viru, avšak zastoupení nové varianty omikron se postupně zvyšuje.  Dle tiskové zprávy Státního zdravotního ústavu ze dne 20. prosince 2021 je ve světě  celogenomovou sekvenací potvrzeno a nahlášeno do mezinárodních systémů 7 697 případů  varianty omikron. Jde o zhruba 500% nárůst oproti minulému týdnu. V České republice šlo  k 17. 12. 2021 o celkem 6 potvrzených případů, a to 2 z Libereckého a 4 z Jihomoravského  kraje. Celkově pak na našem území stále převažuje varianta delta a její subvarianty. Varianta  omikron se přenáší pravděpodobně s vyšší účinností, ale klinický dopad zatím nelze  odhadnout. Vzhledem k velkému počtu mutací a možnosti falešných negativit nelze spoléhat  pouze na výsledky diskriminačních PCR testů.[2] 

Na základě výše uvedeného hodnocení vývoje epidemie můžeme konstatovat, že stále vysoká  hodnota relativní pozitivity testů ukazuje na vysokou virovou nálož v populaci, a tento indikátor  společně s vysokým počtem případů, u nichž není znám zdroj nákazy, ukazuje na masivní  komunitní šíření onemocnění v populaci. Z těchto důvodů je i nadále nutné pokračovat  v opatřeních plošného charakteru. 

Denní přehled o počtu osob s nově prokázaným onemocněním covid-19 a dalších sledovaných  parametrů v ČR je pak pravidelně zveřejňován na webových stránkách https://onemocneni aktualne.mzcr.cz/covid-19, kde jsou rovněž dostupné různé datové sady pro hodnocení vývoje 

Str. 14 z 42 

onemocnění covid-19 v časové ose, a také zde https://www.mzcr.cz/tiskove-centrum/datove tiskove-zpravy-ke-covid-19/ 

Aktuální přehled očkování je dostupný na webových stránkách https://onemocneni aktualne.mzcr.cz/vakcinace-cr. 

II. Hodnocení rizika 

S ohledem na šíření nové varianty omikron viru SARS-CoV-2, které vzhledem k předběžným  zprávám o rychlosti jejího šíření a potenciálnímu úniku postvakcinační/postinfekční imunitě  vyvolává vážné obavy, vydalo ECDC dne 17. prosince 2021 nové aktualizované hodnocení  rizik v souvislosti s onemocněním covid-19, které zohledňuje šíření varianty omikron v  kontextu s probíhajícím přenosem varianty delta viru SARS-CoV-2 v zemích EU/EHP.[3] Státní  zdravotní ústav tento dokument následně zpracoval.[4] V textu níže je uvedeno shrnutí,  jednotlivé detaily jsou dostupné ve výše zmiňovaném zpracování předmětného dokumentu  ECDC.[4]  

Varianta delta nadále zůstává dominantní variantou viru SARS-CoV-2, avšak v zemích  EU/EHP již dochází i ke komunitnímu šíření varianty omikron, která se dle predikcí modelů  stane dominantní již na začátku roku 2022.  

Současné údaje o závažnosti onemocnění způsobeného variantou omikron zůstávají  omezené. Dosavadní důkazy, které naznačují sníženou účinnost vakcín proti nákaze variantou  omikron, však vzbuzují významné obavy. I v případě nižší závažnosti průběhu onemocnění  touto variantou bude mít strmý exponenciální nárůst nových případů za následek i rostoucí  počet případů s těžkým průběhem onemocnění. Vzhledem k tomu, že země EU/EHP stále čelí  vážnému dopadu vlny varianty delta, další nárůst počtu hospitalizací by mohl rychle zahltit  zdravotnické systémy.  

Na základě současně dostupných důkazů a vzhledem k vysoké míře nejistoty je celková míra  rizika pro veřejné zdraví, která je spojená s dalším výskytem, šířením a důsledky šíření varianty  omikron viru SARS-CoV-2 v zemích EU/EHP hodnocena jako velmi vysoká.  Ačkoliv byly případy varianty omikron v zemích EU/EHP původně hlášeny pouze v souvislosti  s cestováním, v současné době je stále větší počet případů hlášen jako součást ohnisek nebo  jsou případy detekovány prostřednictvím rutinních surveillance systémů, což naznačuje, že již  probíhá v zemích EU/EHP komunitní přenos varianty omikron. 

Epidemiologická situace v zemích EU/EHP je stále charakterizována vysokou incidencí a  nízkou, ale pomalu zvyšující se úmrtností, způsobenou pokračujícím přenosem delty. Aktuálně  zůstává delta varianta viru SARS-CoV-2 nejrozšířenější variantou. Na základě predikcí modelů  (v závislosti na rychlosti šíření a úrovni obcházení imunity) se však pravděpodobně varianta  omikron stane dominantní variantou SARS-CoV-2 již během prvních dvou měsíců roku 2022.  Dostupné údaje jsou v současnosti příliš omezené na to, aby bylo možné s dostatečnou  jistotou posoudit závažnost průběhu onemocnění způsobeného variantou omikron v evropské  populaci. Nicméně, pokud by byla závažnost onemocnění způsobená variantou omikron nižší  než závažnost průběhu onemocnění způsobená variantou delta, zvýšená přenosnost a  výsledný exponenciální nárůst nových případů onemocnění rychle převáží jakékoli výhody  potenciálně snížené závažnosti onemocnění. Z toho důvodu je velmi pravděpodobné, že  rozšíření varianty omikron povede k vyšším počtům hospitalizací a úmrtí, než bylo  předpokládáno dle předchozích prognóz ECDC (z 24. 11. 2021), jenž braly v úvahu pouze  variantu delta.  

Účinnost vakcín proti vážným následkům způsobeným variantou delta zůstává vysoká.  K 9. prosinci 2021 byla kumulativní proočkovanost celkové populace v zemích EU/EHP  66,8 %. V posledních týdnech dochází k pomalému nárůstu proočkovanosti a u dospělé  populace se zrychluje tempo podávání posilujících dávek. Nárůst v míře proočkovanosti  zůstává v jednotlivých zemích EU/EHP nerovnoměrný, přičemž čtyři země EU/EHP stále hlásí  proočkovanost celkové populace pod 50 %. První důkazy z neutralizačních studií in vitro 

Str. 15 z 42 

ukazují sníženou neutralizační schopnost sér (po očkování/prodělání infekce) proti izolátům  virů varianty omikron ve srovnání s jinými variantami viru SARS-CoV-2 (studie však zatím  nebyly přezkoumány). V současné době stále neexistuje z praxe dostatek dat o účinnosti  vakcín registrovaných v zemích EU/EHP proti variantě omikron. Podle aktuálně dostupných  důkazů o závažných následcích způsobených variantou delta a potenciálně variantou omikron  zvýší posilující dávka ochranu populace, přičemž se očekává, že pozitivní účinek posilujících  dávek na populaci bude vyšší, pokud bude posilující dávka podána většině dospělé populace  během krátké doby. Aktuálně dostupné údaje podporují bezpečné a účinné podávání  posilujících dávek již tři měsíce po aplikaci druhé dávky. Zkrácení intervalu mezi posilující a  základní vakcinací na tři měsíce může vyžadovat přizpůsobení národních vakcinačních plánů. Na základě výše uvedeného modelu byla modelována i predikce očekávaného poklesu  protektivního (ochranného) účinku očkování v populaci. Účinná ochrana očkování, kterou lze  na úrovni populace očekávat, se v průběhu času snižuje v důsledku slábnoucí imunity po  očkování a snížení účinnosti očkování způsobené variantou omikron (zejména u osob, které  nedostaly posilující dávku).  

ECDC rovněž modelovalo scénáře relativního nárůstu očekávaných úmrtí v důsledku cirkulace  varianty omikron viru SARS-CoV-2 ve srovnání s cirkulací varianty delta, a to s ohledem na  charakteristiky, které ovlivňují šíření viru (přenosnost, účinnost vakcín a přirozené imunity)  a s ohledem na potenciální reakce zemí EU/EHP (urychlení programů podávání posilujících  dávek a zavedení restriktivnějších protiepidemických opatření) mezi prosincem 2021 a  březnem 2022. Dle predikcí modelu dojde v důsledku rozšíření varianty omikron k nárůstu  počtu úmrtí ve srovnání s dříve predikovanými počty úmrtí v důsledku cirkulace varianty delta. Výsledky shora uvedených modelů zdůrazňují nezbytnost výrazného a okamžitého snížení  kontaktů v populaci, aby se zabránilo vysokému nárůstu počtu nových případů způsobených  variantou omikron a aby byla zátěž zdravotnického systému zvládnutelná, a to i při okamžitém  urychlení podávání posilující dávky. 

Omezení se týká zejména situací a míst, kde je míra rizika přenosu viru objektivně vyšší, a to  zejména vzhledem k charakteru činnosti a/nebo nemožnosti či nevhodnosti v těchto situacích  používat po celou / přechodnou dobu ochranu dýchacích cest. V nejvyšším riziku jsou přitom  osoby neočkované a ty, jenž neprodělaly onemocnění covid-19 v poslední době, u těchto osob  je vzhledem k chybějící imunitě nejvyšší pravděpodobnost nákazy, a také vysoké virové  nálože (osoby očkované se mohou sice rovněž nakazit, ale nehrozí u většiny z nich těžký  průběh oněmocnění, navíc sami virus přenesou s malou pravděpodobností, neboť je virus do  značné míry inhibován časnou imunitní reakcí – protilátkami nakaženého).  

Jedná se zejména o restaurace a kluby, služby (kadeřnictví, masáže), sportoviště a bazény,  ubytovací služby, obchody, vč. nákupních center a trhů a hromadné akce. 

Ze samotné podstaty onemocnění covid-19 jako nákazy, která se šíří vzduchem (respirační  nákaza), je zvýšené riziko přenosu tohoto onemocnění obecně spojováno se shromažďováním  osob bez dostatečných rozestupů, těsného kontaktu mezi osobami nebo nepoužívání  ochranného prostředku dýchacích cest. Toto riziko je pak samozřejmě významně zvyšováno  při pobytu ve vnitřních prostorách. 

Po celou dobu trvání pandemie onemocnění covid-19 byly a jsou prováděny studie zaměřené  na rizikovost některých aktivit, a to v závislosti na jejich případné specifičnost s ohledem na  způsob přenosu onemocnění covid-19.  

Vzhledem ke způsobu přenosu onemocnění covid-19 (kapénkami, aerosolem) je mnoha  studiemi provedenými v průběhu pandemie dokázáno, že vnitřní prostory jsou z pohledu rizika  přenosu viru SARS-CoV-2 významněji rizikovější než prostory venkovní. [5] Tato jejich  rizikovost je pak potencována nedostatečným větráním daných prostor, pobytem velkého  počtu osob, provozování činností, které jsou spojené s vyšším vylučováním kapének (zpěv,  křik, sport a cvičení). [6] V případě sportu nebo kulturních akcí provozovaných ve vnitřních 

Str. 16 z 42 

prostorech pak nedostatečná ventilace znamená významně vyšší riziko přenosu viru SARS CoV-2, než je tomu v případě venkovních sportovních aktivit. Toto riziko se dále zvyšuje,  pokud není používán ochranný prostředek dýchacích cest, což u sportu nebo zpěvu není  vzhledem k charakteru této činnosti možné. [7,8] 

Obecně stolování (provozovny stravovacích služeb, bary), především pak to ve vnitřních  prostorech, je v mnoha studiích považováno za vysoce rizikovou činnost a tyto studie v  uzavírání provozoven stravovacích služeb, včetně barů apod. spatřují velmi efektivní nástroj  ke snížení šíření nákazy, které ve svém důsledku vede se snížení nových případů  onemocnění. Míra rizikovosti pak dále závisí na povolené kapacitě obsazenosti nebo již výše  zmíněné kvalitě větrání vnitřních prostorů. [9,10,11] Specifickou skupinu jsou pak provozovny  typu noční/taneční kluby, které hodnotí většina států jako vysoce rizikové, např. Australian  Health Protection Principal Committee (AHPPC) [12] hodnotí tato místa jako vysoce riziková,  a to z důvodu vyššího počtu osob na jednom místě v jeden čas, nemožnosti dodržení  dostatečných rozestupů, promíchaností lidí, kteří se navzájem neznají (tzn. nejedná se o  homogenní skupiny), provozování aktivit, jako je zpěv nebo tanec často v uzavřených  prostorách s nedostatečnou ventilací, a v neposlední řadě je pobyt zde většinou spojen  s konzumací alkoholu.  

Největší riziko přenosu viru SARS-CoV-2 je pak dlouhodobě spojováno s hromadnými akcemi,  a to především proto, že jsou charakterizovány kumulací velkého počtu neznámých osob  a vysokou mobilitou, mezi účastníky často dochází k dlouhodobé a blízké interakci, což  v případě viru SARS-CoV-2 významně zvyšuje riziko jeho přenosu. [13]  

Proto ministerstvo zachovává dosavadní omezení způsobu prokazování tzv. bezinfekčnosti  (osoby očkované a po prodělání nemoci), protože, jak je popsáno níže, v současné  epidemické situaci při dané vysoké virové náloži je kontakt s infekční osobou stále velmi  pravděpodobný, a tak dopad tohoto kontaktu v případě osoby očkované nebo osoby po  prodělání nemoci do zdravotního systému je výrazně nižší než u neočkované osoby. Proto  bylo přistoupeno k tomuto omezení, i z toho důvodu, že ekonomické a společenské dopady  tohoto opatření na celou populaci jsou mnohem nižší než uzavření daných provozoven nebo  znemožnění poskytování daných služeb. 

III. Důvody, které vedly ministerstvo k vydání mimořádného opatření 

Rozhodujícím faktorem ve zvládání epidemie onemocnění covid-19 je podíl k nákaze  vnímavých osob v populaci.  

Co se týká doby imunitní ochrany po prodělaném onemocnění, je odhadováno, že ochranný  účinek předchozí infekce virem SARS-CoV-2 se pohybuje od 81 % do 100 % od 14. dne po  první infekci po dobu sledování pěti až sedmi měsíců. Přesná doba ochrany osoby, která  onemocnění již prodělala, před další nákazou (reinfekcí) dosud nebyla stanovena. Nižší titry  protilátek byly pozorovány u osob s asymptomatickým nebo klinicky mírným průběhem  onemocněním. Ochrana proti reinfekci je nižší také u osob ve věku 65 let a starších [14]. Tyto  studie však byly provedeny před výskytem nových rizikových variant SARS-CoV-2 (tzv.  varianty zvýšeného zájmu, variants of concern, VOCs). Neutralizační protilátky chrání před  reinfekcí homologním virem, ale jejich neutralizační schopnost je snížena proti některým  novým variantám SARS-CoV-2, zejména těm, které nesou mutaci E484K. Jedinci, kteří jsou  znovu infikováni, mohou být stále schopni přenést infekci SARS-CoV-2 na vnímavé  kontakty.[14] Protektivní hladina protilátek u jednotlivce ani délka protektivní ochrany po  kompletním očkování není doposud přesně stanovena. Očkování významně snižuje virovou  nálož a výskyt infekcí u očkovaných osob. Účinnost vakcíny se liší podle očkovací látky a cílové  skupiny. Ochrana před infekcí, rizikem přenosu nebo před závažným průběhem onemocnění  však s časem uplynulým od očkování slábne. 

Str. 17 z 42 

Pokles sérových protilátek v rekonvalescenci však nemusí odrážet samotné slábnutí imunity,  ale spíše stažení (contraction) imunitní odpovědi s vývojem a přetrváváním virově  specifických, dlouho žijících B buněk v kostní dřeni [14]. U nových mutací viru může být  protektivita po prodělaném onemocnění i po očkování nižší. Odhad vnímavé populace v ČR je  tedy v současné chvíli vzhledem k výše uvedeným faktorům obtížné stanovit, a proto je nutné  zachovávat obezřetnost v procesu rozvolňování a pravidelně vyhodnocovat jeho dopady. 

Vzhledem k výše popsané epidemické situaci a s ohledem na šíření varianty omikron viru  SARS-CoV-2 zejména v Evropě, stanovuje Ministerstvo zdravotnictví podmínky pro provoz  činností a poskytování služeb regulovaných předmětným mimořádným opatřením.  

S přihlédnutím k probíhajícímu zimnímu období, které je obecně spojeno s vyšším výskytem  respiračních nákaz (mezi které patří i onemocnění covid-19) a pobytem osob především ve  vnitřních prostorech, je proto především v situacích, kdy se v jeden čas na jednom místě  schází větší počet osob z různých sociálních a věkových skupin, nutné nadále pokračovat  v nastavených protiepidemických opatřeních, mezi která především patří povinnost  prokazování tzv. „bezinfekčnosti“, ať už pomocí certifikátu o ukončeném očkování, dokladu o  prodělání nemoci nebo negativním výsledkem testu tak, aby byly i nadále zachovány  mechanismy snižující riziko vzniku nových významných ohnisek nákazy s potenciálem dalšího  šíření a tím další zhoršení celkové situace. Ministerstvo si je vědomo, že pojem „bezinfekčnost“  není v daném kontextu plně jednoznačně odpovídajícím termínem pro daný stav a v praxi  prostředky, které ji mají objektivizovat, ji stoprocentně nezaručují, ale pro zjednodušení celé  komunikace byl zvolen tento jednoslovný pojem, jakožto termín vyjadřující nízké  epidemiologické riziko u osob prokazujících se dokladem o „bezinfečnosti“. 

Nelze opomenout ani fakt, že i přes rostoucí počet osob s dokončeným očkováním stále  nedosahuje proočkovanost populace v ČR minimální hranice 80 %, nezbytné k dosažení  kolektivní imunity. V současnosti více než 300 000 osob starších 60 let není naočkováno, což  by při vyšší pravděpodobnosti závažného průběhu onemocnění, (která je dlouhodobě  pozorována u seniorů v rozmezí od 25 do 30 %), a v případě další eskalace počtu nových  případů a výraznému průniku nákazy do této zranitelné skupiny znamenalo vzrůstající zátěž  na zdravotní systém a tím i významnější omezovaní poskytování standardní péče, včetně  odkladů všech neakutních výkonů, což je vysoce nežádoucí jev, jelikož odklad léčby může  vést ke zhoršení zdravotního stavu a základního onemocnění pacienta. Při vysoce rizikovém  scénáři spojovaném s variantou omikron by posléze mohlo dojít i k zahlcenení celého systému  zdravotní péče a vyčerpání kapacit. Vysoké riziko hospitalizace a vyšší pravděpodobnost  závažného průběhu u osob s přidruženými onemocněními, a to primárně u neočkovaných  osob u dosud dominantní varianty delta, popisuje studie publikovaná v časopise Lancet,  vycházející z monitoringu hospitalizací ve Skotsku.[15] V nemocniční péči se samozřejmě  mohou vyskytovat i lidé očkovaní, ale i z českých dat UZIS je jasné, že tito lidé jsou většinou  starší a polymorbidní, ale i tak mívají lehčí průběh onemocnění ve srovnání s osobami  bez očkování. Pacienti v těžkém stavu na JIP jsou zejména neočkovaní jedinci a zároveň jsou  o cca dekádu mladší než ti očkovaní. To jednoznačně podporuje nutnost vakcinace nejen  v seniorní populaci, ale i v populaci mladší, i u občanů bez komorbidit. Je to základní  mechanismus ochrany jednotlivce a populace a dokud není dosaženo dostatečného stupně  kolektivní imunity, je zavádění ostatních protiepidemických opatření, spočívající zejména  v omezení setkávání neočkovaných, tedy z hlediska epidemie nejvíce zranitelných osob,  nezbytné. 

Cílem protiepidemických opatření stanovených tímto mimořádným opatřením je tak snížení  mobility a vzájemného kontaktu mezi osobami, aby tak pokračoval pozitivní vývoj v počtu nově  diagnostikovaných případů onemocnění covid-19. Proto se ministerstvo snaží vyvažovat  potřebu preventivního přístupu a kontroly vývoje epidemie onemocnění covid-19 tak, aby  stanovená protiepidemická opatření byla co možná nejúčinnější z hlediska efektivity řízení 

Str. 18 z 42 

epidemie a minimalizace potenciálních rizik pro veřejné zdraví v souvislosti s uvolněním  některých činností, a zároveň neznamenala zásadní ekonomické a společenské dopady. Pro  nastavení jednotlivých opatření je nezbytným aspektem vyhodnocování dopadů těchto  opatření na epidemickou situaci a její trend, a to v pravidelných intervalech. Cílem je pak  zejména zhodnocení jejich efektivity, tj. jejich účinnost a naplnění stanoveného účelu, pro který  byla přijímaná, tj. ke zpomalování šíření epidemie, popř. jejího zastavení. 

Toto mimořádné opatření stanovuje specifická a efektivní protiepidemická opatření  zohledňující princip předběžné opatrnosti v souvislosti s dalším šířením onemocnění covid-19,  zejména s ohledem na činnosti, u nichž je na základě jejich charakteru předpokládána vyšší  míra rizika přenosu nákazy, a to například z důvodu bližšího a delšího kontaktu mezi  jednotlivými osobami, nemožnosti udržovat bezpečné rozestupy ve vnitřních prostorech,  nebo kde není možné v určitých případech z objektivních důvodů použít po celou dobu  ochranný prostředek dýchacích cest (služby péče o tělo, provozovny stravovacích služeb,  sportovní činnost, bazény) nebo v místech, kde dochází k vyšší kumulaci osob na jednom  místě v jeden čas (hromadné akce apod.).  

Základním cílem mimořádného opatření a jím nastavených podmínek pro provoz  vyjmenovaných činností a poskytování služeb je umožnit jejich co možná nejvíce bezpečný  provoz s ohledem na specifické podmínky daných činností. Ministerstvo vychází z aktuální  epidemické situace a primárním smyslem protiepidemických opatření je předcházet zhoršení  epidemické situace v blízké budoucnosti, a to především s ohledem na výše uvedené  hodnocení rizika zpracované ECDC. Stanovené podmínky tímto mimořádným opatřením  směřují k minimalizaci rizika přenosu onemocnění covid-19 jak mezi jedinci, tak zejména  snížení rizika dalšího zhoršení situace v celé populaci. Za účelem snížení míry rizika šíření  nákazy při provozování činností nebo služeb, které byly opakovaně vyhodnoceny jako  potenciálně rizikové v možném šíření nákazy v případě přítomnosti infekční osoby, byl  stanoven požadavek doložit doklad o absolvování očkování nebo o prodělaném onemocnění,  popř. ve specifických případech i negativní výsledek testu na přítomnost viru SARS-CoV-2, a  to za účelem minimalizace rizika vstupu (či využití služeb) potenciálně infekční (i  bezpříznakové) osoby, která by mohla být zdrojem nákazy pro ostatní. Jak je výše uvedeno,  rizikem jsou zejména neočkovaní jedinci, kteří neprodělali covid-19 v posledních 6 měsících,  neboť se sami snáze nakazí, při nákaze pravděpodobněji onemocní těžkým průběhem, a navíc  nákazu s daleko větší pravděpodobností šíří. Samotné doložení negativního testu sice může  znamenat nízkou pravděpodobnost z pohledu zavlečení nákazy, ale žádným způsobem  nechrání jedince před nákazou v případě výskytu infekční osoby, na rozdíl od osoby, která je  očkována. Pravděpodobnost, že očkovaná osoba zavleče nákazu je podstatně nižší, a  zároveň je podstatně nižší pravděpodobnost, že se v případě výskytu pozitivní osoby  očkovaná osoba nakazí. Zároveň v případě nákazy pravděpodobně infekci výrazně méně šíří  a nakazí tak, jestli vůbec, výrazně menší počet osob než osoba nenaočkovaná. Očkování tedy  znamená zásadní výhodu, pravděpodobnost zavlečení infekce, pravděpodobnost získání  infekce a pravděpodobnost dalšího šíření infekce jsou ve srovnání s osobou nenaočkovanou  výrazně nižší. S ohledem na dobu mezi odběrem biologického materiálu na RT-PCR vyšetření  a dobu obdržení výsledku PCR vyšetření (obvykle min. 24 - 48 hod) nelze vyloučit, že v této  periodě s ohledem na stávající epid. situaci a virovou nálož v populaci nemohlo dojít k nákaze  testované osoby.  

Za splnění podmínek pro využití služeb v provozovnách nebo provozování některých činností,  je proto možné považovat a) certifikát o dokončeném očkování, b) doklad o prodělání nemoci  nebo c) negativní výsledek vyšetření na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2 (RT-PCR  test) u osob, které se nemohou podrobit očkování ze zdravotní kontraindikace nebo u osob do  18 let věku nebo u tzv. rozočkovaných osob. Při předložení jednoho z těchto průkazů lze mít  s vysokou mírou pravděpodobnosti za to, že osoba není infekční. 

Str. 19 z 42 

Obecně jsou k diagnostice onemocnění covid-19 používány antigenní testy nebo PCR testy.  Rozdíl těchto testů spočívá v principu jejich detekce viru SARS-CoV-2. V případě PCR testu  jde o průkaz přítomnosti viru, konkrétně jeho genetického materiálu (nukleové kyseliny) a díky  tomu je tento test schopen detekovat i malé množství viru a odhalit nakaženou osobu ještě  před objevením se příznaků onemocnění. Naproti tomu antigenní test detekuje antigen viru  (virové bílkoviny) a spolehlivě odhalí až nemocné osoby na vrcholu infekce a již s příznaky  onemocnění, kdy je v těle nejvyšší koncentrace těchto bílkovin. Nezřídka však neodhalí  nakaženou osobu na počátku infekce. Není tedy zaručeno, že v době odběru není osoba  nakažena. Z rozdílného způsobu detekce onemocnění covid-19 se pak odvíjí citlivost těchto  testů, tedy schopnost odhalit pozitivní osobu, jinak řečeno schopnost poskytovat co nejméně  falešně negativních výsledků. Tato schopnost je ovlivněna řadou faktorů jako např. přítomností  příznaků onemocnění covid-19, způsobem odběru biologického materiálu apod. [16]  

Jak již bylo řečeno, PCR testy jsou citlivější a přesnější diagnostickou metodou (jsou  považovány za tzv. zlatý standard v průkazu viru SARS-CoV-2) ve srovnání s antigenními  testy. Na základě vyhodnocení několika studií [17,18] bylo zjištěno, že citlivost antigenních  testů provedených u symptomatických jedinců (osob s příznaky onemocnění covid-19) je mezi  75 – 80 %, u osob bezpříznakových pak pouze okolo 50 % ve srovnání s PCR testem. Na  tomto místě je třeba zdůraznit, že většiny aktivit regulovaných tímto mimořádným opatření se  mohou účastnit pouze osoby bez klinických známek onemocnění covid-19, tedy osoby  bezpříznakové. Tato snížená citlivost rychlých antigenních testů u asymptomatických osob  může být do jisté míry kompenzována jejich opakovaným prováděním v pravidelném intervalu,  jak k tomu například dochází v případě pravidelného testování vybraných pracovníků nebo  konkrétních populačních skupin s tím, že jde zároveň z velké části o homogenní skupinu osob. V okamžiku, kdy je v populaci stále vysoká virová nálož, což je patrné z procenta pozitivity  prováděných testů z diagnostické a epidemiologické indikace, se významně zvyšuje riziko  kontaktu s nakaženou osobou. Vzhledem k nižší citlivosti antigenních testů je použití PCR  metody diagnostickou metodou volby pro detekci infekce virem SARS-CoV-2, zejména pokud  je pravděpodobnost infekce před testem střední až vysoká (tj. ≥ 5 %) nebo pokud je významný  dopad v případě získání falešně negativního výsledku vyšetření. [19] I z toho důvodu  ministerstvo zachovalo uznávání výsledku RT-PCR testu ve specifických případech, a to u  osob, které nemohou být z důvodu zdravotní kontraindikace očkovány a dále pak u osob do  18 let věku a u tzv. osob rozočkovaných. Vzhledem k výše popsané citlivosti PCR testu je  cílem uznávání výsledku pouze tohoto typu testu snížení pravděpodobnosti přítomnosti  infekční osoby v situacích, při nichž je zvýšené riziko přenosu onemocnění covid-19 (místa  s větší kumulací osob, úzký kontakt bez ochrany dýchací cest atp.), a proto je u nich stanovena  povinnost testování s negativním výsledkem. Výrazně se tím omezí riziko šíření nákazy na  další osoby při těchto činnostech, a zároveň se tak snižuje riziko, že od vyšetření do  samotného využití služby nebo účasti na dané aktivitě či akci se osoba stane infekční.  

Pokud není žádoucí (vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem) při aktuální epidemické  situaci a šíření varianty omikron používat rychlé antigenní testy prováděné zdravotnickým  pracovníkem jako doklad tzv. bezinfekčnosti, tím více je odůvodněné zrušení možnosti  prokázat se negativním výsledkem rychlého antigenního testu určeného pro sebetestování  (použití laickou osobou) tzv. samotestu provedeného přímo na místě, popř. prostřednictví  online služby. Toto zrušení vychází i z faktu, že v tomto případě nelze zaručit kvalitu odběru  vzorku [20] ani kvalitu samotného vyšetřovacího testu. Zároveň je splnění této povinnosti a  ověření validity celého procesu provedení tzv. samotestu velmi obtížné, neboť je  problematické ověřit, že konkrétní osoba opravdu podstoupila testování prostřednictvím tzv.  samotestu s negativním výsledkem. Nevýhody podobného charakteru u tzv. samotestů ve  svém materiálu zmiňuje i ECDC.[21]  

Jak je již shora uvedeno, možnost prokázat se negativním výsledkem RT-PCR testu ne starším  72 hodin je umožněna pouze osobám, které z důvodu zdravotní kontraindikace nemohou  podstoupit vakcinaci, a osobám do dovršení 18 let věku, aby i této skupině osob byla 

Str. 20 z 42 

umožněna účast na regulovaných akcích či využití tímto opatřením regulovaných služeb.  Výjimka pro osoby do 18 let věku je stanovena proto, že u velké většiny těchto osob bylo  očkování umožněno později, a navíc jde o osoby nezletilé, a proto je jim umožněno provozovat  aktivity regulované tímto mimořádným opatření i za předložení negativního výsledku RT-PCR  testu. Bez této výjimky by určité části této věkové skupiny bylo zcela znemožněno věnovat se  zájmové činnosti (sport, kultura), což by ve svém důsledku mělo opět dopad na jejich osobní  rozvoj. Dále je umožněno prokázat se negativní výsledkem RT-PCR testu ne starším 72 hodin  i tzv. rozočkovaných osobám, tj. osobám po aplikaci první dávky v případě dvoudávkového  schématu nebo pokud od dokončeného očkování neuplynula doba 14 dnů. Tato podmínka je  stanovena z důvodu, že na takovou osobu nelze pohlížet jako na osobu před nákazou  dostatečně chráněnou. [22,23] 

Zároveň si je ale ministerstvo vědomo, že stanovená platnost testů může vést k neúměrnému  zatěžování dětí ve věkové skupině 6 až 12 let opakovaným testováním, u nichž byla možnost  očkování zahájena vzhledem k dostupnosti očkovací látky teprve v posledních dnech. Proto je  stanovena pro osoby do 12 let věku výjimka z povinnosti prokázat tzv. bezinfekčnost ať už  prostřednictvím negativního výsledku testu nebo dokladem o prodělání nemoci. Při  rozhodování o této výjimce pro tuto věkovou skupinu bylo tedy zejména zohledněno i to, že  očkovací látka v EU schválena pro osoby mladší 12 let je dostupná v ČR pouze několik dní,  dostupnost RT-PCR testů, invazivita samotného vyšetření (stěr z nosohltanu), závažnost  průběhu onemocnění a kompatibilita nastavení digitálního EU covid certifikátu s dalšími státy  EU. V této souvislosti je třeba zmínit i efekt nepřímého testování, kdy u takto malých dětí lze  předpokládat, že většinu regulovaných aktivit provozují se svými rodiči, u kterých povinnost  prokázat tzv. bezinfekčnost zůstává v platnosti. V případě jejich negativity lze předpokládát i  negativitu jejich dětí.  

Také je tímto mimořádným opatřením stanovena povinnost pro osobu, která chce danou  službu využít nebo se dané činnosti zúčastnit, že nesmí vykazovat klinické příznaky  onemocnění covid-19, jakými mohou například být: teplota 37o C a více, suchý kašel, obtíže s  dýcháním, ztráta chuti a čichu, bolesti v krku, hlavy, zad, svalů nebo kloubů, únava, méně  často zažívací obtíže. Tato osobní zodpovědnost každého z nás by měla být samozřejmostí,  ale z mnoha zkušeností získaných během epidemiologických šetření je zřejmé, že tento  předpoklad je mylný, a proto je zde tato povinnost explicitně uvedena. Zároveň je třeba v této  souvislosti zmínit, že provozovatel nebo organizátor nekontroluje, zda osoba nevykazuje  klinické příznaky, neboť by to bylo v praxi velmi obtížně aplikovatelné (vyhodnocení příznaků  nemoci laikem, riziko sporu se zákazníkem apod.) a problematické, neboť organizátor a  provozovatel obvykle není osobou se zdravotnickým vzděláním, aby například rozlišil příznaky  alergie, které mohou vypadat zčásti podobně jako u onemocnění covid-19 apod., a není možné  to po něm spravedlivě požadovat. Avšak lze se domnívat, že stanovení povinnosti  potenciálnímu zákazníkovi či návštěvníkovi akce, aby ji nenavštěvoval v případě, že má  příznaky onemocnění covid-19, míří do sféry individuálního rozhodnutí člověka, který je  odpovědný za své jednání a jeho dopadů na něj a zejména jeho okolí. 

Při stanovování protiepidemických podmínek je třeba sledovat dva cíle. Zaprvé pokusit se  omezit riziko přítomnosti infekční osoby v místech větší kumulace osob, a za druhé v případě,  že se infekční osoba přes nastavená opatření v těchto místech vyskytne, tak minimalizovat  riziko šíření nákazy na další osoby. Osoba testovaná sice znamená významně menší riziko  z pohledu, že přijde na akci infekční, a tedy schopná onemocnění dále šířit, nicméně na rozdíl  od osoby očkované nemusí být dostatečně chráněna před infekcí v případě, že se bude  vyskytovat v okolí infekční osoby, zejména pokud onemocnění dosud neprodělala. Zde je  proto třeba zmínit, že význam očkování nelze zúžit pouze na prostředek k doložení tzv.  bezinfekčnosti při vstupu do provozovny nebo účasti na akci. Jeho hlavní přínos je v tom, že  pokud se naočkovaná osoba setká s nemocným člověkem, je riziko nákazy několikanásobně 

Str. 21 z 42 

nižší než u neočkovaného jedince, který onemocnění dosud neprodělal. V případě závažného  průběhu onemocnění nebo dokonce úmrtí je pak toto riziko ještě mnohem nižší  [24,25,26,27,28]. Zároveň je řadou studií doloženo, že v případě, pokud k nákaze očkované  osoby dojde, je pravděpodobně tato osoba méně infekční a současně se u očkovaných osob  zkracuje doba vylučování viru SARS-CoV-2. [28,29,30,31,32,33,34,35,36]. Navíc je vhodné  zmínit, že vakcinace je kromě svého efektu zejména proti těžkému průběhu onemocnění,  i nákladově efektivní. Cena vakcíny v řádu stovek korun je minimální ve srovnání s náklady  na hospitalizační a zejména intenzivní péči v řádu desítek až stovek tisíc korun. Očkovaný  jedinec také méně pravděpodobně bude blokovat kapacity zdravotní péče pro ostatní  nemocné a méně pravděpodobně zemře.  

Vzhledem k tomu, že v současné nepříznivé epidemické situaci v Evropě a stále vysokých  počtech nových případů nechce v budoucnu jít ministerstvo cestou uzavírání celých segmentů  společenského života, které by mělo za následek další významné dopady na celou společnost, včetně významných ekonomických dopadů a zároveň v okamžiku, kdy ve skupině osob nad  12 let věku (tedy osob, které mohou očkování podstoupit) dosahuje proočkovanost více než  70 % (k 19.12. 2021) a vzhledem k výše uvedené skutečnosti sníženého rizika nákazy u  očkované osoby a po zvážení všech zdravotních dopadů v případě nákazy u očkované a  neočkované osoby (u očkované osoby snížená infekčnost a kratší doba vylučování viru, a tedy  snížené riziko přenosu viru SARS-CoV-2, významně snížené riziko závažného průběhu  onemocnění vyžadují hospitalizaci), která je podrobněji popsáno výše, došlo k zúžení pojmu  tzv. bezinfekčnosti pouze na osoby s dokončeným očkováním nebo prodělaným  onemocněním.  

Toto mimořádné opatření dále stanovuje podmínky, za jakých se lze účastnit hromadných akcí  tak, aby bylo minimalizováno riziko přítomnosti infekční osoby a tím i minimalizováno riziko  přenosu onemocnění na další osoby přítomné na hromadné akci. Při jejich stanovení bylo  vycházeno i ze skutečnosti, že vnější prostory jsou z hlediska rizika přenosu onemocnění  covid-19 bezpečnější než vnitřní. [37,38]  

Regulace hromadných akcí a nastavení režimových opatření k snížení míry rizika vychází  z jednoduché premisy, že s velikostí skupiny se zvyšuje nejen pravděpodobnost přítomnosti  nakažené osoby, ale také i počet osob vnímavých k nákaze, a tím logicky narůstá i potenciál  dalšího šíření onemocnění. 

Rizikovost hromadných akcí dále spočívá ve faktu, že tyto akce přestavují ze své podstaty  kumulaci vyššího počtu osob na jednom místě po delší časový úsek a zároveň z hlediska jejich  rozsahu co do velikosti je u těchto akci složitější kontrola nastavených opatření, tj. rozestupů  a ochrany dýchacích cest, což také zvyšuje míru rizika.  

Hromadné akce jsou vzhledem k cestě a dynamice přenosu onemocnění covid-19 považovány  jak dle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí, tak i dle Světové zdravotnické  organizace obecně kategorizovány jako akce s vysokým rizikem. 

CDC ve svém materiálu dále uvádí další důvody, proč jsou velké hromadné akce vysoce  rizikové. Prvním takovým je předpoklad, že účastníci hromadných akcí mohou být z lokalit  s vysokou incidencí případů, tedy z oblastí „rizikových“, což zvyšuje riziko zavlečení nákazy  mezi účastníky. Dále vnitřní akce, zejména v místech se špatným/nedostatečným větráním,  představují větší riziko než venkovní akce, což je potencováno i současným obdobím roku,  kdy se většina hromadných akcí s ohledem na klimatické podmínky koná ve vnitřních  prostorech. Neméně důležitým faktorem je i délka trvání akce, tedy čím je akce delší z hlediska  času, tím se i zvyšuje míra rizika nákazy, pokud člověk přijde do kontaktu s infekční osobou  na kratší vzdálenost. A v neposlední řadě za zvýšenou mírou rizika je také i chování účastníků,  kteří se často zapojují do interakce s ostatními mimo společnou domácnost, dochází ke zpěvu,  křiku, nedodržení fyzického odstupu nebo nenošení ochranných prostředků dýchacích cest,  všechny tyto uvedené činnosti mohou následně zvýšit riziko. [39] 

Míru rizika podle počtu účastníků a délky trvání akce hodnotí také příručka pro hodnocení  rizika vydaná Public Health England, která jasně definuje, že vnitřní akce s vyšším počtem 

Str. 22 z 42 

účastníků a trvající delší časový úsek jsou vysoce rizikové, zejména pokud nelze dodržovat  dostatečnou vzdálenost a ochranu dýchacích cest. [40]  

Domenech-Montoliu S, et al [41] uvádí ve své studii o dopadech hromadných akcí na vývoj  epidemické situace, že riziko přenosu měřené základním reprodukčním číslem (Ro), které  odráží míru rizika přenosu onemocnění a je definováno jako očekávaný počet sekundárních  případů způsobených jedinou (typickou) infekcí ve zcela vnímavé populaci, se pohybuje okolo  hodnoty 3,38 ± 1,40 z rozmezí 1,90 – 6,49 pro pandemii covid-19. 

Je však také nutné připomenout, že zvýšené riziko nesouvisí pouze se samotnou akcí, ale  také s aktivitami spojenými s akcí, jelikož v mnoha případech je účast na akci nedílně spojena  se skupinovými aktivitami kolem akce, jako je cestování na akci, setkání v restauračním  zařízení, vstupem a výstupem na akci atd. a je tak nutno hromadnou akci posuzovat jako  komplex více aktivit a událostí vzájemně propojených. 

Z výše uvedených důvodů a velmi nejistého vývoje epidemické situace v souvislosti s šířením  varianty omikron viru SARS-CoV-2 je nezbytné aplikovat další protiepidemická opatření  spočívající především v omezení maximálního počtu účastníků na hromadných akcích, a to z  důvodu snížení rizika šíření nákazy na těchto akcích, zejména s ohledem na nedostatečnou  proočkovanosti populace a výskyt variant viru částečně prolamujících očkování (varianta  delta).  

V případě některých hromadných akcí (zejména pravidelných aktivit) je stanovena  organizátorovi akce povinnost vést evidenci účastnících se osob po dobu nezbytnou pro  provedení epidemiologického šetření orgánem ochrany veřejného zdraví, a to v nezbytném  rozsahu. Epidemiologické šetření, jež je ukotveno v § 62a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně  veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je  prováděno nejčastěji formou cíleného pohovoru s nemocným, jehož cílem je zjištění co  největšího množství relevantních informací pro další postup orgánu ochrany veřejného zdraví,  mj. vymezit rozsah ohniska místem a časem. V jeho rámci je cílem vypátrání zdroje nákazy,  dalších potenciálně nakažených osob (epidemiologicky významné kontakty s nemocnou  osobou) a získat informace o možné cestě přenosu; v jeho průběhu se sbírají základní údaje  o nemocném a jeho kontaktech. Aby evidence mohla sloužit pro uvedený účel, měla by  obsahovat identifikaci účastníka (jméno, příjmení) a jeho kontaktní údaje (nejlépe telefonní  číslo). Tuto evidenci je organizátor povinen uchovávat 30 dnů ode dne, kdy došlo / docházelo  k dané aktivitě vzhledem k inkubační době nemoci a potřebě trasování včetně kontaků dané  osoby. Evidence osob má za cíl usnadnit trasování epidemiologicky významných kontaktů v  případě výskytu onemocnění mezi účastníky. V takové situaci, jak ukázala dosavadní  zkušenost z epidemie onemocnění covid-19 v ČR, tato evidence urychlí epidemiologické  šetření, nezřídka prováděné napříč několika kraji, a následné nastavení adekvátních  protiepidemických opatření. Evidence osobních údajů, která se nařizuje, je tak vedena v  minimálním rozsahu a uchovává se pouze po dobu 30 dnů ode dne konání dané aktivity.  Dochází tak k naplnění zásad minimalizace údajů a omezení uložení v souladu s čl. 5 odst. 1  písm. c) a e) GDPR. Účelem zpracování je disponovat údaji o osobách, které se v rámci dané  aktivity setkaly, pro potřebu epidemiologického šetření orgánu ochrany veřejného zdraví ve  smyslu § 62a zákona č. 258/2000 Sb., a to konkrétně pro účely tzv. trasování tedy hledání  kontaktů osob nakažených onemocněním covid-19. Zpracování je tak nezbytné pro činnosti  vedoucí k zamezení šíření epidemie onemocnění covid-19. Jedná se tak o zpracování  osobních údajů, které je nezbytné pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo  jiné fyzické osoby a které je zároveň nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném  zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce, ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm.  d) a e) GDPR. V rámci evidence nedochází ke zpracování zvláštních kategorií osobních údajů  ve smyslu čl. 9 GDPR. Dochází tak k minimálnímu zásahu do práva subjektu údajů na ochranu  osobních údajů, který je vyvážen potřebností tohoto opatření pro ochranu života a zdraví.  Navíc mnohdy organizátoři takových aktivit i bez této povinnosti standardně vedou „prezenční  listiny“, které zpravidla obsahují shodný výčet osobních údajů.

Str. 23 z 42 

V případě, že by nebyla realizována žádná opatření a nebyly stanoveny příslušné podmínky  pro provozování vyjmenovaných činností a pro účastníky akcí, s přihlédnutím k dosavadním  zkušenostem z vývoje epidemie v České republice a v řadě dalších zemí světa, je velmi  pravděpodobné, že by došlo k dalšímu šíření nákazy napříč celou Českou republikou, a s tím  souvisejícímu opětovnému zhoršení epidemické situace v důsledku narůstajícího tempa  komunitního šíření v populaci. Obdobná opatření, jaká byla a jsou aktuálně přijata v České  republice, byla a jsou realizována ve většině států nejen v rámci Evropské unie, ale také ve  světě. V některých státech EU došlo dokonce k ještě razantnějším opatřením, jako například  Nizozemí, Rakousko, Slovensko a Dánsko, kde byla nebo je zavedena celospolečenská  uzávěra nebo jsou některé služby zcela uzavřeny.  

Zavedená specifická protiepidemická opatření pro jednotlivé činnosti jsou doplňkem  režimových opatření, která jsou uplatňována od počátku pandemie, jakými jsou: rozestupy,  dezinfekce, větrání a ochrana dýchacích cest.  

Rozestupy (optimálně 1,5 m) jsou důležité, aby se minimalizovalo riziko kapénkové  infekce.[42] Minimalizace úzkého kontaktu s ostatními a udržování rozestupu 1 – 2 metry je  v případě onemocnění covid-19 považováno za klíčové protiepidemické opatření. [39]  Systematický přehled a metaanalýza [43] 172 observačních studií jak ve zdravotnických  zařízeních, tak v komunitě, které se zabývaly vlivem vzdálenosti od zdrojového pacienta a  použitím ochrany dýchacích cest a očí na riziko přenosu SARS-CoV, MERS-CoV a SARS 

CoV-2 dospěly k závěru, že dodržení fyzické vzdálenosti alespoň jednoho metru, používání  obličejových masek a ochrany očí jsou spojeny s mnohem nižším rizikem přenosu. 

Dezinfekce rukou a často dotýkaných ploch (kliky, vypínače, zábradlí, madla, stoly, židle  apod.) směřuje k přerušení cesty přenosu prostřednictvím kontaminovaných povrchů nebo  předmětů, která se může také uplatnit v přenosu onemocnění covid-19. Tyto povrchy nebo  předměty mohou být kontaminované respiračními sekrety nebo kapénkami vylučovanými  infikovaným jedincem a k přenosu může dojít nepřímo dotykem těchto povrchů nebo předmětů  a následně dotykem úst, nosu nebo očí. [41,44,45,46] Dezinfekce povrchů je jedním z  účinných způsobů při prevenci sekundárního přenosu SARS-CoV-2 mezi infikovanou osobou  a jinými lidmi. [47] Zajištění dezinfekčních prostředků a pravidelná dezinfekce dotýkaných  povrchů jsou proto vhodným a jednoduchým protiepidemickým opatřením. Provedené studie  dokladují, že schopnost viru SARS-CoV-2 přežít na porézních površích není velká a virus  přežívá jen několik minut až hodin, zatímco na neporézních površích lze životaschopný virus  detekovat dny až týdny. Lze očekávat 99% snížení infekčních SARS-CoV-2 a dalších  koronavirů za typických podmínek vnitřního prostředí do 3 dnů (72 hodin) na běžných  neporézních površích, jako je nerezová ocel, plast a sklo. [48-53] 

Ze stanoviska ECDC jasně vyplývá, že nedostatečné větrání v uzavřených vnitřních  prostorech je spojeno se zvýšeným přenosem respiračních infekcí, včetně onemocnění  covid-19. Kromě dostatečného přirozeného větrání těchto prostorů lze v případě využívání  systémů určených k vytápění, větrání a klimatizaci snížit přenos infekce ve vnitřních prostorech  zvýšením rychlosti výměny vzduchu, snížením recirkulace vzduchu a zvýšeným využíváním  venkovního vzduchu.[37,54] Samotná recirkulace vzduchu nebo použití klimatizačního  zařízení může mít za následek výraznější přenos patogenů vzduchem [55]. Při recirkulaci  vzduchu v místnosti hrozí akumulace nebezpečných kontaminant. Výměna všeho vzduchu  v místnosti, kde pobývá/al zdroj, jedenkrát za hodinu snižuje riziko onemocnění asi na  polovinu, výměna 6 krát za hodinu snižuje riziko onemocnění 4-13krát, v závislosti na tom, zda  bylo riziko počítáno pro prosté dýchání, smrkání, kašlání nebo kýchání a zpívání [56]. 

Používání ochranného prostředku dýchacích cest je dalším opatřením snižujícím přenos  nákazy ve vnitřních prostorech a přeplněných venkovních prostorech. [38]

Str. 24 z 42 

Cílem komplexu aplikovaných protiepidemických opatření, včetně pokračující očkovací  kampaně, je dosáhnout co nejdříve kolektivní imunity, kdy bude možné mít za to, že riziko  šíření onemocnění covid-19 a jeho negativní dopady ve formě masivní zátěže zdravotnického  systému, dopadů na zdraví jednotlivců a dopadů na ekonomiku a společnost jako celek budou  minimalizovány na co nejnižší úroveň tak, aby fakticky nebyla žádná regulace nad rámec  běžných protiepidemických režimů aplikována. 

Pokud bude pokračovat současný vzestupný trend tempa očkování, lze předpokládat, že se  stále se zvyšující mírou proočkovanosti populace a jejích jednotlivých věkových kohort bude  možné následně připravit rozvolnění opatření v případě, že se tato regulace ukáže být účinnou  a efektivní ve snaze bránit dalšímu šíření epidemie onemocnění covid-19, a to přiměřenými  prostředky, kdy nedochází, i díky stoupajícímu počtu očkovaných osob, k uzavření či  výraznému omezení provozu podniků, služeb a jiných činností a možnosti je navštěvovat nebo  využívat těmito osobami. S rostoucím počtem očkovaných osob dochází ke snižování  negativních dopadů do podnikatelské sféry, jelikož osobám očkovaným (popř. s potvrzením o  prodělání nemoci, popř. negativním výsledkem testu) je umožněno tyto služby využívat a  provozovatelé těchto služeb tak nejsou vystaveni riziku, že nebude možné jejich služby  využívat. Naopak, se vzrůstající mírou proočkovanosti populace tak bude stav regulace jejich  provozů čím dál blíže normálnímu stavu před propuknutím epidemie onemocnění covid-19. 

Jelikož pro průběh epidemie a její řešení je rozhodující faktor tzv. reprodukčního čísla, je třeba  obecně konstatovat, že jednotlivá plošná opatření mají různý efekt na omezení šíření nákazy  a navzájem se doplňují. Zjednodušeně je tento efekt vyjádřitelný jako redukce reprodukčního  čísla R. Různá opatření také přinášejí různé náklady a škody. Běžně využívanými měřítky ceny  v ochraně veřejného zdraví a demografii jsou například léta ztraceného života, v hodnocení  hospodářských ztrát HDP, a cenou opatření je i omezení práv občanů. Racionálním cílem sady 

přijatých protiepidemických opatření u onemocnění covid-19 musí být redukce reprodukčního  čísla R pod 1, která zaručuje postupný ústup epidemie. Exponenciální charakter šíření  epidemie znamená, že stav s reprodukčním číslem nad 1 není dlouhodobě udržitelný.  

Při hodnocení účinku protiepidemických opatření je nutné zvážit dynamiku epidemie.  Přiměřenost opatření nelze hodnotit izolovaně v jednom časovém okamžiku, ale podle  výsledného účinku a jejich ceny za delší časové období. Při posuzování vhodnosti a  přiměřenosti protiepidemických opatření je vždy nutné jedno opatření hodnotit v kontextu celé  sady opatření. Nejprostším, ale přesto validním způsobem, jak uvažovat nad vhodností,  účinností a přiměřeností opatření, je uvažovat efekt opatření jako redukci reprodukčního čísla  R, a porovnávat efekt opatření s tím, jaké škody způsobují, případně jak moc zasahují do  různých práv a svobod. Přiměřenost opatření je v maximálním zjednodušení podílem  zmenšení R a ceny opatření (kde cenou je v širokém smyslu míněno i omezení práv a svobod)  a je třeba ji hodnotit v kontextu situace, ve které jsou opatření zaváděna. Faktory snižující R  jsou například vzrůstající počet vakcinovaných osob, rostoucí počet uzdravených po prodělané  nemoci, dobrovolné změny v chování populace směrem k dodržování preventivních opatření  (ochrana dýchacích cest, hygiena rukou, rozestupy, minimalizace rizikových kontaktů),  testování, včasná izolace pozitivních osob a do jisté míry nejspíše i sezónní vlivy. Faktory  zvyšující R jsou pokles protektivního chování populace, nárůst počtu kontaktů, šíření „rizikové“  varianty viru, nedostatečné a pozdní trasování rizikových kontaktů.  

Ministerstvo si je vědomo dopadů pokračujících protiepidemických opatření na všechny sféry  veřejného života obyvatel v České republice, avšak v návaznosti na současný vývoj  epidemické situace v souvislosti s variantou omikron a predikci dalšího možného vývoje  a vzhledem k současné stále ještě poměrně nízké proočkovanosti populace včetně tempa  aplikace posilující dávky, považuje tato nastavená opatření jako adekvátní a vyvažující práva  veřejnosti, včetně těch ústavně chráněných, ve srovnání s mírou rizika dopadu na zdravotní  systém a péči jako celek se všemi jeho následky na veřejné zdraví i zdraví jednotlivce.

Str. 25 z 42 

Všude, kde se provozovatelům zařízení, poskytovatelům služeb a organizátorům akcí nařizuje  kontroloval splnění podmínek podle bodu I/15, nařizuje se činit tak prostřednictvím mobilní  aplikace Ministerstva zdravotnictví „čTečka“, neboť se jedná o způsob zaručující spolehlivé ověření pravosti a platnosti prokazovaného dokladu obsahujícího QR kód, a to i vzhledem  k rostoucímu množství zpráv o prokazování se nepravdivými, resp. falešnými potvrzeními. 

K bodu I/1 

Stanovují se hygienická pravidla pro provoz v maloobchodních prodejnách zboží a služeb a  provozovnách těchto služeb, a to s výjimkou činností, které jsou uvedeny v bodě I/12 (služby  péče o děti) a na službu vozidel taxislužby nebo další individuální smluvní přepravy osob. Dále  se tato hygienická pravidla vztahují na provoz knihoven. Cílem těchto opatření je, aby  nedocházelo ke shlukování osob a rizikovým kontaktům mezi nimi, a aby byl zajištěn jejich co  nejbezpečnější provoz s ohledem na riziko přenosu onemocnění covid-19. Z toho důvodu  provozovatel v provozovně nesmí připustit více zákazníků, než je 1 zákazník na 10 m2 prodejní  plochy (což fakticky odpovídá potřebě zachovat rozestupy minimálně 1,5 metru mezi  osobami); v případě provozovny s prodejní plochou menší než 10 m2 se toto omezení  nevztahuje na dítě mladší 15 let doprovázející zákazníka a na doprovod zákazníka, který je  držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením; v případě ostatních provozoven se toto  omezení nevztahuje na dítě mladší 12 let doprovázející zákazníka. Prodejní plochou se přitom  rozumí část provozovny, která je určena pro prodej a vystavení zboží, tj. celková plocha, kam  zákazníci mají volný přístup, včetně zkušebních místností, plocha zabraná prodejními pulty a  výklady, plocha za prodejními pulty, kterou používají prodavači; do prodejní plochy se nezahrnují kanceláře, sklady a přípravny, dílny, schodiště, šatny a jiné společenské prostory.  Prostor 10 m2 na osobu je stanoven z důvodu, že tento prostor by odpovídal kruhu o poloměru  1,8 m kolem osoby, přičemž v prostoru kolem kružnic zůstává zbytkový prostor, tedy lze  uvažovat o vzdálenosti 1,5 metru mezi osobami na uváděných 10 m2. WHO ve svých  doporučeních z roku 2020 tuto prostorovou kapacitu rovněž uvádí [57]. Kolik metrů čtverečních  vymezených pro jednu osobu ve vnitřním prostoru slouží jako dostatečná ochrana proti šíření  covid-19 je také předmětem zkoumání a není jednoznačně stanoveno, ale na základě  zkušeností z probíhající pandemie je zřejmé, že dodržování minimálního odstupu 1,5 metru  mezi osobami prokazatelně vede ke snížení přenosu viru. Opatření typu omezení vzdálenosti  mezi lidmi či snížení kapacity obsazenosti prostoru jsou u vnímavé populace na místě.  Poskytnutí většího prostoru a zvětšení vzdálenosti mezi lidmi snižuje míru přenosu [58]. 

Provozovatel je dále povinen aktivně bránit tomu, aby se zákazníci zdržovali v kratších  vzdálenostech, než je 1,5 metru, nejde-li o členy společné domácnosti. Musí dále zajistit řízení  front čekajících zákazníků, a to jak uvnitř, tak před provozovnou, zejména za pomoci označení  prostoru pro čekání a umístění značek pro minimální rozestupy mezi zákazníky (minimální  rozestupy 1,5 metru), přičemž zákazník, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním  postižením, má právo přednostního nákupu. Velmi významným prostředkem proti šíření  epidemie je dezinfekce, proto je provozovatel povinen umístit dezinfekční prostředky u často  dotýkaných předmětů (především kliky, zábradlí, nákupní vozíky, madla) tak, aby byly k  dispozici pro zaměstnance i zákazníky provozoven a mohly být využívány k pravidelné  dezinfekci. V zájmu dodržování shora uvedených pravidel je provozovatel povinen zajistit  informování zákazníků o těchto pravidlech, a to zejména prostřednictvím informačních plakátů  u vstupu a v provozovně, popřípadě sdělováním pravidel reproduktory v provozovně. Dále má  provozovatel povinnost zajistit maximální možnou cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního  vzduchu (větrání nebo klimatizace) bez recirkulace vzduchu v objektu.  

K bodu I/2 

Stanovují se další hygienická pravidla pro provoz a provozování některých činností  epidemiologicky závažných, a to provoz holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solárií,  kosmetických, masérských a obdobných regeneračních nebo rekondičních služeb a 

Str. 26 z 42 

provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže. Podmínka poskytování služby je  dodržování rozestupů více než 1,5 metru mezi jednotlivými místy, která je stanovena  s ohledem na stanovenou bezpečnou vzdálenost z pohledu rizika přenosu nákazy v případě,  že v jeden čas bude v provozovně poskytována služba více osobám. Zákazníkovi je stanovena  povinnost využít těchto služeb pouze v případě, pokud nevykazuje klinické příznaky  onemocnění covid-19. Provozovatel musí zajistit, aby služba byla poskytnuta pouze  zákazníkovi, který doloží doklad o splnění podmínek podle bodu I/15. Podmínka absence  klinických příznaků onemocnění, doklad o očkování nebo doložení potvrzení o prodělání  laboratorně potvrzeného onemocnění covid-19, popř. pouze v omezených případech  negativního výsledku PCR testu, je nezbytná pro bezpečný provoz a poskytování služeb v  těchto provozovnách, neboť zde dochází k velmi úzkému fyzickému kontaktu mezi  poskytovatelem a zákazníkem, přičemž u některých těchto služeb často ani není možné v  průběhu samotného poskytování služby používat ochranný prostředek dýchacích cest.  

K bodu I/3 

Důvody pro regulaci provozu provozoven stravovacích služeb, hudebních, tanečních, herních  a podobných společenských klubů a diskoték, heren a kasin jsou ty, že se jedná o místa, kde  se v uzavřeném prostoru potkává velké množství osob, které jinak spolu běžně nepřicházejí  do styku, a navíc s ohledem na konzumaci potravin, pokrmů a nápojů není možné po nich  požadovat používání ochranných prostředků dýchacích cest po celou dobu přítomnosti v  provozovně tak, jako je tomu v případě jiných provozoven. Svou roli zde sehrává i faktor času,  kdy osoba v těchto provozovnách stráví většinou mnohem delší dobu než např. v obchodě.  Takové prostředí podporuje další šíření onemocnění covid-19. V případě běžného provozu  těchto provozoven pak k uvedenému přistupuje i faktor konzumace alkoholu, po jehož požití  lidé často ztrácí zábrany, resp. jednají jinak, než by jednali, pokud by alkoholické nápoje  nepožili. S ohledem na nepříznivý vývoj epidemie lze umožnit přítomnost veřejnosti ve  vnitřních a venkovních prostorách provozoven stravovacích služeb za podmínky, že služby  dané provozovny mohou využít pouze osoby nevykazující klinické příznaky onemocnění covid 19 a zároveň na místě doloží doklad o očkování nebo prodělaném onemocnění covid-19, popř.  ve vymezených případech negativní výsledek testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 (RT-PCR  test). Pro provozovatele provozoven regulovaných tímto bodem je zavedena povinnost  kontrolovat splnění podmínek podle bodu I/15 při vstupu zákazníka do provozovny, resp. před  poskytnutím služby a umožnit vstup (resp. poskytnout službu) pouze osobám, které splnění  těchto podmínek prokáží. Tato povinnost uložená provozovateli přispěje k ochraně a podpoře  veřejného zdraví a chrání třetí osoby nacházející se v provozovně spolu se zákazníkem, které  oprávněně v dobré víře předpokládají a očekávají, že všechny osoby nacházející se  v provozovně splnily povinnosti stanovené pro osoby přítomné v provozovně. V případě, že se  osoba neprokáže splněním podmínek podle bodu I/15, nemohou tyto osoby konzumovat  potraviny, pokrmy a nápoje na místě v prostorech provozovny. Tyto osoby mohou využít odnos  jídla s sebou (službu tzv. take-away). 

Výjimka z povinnosti zákazníka doložit tzv. bezinfekčnost se vztahuje na provozovny  stravovacích služeb, které neslouží veřejnosti, protože jde o místa určená pro homogenní  skupinu osob ať už v rámci zaměstnání, školy apod., a dále z pochopitelných důvodů není  splnění této podmínky nutné pro prodej jídla s sebou, kdy ke konzumaci dochází mimo  provozovnu. 

Na základě kontrol dodržování stanovených podmínek v provozovnách stravovacích služeb  bylo krajskými hygienickými stanicemi zjištěno, že řada pochybení byla způsobena  nedostatečnou informovaností o stanovených podmínkách pro vstup do venkovních a vnitřních  prostor provozoven stravovacích a obdobných služeb, proto se ukládá provozovateli povinnost  informovat zákazníka o podmínkách vstupu do provozovny.  

I z důvodu nemožnosti použití ochrany dýchacích cest při konzumaci se s cílem minimalizace  rizika přenosu nákazy stanovují maximální možné počty osob u jednoho stolu a rozestupy  jednotlivých skupin zákazníků. Jako prevence nežádoucího shlukování osob je stanovena 

Str. 27 z 42 

podmínka, že každý host musí být usazen a provozovatel má zároveň stanovenu povinnost  aktivně bránit shromažďování osob ve vnějších a vnitřních prostorech provozovny s tím, že  nesmí připustit v prostorech provozovny více zákazníků, než je v provozovně míst k sezení  pro zákazníky. Požadavek usazení hostů má za cíl, mimo již zmiňovanou minimalizaci  shlukování osob, zajistit dodržování rozestupů a rovnoměrného rozložení osob v provozovně  a snížení mobility osob v provozovně především v době konzumace pokrmů a nápojů, tedy  v situaci, kdy nepoužívají ochranný prostředek dýchacích cest. Provozovatel je povinen  při vstupu do dotčených provozoven zajistit možnost dezinfekce rukou pro zákazníky. Dále má  povinnost zajistit ve všech dotčených provozovnách dezinfekci povrchů stolů a madel židlí po  každém zákazníkovi a pravidelnou dezinfekci často dotýkaných ploch, a zajistit ve vnitřním  prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu bez cirkulace vzduchu v provozovně. Produkce  živé hudby je povolena za podmínky dodržení vzdálenosti zákazníků od místa určeného pro  vystupující minimálně 2 metry, a to z důvodu, že při hlubokém nádechu a výdechu, který je  fyziologicky se zpěvem spojen, dochází ke zvýšenému vylučování kapének z dýchacích cest.  Z hlediska zdravotních rizik patří zpěv už svou podstatou (intenzivní práce s dechem a  artikulací) k rizikovým aktivitám. Riziko nákazy při této činnosti se dále zvětšuje v případě,  pokud je tato činnost vykonávána ve vnitřních prostorách.[24] 

Vzhledem k rozsudku Nejvyššího správní soudu ze dne 22. prosince 2021, čj. 8 Ao 28/2021- 23, se zrušují pravidla zejména pro činnost hudebních a tanečních klubů a diskoték. V případě  ostatních typů provozoven uvedených v bodu 3 zůstává tato regulace zachována v souladu se  závěry Nejvyššího správního soudu uvedenými v bodě 25 citovaného rozsudku: „Nejvyšší  správní soud je proto toho názoru, že při posouzení, zda lze napadená dílčí opatření podřadit  pod příslušné ustanovení pandemického zákona, nelze odhlédnout právě od podstaty  a standardní podoby fungování provozoven, na něž sporná opatření dopadají. Jiný význam  totiž bude mít např. opatření týkající se povinnosti být usazen či nepřipuštění do provozovny  více osob, než je míst k sezení, právě u zmíněných provozoven stravovacích, a jiný  u návštěvníků hudebních (tanečních) klubů, kteří k naplnění účelu návštěvy takové  provozovny místo k sezení standardně a zcela nutně ani nepotřebují.“ 

K bodu I/4 

Stanovují se hygienická pravidla pro činnost nákupních center s prodejní plochou přesahující  5 000 m2tak, aby nedocházelo ke shlukování osob a rizikovým kontaktům mezi nimi.  Provozovatel je povinen zajistit viditelné označení pokynu k dodržování rozestupu 1,5 metru  mezi osobami na veřejně přístupných plochách v nákupním centru (např. formou infografiky,  spotů v rádiu centra, infografiky u vstupu do prodejen a jiných provozoven, infografiky na  podlaze veřejných prostor apod.), a tak zamezit shlukování osob zejména ve všech místech,  kde to lze očekávat, např. vstupy z podzemních garáží, prostor před výtahy, eskalátory,  záchody apod.  

Zákazníkovi se dále zakazuje v prostorech nákupního centra (vč. prostoru tzv. food court)  konzumovat potraviny s výjimkou oddělených vnitřních prostor provozovny stravovacích  služeb, a to z důvodu, že jde většinou o otevřené a průchozí prostory, kde dochází k velkému  shlukování osob a je zde problematická kontrola dokladu o tzv. bezinfekčnosti. Tento zákaz  se nevztahuje na samotné prostory v nákupním centru umístěných restaurací, které jsou  oddělené od společných prostor nákupního centra; pro ně platí obecné podmínky pro provoz  provozovny stravovacích služeb. 

Cílem všech shora uvedených opatření je zajištění bezpečného provozu nákupních center,  která jsou v této době spojena s návštěvou velkého množství osob často z různých krajů a tyto  osoby obvykle v uzavřených prostorech centra tráví dlouhou dobu. Z důvodu snížení rizika  přenosu nákazy ve vnitřním prostoru nákupního centra je provozovatel povinen zajistit  maximální možnou cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního vzduchu (větrání nebo  klimatizace) bez recirkulace vzduchu v objektu.  

K bodu I/5

Str. 28 z 42 

Stanovují se specifická protiepidemická opatření pro provozování prodeje na trzích, tržištích a  v mobilních provozovnách. Provoz těchto činností je uskutečňován většinou pod širým nebem,  ale zároveň jde o místa, kde se často na malém a omezeném prostoru potkává velký počet  osob, které jinak spolu nepřicházejí do styku, a takové prostředí může přispívat k šíření  onemocnění covid-19. Z toho důvodu se stanovují specifické podmínky provozu ve formě  odstupů osob mezi sebou a jednotlivých stánků mezi sebou, a to i z důvodu časté konzumace  jídla a nápojů, která je většinou spojena s pobytem na těchto místech, a tedy pohybu na těchto  místech i bez ochranného prostředku dýchacích cest. Provozovatel má také stanovenu  povinnost aktivně bránit shromažďování osob, což je dalším faktorem minimalizujícím riziko  přenosu nákazy. Zákazníkovi se zakazuje na místě konzumace pokrmů včetně nápojů v  prostorech určených pro jejich konzumaci, není-li na místě schopen prokázat, že splňuje  podmínky stanovené v bodu I/15. Důvody této podmínky jsou obdobné jako důvody uvedené  v bodě 3. Dále jsou v tomto případě také stanoveny obdobné podmínky jako u provozoven  stravovacích služeb a to, aby u jednoho stolu sedělo nejvýše 6 osob, s výjimkou osob ze  společné domácnosti. Pokud by se jednalo o stůl s 10 a více místy k sezení, lze u něj usadit  více osob, a to tak, že mezi skupinami nejvýše 6 osob, s výjimkou osob ze společné  domácnosti, je rozestup alespoň 1,5 metru. K zajištění dezinfekce rukou je provozovateli  stanovena povinnost umístit nádoby s dezinfekčními prostředky u každého prodejního místa.  

K bodu I/6 

Reguluje se poskytování ubytovacích služeb v nezbytně nutné míře tak, že ubytovací služby  nemůže využít osoba, která vykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19, a dále pokud  poskytovateli ubytování nedoloží splnění podmínek podle bodu I/15. Velmi významným  prostředkem proti šíření epidemie je dezinfekce, proto je provozovatel povinen zajistit při  vstupu do provozovny ubytovacích služeb a ve vnitřních prostorech možnost dezinfekce rukou  a dále zajistí pravidelnou dezinfekci dotykových ploch ve společných prostorách (kliky, madla,  zábradlí, vypínače apod.). Vzhledem k průměrné inkubační době onemocnění covid-19 je v  případě pobytu v ubytovacích službách déle než 7 dní povinností osoby očkované nebo po  prodělání nemoci prokázat, že splnění podmínky trvá (vzhledem k tomu, že i splnění této  podmínky je časově omezeno), v případě zákazníka prokazujícího se PCR testem absolvovat  opětovně vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2 (RT-PCR test) s negativním výsledkem.  Test je tedy třeba s frekvencí ne déle než jedenkrát za 7 dní opakovat, proto se umožňuje  ubytování pouze na 7 dní s tím, že po doložení negativního výsledku testu může být opět na  dobu 7 dní prodlouženo. Tato podmínka opakování testu je stanovena i z toho důvodu, že se  během pobytu nedá vyloučit kontakt s infekcí. V případě, že by se toto testování neprovádělo,  je zvýšené riziko rychlého šíření infekce mezi ostatní hosty a zaměstnance ubytovacích  zařízení, neboť se jedná o vnitřní prostory, často spojené s provozovnou stravovacích služeb,  kde se během konzumace stravy nepoužívá ochranný prostředek dýchacích cest. Opomenout  nelze ani skutečnost, že se jedná o dočasnou ubytovací službu, u které lze předpokládat  vysokou fluktuaci osob z různých míst včetně zahraničí. Z tohoto důvodu je požadováno  splnění podmínek podle bodu I/15 i přes evidenci ubytovaných osob, kterou provozovatelé  těchto služeb běžně provádějí. V případě výskytu onemocnění je i přes tuto evidenci téměř  nemožné trasovat rizikové kontakty, protože jde o cizí osoby, které se nijak neznají, a tedy si  většinou ani vzájemného kontaktu při pobytu ve společných prostorech ubytovacího zařízení  nejsou vědomé.  

Výjimka z povinnosti splnění podmínek podle bodu I/15 je stanovena v případě, pokud je  ubytovací služba poskytována v rámci vzdělávání výhradně žákům nebo studentům jedné  školy nebo je dozorujícím osobám, nebo pokud provozovatel zajistí oddělení prostor tak, aby  žáci nebo studenti jedné školy používali jiné prostory než ostatní osoby využívající ubytovací  služby. Důvodem je, že jde o přesně definovanou homogenní skupinu osob, které se spolu  běžně potkávají ve škole a v případě výskytu onemocnění covid-19 je v této skupině výrazně  usnadněno dohledání a trasování všech rizikových kontaktů. Touto výjimkou je dále 

Str. 29 z 42 

zjednodušeno pořádání škol v přírodě, adaptačních pobytů a podobných akcí pořádaných jako  součást vzdělávání mimo budovu školy. 

Dále se stanoví výjimky pro případy odůvodněné nezbytností potřeby ubytování (neodkladné  pracovní a obdobné důvody, péče o jiné, zdravotní služby), resp. dokončením ubytování  zahájeného před účinností tohoto mimořádného opatření. Tyto osoby jsou však povinny doložit  negativní výsledek RT-PCR vyšetření, ne staršího 72 hodin, jednou za sedm dnů. 

Z uvedených pravidel jsou také stanoveny výjimky pro určité skupiny osob, kdy by jejich  dodržení bylo v zásadě rozporné s účelem ubytování (osoby ubytovávané za účelem izolace  nebo karantény, popř. osoby v bytové nouzi).  

K bodu I/7 

Obecnou kontraindikací pro poskytnutí lázeňské léčebně rehabilitační péče je i podle vyhlášky  č. 2/2015 Sb. infekční onemocnění přenosné z člověka na člověka, kterým covid-19 je.  Omezuje se proto poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče tak, že ji lze poskytovat jen  za určitých podmínek, aby se v co největší míře předešlo šíření nákazy v rámci lázeňských  zařízení. Obecně pro poskytování lázeňské péče jsou nastavena protiepidemická opatření  tvořící tzv. vstupní bariéru do lázeňského zařízení. Nezbytnou podmínkou je doklad o očkování  nebo prodělání onemocnění covid-19, popřípadě negativní výsledek testu na přítomnost viru  SARS-CoV-2 (RT-PCR test) a zároveň osoba při nástupu do lázeňského zařízení nesmí  vykazovat klinické příznaky onemocnění covid-19. V případě léčebně rehabilitační péče jde o  poskytování indikované zdravotní péče a měla by zahájena v určitém čase, proto bylo v této  situaci umožněno prokázat se i negativním výsledkem RT-PCR testem tak, aby bylo poskytnutí  tohoto typu péče co nejjednodušší, ale stále co možno bezpečné. Povinnost dalšího testování  těchto osob, popř. opětovné doložení splnění podmínky očkování nebo prodělání nemoci,  v případě pobytu delšího než 7 dní, je stanovena v mimořádném opatření ze dne 30. 8. 2021,  č.j. MZDR 32802/2021-1/MIN/KAN ve znění jeho změn ze dne 10. 9. 2021, č.j.: MZDR  32802/2021-3/MIN/KAN a ze dne 10. 11. 2021, č.j.: MZDR 32802/2021-4/MIN/KAN, které  stanovuje povinnost pravidelného testování u pacientů v následné péči, mezi kterou je řazena  i lázeňská léčebně rehabilitační péče. Nutnost stanovení výše uvedených podmínek pro  poskytnutí lázeňské léčebné rehabilitační péče je na místě již z důvodu předpokládaného  složení klientů těchto zařízení. Z velké části jde o osoby vyššího věku s přidruženými  onemocněními, u kterých je výrazně vyšší riziko závažného průběhu v případě nákazy  onemocněním covid-19. 

K bodu I/8 

S ohledem na skutečnost, že sportovní aktivitu lze z pochopitelných důvodů většinou  provozovat pouze bez použití ochranného prostředku dýchacích cest a zároveň v průběhu  řady sportovních aktiv dochází k těsnému kontaktu mezi osobami, musí provozovatel zajistit,  že vnitřní sportoviště využije pouze osoba, která mu doloží doklad o očkování nebo prodělání  onemocnění covid-19, popř. u vymezeného okruhu osob negativní výsledek testu na  přítomnost viru SARS-CoV-2 (RT-PCR test) a do uvedených prostor může vstoupit pouze  osoba, která nevykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19.  

Výjimka z povinnosti splnění podmínek podle bodu I/15 pro tělesnou výchovu v rámci  vzdělávání ve školách a školských zařízeních je stanovena z důvodu, že tělesná výchova je  nedílnou součástí vzdělávání ve školách. Školy využívají pro účely tělesné výchovy jak své  vlastní prostory, tak veřejná sportoviště, a proto s ohledem na skutečnost, že jde o homogenní  skupinu osob, které se spolu běžně setkávají ve škole, není důvod trvat na splnění podmínek  podle bodu I/15 v případě, pokud sportoviště využívají školy pro účely tělesné výchovy.  Obdobné pak platí i v případě školských zařízení, jako jsou například školní družiny či školní  kluby apod., které při jejich činnosti v rámci vzdělávání mohou využívat také sportoviště. Navíc  se této aktivity účastní přesně definovaná skupina s velmi omezeným počtem osob a se  snadným trasování v případě potřeby.

Str. 30 z 42 

V případě skupinových lekcí musí být mezi jednotlivými účastníky dodržován bezpečný  rozestup alespoň 1,5 metru, který minimalizuje případné riziko přenosu nákazy. To neplatí pro  členy společné domácnosti a dále pro žáky jedné školy a je dozorující osoby. Z důvodu zvýšených nároků na dýchání, které jsou většinou se sportovní aktivitou spojené, je  provozovateli stanovena podmínka zajistit ve vnitřním prostoru provozovny maximální možnou  cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního vzduchu. Za dodržení všech výše uvedených  podmínek je předpoklad výrazného snížení rizika přenosu nákazy při provozu vnitřních  sportovišť.  

K bodu I/9 

Z důvodu minimalizace rizika přenosu onemocnění covid-19 při činnosti, u které nelze použít  ochranný prostředek dýchacích cest, jako je provoz umělých koupališť (plavecký bazén,  koupelový bazén, bazén pro kojence a batolata, brouzdaliště), wellness zařízení včetně saun  a solných jeskyní a s ohledem na možnost využití maximální kapacity návštěvníků dané  provozovny, je stanovena podmínka, že osoba, která danou provozovnu navštíví, nesmí  vykazovat klinické příznaky onemocnění covid-19 a zároveň se musí prokázat dokladem o  očkování nebo prodělání onemocnění, popř. negativním výsledkem vyšetření RT-PCR testu  v jasně definovaných případech. Provozovatel je povinen do uvedených prostor vpustit pouze  osobu, která se uvedeným dokladem prokáže. Osoby dále musí dodržovat od ostatních osob  rozestup minimálně 1,5 metru (nejde-li o členy společné domácnosti nebo žáky jedné školy a  je dozorující osoby).  

Je stanovena výjimka z povinnosti splnění podmínek podle bodu I/15 pro žáky jedné školy, a  to z důvodu, že na základní škole je plavání (plavecký výcvik) povinnou součástí rámcového  vzdělávacího programu, což znamená, že je plavání povinnou součástí vzdělávání a zároveň  se ho účastní přesně definovaná homogenní skupina s velmi omezeným počtem osob. Totéž  se týká plavání na dalších druzích škol (především na sportovních gymnáziích), které mají  výuku plavání uskutečňovanou v rámci vzdělávání. Na druhou stranu je však nutné, aby  pravidla pro plavání, které je součástí vzdělávání, byla nastavena s ohledem na minimalizaci  rizika šíření nákazy. Z toho důvodu jsou podmínky nastaveny tak, že není potřeba dokládat  splnění podmínek podle bodu I/15 v případě, pokud se v jeden okamžik plavání účastní žáci  pouze jedné školy, nebo pokud je možné v jeden čas prostorově oddělit žáky jednotlivých škol  tak, aby se mezi sebou nepotkávali.  

Podmínka zajistit maximální možnou cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního vzduchu  (větrání nebo klimatizace) bez recirkulace vzduchu v provozovně dále snižuje riziko nákazy.  Provozovatel má také stanovenu povinnost aktivně bránit shromažďování osob, a to včetně  čekacích zón a tím dále snižovat riziko přenosu onemocnění.  

K bodu I/10 

Tímto bodem je regulován provoz lyžařských vleků a lanových drah. Vzhledem k tomu, že se  zde potkávají osoby z celé republiky a často i ze zahraničí, a i s ohledem na současné  významné regionální rozdíly průběhu epidemie onemocnění covid-19, je stejně jako v případě  jiných aktivit s podobnou charakteristikou zavedena povinnost pro osoby využívající tyto  služby nevykazovat klinické známky onemocnění covid-19 a být schopny prokázat splnění  podmínek podle bodu I/15. Výjimka z této povinnosti je stanovena pro přepravu základních  složek integrovaného záchranného systému a horské služby (dále jen „IZS“) nebo pokud jde  o lanovou dráhu, která slouží v rámci veřejných služeb k přepravě cestujících (veřejná  doprava) a to z důvodu, že přeprava složek IZS musí být pro svou rychlou akceschopnost bez  jakýchkoliv podmínek a v rámci veřejné přepravy musí být v souladu s rovnými podmínkami  provozu stanovena stejná pravidla, jako jsou stanovena pro ostatní prostředky veřejné  přepravy, tedy bez nutnosti splnění podmínek podle bodu I/15. Další výjimka z této povinnosti  je stanovena pro žáky nebo studenty mladší 18 let, účastnících se lyžařského výchovně  výcvikového kurzu organizovaného školou (dále jen „kurz“), a to tak, že platnost negativního  výsledku RT-PCR testu provedeného v souladu s bodem I/15 se pro tento případ prodlužuje 

Str. 31 z 42 

na celou dobu pobytu v případě kurzu trvajícího nejvýše 7 dní. V případě kurzu trvajícího déle  než 7 dní je povinnost opětovného provedení RT-PCR testu s negativním výsledkem u žáka a  studenta účastnícího se tohoto kurzu, a to každý pátý až sedmý den trvání kurzu. Touto  výjimkou je tak významně zjednodušena účast na kurzu žákům a studentů, kteří pro zdravotní  kontraindikaci nebo z jiného důvodu nemohou být nebo zatím nejsou očkováni, popř.  neprodělali onemocnění covid-19 ve lhůtě do 180 dní od prvního pozitivního výsledku, a přesto  se mohli v rámci školou pořádaných aktivit účastnit těchto lyžařských kurzů. Splnění podmínek  se u žáka a studenta účastnících se kurzu prokazuje písemným potvrzením školy organizující  kurz o splnění podmínek podle bodu I/15 ve spojení s písmenem a) bodem ii). Toto potvrzení  škola vystaví jen žákům a studentům účastnících se kurzu, u kterých zkontrolovala splnění  podmínek podle bodu I/15 ve spojení s písmenem a) bodem ii) a pro účely hromadného  nákupu jízdenek (skipasů) může škola provozovateli předložit za účelem prokázání splnění  těchto podmínek jmenný seznam žáků a studentů, u kterých škola zkontrolovala, že splňují  podmínky podle bodu I/15 ve spojení s písmenem a) bodem ii). Tato povinnost má za cíl vést  evidenci v takovém rozsahu, která umožní provozovateli splnit tímto bodem stanovenou  povinnost kontrolovat splnění podmínek pro provoz lyžařských vleků a lanových drah. 

Provozovatelům těchto zařízení se stanovuje povinnost splnění těchto podmínek kontrolovat  při prodeji jízdenky (skipasu), v případě prodeje prostřednictvím prostředku komunikace na  dálku (online) kontroluje provozovatel její splnění podle svých technických a provozních  možností. Splnění výše uvedených podmínek je dále provozovatel povinen kontrolovat  v přepravních prostorech lanových drah a lyžařských vleků před využitím služby, a to podle  svých aktuálních organizačních, provozních, personálních a technických možností alespoň  namátkově. V případě, že osoba není schopna splnění podmínek podle bodu I/15 doložit,  zakazuje se provozovateli mu jízdenku prodat nebo umožnit využít službu.  

Dále je pro osoby stanovena povinnost dodržovat vzdálenost od ostatních osob (s výjimkou  osob ze společné domácnosti nebo žáky jedné školy nebo osoby je dozorující) minimálně 1,5  metru ve vnitřních přepravních prostorech, neboť se tak dále sníží riziko přenosu případného  onemocnění. Důvod stanovení povinnosti zajištění základních protiepidemických opatření,  jakými jsou dezinfekce rukou a často dotýkaných ploch a dostatečná ventilace uzavřených  prostor je zmíněn výše. 

K bodu I/11 

Provoz zoologických zahrad a botanických zahrad, muzeí, galerií, výstavních prostor, hradů,  zámků a obdobných historických nebo kulturních objektů, hvězdáren a planetárií a konání  veletrhů a prodejních hospodářských výstav je regulován, pokud jde o pobyt osob v jejich  vnitřních prostorech, a to tak, aby bylo umožněno návštěvníkům těchto prostorů dodržovat  rozestupy alespoň 1,5 metru, pokud nejde o členy společné domácnosti nebo žáky nebo  studenty jedné školy nebo je dozorující osoby, a zároveň jsou návštěvníci povinni tyto  rozestupy dodržovat. Cílem této regulace je zajistit mezi osobami bezpečnou vzdálenost a tím  minimalizovat riziko přenosu onemocnění.  

Skupinové prohlídky se mohou zúčastnit pouze osoby, které nevykazují klinické známky  onemocnění covid-19. V případě skupinové prohlídky s účastí více jak 20 osob je stanovena  povinnost pro všechny účastníky takové prohlídky prokázat se před jejím zahájením splněním  podmínek podle bodu I/15 a organizátor má povinnost splnění těchto podmínek kontrolovat a  osobě, která splnění podmínek nedoloží, neumožnit účast. Velikost skupiny je stanovena  z toho důvodu, že se vzrůstajícím počtem osob ve skupině je i snížená možnost dodržovat  bezpečné rozestupy, a tak vzrůstá riziko nákazy. Zároveň je smyslem tohoto vymezení  usnadnit činnost provozovatelům tím, že mohou organizovat skupinové prohlídky i pro osoby  bez dokladu o negativním testu, očkování nebo prodělání nemoci, byť jde o skupiny s velmi  omezeným počtem osob. 

Výjimka z povinnosti splnění podmínek podle bodu I/15 pro skupinové prohlídky, pokud se jí  účastní v rámci vzdělávání výhradně žáci nebo studenti jedné školy nebo je dozorující osoby,  je stanovena z důvodu, že jde o přesně definovaný homogenní kolektiv osob, které jsou spolu 

Str. 32 z 42 

v kontaktu v rámci školy a všichni účastníci jsou jednoduše identifikovatelní. V případě výskytu  onemocnění covid-19 to pak vede k rychlému dohledání a trasování všech rizikových kontaktů. 

K bodu I/12 

Za stanovených podmínek se umožňuje provoz zařízení nebo poskytování služeb osobám ve  věku 6 až 18 let zaměřených na činnosti obdobné zájmovým vzděláváním podle § 2 vyhlášky  č. 74/2005 Sb., jako jsou zejména zájmová, výchovná, rekreační nebo vzdělávací činnost  včetně přípravy na vyučování, poskytování obdobných služeb dětem ve věku do 6 let, včetně  péče o ně, jiné organizované volnočasové aktivity osob mladších 18 let, zotavovací akce a jiné  podobné akce pro osoby mladší 18 let, a to v návaznosti na aktuální epidemickou situaci ve  výskytu onemocnění covid-19. Službu je nově možné poskytovat (nebo akci konat) v jeden  okamžik maximálně pro 100 osob bez ohledu na prostory, v jakých bude poskytována.  Důvodem snížení počtu účastníků je výše popsaný vývoj epidemické situace. Toto snížení  maximálního počtu účastníků na akcích regulovaným tímto bodem má za cíl snížit riziko  přenosu nákazy v dané věkové skupině osob a stále tak ještě umožnit pořádání těchto akcí.  

Pro účastníky akce je stanovena povinnost, že nesmí vykazovat klinické příznaky onemocnění  covid-19. Provozovatel zařízení, poskytovatel služby nebo organizátor má povinnost zajistit,  aby se dané akce nebo činnosti neúčastnila osoba, která v případě, že se má účastnit více jak  20 osob, nedoloží splnění podmínek podle bodu I/15. Povinnost splnění těchto podmínek  v případě účasti více než 20 osob je z důvodu, že se vzrůstajícím počtem osob ve skupině  vzrůstá riziko přenosu nákazy. Navíc je v takto omezené skupině s nutnou evidencí účastníků  v případě výskytu onemocnění umožněno urychlené trasování epidemiologicky významných  kontaktů a z toho vyplývající včasné nařízení karantény pro tyto osoby. Zároveň je tím  umožněno organizátorům pořádat tyto činnosti i bez dokládání tzv. bezinfekčnosti, byť ve velmi  omezeném počtu osob.  

Výjimku z povinnosti splnění podmínek podle bodu I/15 mají tímto bodem regulované aktivity,  pokud se jich účastní výhradně žáci jedné školy nebo je dozorující osoby nebo jde-li o  pravidelné aktivity v neměnném kolektivu. V této souvislosti bylo zohledněno, že se jedná o  homogenní skupiny dětí, které jsou spolu v kontaktu i během vyučování nebo jiných školních  aktivit. Pokud aktivity pořádá jiný subjekt než škola, lze též akceptovat výjimku z dokladování  tzv. bezinfekčnosti s ohledem na skutečnost, že se opět jedná o stále stejné homogenní  kolektivy dětí. Navíc mají organizátoři těchto aktivit povinnost vést evidenci účastníků, která  vede k rychlému dohledání a trasování všech rizikových kontaktů. Zároveň je třeba uvést, že  ve skutečnosti kolektivy v rámci volnočasových aktivit většinou nepřesahují 30 osob a v reálu  i tak půjde převážně o malý kolektiv osob.  

V případě vícedenních akcí, při kterých jsou účastníci zpravidla ve velmi úzkém  a dlouhodobém kontaktu, byla dále zohledněna při nastavení povinnosti pro osoby doložit  doklad o dokončeném očkování nebo prodělaném onemocnění event. negativní výsledek RT PCR testu reálná možnost zvládnutí uložených povinností, a to jak rodiči, tak organizátory  akcí. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto, že účastníci vícedenních akcí předkládají doklad  o negativním testu, očkování nebo prodělání nemoci pouze první den akce. V případě  poskytování ubytovacích služeb v rámci vícedenních akcí je prokazování splnění podmínek  podle bodu I/15 shodné s poskytováním krátkodobých ubytovacích služeb (bod 6 písm. d)), tj.  k poskytnutí služby stačí s frekvencí jedenkrát týdně předložit doklad o provedeném očkování,  nebo prodělaném onemocnění, nebo negativní výsledek RT-PCR testu.  

K zamezení dalšího šíření onemocnění covid-19 je v případě oznámení pozitivního výsledku  vyšetření stanovena povinnost organizátora zajistit izolaci této pozitivní osoby od ostatních  osob, bezodkladně kontaktovat orgán ochrany veřejného zdraví (krajská hygienická stanice)  příslušný podle místa konání akce a předat mu tímto mimořádným opatřením stanovený  rozsah informace o účastnících dané akce, a dále zajistit, aby osoba s pozitivním výsledkem  vyšetření akci neprodleně opustila s ohledem na svůj věk sama nebo v doprovodu svého  zákonného zástupce. 

Str. 33 z 42 

Poskytovatel služby / organizátor akce má povinnost vést evidenci osob po dobu nezbytnou  pro provedení epidemiologického šetření orgánem ochrany veřejného zdraví, a to v nezbytném  rozsahu. Aby evidence mohla sloužit pro uvedený účel, měla by obsahovat identifikaci  účastníka (jméno, příjmení), jeho kontaktní údaje (nejlépe telefonní číslo), informaci o čase  poskytnutí služby / konání akce (od kdy, do kdy) a informaci, který zaměstnanec poskytoval  služby (nebo osoba vedoucí danou aktivitu). Tuto evidenci je poskytovatel / organizátor  povinen uchovávat 30 dnů ode dne poskytnutí služby. V případě vícedenní akce se tím rozumí  den jejího skončení. Evidence osob má za cíl usnadnit trasování epidemiologicky významných  kontaktů v případě výskytu onemocnění mezi účastníky.  

K bodu I/13 

Regulace konání koncertů a jiných hudebních, divadelních, filmových a jiných uměleckých  představení včetně cirkusů a varieté, sportovních utkání, zápasů, závodů apod., kongresů,  vzdělávacích akcí a zkoušek v prezenční formě spočívá především v požadavku na účastníky  (diváci, návštěvníci, posluchači, zkoušené osoby), kteří se mohou dané akce zúčastnit pouze  v případě, že nevykazují klinické příznaky onemocnění covid-19, a pokud jsou schopni doložit  doklad očkování nebo prodělání nemoci, popř. ve vymezených případech i negativní výsledek  RT-PCR testu. Organizátorovi akce se pak stanovuje povinnost kontroly tohoto dokladu a  nesmí umožnit vstup osobám, které tuto podmínku nesplňují. 

Omezuje se maximální počet účastníků na akci a to tak, že v jeden čas nesmí být přítomno  více než 1 000 osob (diváků, návštěvníků, posluchačů, zkoušených). Jak je již výše zmíněno,  se vzrůstajícím počtem osob na hromadné akci se zvyšuje riziko přenosu nákazy. Při současné  stále vysoké virové náloži v populaci, kterou dokládá průměrná pozitivita provedených RT 

PCR testů z diagnostické indikace, pak výrazně narůstá riziko kontaktu s infekční osobou,  které se samozřejmě dále zvyšuje se vzrůstajícím počtem přítomných osob. Proto bylo  přistoupeno k tomuto omezení. Podmínka usazení diváků pak má za cíl zajistit co nejnižší  mobilitu osob na těchto akcích, aby se tak dále snížilo riziko přenosu onemocnění covid-19,  neboť na velké hromadné akce (koncerty, sportovní utkání) často přijíždějí účastníci z více  krajů nebo i celé republiky, což dále podporuje šíření onemocnění.  

Výjimka z povinnosti usazení v případě praktického vzdělávání a zkoušek je stanovena proto,  aby tyto aktivity mohly vůbec probíhat, protože splnění podmínky usazení by u většiny  praktického vzdělávání nebo zkoušek znamenalo jejich zrušení. 

Povinnost dokládat splnění podmínek podle bodu I/15 v případě účasti více než 20 osob je  z důvodu, že se vzrůstajícím počtem osob ve skupině vzrůstá riziko přenosu nákazy, ale  zároveň je tak organizátorům těchto akcí umožněno je pořádat, byť pro velmi omezený počet  osob.  

V případě hromadných akcí je pak nutné zmínit, že jde většinou o akce trvající desítky minut  až pár hodin, kde se v jeden čas na jednom místě shromažďují osoby mnohdy z několika  regionů, potažmo z celé ČR, které se vzájemně neznají.  

Dále je stanovena podmínka minimální vzdálenosti diváků od jeviště, sportovní plochy nebo  jiného místa určeného pro vystupující, která musí být nejméně 2 metry, a to z toho důvodu, že  účinkující při vlastní produkci nepoužívají ochranných prostředek dýchacích cest a zároveň  tato produkce může být spojena se zpěvem nebo jinými zvýšenými hlasovými projevy (hlasitá  mluva, křik, zpěv), které samy o sobě představují nárůst rizika přenosu onemocnění, jak je již  uvedeno výše. 

Je stanovena výjimka na vzdělávací akce a zkoušky (mimo vlastní kontinuální vzdělávání v  podobě například výuky a přednášek, které není považováno za „vzdělávací akci“), které jsou  součástí vzdělávání podle školského nebo vysokoškolského zákona, a to z důvodu, že v  současné době je vzdělávání na školách již podmíněno zvláštní regulací, a to pravidelným  testováním, a tyto akce a zkoušky jsou jeho součástí. Pravidla bodu 13 se však uplatní pro  akademické obřady (pokud se jich v jeden čas účastní více než 20 osob, stejně jako u všech  ostatních akcí). Výslovné uvedení akademických obřadů je dáno tím, že tyto akce se svým  charakterem spíše podobají společenským akcím než samotnému vzdělávání na vysoké 

Str. 34 z 42 

škole. Potkávají se zde nejen samotní studenti, ale také jejich rodinní příslušníci a další osoby.  Z tohoto důvodu se nastavují pro konání akademických obřadů stejná pravidla jako pro kulturní  akce. 

Dále byla stanovena výjimka z povinnosti splnění podmínek podle bodu I/15 pro akce, kterých  se zúčastní výhradně žáci nebo studenti jedné školy nebo je dozorující osoby, nebo pokud  provozovatel zajistí oddělení prostor tak, aby žáci nebo studenti jedné školy používali jiné  prostory než ostatní osoby účastnící se této akce, a to z obdobného důvodu definovaného  v bodě 11. 

K bodu I/14 

Omezují se veřejné nebo soukromé akce, při nichž dochází ke kumulaci osob na jednom místě,  jako jsou zejména spolkové, sportovní, kulturní jiné než uvedené v bodu 13, taneční, tradiční  a jim podobné akce a jiná shromáždění, slavnosti, poutě, přehlídky, ochutnávky a oslavy. Vyjmenovaných akcí se mohou zúčastnit pouze osoby, které nevykazují klinické příznaky  onemocnění covid-19. V případě, že má být v jeden okamžik přítomno na akci více než 20  osob, mohou se jí účastnit pouze osoby, které se mohou prokázat splněním podmínek podle  bodu I/15, přitom však lze připustit přítomnost nejvýše 100 osob bez ohledu na to, zda se  konají ve vnitřních nebo vnějších prostorech. Toto významné snížení maximálního počtu  účastníků na předmětných akcích má především za cíl snížit při současné virové náloži riziko  přenosu nákazy a stále tak ještě umožnit pořádání těchto akcí.  

Velikost skupiny je stanovena z toho důvodu, že se vzrůstajícím počtem osob ve skupině je  i snížená možnost dodržovat bezpečné rozestupy a také vzrůstá riziko přenosu nákazy.  Zároveň je smyslem tohoto vymezení umožnit organizátorům těchto akcí organizovat akce i  pro osoby bez uvedeného dokladu, byť jde o skupinu o velmi omezeném počtu osob. 

V případě, že je vstup na akci regulován (typicky vstupenkou), má osoba povinnost prokázat  splnění podmínek organizátorovi akce stejně jako v jiných případech, kdy je vstup vázán na  splnění těchto podmínek, přičemž organizátor má stejně jako v ostatních obdobných případech  povinnost toto prokázání vyžadovat a bez doložení osobu na akci nevpustit. Pokud vstup  regulován není, musí být osoba připravena na místě prokázat splnění podmínek alespoň  orgánu kontroly (orgánu ochrany veřejného zdraví), obdobně jako je tomu u provozoven  stravovacích služeb.  

Splnění podmínek podle bodu I/15 se nevyžaduje, pokud se uvedených akcí v rámci  vzdělávání účastní výhradně žáci nebo studenti jedné školy nebo je dozorující osoby nebo  pokud provozovatel zajistí oddělení prostor tak, aby žáci nebo studenti jedné školy používali  jiné prostory než ostatní osoby účastnící se těchto akcí, a to z obdobného důvodu, který je  definován v bodě 11. Stejně tak je stanovena výjimka pro tyto akce, pokud jde o pravidelně  probíhající aktivity v neměnném kolektivu v případě, pokud bude v požadovaném rozsahu  vedena evidence osob účastnících se této akce, a to z důvodu, že se jedná o homogenní  kolektiv osob. Povinnost vést evidenci účastníků vede k rychlému dohledání a trasování všech  rizikových kontaktů v případě výskytu nákazy v daném kolektivu.  

Další výjimka je stanovena pro svatby a prohlášení osob o vstupu do registrovaného  partnerství, jichž se může účastnit maximálně 30 osob bez nutnosti splnění výše uvedených  podmínek. Tato výjimka je stanovena z důvodu umožnění konání těchto významných událostí  v životě člověka i bez nutnosti pro účastníky prokázat se dokladem o negativním výsledku  testu, očkování nebo prodělání nemoci, a to za splnění podmínky velmi omezeného počtu  účastnících se osob, který zaručuje v případě potřeby vytrasování všech kontaktů, a kdy lze  předpokládat, že při tomto malém počtu osob půjde většinou pouze o členy rodiny, popř. osoby  velmi blízké. Obecná výjimka z podmínky prokazování výše uvedených skutečností je pak  stanovena pro konání pohřbů, a to z obdobných důvodů. V tomto případě však v zásadě nelze  dopředu určit počet obřadu přítomných osob a jedná se o citlivou životní událost, jejíž pořádání  je z hlediska času velmi vymezené. Počet účastníků pohřbu se tak neomezuje. 

Specifická úprava je stanovena pro sportovní přípravu amatérských sportovců organizovanou  sportovními svazy a jejich sportovní utkání, kdy se organizátorovi ukládá povinnost vést 

Str. 35 z 42 

evidenci osob, které se dané sportovní aktivity účastní, bez ohledu na počet účastníků či  charakter (pravidelná / jednorázová) akce, což usnadní epidemiologické šetření a vede  k rychlému dohledání a trasování rizikových (epidemiologicky významných) kontaktů  v případě výskytu onemocnění v tomto kolektivu, a tím včasné podchycení případného  ohniska nákazy. Povinnost vést vždy evidenci účastníků je uložena z důvodu, že sportovní  aktivity jsou zpravidla provozovány bez ochrany dýchacích cest a zároveň se zvýšenými  nároky na dýchání, což zvyšuje riziko přenosu nákazy, a proto je nutné v případě výskytu  onemocnění v daném kolektivu rychle vytrasovat rizikové kontakty, čemuž tato evidence  jednoznačně napomáhá. 

Ponechání nutnosti splnění podmínek podle bodu I/15 v případě účasti více než 20 osob na  sportovních utkáních a dalších aktivitách, jichž se neúčastní pouze „stálý“ kolektiv (jeden tým),  je z důvodu, že v rámci těchto aktivit již dochází k setkávání různých skupin osob, často i z  několika krajů a nelze tedy mluvit o homogenitě daného kolektivu. Nicméně vzhledem k tomu,  že tyto aktivity mívají pravidelný ráz (konají se zpravidla nejméně jednou týdně) a lze  předpokládat, že u účastníků uvedených akcí tak bude docházet k pravidelnému,  každotýdennímu testování, stanovila se zvláštní „platnost“ RT-PCR testu, kdy se ze  stanovených 72 hodin prodloužila na 7 dnů.  

Specifická úprava pro organizovanou činnost pěveckých sborů je stanovena z důvodu, že zpěv  je z hlediska šíření a přenosu onemocnění covid-19 považován za jednu z nejrizikovějších  aktivit, při které navíc nelze použít ochranný prostředek dýchacích cest, je proto nutné pro  činnost pěveckých sborů stanovit přísnější podmínky, jakými jsou skupina maximálně 50 osob  za dodržení rozestupů alespoň 1,5 metru mezi jednotlivými osobami a dále nezbytná  podmínka nepřítomnosti klinických známek onemocnění covid-19 a povinnost prokázat se  negativním výsledkem testu nebo doložení dokladu o očkování nebo potvrzení o prodělání  onemocnění. Organizátorovi činnosti pěveckých sborů je stanovena povinnost vést evidenci  osob pro potřeby případného epidemiologické šetření. Tato evidence usnadní následné  trasování rizikových kontaktů v případě výskytu onemocnění v rámci této činnosti.  

K bodu I/15 

Vymezuje se okruh osob, kterým se na základě stávajících vědeckých poznatků o získané  imunitě a šíření onemocnění covid-19 umožňuje vstup do některých vnitřních a vnějších  prostorů nebo účast na hromadných akcích nebo jiných činnostech v případě, že nemají  žádné klinické příznaky onemocnění covid-19, a buď chorobu již prodělaly, a předpokládá se,  že dle stávajících mezinárodních doporučení Evropského centra pro prevenci a kontrolu  nemocí a amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí mají v době do 180 dní od  záchytu onemocnění dostatečnou imunitu, která ve většině případů ochrání před reinfekcí,  anebo od dokončeného očkování podle souhrnu údajů o přípravku dané očkovací látky uběhlo  nejméně 14 dní. Alternativou pro osoby, které se z důvodu zdravotní kontraindikace nemohou  očkovat, a pro osoby do 18 let věku je pro účely umožnění vstupu do některých vnitřních a  vnějších prostorů doložení negativního výsledku RT-PCR testu na přítomnost viru SARS-CoV 2, který není starší než 72 hodin od odběru biologického materiálu. Důvody pro uznávání  pouze tohoto typu testu jsou zmiňovány v textu výše uvedeném.  

Skutečnost, že se osoba nemůže podrobit očkování proti onemocnění covid-19 pro  kontraindikaci, se dokládá záznamem v Informačním systému infekčních nemocí (ISIN)  obsahujícím výslovné uvedené informace o tom, že se osoba nemůže ze zdravotních důvodů  očkování proti onemocnění covid-19 podrobit, nebo lékařským potvrzením obsahujícím  výslovné uvedení informace o tom, že osoba se nemůže ze zdravotních důvodů očkování proti  onemocnění covid-19 podrobit a že tato skutečnost je uvedena v Informačním systému  infekčních nemocí (ISIN). V praxi to znamená, že u osoby s kontraindikací k očkování se tato  kontraindikace zaznamenaná ošetřujícím lékařem (zejména všeobecný lékař pro dospělé  nebo praktický lékař pro děti a dorost) do systému ISIN propíše do aplikace Tečka a osoba tak  bude mít možnost se prokázat trvalou kontraindikací, kterou do ISIN zadal její ošetřující lékař.  Pokud osoba nemá tzv. chytrý telefon, provede lékař tisk dokazující záznam kontraindikace 

Str. 36 z 42 

v systému ISIN (tzv. printscreen stránky ISIN se záznamem kontraindikace) nebo lékař vydá  potvrzení o tom, že kontraindikaci do ISIN zaznamenal. 

Dále je umožněno se prokázat negativním výsledkem RT-PCR testu ne starším než 72 hodin  osobám tzv. rozočkovaným, tj. osobám, po aplikaci první dávky v případě dvoudávkového  schématu podle SPC, a u kterých ještě neuplynula maximální doba dle SPC k aplikaci druhé  dávky nebo osobám, u kterých od dokončeného očkování neuplynulo minimálně 14 dní, a to  z důvodu, že na takové osoby nelze pohlížet jako na osoby před nákazou dostatečně  chráněné. [22,23] Zároveň je tak ale i zohledněno, že tyto osoby proces očkování již zahájily,  přičemž efektivní ochrana očkování nastupuje již v řádu 10 – 14 dnů po aplikaci první dávky,  což je doloženo i růstem protilátek proti spike proteinu, není však dlouhodobá a je slabší  zejména v případě objevujících se variant viru.[59] Avšak jedinec, který zahájil vakcinaci, tím  proklamuje svůj zodpovědný postoj vůči ochraně sebe sama i ochraně společnosti, což  opravňuje zvýhodnění v plánovaném systému omezení, navíc i zejména k výše uvedenému  vzestupu protilátek 2 týdny po aplikaci 1. dávky vakciny. Lze tedy předpokládat, že již začíná  být chráněn částečně i po 10.-14. dnu, navíc přestává být efektivním přenašečem viru, neboť  jej neutralizuje protilátkami. 

Mimořádným opatřením se dále definuje národní certifikát o provedeném očkování. Jedná se  o písemné potvrzení vydané alespoň v anglickém jazyce oprávněným subjektem působícím v  České republice, v jiném členském státě Evropské unie nebo třetí zemi, jehož vzor je zveřejněn  v seznamu uznaných národních certifikátů na internetových stránkách Ministerstva  zdravotnictví České republiky, které obsahuje údaje o očkované osobě, podaném typu  vakcíny, datu podání vakcíny, identifikaci subjektu, který potvrzení vydal, nebo certifikát o  očkování vydávaný podle nařízení Evropské unie o digitálním certifikátu EU COVID. Vstup do  vybraných vnějších a vnitřních prostorů se dále umožňuje osobě, která byla očkována proti onemocnění covid-19 a tuto skutečnost doloží národním certifikátem o dokončeném očkování,  za který se považuje písemné potvrzení vydané alespoň v anglickém jazyce oprávněným  subjektem působícím v třetí zemi občanovi České republiky nebo občanovi Evropské unie s  vydaným potvrzením k přechodnému pobytu nebo povolením k trvalému pobytu Českou  republikou, o tom, že očkování látkou schválenou Evropskou lékovou agenturou bylo plně  dokončeno, a jeho vzor je zveřejněn v seznamu uznaných národních certifikátů na  internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví České republiky (písemné potvrzení musí  obsahovat údaje o očkované osobě, podanému typu vakcíny, datu podání vakcíny, identifikaci  subjektu, který potvrzení vydal a tyto údaje musí být možné ověřit dálkovým přístupem přímo  z písemného potvrzení), a že od dokončení očkování uplynulo nejméně 14 dní. 

Níže jsou uvedeny současné důvody ministerstva, proč nelze uznat přítomost protilátek proti  viru SARS-CoV-2 jako doklad pro vstup do některých vnitřních a vnějších prostorů nebo účast  na hromadných akcích nebo jiných činnostech, kdy je vyžadováno doložení tzv. beinfekčnosti.  Ministerstvo si je vědomo judikatury Nejvyššího správního soudu, který rozsudkem ze dne  9. července 2021, sp. zn. 6 Ao 21/2021 shledal v rozporu se zákonem ustanovení čl. I bodu  18 ministného opatření MZ ze dne 14. května 2021 čj. MZDR 14601/2021-12/MIN/KAN,  přičemž se v tomto rozsudku vyjádřil k otázce osob, které sice neprodělaly laboratorně  potvrzené onemocnění covid-19 (neměly pozitivní výsledek RT-PCR testu na přítomnost viru  SARS-CoV-2), nicméně vyšetřením u nich byla zjištěna přítomnost protilátek proti viru SARS CoV-2. Stejně tak je nutno říci, že ministerstvo nezpochybňuje imunitu proti onemocnění covid 

19 vzniklou na základě prodělaného onemocnění. Jde pouze o to, že v současnosti rutinně  používané laboratorní metody, které aspirují na hodnocení imunity proti nákaze covid-19,  nejsou dostatečně standardizované. Tudíž je velmi diskutabilní, zda mohou být použity jako  podklad pro rozhodování, zda je jedinec tzv. bezinfekční pouze na základě toho, že mu byly  prokázány protilátky proti onemocnění covid-19, ale není důkaz o tom, že by v minulosti toto  onemocnění prodělal. 

Proto ministerstvo s ohledem na současný stav vědeckého poznání ohledně onemocnění  covid-19 způsobeného virem SARS-CoV-2 i nadále zastává názor, že samotnou skutečnost 

Str. 37 z 42 

spočívající v přítomnosti protilátek proti viru SARS-CoV-2 v krvi jakékoli osoby, aniž by u ní  bylo zároveň laboratorně potvrzeno prodělání onemocnění covid-19, nelze postavit na roveň  laboratorně potvrzenému prodělání tohoto onemocnění. Ministerstvo vedou k tomuto závěru  následující důvody: 

Z hlediska současného stavu vědeckého poznání o chování viru SARS-CoV-2 a lidské imunity  po prodělání onemocnění covid-19 způsobeného tímto virem je stále ve světě obecně  přijímána skutečnost, že po prodělání onemocnění covid-19 lze na fyzickou osobu po dobu  180 dnů od prvního pozitivního testu (RT-PCR testu nebo antigenního testu (RAT)  potvrzeného konfirmačním RT-PCT testem) pohlížet jako na imunní, a tedy chráněnou proti  tomuto onemocnění. V případech laboratorně potvrzeného onemocnění covid-19 pak zcela  zřetelně existuje výchozí bod, od něhož lze uvedenou 180denní lhůtu počítat – tímto výchozím  bodem je den prvního pozitivního testu. Po uplynutí 180denní lhůty se pak na danou osobu  opět pohlíží jako na osobu, která onemocnění covid-19 neprodělala (samozřejmě za  předpokladu, že v předmětné lhůtě neabsolvovala očkování nebo neprodělala onemocnění  znovu). Přitom však nehraje roli, zda dotyčná osoba má po prodělání tohoto onemocnění v krvi  přítomné protilátky (a v jaké míře) či nikoli. Jde tedy o jakousi fikci bezinfekčnosti, ze které  ostatně vychází i pro ČR závazné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953  (odstavec 7) ze dne 14. června 2021, o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání  interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním  covid-19 (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění volného pohybu během  pandemie covid-19 (článek 3). 

Je třeba také poznamenat, že z hlediska mezinárodní definice [60] je diagnóza onemocnění  covid-19 definitivní pouze v případě průkazu přítomnosti viru SARS-CoV-2 prostřednictvím  PCR testu nebo jeho antigenu pomocí antigenního testu (RAT) (definice případu onemocnění  covid-19). Tedy pouhá pozitivita protilátek proti viru SARS-CoV-2 z krve pacienta, nedokazuje  z hlediska definice nemoci, že se jedná o stav po onemocnění covid-19. 

V případech osob, které sice mají v krvi určité množství protilátek proti viru SARS-CoV-2, popř.  prokázanou jejich pouhou přítomnost, a tedy onemocnění covid-19 zřejmě prodělaly  bezpříznakově nebo nebyly testovány (není přitom podstatné, proč test nepodstoupily), je však  situace jiná. V prvé řadě zde chybí shora zmíněný výchozí bod, od kterého je možné počítat  zmíněnou 180denní lhůtu. Uvedené v praxi znamená, že v době absolvování vyšetření na  přítomnost protilátek nelze zjistit, kdy přesně fyzická osoba onemocnění covid-19 ve  skutečnosti prodělala a zda je tedy na počátku, uprostřed či těsně před uplynutím zmíněné  180denní lhůty. Současný stav vědeckého poznání totiž neumožňuje toto datum zpětně  stanovit, a to zejména s ohledem na to, že stejně jako je průběh onemocnění covid-19  u každého jiný, je jiné i množství protilátek, které se v reakci na prodělání tohoto onemocnění  u různých osob vytvoří, a jiná je i doba, po kterou protilátky proti viru SARS-CoV-2 v krvi  přetrvávají. Jinými slovy platí, že u někoho může mít prodělání onemocnění covid-19  za následek velké množství protilátek v krvi i po velmi dlouhou dobu, u jiného může dojít  k tomu, že množství protilátek po prodělaném onemocnění bude malé a ty rychle vymizí.  Možné jsou však i kombinace uvedených možností, tedy velké množství protilátek po krátkou  dobu, či malé množství protilátek po dlouhou dobu. S ohledem na současný stav vědeckého  poznání platí, že samotný průběh onemocnění přitom nehraje roli, když i osoby s těžkým  průběhem mohou mít po prodělání onemocnění malé množství protilátek a osoby s lehkým či  bezpříznakovým průběhem mohou mít velké množství protilátek. Pokud jde o dobu, po kterou  protilátky přetrvávají v krvi, ani ta není na průběhu onemocnění závislá, a u každého jedince  je jiná a klesá jinou rychlostí – u někoho pomalu, u někoho naopak velmi rychle. Velmi  podstatnou skutečností pak je, že dosud nikde ve světě nebyla odbornými kruhy či uznávanými  autoritami (např. WHO, CDC, ECDC apod.) stanovena tzv. protektivní (ochranná) hladina  protilátek, tedy hladina, jejíž dosažení znamená, že danou osobu lze považovat za chráněnou  proti (re)infekci virem SARS-CoV-2. S ohledem na výše uvedené tak 1) není možné určit, zda  je test na přítomnost protilátek proti viru SARS-CoV-2 v posuzovanou dobu ještě validní, tedy  zda množství protilátek v krvi dané osoby bude stejně vysoké jako v době testu, výrazně nižší 

Str. 38 z 42 

či dokonce žádné, neboli, jak dlouho budou protilátky v krvi přetrvávat, a 2) zda je testem  prokázané množství protilátek dostatečně efektivní k ochraně dané fyzické osoby vůči  (re)infekci virem SARS-CoV-2. Samotným vyšetřením protilátek bez znalosti výchozího bodu  onemocnění, kterým je pozitivní výsledek RT-PCR nebo antigenního testu (RAT), nelze tedy  stanovit i při pravděpodobnosti, že nemocný mohl onemocnění covid-19 prodělat, jak dlouho  bude ještě pravděpodobně chráněn. 

Z imunologické hlediska je třeba zmínit, že je značným zjednodušením současný pohled na  protilátky proti koronaviru ve smyslu ano/ne. Imunita proti infekci způsobené virem SARS-CoV 2 je založena na kombinaci buněčné imunity a protilátek. Je známo, že imunitní odpověď není  zaměřena proti celým antigenům, ale proti vazebným místům, tzv. epitopům, kterých jsou na  povrchu viru stovky. Infekce koronaviru SARS-CoV-2 iniciuje humorální imunitní odpověď,  která vytváří protilátky proti specifickým virovým antigenům, jako je nukleokapsidový (N)  protein nebo protein spike (S).[61] S protein mají na povrchu všechny koronaviry a některé  epitopy SARS-CoV-2 jsou sdílené i s těmi běžnými koronaviry (např. s OC43). Ještě  významnější je zkřížená reaktivita v případě N proteinu. Důsledkem toho v sérech odebraných  v době před vznikem pandemie covid-19 např. z let 2017-18 vyjde s velkou pravděpodobností  určité procento sér pozitivních na SARS-Cov-2 testem zaměřeným na N protein nebo testem  detekujícím S protein. Zdá se, že protilátky proti běžným koronavirům mají určitou omezenou  protektivní aktivitu i proti onemocnění covid-19, ale rozhodně ne dlouhodobou a část těchto  osob se s virem SARS-Cov-2 vůbec nemusela setkat. Pokud má tedy osoba pozitivní výsledek  testu na protilátku SARS-CoV-2, je možné, že nedávno nebo v minulosti prodělala  onemocnění covid-19. Existuje však možnost, že pozitivní výsledek je nesprávný, tedy falešně  pozitivní, a to z důvodu, že testy na protilátky mohou detekovat jiné koronaviry než SARS CoV-2, například ty, které způsobují běžné nachlazení.[62] 

Množství protilátek se mění v čase kvantitativně i kvalitativně, používají se různé testy proti  různým antigenům u jedinců, kteří mají každý různě nastavenou imunitu geneticky či kontakty  s infekčními agens a dalšími faktory. Je zřejmé, že imunologové ve světě naráží na podobné  problémy, a to je také důvodem, že zatím nejsou k dispozici jasné guidelines světově  uznávaných autorit (např. WHO, ECDC, CDC), které by stanovily jednoznačný postup v dané  věci. 

Imunitní ochrana proti koronaviru u většiny jedinců přetrvává 6 měsíců [63]. Sérologické testy  se zaměřují na specifické protilátky indukované SARS-CoV-2. Výsledky však poskytují pouze  částečný obrázek imunitní odpovědi proti viru, protože reakce zprostředkované T-buňkami  nejsou brány v úvahu. Indukce paměťových T a B-buněk specifických pro SARS-CoV-2 je  důležitá pro dlouhodobou ochranu a hraje v ní zásadní roli, ale rutinně tento typ imunity nelze  vyšetřovat. Paměťové T-buňky mohou být přítomné, i když není měřitelné množství protilátek  v séru. To dále komplikuje posouzení přítomnosti a trvání imunity na základě průkazu pouhé  detekce protilátek.  

Pozitivní výsledek testu na přítomnost protilátek může být důkazem minulé (včetně nedávné)  infekce, aniž by poskytl jakékoliv údaje o době infekce, a nemůže vyloučit ani současnou  probíhající infekci. Proto není absolutním důkazem, že osoba není infekční a/nebo je chráněna  před novou infekcí a nemůže virus dále přenášet. I když testy na přítomnost protilátek poskytují  určité důkazy o imunitní odpovědi, není známo, zda množství protilátek poskytuje dostatečnou  ochranu nebo jak dlouho bude taková ochrana trvat. Je tedy možné, že brzy po pozitivním  testu na přítomnost protilátek se protilátky stanou nezjistitelnými. Serologické testy detekující  protilátky nemohou určit přesnou dobu infekce, pokud není známa, tj. pokud není k dispozici  pozitivní výsledek RT-PCR nebo antigenního testu (RAT). Testy protilátek tedy nemohou  nahradit RT-PCR nebo antigenní testy, protože podstata detekovaného parametru se liší  (protilátka vs. přímá detekce genomu viru nebo virového proteinu).  

Navíc jsou v laboratorní praxi k dispozici různé testy k detekci protilátek a srovnání jejich  výsledků je velmi obtížné kvůli této jejich různorodosti a z chybějící standardizace. Testy  protilátek, které se v současné době používají v členských státech, nejsou harmonizovány /  standardizovány a jejich výsledky tak nejsou srovnatelné. 

Str. 39 z 42 

V této souvislosti ECDC konstatuje, že osoby s certifikáty vydanými na základě pozitivní  sérologie mohou být mylně ujištěni, že mohou uvolnit své chování, které je důležité pro  omezení rizika nákazy a jejího přenosu, jako je dodržování rozestupů, používání ochranného  prostředku dýchacích cest a mytí a dezinfekce rukou. Jak bylo zmíněno výše, zatímco pozitivní  sérologický výsledek může naznačovat předchozí infekci, nemusí však zaručit ochranu před  reinfekcí nebo infekcí způsobenou nově se objevující variantou.[64] 

Ve všech shora uvedených skutečností spatřuje ministerstvo důvody, pro které nelze potvrzení  o absolvování testu na přítomnost protilátek postavit na roveň laboratorně potvrzenému  prodělání onemocnění covid-19 (ve 180 denní lhůtě po prodělání), absolvovanému očkování,  nebo negativnímu výsledku antigenního (RAT) či RT-PCR testu. Ministerstvo však zdůrazňuje,  že tento závěr nečiní na základě jakýchkoli snah o diskriminační zacházení s osobami, které  onemocnění covid-19 prodělaly, avšak nemají o tom laboratorní potvrzení, nýbrž z důvodu  veřejného zájmu na ochraně veřejného zdraví, protože, jak bylo uvedeno výše, není zřejmé  (ani stanovitelné), zda vůbec a případně po jakou dobu jsou tyto osoby v rozhodném čase proti  (re)infekci virem SARS-Cov-2 chráněny. 

Výzkum imunity proti infekci způsobené virem SARS-CoV-2 nadále pokračuje, ale stále ještě  neposkytl dostatek důkazů k tomu, aby se v krvi našel jednoduchý a spolehlivý parametr  určující úroveň imunity proti této infekci, od kterého by bylo možno odvinout protiepidemická  opatření u daného jedince a stupeň jeho ochrany. V současné době vychází praktické  doporučení pro implementaci a interpretaci serologického vyšetření protilátek [65], které odráží  stav poznání v oblasti vyšetřování protilátek proti onemocnění covid-19. Toto doporučení říká,  že indikace vyšetření protilátek proti tomuto onemocnění jsou pouze tyto: diferenciální  diagnostika onemocnění covid-19, popř. stav po onemocnění z indikace lékaře, vyšetření  dárců rekonvalescentní plasmy a seroprevalenční studie, tedy epidemiologické studie a  výzkum zejména pro potřeby stanovení účinnosti vakcín. Není doporučeno používat protilátky  pro hodnocení individuální imunity vyšetřovaného a pro rozhodnutí o vakcinaci. Medicínské  indikace vyšetření protilátek jsou tedy významně omezené a výsledek by neměl sloužit  k určení stupně imunity jedince proti onemocnění covid-19, ani k predikci, jak dlouho bude  chráněn, popř. k načasování k načasování očkování.  

1. https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/covid-data/investigations discovery/hospitalization-death-by-age.html 

2. Počet hlášených případů omikronu v Evropě už zhruba čtyřnásobně překonal Jihoafrickou  republiku, SZÚ (szu.cz) 

3. RRA - Assessment of the further emergence and potential impact of the SARS-CoV-2 Omicron VOC  in the EU/EEA - 18th update - 15 Dec 2021 (europa.eu) 

4. http://www.szu.cz/tema/prevence/posouzeni-dalsiho-vyskytu-varianty-viru-sars-cov-2-omikron 5. Quantitative risk assessment of COVID-19 aerosol transmission indoors: a mechanistic  stochastic web application - PubMed (nih.gov) 

6. Contact tracing in the European Union: public health management of persons, including  healthcare workers, who have had contact with COVID-19 cases – fourth update  (europa.eu) 

7. The risk of indoor sports and culture events for the transmission of COVID-19 (nih.gov) 8. SARS-CoV-2 transmission during an indoor professional sporting event (nih.gov) 9. IJERPH | Free Full-Text | Indoor Dining and In-Person Learning: A Comparison of 30 US  Cities (mdpi.com) 

10. Evidencia epidemiológica acerca del rol de la hostelería en la transmisión de la COVID 19: una revisión rápida de la literatura | Gaceta Sanitaria 

11. Considerations for Restaurants and Bars | COVID-19 | CDC 

12. https://www.health.gov.au/news/australian-health-protection-principal-committee-ahppc statement-on-very-high-risk-social-environments 

13. WHO-2019-nCoV-POE-mass-gathering-2021.1-eng.pdf

Str. 40 z 42 

14. Risk of SARS-CoV-2 transmission from newly-infected individuals with documented  previous infection or vaccination (europa.eu) 

15. https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(21)01358-1/fulltext  16. Factors that Influence the Reported Sensitivity of Rapid Antigen Testing for SARS-CoV-2  (nih.gov) 

17. Validation of a rapid antigen test as a screening tool for SARS-CoV-2 infection in  asymptomatic populations. Sensitivity, specificity and predictive values (nih.gov) 18. Epidemiologic Characteristics Associated With Severe Acute Respiratory Syndrome  Coronavirus 2 (SARS-CoV-2) Antigen-Based Test Results, Real-Time Reverse  Transcription Polymerase Chain Reaction (rRT-PCR) Cycle Threshold Values,  Subgenomic RNA, and Viral Culture Results From University Testing - PubMed (nih.gov) 19. IDSA Guidelines on the Diagnosis of COVID-19: Antigen Testing (idsociety.org) 20. COVID-19: Rapid Antigen detection for SARS-CoV-2 by lateral flow assay: a national  systematic evaluation for mass-testing | medRxiv 

21. Public health implications of the use of self-tests to detect SARS-CoV-2 in the EU/EEA  (europa.eu) 

22. Effectiveness of Covid-19 Vaccines against the B.1.617.2 (Delta) Variant | NEJM 23. Questions and answers on COVID-19: Vaccines (europa.eu) 

24. Monitoring Incidence of COVID-19 Cases, Hospitalizations, and Deaths, by Vaccination  Status — 13 U.S. Jurisdictions, April 4–July 17, 2021 | MMWR (cdc.gov) 25. Covid-19 : efficacité vaccinale - EPI-PHARE 

26. Vaccination reduces need for emergency care in breakthrough COVID-19 infections: A  multicenter cohort study - The Lancet Regional Health – Americas 

27. Laboratory-Confirmed COVID-19 Among Adults Hospitalized with COVID-19–Like Illness  with Infection-Induced or mRNA Vaccine-Induced SARS-CoV-2 Immunity— Nine States,  January–September 2021 (cdc.gov) 

28. Virological and serological kinetics of SARS-CoV-2 Delta variant vaccine-breakthrough  infections: a multi-center cohort study | medRxiv 

29. Virological characteristics of SARS-CoV-2 vaccine breakthrough infections in health care  workers | medRxiv 

30. Vaccine effectiveness against SARS-CoV-2 transmission to household contacts during  dominance of Delta variant (B.1.617.2), August-September 2021, the Netherlands |  medRxiv 

31. Longitudinal analysis of SARS-CoV-2 vaccine breakthrough infections reveal limited  infectious virus shedding and restricted tissue distribution | medRxiv 

32. Effect of Vaccination on Household Transmission of SARS-CoV-2 in England | NEJM 33. Vaccination with BNT162b2 reduces transmission of SARS-CoV-2 to household contacts  in Israel | medRxiv 

34. https://www.thelancet.com/journals/laninf/article/PIIS1473-3099(21)00648-4/fulltext 35. Viral dynamics of SARS-CoV-2 variants in vaccinated and unvaccinated individuals | medRxiv 36. https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2021.08.30.21262701v1.full-text 37. Topné, ventilační a klimatizační systémy v kontextu s onemocněním COVID-19 (ECDC).,  SZÚ (szu.cz) 

38. https://ec.europa.eu/culture/sites/default/files/2021-06/COM-2021-4838-covid_en.pdf 39. Considerations for Events and Gatherings | CDC 

40. Main heading (accessaa.co.uk) 

41. “Mass gathering events and COVID-19 transmission in Borriana (Spain): A retrospective  cohort study” (plos.org) 

42. zakladni_informace_covid_19_7_aktualizace_09_03_2021_2.pdf (szu.cz) 43. Physical distancing, face masks, and eye protection to prevent person-to-person  transmission of SARS-CoV-2 and COVID-19: a systematic review and meta-analysis - The  Lancet 

44. Nový koronavirus vydrží na povrchu několik hodin - aktualizace, SZÚ (szu.cz) 19

Str. 41 z 42 

45. Guidelines for the implementation of non-pharmaceutical interventions against COVID-19  (europa.eu) 

46. https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/disinfection-environments-covid-19 47. Reduction of secondary transmission of SARS-CoV-2 in households by face mask use,  disinfection and social distancing: a cohort study in Beijing, China | BMJ Global Health 48. Stability of SARS-CoV-2 in different environmental conditions - The Lancet Microbe 49. Inactivation of Severe Acute Respiratory Syndrome Coronavirus 2 by WHO Recommended Hand Rub Formulations and Alcohols - Volume 26, Number 7—July 2020  - Emerging Infectious Diseases journal - CDC 

50. Stability of SARS-CoV-2 on environmental surfaces and in human excreta | medRxiv 51. The effect of temperature on persistence of SARS-CoV-2 on common surfaces | Virology  Journal | Full Text (biomedcentral.com) 

52. Aerosol and Surface Stability of SARS-CoV-2 as Compared with SARS-CoV-1 | NEJM  (archive.org) 

53. Porous Materials Unfavorable for Coronavirus Survival - AIP Publishing LLC 54. REHVA_COVID-19_guidance_document_ver2_20200403_1.pdf 

55. The Fluid Dynamics of Disease Transmission (annualreviews.org) 

56. Quantitative Microbial Risk Assessment for Airborne Transmission of SARS-CoV-2 via  Breathing, Speaking, Singing, Coughing, and Sneezing | Environmental Health  Perspectives | Vol. 129, No. 4 (nih.gov) 

57. who-2019-ncov-adjusting_ph_measures-workplaces-2020.1-eng.pdf (cities4health.org) 58. Computational fluid dynamic (CFD), air flow-droplet dispersion, and indoor CO2 analysis  for healthy public space configuration to comply with COVID 19 protocol | medRxiv 59. Srovnání pěti komerčních protilátek proti SARS-CoV-2 a imunotestů IgG po očkování  BNT162b2 mRNA (nih.gov) 

60. Case definition for coronavirus disease 2019 (COVID-19), as of 3 December 2020  (europa.eu) 

61. Antibody Testing Is Not Currently Recommended to Assess Immunity After COVID-19  Vaccination: FDA Safety Communication | FDA 

62. Antibody (Serology) Testing for COVID-19: Information for Patients and Consumers | FDA 63. Immune responses and immunity to SARS-CoV-2 (europa.eu) 

64. The use of antibody tests for SARS-COV-2 in the context of Digital Green Certificates  (europa.eu) 

65. https://academic.oup.com/clinchem/article/67/9/1188/6178192 

prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR, v. r. 

ministr zdravotnictví

Str. 42 z 42 

Mimořádné opatření – omezení maloobchodního prodeje zboží, služeb a poskytování služeb, s účinností od 3. 1. 2022