Víkendář: Budoucnost měst, práce z domova a investice do pronájmu nemovitostí

Econ Focus z Federal Reserve Bank of Richmond přinesl rozhovor s Edwardem Glaeserem, který se zaměřuje na budoucnost měst. Podle experta bude do značné míry záviset na tom, jak se mezi sebou budou přetahovat rozdílné technologie. Stejně tomu totiž bylo v minulosti.

„Vidím budoucnost měst téměř výhradně jako tanec mezi technologiemi, které nás přitahují k sobě a těmi, které nás naopak oddělují,“ řekl Glaeser. V devatenáctém století se na rozvoji měst výrazně podílely technologie jako parní pohon či mrakodrapy, které jsou v principu „ocelovou konstrukcí, která má uvnitř výtah.“ Šlo o technologie, které přitahovaly lidi k sobě. V polovině dvacátého století nastala nová éra, protože došlo k výraznému poklesu nákladů dopravy. Dominovaly tedy technologie, které lidi dostávaly od sebe a mezi které lze zařadit i rádio a televizi.

V této druhé éře nastal odliv lidí z hustě obydlených měst a jejich center. Další velká změna přišla na konci dvacátého století a na počátku století současného. Podle experta totiž globalizace a nové technologie „radikálně zvýšily návratnost toho, když je někdo chytrý.“ A lidé jsou obvykle chytřejší, pokud se pohybují v těsné blízkosti jiných lidí. Příkladem tohoto efektu může být americké technologické centrum Silicon Valley. Za bydlení se tu platí vysoké sumy, ale ty jsou někteří lidé ochotni platit právě proto, aby byli v centru dění. Podobné to je třeba s Chicagem či Londýnem. Do dalšího dění pak promluvila pandemie, ale podle experta se stále nacházíme v situaci, kdy jsou centra měst mnohem významnější, než tomu bylo v předchozí fázi.

Nájem, nebo vlastnění nemovitosti?

Glaeser hovořil i o tom, že v minulosti byly domy na bydlení pro jednu rodinu z naprosté většiny obývány jejich vlastníky. Nedocházelo tedy k jejich pronajímání, protože lidé se domnívali, že to znatelně snižuje hodnotu nemovitosti. Podle některých odhadů dokonce tato hodnota za jeden rok pronájmu klesla o 1 %, protože nájemce se o ni nestará s takovou pečlivostí jako vlastník. Jinak ale fungoval systém v případě vícepodlažních domů, které jsou obvykle pronajímány více rodinám.

Celá tato struktura se přitom podle experta nyní mění a pronájem se celkově více používá i u menších domů pro jednu rodinu. Není ale jasné, zda investoři, kteří tyto domy nakupují s cílem je pronajmout, mají k dispozici nové technologie, které jim mohou pomoci s údržbou domu a zachováním jeho hodnoty. Nebo zda jde spíše o projev toho, že se hledá nový investiční produkt a je podceňováno téma ztráty hodnoty v případě pronájmu.

Práce budoucnosti

Glaeser hovořil i o budoucnosti práce z domova, o které se nyní mluví zejména v souvislosti s pandemií. Podle něj je nepravděpodobné, že by třeba mladí podnikaví lidé skončili u toho, že každý bude ve svém obýváku a budou spolu komunikovat přes internet. Takoví lidé a jejich práce totiž vyžadují osobní kontakt a vše, co je s ním spojeno. Něco jiného ale může být snaha o přesun do atraktivnějších míst, než jakými je nyní v USA třeba zmíněné Silicon Valley, kde se platí vysoké ceny za nemovitosti. Nebo přesun z místa, kde je vysoké daňové zatížení.

Nové technologie podporují přesun celých pracovních týmů, které se mohou například rozhodnout, že „chtějí surfovat, tak se přestěhují do Honolulu.“ Takové změny jsou podle experta velmi pravděpodobné a dobře by si mohla vést zejména místa, která byla již před pandemií schopna přilákat lidi s kvalifikací a vyšším vzděláním.

Zdroj: The Conversable Economist, Econ Focus