WHO kritizuje podávání posilujících vakcín, jen prodlouží covidovou pandemii

Představitelé Světové zdravotnické organizace (WHO) ve středu kritizovali plošné posilovací programy vakcíny Covid-19, protože chudé země se teprve snaží získat první dávky. Varovali, že nerovný přístup k očkování může vést k dalším zmutovaným variantám, které krizi prodlouží.

Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus totiž během tiskového konference uvedl: „Plošné posilovací programy pravděpodobně pandemii spíše prodlouží, než aby ji ukončily, protože přesměrují dodávky do zemí, které již mají vysokou úroveň proočkovanosti, což dává viru více příležitostí k šíření a mutacím.“

Vyjádření z WHO přichází v době, kdy celá řada vyspělých zemí přistupuje k podávání třetí dávky vakcíny. V USA v tomto ohledu podporují očkování všech obyvatel starších 16 let. Izrael pak v úterý dokonce oznámil, že osobám starším 60 let bude nabízet již čtvrtou dávku vakcíny.

Podle šéfa WHO je přitom naprostá většina hospitalizací a úmrtí na Covid mezi neočkovanými lidmi, nikoli mezi očkovanými lidmi bez posilujícího očkování. V té souvislosti uvedl: „Žádná země se nemůže z pandemie vymanit posilující dávkou.“

Dle odborníků vznik omikronu souvisí s nerovností v očkování. Vědci uvedli, že omikron se pravděpodobně objevil u pacienta s HIV v Jihoafrické republice, kde je plně očkováno pouze 26 % populace. Virus obzvláště dobře mutuje u lidí s oslabeným imunitním systémem, kde může dlouho žít.

WHO odhaduje, že jen polovina členských států organizace bude mít do konce letošního roku očkováno alespoň 40 % své populace a to právě kvůli narušení globálních dodávek. Nespravedlnost v očkování je „nejstrašnější nespravedlností roku 2021“, řekl na brífinku Dr. Michael Ryan, výkonný ředitel programu WHO pro mimořádné zdravotní situace.

Jednání WHO, WTO, IMF, Světové banky

Vedoucí představitelé Mezinárodního měnového fondu, Skupiny Světové banky, Světové zdravotnické organizace a Světové obchodní organizace vedli právě ve středu konzultace na vysoké úrovni s organizacemi Gavi a UNICEF, jejichž cílem bylo právě zvýšit využívání vakcín COVID-19 a dalších kritických lékařských protiopatření v zemích s nízkými příjmy (LIC) a nižšími středními příjmy (LMIC).

Shodli se na tom, že je naléhavě nutné, urychlit očkování v zemích LIC, kde je plně očkováno méně než 5 % populace, i v zemích LMIC, kde je plně očkováno přibližně 30 % populace. Některé tyto země se potýkají s vážnými problémy při zavádění vakcín. Kromě omezení souvisejících se skladováním, kapacitou celého chladicího řetězce a vyškoleným očkovacím personálem je v některých případech situace zhoršena tím, že se k nim dostávají dávky s krátkou dobou použitelnosti a bez dostatečného předstihu. Navíc trpí nedostatkem pomocného materiálu (např. injekčních stříkaček, bezpečnostních boxů a ředidel), což s sebou nese problémy s včasným plánováním a financováním očkovacích kampaní.

Výstupem společného jednání organizací je výzva vládám zemí, které již dosáhly vysoké proočkovanosti, aby co nejrychleji splnily své dárcovské sliby a urychlily tak krátkodobé dodávky vakcín. Uvolnily výrobce ze smluv a opcí a zavedly výměnu dodávek, aby mohli upřednostnit dodávky do daných zemí.

WHO dále uvedla: „Dohodli jsme se, že budeme spolupracovat se zeměmi na podpoře a posílení jejich národních cílů v oblasti očkování v souladu s globálním cílem proočkovat 70 % populace ve všech zemích do poloviny roku 2022. Výskyt varianty Omicron podtrhuje zásadní potřebu spravedlivého a širokého přístupu k vakcínám, jakož i k testování, sekvenování a léčbě, aby bylo možné pandemii ukončit.“