Ranní okénko - Fed a zvýšení úrokových sazeb? Tři v 2022 i 2023

Po včerejším zasedání Fedu, které se podle očekávání neslo spíše v jestřábím tónu, byla reakce finančního trhu vcelku mírná. Ani to nebylo překvapivé, neboť Fed se se svou projekcí úrokových sazeb blíže posunul tam, kde už trh byl. Dnes je na řadě ECB, od které můžeme očekávat spíše umírněnější komentáře k vývoji inflace a prohlášení, že úrokové sazby je třeba držet dlouho na aktuálně velmi nízké hodnotě. Kromě monetární politiky nás dnes čekají i zajímavá ekonomická data. Z tuzemska dorazí ceny průmyslových výrobců, které v listopadu možná již překročily skoro 30letý rekord a dosáhly nad 13 % meziročně. Dále budou sledované PMI indikátory pro eurozónu a USA. Koruna si drží zisky, kterých dosáhla během úterý a aktuálně se pohybuje okolo EUR/CZK 25,26. Kurz eura vůči dolaru byl během včerejšího jednání Fedu v očekávání dnešního zasedání ECB méně volatilní.

Od ECB se čeká, že oznámí ukončení pandemického programu nákupu aktiv PEPP během března 2022. Nicméně aby zamezila abruptnímu ukončení pravděpodobně oznámí, že může dočasně navýšit nákupy aktiv v rámci standardního programu APP. Trh bude také zajímat, jak centrální banka přistoupí k nástupci refinančních operací (TLTRO III). Celkově se dá očekávat, že s nejistotou ohledně pandemie si ECB bude chtít držet flexibilitu, a bude se tak zdráhat vyslovit závazky na dlouhodobějším časovém horizontu. U nových makroekonomických predikcí se inflace na příští rok zřejmě dočká revize nahoru, přičemž odhad na rok 2023 až 2024 může posadit inflaci pod 2% cíl ECB. To Lagarde pomůže argumentovat, že není třeba spěchat se zvyšováním sazeb. ECB je na rozdíl od Fedu v situaci, kdy navíc zohledňuje finanční situaci členských zemích, aby nedestabilizovala měnovou unii, ve které utahování měnové politiky představuje riziko především pro jižní státy, například Itálii. V tomto kontextu ECB čelila v poslední době kritice a bude zajímavé, pokud na toto téma padne dotaz na tiskové konferenci.

Ceny průmyslových výrobců ženou vzhůru dražší energie a vyšší ceny vstupů do výroby na pozadí stále napjatých globálních dodavatelských řetězců. Očekáváme, že výrobní inflace v listopadu přesáhla 1 % meziměsíčně po předchozích 1,9 %, čímž by se meziročně dostala z 11,6 % nad 13 %.

Od PMI indexů se v eurozóně čeká mírné zvolnění ve všech jeho složkách. U průmyslu je brzdou především automotive sektor a u služeb zvýšená inflace a přitvrzení vládních uzavírek kvůli Omicronu.

Pohled zpět:

Fed byl v porovnání s předchozími zasedáními více jestřábí. Bylo oznámeno zdvojnásobení taperingu (tempa snižování nákupu aktiv) a pro projekce FOMC vidí trojí zvýšení úrokových sazeb v roce 2022 i 2023. Inflaci Fed vidí jako nadále zvýšenou, přičemž zlepšení na trhu práce podle slov Powella již výrazně pokročilo. Vyzdvihl především pokroky napříč příjmovými skupinami. K inflaci Powell poznamenal, že cenové tlaky se staly více plošnými, avšak dopad mezd do inflace byl dosud mírný. Fed se v lepšícím se ekonomickém prostředí, které je však nadále zatíženo riziky, a zvýšenou inflací snaží ukončit nákup aktiv co nejrychleji, ale přitom pozvolna, aby nevyvolal na finančních trzích obavy. Otevírá si tak cestu k dřívějšímu zvyšování sazeb, čímž se přiblížil k již převládajícímu očekávání finančního trhu. Očekávání trhu a Fedu jsou tak nyní více sladěna.