Dolar a americké akcie v příštím roce – síla americké ekonomiky a posun u Fedu

Dnes se po delší době podíváme na americký dolar, respektive na jeho chování relativně k akciím včetně výhledu pro příští rok.

1 . Rámec a historická data: Za základní rámec bychom zde v případě potřeby mohli použít globální přepínání mezi averzí a náklonností k riziku: Pokud vládne averze, dolar by modelově měl posilovat, protože je považován za bezpečné útočiště. O akciích ale platí opak a to včetně těch amerických, i když zde asi méně, než třeba u rozvíjejících se trhů. Naopak náklonnost k riziku by měla akciím prospívat, zájem o dolar by během ní měl zase slábnout. Celkově tedy negativní korelace akcie/dolar. Co na to data?

Následující obrázek srovnává vývoj amerického Russell 2000 a dolaru, ve své druhé části jejich vzájemnou korelaci. Tento Russell je indexem akcií menších firem, onen vztah k náklonnosti a averzi k riziku by tu tedy měl v principu platit ještě silněji.

Zdroj: Twitter

Korelace akcie/dolar za posledních pět let nevyznívá podle dat moc jednoznačně, dosahovala slušně negativní, ale i pozitivních hodnot. Docházelo tedy i k tomu že posiloval/oslaboval dolar zatímco posilovaly/oslabovaly akcie (pozitivní korelace). Za poslední cca rok a půl se ale oba trhy chovají docela vzorově podle onoho mustru implikovaného náklonností a averzí k riziku.

2 . Dolar a akcie příští rok: Morgan Stanley před pár dny představil svůj měnový výhled pro příští rok, poukazuje zejména na změnu „reakční funkce“ Fedu, který nyní klade větší důraz na vývoj inflace (relativně k trhu práce). Morgan dříve nečekal žádné zvedání sazeb v příštím roce, nyní čeká dvojí. I předtím banka čekala posilování dolaru v první polovině roku, nyní hovoří o posilování větším, právě kvůli růstu sazeb (absolutním i relativním, zejména k ekonomikám, jako je eurozóna). Výnosy US desetiletých vládních obligací by ale neměly předvádět žádný cirkus, na konci roku 2022 budou prý mírně nad 2 %.

Co akcie? Jak tu rád připomínám, jejich fundamentálním tahounem je poměr sazeb (přesněji řečeno celkové požadované návratnosti) k očekávanému dlouhodobějšímu růstu zisků. Pokud bychom se i zde odpíchli od pohledu Morgan Stanley, tak sazby zůstanou dosti nízko na nominální i reálné bázi (viz výše), zatímco globální i americká ekonomika budou dál sílit. Celkově tedy jde o prostředí, které by nemělo vést k zanevření na riziková aktiva a spíše nahrávat akciím.

Hovoříme tedy celkově o situaci, kdy by vládla dobrá nálada, spíše náklonnost k rizikovým aktivům a to i z fundamentálního pohledu. Podle onoho mechanismu náklonnost/averze k riziku by to mělo být prostředí odklonu od dolaru. Ale Morgan hovoří o opaku kvůli síle americké ekonomiky a většímu posunu k utahování monetární politiky (relativně většímu růstu sazeb a výnosů). Výsledkem by v tomto scénáři byl růst akcií i dolaru, jejich pozitivní korelace.