Meziroční růst spotřebitelských cen v české ekonomice v listopadu dále zrychlil

Meziroční růst spotřebitelských cen v české ekonomice v listopadu dále zrychlil, navzdory přechodnému prominutí daně z přidané hodnoty u cen elektřiny a zemního plynu.

Celková meziroční inflace v listopadu vzrostla z 5,8 % na 6,0 %, což je nejvyšší úroveň od října 2008.

Jestliže růst cen nákladů na bydlení v říjnu zpomalil díky přechodnému prominutí daně z přidané hodnoty u cen energií, tak v naprosté většině zbytku spotřebního koše bylo vykázáno zrychlení meziročního cenového růstu.

Zrychlení meziročního růstu hlásí ceny potravin, pohonných hmot, odívání a obuvi, stravování a ubytování a tento výčet by mohl dále pokračovat.

Meziroční inflace na úrovni 6,0 % je výrazně nad prognózou ČNB, shoduje se ale s odhadem finančního trhu.

Data o inflaci povedou k očekáváním, že ČNB dále zvýší své úrokové sazby, tak jak jí to doporučuje její vlastní prognóza zveřejněná počátkem listopadu.

Meziroční inflace v listopadu vzrostla z 5,8 % na 6,0 %, což pro tento ukazatel meziročního cenového vývoje představuje nejvyšší úroveň od října 2008.

Finanční trh nárůst na 6,0 % očekával, ČNB ve své prognóze z počátku listopadu odhadovala meziroční inflaci na úrovni 4,9 % a cenový růst je tak výrazně nad předpoklady centrální banky.

Celková meziroční inflace se v prvním čtvrtletí 2022 zřejmě vyšplhá nad 7 % a i když v jarních měsících zřejmě začne klesat, tak ještě na konci roku 2022 může být nad 4 % a tedy výrazně nad dvouprocentním inflačním cílem centrální banky.

Nárůst celkové meziroční inflace byl v listopadu tažen naprostou většinou hlavních položek spotřebního koše včetně cen potravin, pohonných hmot a položkami spadajícími do tzv. jádrové inflace, jako jsou ceny obuvi a odívání, stravování a ubytování, ceny volnočasových aktivit (rekreace a kultura) anebo bytového vybavení.

Zpomalení cenového růstu hlásí náklady na bydlení (v důsledku přechodného prominutí daně z přidané hodnoty u cen elektřiny a zemního plynu), zpomalení růstu cen hlásí také alkoholické nápoje a tabák.

Jádrová meziroční inflace jako celek vykáže za letošní listopad nepochybně nárůst z říjnové úrovně, jež činila 6,6 %.

Listopadová data o jádrové inflaci ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška.

Jádrová inflace je ukazatel, jenž nejlépe mapuje domácí cenové tlaky a od loňského května se nepřetržitě drží nad tříprocentní úrovní.

Počátkem listopadu zveřejněná prognóza ČNB očekávala, že jádrová inflace v letošním závěrečném čtvrtletí bude činit 6,2 % poté, co ve třetím čtvrtletí dosáhla úroveň 4,8 %, nicméně již v samotném říjnu se jádrová inflace vyšplhala nad prognózu centrální banky a v listopadu se zřejmě růst jádrové inflace vůči prognóze dále navýšil.

I nadále silná poptávka v české ekonomice kombinovaná s růstem cen komodit a s růstem nákladových tlaků obecně vytváří kombinaci faktorů, jež budou tlačit jádrovou inflaci nahoru i v dalších měsících, přinejmenším do prvního čtvrtletí nového roku.

Meziroční inflace by si měla udržet tendenci k růstu přinejmenším do prvních měsících roku 2022.

V prosinci meziroční inflace s veškerou pravděpodobností vzroste nad šest procent a počátkem roku 2022 se meziroční inflace přechodně vyšplhá zřejmě až nad sedm procent.

Za celý rok 2021 může celoroční průměrná inflace činit 3,8 % anebo dokonce 3,9 % poté, co v roce 2020 průměrná inflace dosáhla úroveň 3,2 %.

V roce 2022 může celoroční průměr atakovat úroveň 6,0 %, i když by se od počátku jara meziroční inflace již mohla začít zmírňovat.

Na dohled dvěma procentům, tedy na dohled k inflačnímu cíli, se inflace přiblíží zřejmě až v prvním pololetí 2023.

Aktuální vývoj i výhled inflace hovoří pro scénář dalšího zvyšování úroků ČNB: prognóza z dílny centrální banky, zveřejněná počátkem listopadu, naznačuje, že se repo sazba ze své stávající úrovně 2,75 % v prvním čtvrtletí 2022 vyšplhá přinejmenším na 3,25 %.

Pokud se ale inflace začne s příchodem jara postupně zmírňovat a pokud se budou v ekonomice příznivě vyvíjet inflační očekávání, tak by již druhé čtvrtletí roku 2022 mohlo přinést první krok směrem k postupnému snižování úrokových sazeb české centrální banky.

Samotná prognóza ČNB předpokládá, že repo sazba v průběhu roku 2023 klesne do oblasti 2,50 % a stejná prognóza předpokládá, že celková inflace bude tou dobou již stabilizovaná v oblasti dvouprocentního inflačního cíle.

S takovým vývojem je spojen také předpoklad posilování koruny vůči euru – v tomto ohledu ovšem stojí za zmínku, že koruna je v letošním závěrečném čtvrtletí slabší ve srovnání s úrovněmi, jež ve své prognóze předpokládala ČNB a vývoj kurzu koruny tak zatím představuje riziko, že inflace bude o něco vyšší, než ve své prognóze centrální banka očekávala.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.