Tuzemský průmysl vykázal v říjnu po kalendářním očištění meziroční pokles výroby o 4,9 %

Tuzemský průmysl vykázal v říjnu po kalendářním očištění meziroční pokles výroby o 4,9 %, tahounem poklesu byla i nadále kolabující výroba motorových vozidel.

Většina průmyslových odvětví hlásí růst výroby, nicméně produkce motorových vozidel meziročně propadla o 32,9 % a vzhledem k váze tohoto odvětví klesla průmyslová výroba jako celek.

Na automobilový průmysl dopadá nedostatek potřebných komponent, zejména čipů, a nepříznivý vliv tohoto faktoru byl v uplynulých měsících patrný nejen v tuzemském průmyslu, ale také v dalších evropských zemích.

Situace v odvětví výroby motorových vozidel také vede k nepříznivému nových objednávek v tuzemském průmyslu jako celku, ačkoliv většina ostatních průmyslových odvětví si v říjnu udržela slušný růst objednávek.

Průmyslová výroba v říjnu klesla meziročně o 4,9 % a kalendářně neočištěná čísla hlásí dokonce propad o 7,4 % zatímco trh očekával pokles o 6,5 %.

Údaj očištěný o vliv pracovních dní, tedy pokles průmyslové výroby o 4,9 %, představuje nejhorší meziroční výsledek od loňského června.

Na tuzemském průmyslu se v říjnu stále projevovaly komplikace a zpožďování v dodávkách surovin a potřebných dílů, což vedlo k uzavírkám či prodlevám ve výrobě, především v odvětví výroby motorových vozidel.

Výroba motorových vozidel letos v říjnu vykázala meziroční pokles o 32,9 % a ačkoliv většina průmyslových odvětví vykázala v září meziroční růst výroby, tak rozsah poklesu výroby motorových vozidel kombinovaný s váhou tohoto odvětví přispěl k tomu, že klesla průmyslová výroba jako celek.

Příspěvek výroby motorových vozidel k celkovému meziroční výkonu průmyslové výroby za letošní říjen činil -6,8 procentního bodu.

Naopak, v říjnu se dobře dařilo například odvětví kožedělné výroby s růstem 25,5 % či výrobě ostatních strojů a dopravních prostředků s meziročním růstem 22,2 %, nicméně váha těchto odvětví je příliš malá na to, aby mohla viditelněji ovlivnit výkon v průmyslu jako celku.

Pokles aktivity v odvětví výroby motorových vozidel se negativně projevil také na vývoji zakázek v tomto odvětví, v říjnu po očištění o kalendářní efekty klesly meziročně o 20,0 %, neočištěný pokles nových zakázek v odvětví výroby motorových vozidel činil dokonce 22,1 %.

Zprávy z odvětví výroby motorových vozidel za uplynulé týdny naznačují, že by se výroba v listopadu mohla zvednout díky tomu, že se podařilo zajistit dodávky čipů a provozy se tak mohly restartovat.

Nicméně, rizika výpadků v dodávkách potřebného materiálu a dílů zřejmě budou přítomné i v dalších měsících a situace se může trvale zlepšit až v průběhu roku 2022.

Za celý loňský rok tuzemská průmyslová výroba klesla o 7,2 %, letos se možná dočkáme růstu blízkému osmi procentům.

Za silný letošní celoroční růst průmyslové výroby ovšem budeme vděčit výkonu zaznamenanému v období od letošního března do července, kdy růstu výroby pomáhaly i statistické efekty dané tím, že na rozdíl od loňského roku průmysl fungoval v zásadě naplno.

Počínaje srpnem ovšem na aktivitu začaly výrazněji dopadat problémy v dodávkách potřebných dílů, což platí zejména o automobilkách a v několika uplynulých měsících hlásil průmysl celkově horší výkon, než se čekalo.

Pro samotný listopad se ale rýsuje naděje na lepší výsledek zejména díky tomu, že zajištění dodávek potřebných dílů vedlo k obnovení aktivity v odvětví výroby motorových vozidel.

Stále ale zároveň platí konstatování, že komplikace v dodávkách surovin a potřebných komponent mohou v dalších měsících vést k výkyvům výroby a brzdit celkový růst zejména v automobilkách a s nimi provázaných odvětvích.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.