Research (Česká spořitelna)
Státní rozpočet  |  02.12.2021 11:58:55, aktualizováno 12:26:55

Kam směřuje letošní český státní rozpočet a kolik z toho bude na vrub vládní rozhazovačnosti?

Údaje MF o hospodaření ústřední vlády za listopad nejsou veselé čtení: celkové kumulativní saldo se posunulo z říjnových -335 mld. na listopadových -402 mld. .

Růst nákladů vyvolaný pandemií je ale jen malou částí celkového téměř 70miliardového meziměsíčního zhoršení: jde v podstatě jen o 4 mld. kompenzací do rozpočtů krajůobcí, 1 mld. plateb „COVID - Nepokryté náklady“ a 4 mld. v oblasti úlev na dani z příjmů právnických osob.

Zbylé desítky miliard zhoršení salda jdou na vrub faktorům, které s covidem nesouvisejí (ač u některých z nich vláda tvrdí opak), jako je nižší výběr daně z příjmů fyzických osob v důsledku zbytečné redukce zdanění těchto příjmů, letošní zbytečné navýšení plateb za státní pojištěnce (zdravotní pojišťovny měly na konci října fondy ve výši přes 50 mld. ) atp.

Po zahrnutí všech nyní dostupných relevantních informací lze deficit státního rozpočtu pro celý letošní rok očekávat na úrovni kolem 440 mld. :

Zde je ale na místě disclaimer: v aktuální politické situaci nelze vyloučit, že dosluhující vláda přesune poměrně značný objem výdajů z konce letoška do začátku příštího roku, aby snížila svůj poslední roční deficit (zároveň by tím zavařila příští vládě). V tom případě by letošní deficit mohl být nižší než výše odhadnutých 440 mld. . V praxi nelze vyloučit účetní přesuny v celkovém objemu třeba i nízkých desítek miliard. 

Kolik bude letošní účet za covid? A za vládní rozhazovačnost?

Dle mých orientačních propočtů platí, že z uvedeného (očekávaného) celkového letošního deficitu bude pandemie „odpovědná“ jen za nějakých 240 mld. . Bez pandemie by tedy deficit činil zhruba 200 mld.

 Může se tak zdát, že hospodaření dosluhující vlády škodí letos českým veřejným financím skoro tolik jako pandemie. Abychom ale byli spravedliví, musíme si všimnout, že za tou dvousetmiliardovou necovidovou „sekerou“ jsou i investice.

Učiňme pro jednoduchost heroický předpoklad, že investice, které česká vláda sama dělá nebo které financuje (fondům jako je Státní fond dopravní infrastruktury, krajůmobcím a soukromým subjektům), jsou v zásadě rozumné v tom smyslu, že má smysl se na jejich provádění zadlužovat, protože budoucí výnosy z nich budou vyšší než úroky z příslušného dluhu. Za tohoto předpokladu lze rozhazovačnost vlády měřit v podobě „běžného salda“, tedy salda očištěného o investice (a o mimořádné jednorázové události, jako je loni a letos covid).

Aktuální podoba státního rozpočtu počítá pro celý letošek s „kapitálovými“ výdaji, tedy výdaji na investice, ve výši 188 mld. ; faktický vývoj za leden-listopad naznačuje, že by se to snad mohlo i podařit. Toto číslo ale nesmíme brát samo o sobě: nové investice musíme snížit o spotřebu kapitálu, tedy o odpisy existujících investic. Teprve tak dostaneme objem čistých investic, a tedy objem rozumného nárůstu zadlužení.

Spotřebu kapitálu počítá ČSÚ jen za vládní sektor jako celek (tj. vláda + kraje + obce a zdravotní pojišťovny), ale to pro naše orientační výpočty zas tolik nevadí, protože MF do kapitálových výdajů vlády zahrnuje i kapitálové dotace zbytku vládního sektoru (tedy krajům, obcím a ZP).

Za letošek má ČSÚ potřebné údaje jen pro první dva kvartály. Soudě podle vývoje loni a předloni lze ale předpokládat, že čisté investice vládního sektoru budou činit nanejvýš kolem 60 mld. .

To by znamenalo, že skutečnou letošní rozhazovačnost vlády můžeme vyčíslit běžným saldem přibližně -140 mld. . Loni to bylo -80 mld. . V rajském roce 2019 bylo běžné saldo dokonce pár miliard v plusu.

Pokud ovšem máme obavu, že přinejmenším některé veřejné investice nejsou ve výše uvedeném smyslu rozumné, pak je třeba je přeřadit do běžného salda, a toto saldo tedy klesne. Například rozsah letošní rozhazovačnosti vlády by v takovém případě oproti výše zmíněným -140 mld. vycházel ještě hlubší. 

Michal Skořepa, analytik České spořitelny 

Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu. Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.

Více informací na: www.csas.cz



Přečtěte si také:

02.08.2024Bitcoin hledá směr kam bude dál směřovat InstaForex (InstaForex)
06.06.2023Kam bude směřovat zlato? InstaForex (InstaForex)




?
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

Vyloučení odpovědnosti

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688