Estonský plán obnovy NextGenerationEU láká české investory a exportéry

Estonský plán obnovy a odolnosti financovaný z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF) obsahuje 25 investičních projektů v oblasti zelené a digitální transformace a zdravotnictví. Estonsko bude mít do srpna roku 2026 možnost čerpat granty v celkové výši až 969 milionu eur. Sto dvacet pět milionů eur bude k dispozici již v prosinci roku 2021. Pro české firmy budou zajímavé zejména projekty otevřené zahraničním společnostem, které budou zveřejňovány na estonském národním registru i na evropské databázi tendrů TED.

Mimo účasti v projektech otevřených zahraničním účastníkům se české firmy mohou ve všech oblastech podílet jako subdodavatelé, kontraktoři či konzultanti. Zájemcům z Česka se tak otevírá zajímavá škála pro jejich uplatnění v Estonsku:

RRF podpoří investice v oblasti klimatu včetně zelené energetiky. Firmy zaměřené na rozvoj zelených technologií v logistice či v potravinářském a chemickém průmyslu mohou obdržet přímé kapitálové investice ze stomilionového Zeleného fondu. Na základě otevřené výzvy k předkládání návrhů budou podpořena také řešení výroby zeleného vodíku (s podmínkou, že nakonec bude spotřebováván v Estonsku). Dále budou poskytnuty dotace společnostem vyvíjejícím inovace v oblasti skladování energie z obnovitelných zdrojů.

Necelých sto milionů eur bude směřovat do rozvoje udržitelné dopravy a dopravní infrastruktury. Mezi hlavní projekty spolufinancované z RRF patří výstavba multimodálního terminálu v tallinnské čtvrti Ülemiste (v budoucnu součást vysokorychlostní železniční trati evropských standardů Rail Baltica) a rozšíření tramvajových a elektrifikovaných železničních tratí. Čeští dodavatelé v oblasti dopravy mají v Estonsku dobré jméno – v Tallinnu dodnes jezdí tramvaje ČKD Tatra, tramvajové výhybky v metropoli vyrobila Pražská strojírna a společnost Škoda Transportation byla loni vybrána v tendru na dodávku šesti vlakových souprav na trase Tallinn – Tartu.

Další část grantů z RRF zafinancuje projekty spojené s přechodem na digitální technologie. Podpořen bude například vývoj různých softwarových rozhraní napojených na právě vznikající národní informační systém stavební správy (e-construction platform) nebo tvorba aplikací a programů umožňujících používání digitálních nákladních listů (e-CMR). Estonsko se také rozhodlo dále zlepšovat svou značně digitalizovanou státní správu – stát nakoupí rozsáhlou cloudovou infrastrukturu či nechá vyvinout nový informační systém pro strategickou analýzu praní špinavých peněz a financování terorismu.

Vedle toho Estonsko vyhradilo 326 milionů eur na investice do zdravotnictví. Největší položkou je vybudování nové Tallinnské supernemocnice, která má v budoucnu nabídnout stacionární péči čtyřiceti pěti tisícům pacientů ročně. Veřejné zadávací řízení na stavební práce bude ukončeno ve druhé polovině roku 2023. Sedmdesát milionů eur poté bude vynaloženo na nákup vybavení nemocnice – i v tomto odvětví mají čeští exportéři již na estonský trh vazby.

Fond pro spravedlivou transformaci (JTF) počítá s 340 miliony eur pro severovýchodní kraj Ida-Viru, srdce estonského energetického sektoru založeného na spalování ropných břidlic, které musí být do roku 2030 ukončeno. Nabídkou až desetimilionových grantů Estonsko do regionu láká zahraniční investory a podnikatele schopné vytvořit pracovní místa (průměrná hrubá měsíční mzda v kraji nepřesahuje 1.160 eur) a přispět k diverzifikaci místní ekonomiky. Za tímto účelem se v Ida-Viru s plánovanou podporou z JTF rozrůstá pět průmyslových parků zaměřených mj. na logistiku, strojírenství, čisté technologie, obnovitelné zdroje energie a chemický průmysl. Největší město regionu, Narva, je nejdůležitějším hraničním přechodem mezi EU a Ruskem, což z něho dělá strategický výchozí bod pro firmy s ambicemi obchodovat nejen s Pobaltím a Skandinávií, ale i s Eurasijskou ekonomickou unií.

Část financí je přímo určena na státní podporu konkurenceschopnosti startupů a malých a středních podniků registrovaných v Estonsku, což je zatraktivní i v očích potenciálních českých investorů.

Petr Preclík, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Tallinnu

Michaela Vebrová, stážistka