Míra uvolnění měnové politiky je největší za posledních 40 let. Fed už by měl rychle jednat

Najdeme hned několik faktorů, které posouvají inflaci na úroveň, která je mnohými považována za nepřijatelnou. Tvrdí to portál Money and Banking a mezi tyto faktory řadí následující: Fiskální expanze, růst poptávky po zboží zhruba 10 % nad předpandemický trend a zároveň pokles poptávky po službách asi 5 % pod tento trend, problémy v dodavatelských a výrobních řetězcích, změna v preferencích u starších zaměstnanců, která ovlivňuje míru participace, změna využití zdrojů a kapitálu související s přesunem práce domů. Co M&B v takové situaci doporučuje na straně monetární politiky?

Základem pohledu na odpovídající nastavení monetární politiky v USA může být jedna z verzí takzvaného Taylorova pravidla, které „až donedávna doporučovalo monetární akomodaci“. Toto pravidlo je odvozeno z odhadované neutrální výše sazeb, odchylky inflace od inflace cílové a odhadu dlouhodobé míry nezaměstnanosti relativně k nezaměstnanosti aktuální. Vývoj inflace a rozdílu mezi skutečnými a pravidlem doporučovanými sazbami (oranžová křivka) ukazuje následující graf. Podle něj je současná monetární politika výrazně uvolněnější, než by bylo namístě, i když ještě nedávno platil opak:

Výrazná monetární restrikce panovala v první polovině osmdesátých let, kdy se tehdejší šéf Fedu Paul Volcker pokoušel snížit vysokou inflaci, což vedlo i k recesi. Podle grafu byla ale monetární politika v restriktivním režimu i ve druhé polovině devadesátých let, pak se na pár let překlopila do akomodace, ale zpět do restrikce padla už v roce 2005 a její hloubka se prudce zvýšila během finanční krize, kdy uvedená verze Taylorova pravidla „doporučovala“ negativní sazby.

M&B zdůrazňuje, že Fed by neměl automaticky měnit svou politiku tak, aby se držel aktuální situace dané Taylorovým pravidlem. I tak ale obrázek ukazuje, že míra akomodace je nyní největší za posledních 40 let a pokud k podobné situaci docházelo dříve, zvedala se inflace. Finanční trhy přitom podle portálu nečekají, že by Fed jednal v souladu s uvedeným pravidlem – podle jejich očekávání by se sazby neměly zvedat až do června 2022 a v dalších 14 měsících se zvednou celkem o 75 bazických bodů.

Fed by tak měl podle M&B rychle změnit kurz. „Doufáme, že na prosincovém zasedání dá jasně najevo, že zvedání sazeb nebude muset počkat až na ukončení nákupu aktiv. A také, že nastane rychlá normalizace monetární politiky v případě, že inflace nezačne rychle klesat. To přinese postupné zvýšení sazeb až nad dlouhodobý standard, třeba na 2,5 %. A to až do doby, než bude panovat důvěra, že inflační cíl ve výši 2 % je jasně v dohledu,“ uzavírá portál.

Zdroj: Money and Banking