Biden se spojenci rozjíždí „ropnou válku“ se Saúdskou Arábií, Ruskem a dalšími tradičními těžaři. Benzín a nafta v Česku proto nejspíše zlevní, ale jen mírně

Americký prezident Joe Biden dnes rozhodl, že Spojené státy počínaje prosincem uvolní 50 milionů barelů ropy ze svých strategických rezerv. Jedná se součást mezinárodně koordinovaného kroku, k němuž se připojí další země, klíčoví světoví čistí dovozci suroviny Čína, Indie, Japonsko, Jižní Korea a Británie.

Jedná se o vyhlášení svého druhu „ropné války“ USA a hlavních světových dovozců ropy kartelu OPEC a jeho spojencům, tedy zejména státům, jako je Saúdská Arábie a Rusko. Rijád, Moskva a další tradiční těžařské mocnosti se totiž v uplynulých týdnech odmítly podvolit tlaku hlavně právě Washingtonu, aby svoji těžbu navýšily.  

OPEC a spojenci nyní varují, že na uvolňování strategických rezerv odpoví omezením své těžby, což by tlak na pokles cen ropy vzniklý uvolněním rezerv mohlo částečně či zcela potlačit. Také proto je dopad uvolnění rezerv do cen ropy zatím omezený. Dnes dokonce ropa Brent zdražuje, a to i po oznámení Bílého domu o uvolnění rezerv. Bílý dům současně dnešním krokem riskuje, že si rozezlí Rijád, svého dlouhodobého spojence v blízkovýchodním regionu.  

Přiškrcování těžby klíčovými těžaři v čele se Saúdskou Arábií a Ruskem v době celosvětového ekonomického procitání z nejtěžších pandemických můr je hlavním důvodem letošního celoročního zdražování pohonných hmot v ČR. Například benzín Natural 95 od začátku roku zdražil z úrovní pod 28 korunami za litr až na 37,20 koruny za litr v minulém týdnu.  

V tomto týdnu však letos zatím prakticky nejviditelněji dalšímu zdražování pohonných hmot v ČR „dochází dech“. Důvodem je i to, že světoví obchodníci s ropou již nějakou dobu spekulovali právě nad tím, že země v čele se Spojenými státy „sáhnou“ do svých strategických rezerv. V USA je letošní zdražování pohonných hmot jedním z důvodů, proč prezidentu Bidenovi znatelně klesá obliba u veřejnosti.  

V očekávání uvolňování strategických rezerv ze strany USA a dalších států včera klesla cena ropy Brent až pod 77,60 dolaru za barel, vyplývá z údajů Bloombergu. To je nejnižší úroveň od přelomu letošního září a října. Tehdy se benzín Natural 95 prodával v ČR o zhruba tři koruny na litr levněji než dnes, jelikož jeden jeho litr stál mírně více než 34 korun.  

V souvislosti s uvolňováním strategických rezerv lze tedy očekávat první trvalejší pokles cen pohonných hmot v ČR v letošním roce. Ten ovšem bude tlumit momentálně citelně oslabující česká měna. Dnes koruna oslabuje vůči dolaru až takřka k úrovni kursu 22,68, což znamená, že je nejslabší za poslední více než rok, od 5. listopadu 2020.  

Za posledních čtrnáct dní koruna vůči dolaru ztratila znatelná takřka čtyři procenta. Před dvěma týdny se totiž dolar prodával i za méně než 21,80 koruny. Toto oslabení koruny čerpací stanice teprve ještě promítnou do cen pohonných hmot, takže ty v příštích dvou týdnech zlevní jen poměrně mírně. Pokud OPEC a spojenci odpoví na uvolňování z rezerv omezením těžby dostatečně rychle, k výraznějšímu poklesu cen pohonných v ČR nakonec nemusí dojít vůbec.  

Strategické ropné rezervy Spojených států, největší na světě, ke dni 12. listopadu 2021 čítaly 606,1 milionu barelů. K uvolnění rezerv Spojenými státy se už konkrétním činem přidala třeba Indie, která dnes rozhodla o uvolnění pěti milionů barelů.  

Kroky Spojených států a další zemí uvolňující své rezervy představují největší samostatně koordinované uvolňování ropných rezerv dějin, jelikož předchozí velké koordinované operace tohoto typu měly v gesci nadnárodní instituce typu Mezinárodní energetické agentury. Ta třeba v roce 2011 organizovala dosud poslední velké koordinované uvolnění rezerv, v objemu 60 milionů barel, a to v souvislosti s tehdy propukající občanskou válkou v Libyi.  

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank