Cestovní ruch – 3. čtvrtletí 2021 - Některé segmenty cestovního ruchu v Česku se vrátily k normálu.

Razantní zlepšení epidemické situace během jara spolu s postupující vakcinací obyvatelstva umožnily v tuzemsku i většině evropských států uvolnění striktních omezení v oblasti přeshraničního pohybu osob i samotného ubytování. Některé segmenty cestovního ruchu v Česku se tak vrátily k normálu. Počet všech návštěvníků v hromadných ubytovacích zařízeních byl ve 3. čtvrtletí meziročně vyšší o 12,5 % a rostl druhý kvartál v řadě. Za předpandemickou úrovní ovšem stále mírně zaostával.

K oživení ve 3. čtvrtletí přispěla hlavně výrazně početnější domácí klientela, které přibylo meziročně o 10,4 %. Počet hostů ze zahraniční se zvýšil o 22,3 %. Loni v létě byl ovšem příjezdový cestovní ruch stále značně utlumený, v září byl navíc poznamenán zhoršující se epidemickou situací. Ve srovnání se 3. čtvrtletím 2019, kdy rozvoj turismu v Česku vrcholil, byl letos počet zahraničních hostů nižší o 62 %, návštěvníků z tuzemska ale o 29 % přibylo.

Nejvýznamnější skupinou zahraničních hostů v tuzemsku zůstali občané Německa – na počtu přenocování všech nerezidentů se ve 3. čtvrtletí podíleli 32 %. Němců však přenocovalo meziročně o desetinu méně, podobně jako hostů z Polska. Je to dáno tím, že loni v létě nebyl propad návštěvnosti z těchto zemí zdaleka tak prudký jako z většiny ostatních států. Letošní oživení návštěvnosti se týkalo všech dalších významných skupin nerezidentů, vyjma hostů z Velké Británie. Těch v Česku za dva roky ubylo o 89 %. Ještě citelněji propadl zájem ruské klientely a také hostů ze vzdálenějších asijských států, pro které je cestování do Evropy stále spojeno s řadou překážek.

Výkony většiny kategorií ubytovacích zařízení ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostly. Výjimkou byly kempy, v nichž počet přenocování stagnoval. Mohl se projevit vliv chladnějšího a deštivějšího počasí v letošním srpnu. Oproti celé letní sezóně roku 2019 v nich ale návštěvnost vzrostla, podobně jako v penzionech. Naopak o 7 % se za dva roky snížil počet přenocování v hotelech, z toho v pětihvězdičkových o 39 %.

Z regionů došlo k největšímu oživení turismu v Praze, kde počet přenocování hostů z Česka i ze zahraničí narostl meziročně shodně téměř o polovinu. Proti 3. čtvrtletí 2019 zde ale celkových přenocování ubylo 56 %, výhradně vinou hostů z ciziny. Za předpandemickou úrovní celkově zaostávaly i kraje Karlovarský (o 8 %) a Ústecký (2 %), naopak počet přenocování v krajích Libereckém, Královéhradeckém i Vysočina byl o pětinu vyšší.

Lázeňství se během pandemie muselo z velké části přeorientovat na tuzemskou klientelu. Počet hostů z Česka vzrostl ve 3. čtvrtletí 2021 meziročně o 13 %, u nerezidentů stagnoval. K růstu domácí poptávky zřejmě přispěly i ozdravné podoby po prodělaných respiračních chorobách. Zároveň však došlo k dalšímu zkrácení průměrné doby pobytu. Oproti 3. čtvrtletí 2019 klesl počet přenocování všech hostů o 14 %, z toho u zahraničních hostů o 65 %.

Tržby v odvětví ubytování letos ve 3. čtvrtletí sice meziročně reálně o 15 % vzrostly, přesto stále nedosahovaly ani dvou třetin úrovně ze 3. čtvrtletí 2019. Zaměstnanost v širším odvětví ubytování, stravování a pohostinství dále klesala. Ve 3. čtvrtletí 2021 byla meziročně nižší o 6 %, dvouletý propad činil 17 %. Negativní dopady na hospodaření firem byly zčásti tlumeny mimořádnou podporou z veřejných rozpočtů. Jen v rámci programů COVID lázně, COVID ubytování a COVID podpora cestovního ruchu bylo dosud vyplaceno 6,0 mld. korun, z toho letos do října 3,5 mld.

Oživení během letní sezóny se promítlo do zlepšení celkové důvěry podnikatelů v odvětvích těsně spjatých s cestovním ruchem. Ta však byla, vyjma stravování, nižší než v celém sektoru služeb. Mírně pozitivní důvěru vyjádřili v říjnu ubytovatelé i cestovní kanceláře. Pesimismus přetrvával v letecké dopravě, kde se projevovaly i negativní výhledy v oblasti zaměstnanosti.

Situace v oblasti cestovního ruchu se pozvolna zlepšovala i v EU. V červenci počet přenocování meziročně narostl o 17 %, vyšší byl v drtivé většině států Unie, včetně ČR (8 %). Ve dvouletém srovnání ale v zemích EU zaostával o 29 %, a to i vinou domácího cestovního ruchu, který byl slabší o 7 %.