Výzvy pro české předsednictví radě eu - Petr Zahradník

Velmi záhy předá Slovinsko pomyslný štafetový kolík předsednictví Radě EU Francii, a dalším na řadě pak bude již Česká republika, píše v článku pro Export.cz ekonom Petr Zahradník, přední český odborník na evropské záležitosti. Češi se předsednictví ujmou po třinácti letech a teprve podruhé během svého členství v EU. Na to, že tento moment nastane již velmi brzy, příliš se o něm v odborných kruzích, nemluvě o širší veřejnosti, nehovoří.

Ilustrační foto: Shutterstock

Do obecného povědomí se dostalo, že končící vláda měla v úmyslu zorganizovat nízkonákladové předsednictví. V nynějším post-volebním vakuu se objevují záblesky znovuvytvoření pozice ministra pro evropské záležitosti. Rozhodně to však není téma, se kterým stojí a padá budoucí exekutiva. Necelých osm měsíců před vlastním ostrým startem předsednického výkonu je to opravdu dost málo. Česká republika zatím nemá ani interně definované tematické priority, které by měly formovat obsahový rozměr předsednictví. Při snaze vyhodnotit stav příprav není co hodnotit.

NAJÍT TÉMA, VYŘEŠIT PROBLÉM

Přitom předsednický půlrok nabízí příležitost, kdy na sebe může předsednická země upoutat pozornost a tu následně i ekonomicky zhodnotit. Buď jako dobrý organizátor, či schopný moderátor a vyjednavač, anebo do dálky hledící vizionář. Kdy předsednická země může aktivně podporovat témata, na kterých záleží jak celé EU, tak jsou prioritní i pro ni samotnou. Velmi pozitivní příklad nabízí třeba předsednické období malého Estonska v roce 2017 a téma digitalizace, v němž jsou Estonci šampioni a které rezonovalo celou EU. Tuto rezonanci pak bylo Estonsko schopno skvěle ekonomicky využít a kapitalizovat a od té doby je vnímáno jako etalon excelence v oblasti digitálního pokroku. To je jeden příklad možného ekonomického rozměru, který může být během předsednictví uchopen.

Druhý příklad se týká toho, kdy předsednická země díky své erudici přímo vyřeší složité ekonomické téma. To je příklad Německa z loňského roku, kdy bylo nutné pod silným a neočekávaným vlivem covidové pandemie přijmout víceletý finanční rámec Unie na následujících sedm let. Německo se s touto mimořádně složitou úlohou, s nepominutelnou pomocí ze strany Evropské komise, vypořádalo doslova bravurně, takže tu máme nejen nový finanční rámec, ale i speciální finanční zdroj, reagující na následky pandemie.

Toto jsou z nedávné doby dva vzorové příklady, k nimž by měla směřovat i pozornost chystaného předsednictví českého. Zobecníme-li, tak v prvním případě bychom měli nalézt pro nás vhodné téma, ke kterému máme výborné kompetence, a toto téma se pokusit kapitalizovat do té míry, že nám zajistí dlouhodobý ekonomický přínos. S ohledem na strukturu české ekonomiky se přímo nabízí například energetická transformace či strukturální proměna řetězce automobilového průmyslu. Ve druhém případě by se jednalo o proslavení se díky tomu, jak na unijní úrovni vyřešit nějaký zásadní ekonomický problém. Finanční rámec je na několik příštích let vyřešen, nicméně i v příštím roce nás zřejmě bude sužovat téma nákladové inflace v kombinaci s obrovským převisem poptávky po pracovní síle, který může inflační riziko dále roztáčet a současně výrazně omezovat ekonomický výkon.

S ohledem na zaměření českého průmyslu se nabízí například téma strukturální proměny řetězce automobilového průmyslu. Ilustrační foto: Shutterstock

VODÍTKO EVROPSKÉ KOMISE

V nedávných dnech byl zveřejněn pracovní program Evropské komise na rok 2022, který nám může posloužit jako vodítko k tomu, jaký výběr unijních témat bude hrát v příštím roce prim, a která z nich mohou posloužit i tomu, aby byl naplněn potenciál ekonomického rozměru předsednictví Radě EU v české režii.

Pracovní program Evropské komise, nepříliš překvapivě, usiluje v souhrnu o to, aby byla pozice EU silnější. Není divu: během posledních téměř dvou let se Evropa, zasažená několika vnějšími šoky, opakovaně ocitla ve stavu značné zranitelnosti a závislosti na ostatních kontinentech. Tyto šoky dokonale odhalily bezradnost, závislost a zranitelnost Evropy ve zcela zásadních až fatálních oblastech lidské existence a fungování společenského systému.

Evropská komise má za to, že v roce 2022 přispěje k posílení pozice EU další rozpracování a naplňování Zelené dohody pro Evropu, konkrétně pak v dílčích oblastech, které navazují na loňské i letošní zpřísňování hlavních klimatických cílů, shrnutých v iniciativě Fit-for-55. Úkolem Rady EU v roce 2022 bude objektivně posoudit tyto záměry, vyhodnotit jejich reálnou proveditelnost a posoudit přínosy a náklady, které jsou s těmito opatřeními spojeny.

Posílení unijní pozice je zamýšleno též na poli digitalizace, která je v programu unijní exekutivy na rok 2022 uchopena velmi obsáhle, kupříkladu v podobě přijetí evropského aktu o čipech, kybernetické odolnosti, zahájení výstavby kosmického globálního komunikačního systému, či zveřejnění akčního plánu pro digitální transformaci energetiky. Opomenuta není ani podpora výuky digitálních dovedností ve školách všech typů a výzkumných a inovativních odvětvích, či iniciativa k multimodálním digitálním službám v oblasti mobility.

V roce 2022 bude mimořádně významnou roli hrát hospodářská politika. Období pandemie výrazně uvolnilo některá fiskální pravidla, která bude třeba ve vhodný čas opět zpřísnit. Bude zapotřebí zahájit proces fiskální konsolidace, neboť veřejné finance všech členských států EU utrpěly v uplynulých dvou letech těžkou ránu. Diskutováno bude téma minimálního příjmu i úloha sociálního dialogu v období zelené a digitální transformace, ovlivněné následky pandemie. Pro segment finančního zprostředkování je připravována iniciativa na podporu okamžitých plateb v případě elektronických platebních transakcí. Předpokládá se větší zapojení kapitálových trhů do aktivit spojených s budoucími unijními prioritami. Funkčnost Jednotného vnitřního trhu EU by měla být posílena společnými postupy v případě insolvenčních řízení a usnadněním přeshraničních investic. V roce 2022 pak bude stále aktuální téma daňové spravedlnosti, aktuálně reprezentované například zavedením globální minimální úrovně efektivního korporátního zdanění.

CO VYBRAT Z MENU AKTIVIT

Výčet těchto témat představuje menu aktivit, kterému se české předsednictví v průběhu příštího roku nevyhne. Z tohoto menu lze vybrat nepočetnou množinu priorit, které nejenže nebudou postrádat nejvyšší celounijní důležitost, ale budou mít principiální význam i pro Českou republiku a předsednictví Radě EU, řízené ve druhé polovině roku 2022 pod její taktovkou. Lze soudit, že mezi tyto prioritní témata by mohla patřit například:

1. Posouzení ambicí a reálné proveditelnosti cílů a úkolů Zelené dohody pro Evropu optikou jejích hlavních pilířů pro období do roku 2030, resp. 2050, i dílčích úkolů pro rok 2022;
2. Zajištění výrazného pokroku v oblasti digitalizace, se specifickým důrazem na sektory energetiky, multimodality, kybernetické bezpečnosti a kosmického komunikačního systému;
3. Vytvoření nového, post-pandemického mixu hospodářské politiky, založeného na respektování přísnější měnové politiky, konsolidaci politiky fiskální a robustního provádění strukturálních reforem a posilování funkčnosti Jednotného vnitřního trhu;
4. Zapojení zdrojů soukromého kapitálu do financování prioritních oblastí unijní politiky.

PETR ZAHRADNÍK, ekonom České spořitelny a ekonomický expert Evropského hospodářského a sociálního výboru

O českém předsednictví v Evropské unii se více dočtete v příštím vydání časopisu Moderní ekonomická diplomacie.