Fed sundává nohu z plynu, ale vysílá lehce holubičí vzkaz

Americká centrální banka zahájila proces normalizace měnové politiky, když v souladu s očekáváním oznámila postupnou redukci nákupů dluhopisů do své bilance v řádu 15 mld. měsíčně. Tento krok však prozatím neznamená, že by také uvnitř Fedu nastala radikální změna v myšlení centrálních bankéřů, která by pod tíhou vysoké inflace vedla k významné změně rétoriky v jestřábím směru. Šéf Fedu Powell se stále drží mantry o dočasnosti vysoké inflace a argumentuje tím, že druhý makroekonomický cíl - plná zaměstnanost - nebyl dosud naplněn. Zajímavé přitom je, že Powell zároveň odmítá jasně definovat, co vlastně termín “plná zaměstnanost” reprezentuje, a odkazuje se na sérii ukazatelů, které údajně vedení Fedu sleduje.

V zásadě holubičí vzkaz, který od Powella (čekajícího stále na to, zda jej prezident Biden renominuje na post šéfa Fedu pro další období) zazněl, byl přece jenom mírně kompenzován opatrným varováním v komentáři k rozhodnutí FOMC. To spočívá v tom, že Fed by mohl redukci nákupů dluhopisů akcelerovat. A taková možnost přitom může v příštích týdnech snadno nastat, neboť celková meziroční inflace (CPI) již bude oscilovat okolo hodnoty 6 % a jak naznačil včerejší ADP report (resp. ISM), data z trhu práce budou zřejmě velmi dobrá. Pro eurodolar to znamená, že by měnový pár mohl spíše krátkodobě stagnovat a následně se vydat jižním směrem. S ohledem na ultra-holubičí pozici ECB (viz včerejší vyjádření Lagardeové, že zvyšování úroků v roce 2022 neproběhne) jsou vyhlídky eura velmi slabé.

Situaci na eurodolarovém trhu by nicméně mohla dnes nepřímo ovlivnit Bank of England, a to pokud její zasedání vygeneruje zvýšení oficiálních sazeb (v úvahu připadá +15 bazických bodů).