ČNB bude pokračovat v rychlém utahování měnové politiky (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Tento týden zasedá hned několik centrálních bank. Česká národní banka bude podle nás pokračovat ve svižném tempu zpřísňování své měnové politiky. Na čtvrtečním zasedání očekáváme zvýšení repo sazby o 50 bb, rizika jsou však vychýlena ve směru ještě většího vzestupu. Polská centrální banka o den dříve pravděpodobně také úrokové sazby zvedne. Naváže tak na říjnový obrat ve své dosud významně holubičí měnové politice. Zde tak předpokládáme další růst základní úrokové sazby ze současných 0,5 % na 1,0 %. Pozornost globálních finančních trhů však přitáhne především středeční zasedání amerického Fedu. Očekáváme, že dojde k oznámení počátku snižování měsíčního tempa odkupu aktiv, a to již od samotného listopadu. Za oceánem budou ostře sledovány také říjnové statistiky z tamního trhu práce, které by měly ukázat na další pokles nezaměstnanosti, a to na 4,6 %.

Tento týden bude patřit centrálním bankám

ČNB bude pravděpodobně pokračovat v rychlém tempu zvyšování úrokových sazeb. Na čtvrtečním zasedání očekáváme zvýšení klíčové repo sazby o dalších 50 bb. Rizika jsou však vychýlena ve směru ještě vyššího vzestupu, k čemuž přispívá i v pátek zveřejněný první odhad českého HDP ukazující, s ohledem na problémy v průmyslu, na relativně silný růst ekonomiky ve třetím čtvrtletí. Bankovní rada se bude zřejmě rozhodovat mezi zvýšením o 50 bb a 75 bb, což potvrzují i odhady analytiků. Podle agentury Bloomberg 8 z 16 oslovených analytiků očekává zvýšení úrokových sazeb ČNB o 50 bb, stejně velká druhá část pak čeká nárůst o 75 bb. Centrální banka tak bude pravděpodobně i nadále upřednostňovat boj s inflací, která podle nás v první polovině příštího roku vystoupá k 6 %. Nejistoty spojené s krizí v automobilovém průmyslu a obnovené šíření koronaviru však může růst sazeb částečně brzdit. I tak čekáme, že úrokové sazby v prvním čtvrtletí roku 2022 vzrostou na 3 %. S ústupem aktuálně pozorovaných silných inflačních tlaků naše prognóza následně počítá s postupným snížením repo sazby na 2,5 % v průběhu první poloviny roku 2023. Více k tématu české měnové politiky píšeme v našich nových Ekonomických výhledech, které jsou k dispozici zde https://bit.ly/KB21Q4CZ.

K tandemu středoevropských centrálních bank, české a maďarské, které v důsledku vysoké inflace významně utahují své měnové politiky se v říjnu přidala také ta polská. Po překvapivém zvýšení základní úrokové sazby o 40 bb na 0,50 % očekáváme tuto středu její další vzestup na 1 %. Konsensus finančního trhu je však nižší, když čeká 0,75 %. Tak i tak, vypadá to, že i polská centrální banka po přechozích ostyších započala cyklus zpřísňování měnové politiky. V pátek zveřejněná inflace za říjen v Polsku dále vzrostla z 5,9 % na 6,8 % a překonala již tak vysoký konsensus analytiků ve výši 6,4 %. Ke konci letošního roku očekáváme základní sazbu polské centrální banky ve výši 1,25 %.

Z globálního úhlu pohledu bude sledováno především rozhodnutí amerického Fedu, které se uskuteční rovněž ve středu. Předpokládáme, že oznámí počátek snižování objemu nakupovaných aktivit, které by mělo být realizováno už v průběhu listopadu. Počítáme s tím, že současný měsíční objem nakupovaných aktiv ve výši 120 mld. USD bude každý měsíc ponížen o 15 mld. USD (dvě třetiny z tohoto objemu by měly připadat na státní dluhopisy a zbytek na aktiva typu MBS). Ukončit program odkupu aktiv by měl Fed v polovině příštího roku. V jeho druhé polovině by pak podle nás měl začít se zvyšováním úrokových sazeb, na středečním zasedání však ještě nelze od Fedu očekávat nějaké podrobnosti k budoucí trajektorii úrokových sazeb. Jejich vývoj se bude odvíjet především od dalšího směřování inflace a také od toho, jak se bude dařit americkému trhu práce. Důležitá data o zaměstnanosti v nezemědělském sektoru, tzv. non-farm payrolls, budou za říjen zveřejněny tento pátek. Poté, co v předchozích dvou měsících růst zaměstnanosti zklamal, čekáme, že v říjnu opět nabral na tempu. Americká míra nezaměstnanosti by se tak podle naší prognózy měla dále snížit z 4,8 % na 4,6 %. V porovnání s předkrizovým obdobím však stále zůstane o zhruba procentní bod výše.

Přes problémy v auto průmyslu se evropské ekonomice dařilo

Růst české ekonomiky v mezičtvrtletním vyjádření ve třetím kvartále zrychlil z 1,0 % na 1,4 %. To je s ohledem na problémy v dodavatelských řetězcích, které velmi silně trápí především automobilový průmysl, nad očekávání dobrý výsledek. Naše prognóza byla významně pesimističtější, když očekávala stagnaci ekonomiky na úrovni předchozího čtvrtletí. V porovnání s tržním konsensem byl však výsledek tuzemského HDP mírně horší, odhady se však pohybovaly v neobvykle širokém intervalu od nulového až po velmi silný růst o 2,6 %. Podrobněji jsme o prvním odhadu českého HDP psali zde https://bit.ly/3nE9emu.

Dobře si ve třetím čtvrtletí vedly i ostatní evropské ekonomiky, když většina z nich vykázala srovnatelný růst jako ve druhém čtvrtletí. Skoro to vypadá, jako kdyby k žádnému zhoršení problémů s dodávkami výrobních materiálů nedošlo. Výpadek průmyslu však pravděpodobně ve většině zemí kompenzovala silná domácí poptávka. Německá ekonomika vzrostla mezičtvrtletně o 1,8 %, což bylo jen mírně pod tržním konsensem ve výši 2,2 %. Významněji, o zhruba procentní bod, za očekáváními zaostal růst španělské ekonomiky, která přidala mezičtvrtletně 2 %. Nad odhady se naopak vyvíjela ekonomika Itálie a především Francie. Prvně zmíněná vzrostla mezičtvrtletně o 2,6 %, ta druhá pak dokonce o 3,0 %. Ekonomika celé eurozóny se vyvíjela zhruba v souladu s očekáváními, když rostla o 2,2 %.

Negativně překvapil výkon americké ekonomiky za třetí čtvrtletí. Její HDP totiž vzrostl v mezičtvrtletním anualizovaném vyjádření pouze o 2,0 %, zatímco se čekalo 2,6 %. V neanualizovaném vyjádření, ve kterém jsme zvyklí vídat statistiky HDP tady u nás v Evropě, tak americká ekonomika rostla o skromných 0,5 %.

Inflace v eurozóně se v říjnu zvýšila více, než se čekalo. V meziročním vyjádření došlo k jejímu nárůstu z 3,4 % na 4,1 %, zatímco tržní odhad byl 3,7 %. Vyšší byla i jádrová inflace, která vzrostla z 1,9 % na meziroční 2,1 %, oproti trhem očekávané stagnaci. Německá inflace podle předběžného odhadu v říjnu dále zrychlila z meziročních 4,1 % na 4,5 %, což však bylo zhruba v souladu očekáváními.

Zasedala ECB, která podle očekávání neměnila nic na své výrazně uvolněné měnové politice. Její šéfka Lagardeová se vymezila vůči aktuálním očekáváním finančního trhu, které již pro příští rok předpokládají počátek zvyšování úrokových sazeb. Ač by příští rok již měl přinést významnější snížení objemu nakupovaných aktiv, a to pravděpodobně od března, s růstem sazeb podle Lagardeové počítat nelze. ECB i nadále považuje současný vzestup inflace pouze za dočasný. Více bychom se o parametrech nastavení měnové politiky ECB pro příští rok měli dozvědět na prosincovém zasedání.

Americký dolar v pátek korigoval ztráty z předchozího dne a vůči euru posílil zhruba o půl procenta. Na českou korunu pak pozitivně zapůsobil výsledek tuzemského HDP a ta tak posílila o přibližně 0,2 % a obchodovala se mírně nad 25,60 CZK/EUR.