Víkendář: Korea, chaeboly a výzva pro současnou Čínu

Státní průmyslová politika rozděluje ekonomy již celá desetiletí. Minho Kim, Munseob Lee a Yongseok Shin na stránkách VoxEU prezentují závěry své studie, která byla zpracována na základě vývoje v Jižní Koreji a která může vnést více světla do toho, jaká jsou pozitiva a negativa státní průmyslové politiky. Ta byla totiž v době takzvaného asijského ekonomického zázraku intenzivně využívána a příkladem pro země jako Korea bylo i Japonsko, které touto cestou kráčelo dříve.

Ekonomové připomínají, že Japonsko se v padesátých letech přesunulo z tradičních, na práci intenzivních odvětví k těžkému průmyslu, což se poté projevilo i na prudkém růstu jeho exportů. Korea uplatňovala aktivní podporu vybraným odvětvím v letech 1973–1979, nová vláda následně změnila směr a základem dalšího růstu a rozvoje země se měl stát soukromý sektor. Předchozí podpora vybraným odvětvím přitom probíhala různými způsoby, od míry zdanění až po vládní investice do infrastruktury podporující právě vybrané firmy a odvětví.

Vedle růstu ekonomické aktivity ale podle ekonomů nová vládní politika v Koreji přinesla i výrazné zhoršení alokace zdrojů a jejich horší využívání. Což je v souladu s růstem vlivu podnikatelských skupin známých jako chaeboly a následným dotováním různých částí těchto skupin. Byla tedy průmyslová politika uplatňovaná v Jižní Koreji nakonec úspěchem? Ekonomové na tuto otázku odpovídají: Závěr, který můžeme bezpečně učinit bez celkové analýzy přínosů a nákladů, je ten, že tato politika by byla mnohem přínosnější, kdyby s sebou nenesla růst koncentrace firem v odvětvích a růst míry špatné alokace zdrojů.

Jak bylo zmíněno, významným prvkem byly v popsaném vývoji chaeboly. Jim se na VoxEU v roce 2019 věnovali Philippe Aghion, Sergei Guriev a Kangchul Jo. Poukazují na to, že asijské ekonomiky včetně Koreje čelily takzvané pasti středních příjmů. Jde o koncept, podle kterého mohou chudší země po určitou dobu čerpat z toho, že technologicky dohání ekonomicky vyspělejší část světa. Postupně se ale dostanou do bodu, kdy se tento zdroj jejich rozvoje vyčerpá a na další pokrok je třeba hlubších změn v ekonomice a společnosti.

Posun přes past středních příjmů do značné míry znamená posun od ekonomiky závislé na investicích k ekonomice stojící na inovacích. Aghion a jeho kolegové v této souvislosti poukazují na to, že počet patentů byl v Jižní Koreji na počátku devadesátých let mnohem nižší než v Německu. V roce 2012 se ale Korea dostala v tomto měřítku před Německo. I to bylo důsledkem změny ve vládní politice. Ta totiž přestala podporovat chaeboly, přikročila k jejich restrukturalizaci a otevřela řadu doposud chráněných odvětví konkurenci.

Ekonomové také míní, že můžeme nalézt řadu podobných rysů mezi Koreou před reformami a současnou Čínou. Roli chaebolů totiž v Číně plní velké státní firmy a banky a čínská ekonomika se nachází v situaci, kdy vyžaduje zmíněný přechod od modelu stojícího na investicích k modelu postavenému na inovacích.

Zdroj: VoxEU