Růst ekonomiky USA výrazně zpomaluje na 2 %. Inflace v EU je na 13letém maximu

Ekonomika USA za Q3 vykázala růst HDP o 2 % v ročním vyjádření. To představuje výrazné zpomalení z 6,7 % v Q2 a také oproti odhadům, které počítaly s růstem 2,8 %. Hlavním důvodem zpomalení se zdají být problémy s dodavatelskými řetězci. Výdaje Američanů po očištění o inflaci klesly o 2,4 %. Důvodem byl poklesu prodejů automobilů a dalšího zboží dlouhodobé spotřeby. Samotná inflace rostla o 1,3 %, což je mírný pokles tempa růstu oproti předchozímu kvartálu. Meziročně ceny byly vyšší o 4,3 %.

Po tříměsíčním poklesu se spotřebitelská důvěra v USA v říjnu opět dostala do zelených čísel, když index organizace Conference Board vzrostl ze zářiových 109,8 bodu na 113,8 bodu. Přitom se očekával další pokles na 108,3 bodu. Za optimismem spotřebitelů především stojí pozitivní vývoj na trhu práce.

Ekonomika České republiky v Q3 podala výkon za očekáváním. Dle předběžných odhadů přidala meziročně pouze 2,8 %. Mezinárodní analytici očekávali růst o 3,2 %, někteří však očekávali expanzi pouze nad úrovní jednoho procenta.

Inflace v eurozóně hnaná růstem cen energií, zvyšováním daní i tlaky z narušených dodavatelských řetězců vyskočila na 13leté maximum. To prohloubí měnověpolitický problém Evropské centrální banky, která poslední roky soustavně podhodnocuje růst spotřebitelských cen. Země sdílející jednotnou měnu zaznamenaly v říjnu růst cen na 4,1 % z 3,4 % z předchozího měsíce. Ekonomové očekávali pouze růst o 3,7 %. Samotné ceny energií vyletěly o 23 % a přispěly tak nejvyšší měrou k inflaci.

Unijní ministři energetiky se na jednaní ohledně současné energetické krize neshodli na dlouhodobých opatřeních, které by do budoucna měly zamezit razantnímu zdražování energií. Některé země by chtěly upravit způsob určování ceny elektřiny, což jednoznačně odmítly státy v čele s Německem. Eurokomisařka Kadri Simsonová po schůzce ministrů konstatovala, že Evropská komise přezkoumá přínosy a rizika společných nákupů plynu, po kterých volaly některé členské státy.

Britská vláda oznámila, že od dubna příštího roku hodlá zvýšit minimální hodinovou mzdu o 6,6 % na 9,5 GBP. Toto zvýšení minimální mzdy podle britského ministra financí Rishiho Sunaka má zajistit, že se lidem vyplatí pracovat. Zaměstnanci pracující na plný úvazek by si mohli polepšit o 1074 liber ročně.