Jak se dařilo ekonomice USA, eurozóny a ČR v Q3? Dozvíme se v tomto týdnu

Čeká nás nabitý týden: HDP za třetí kvartál, inflace v eurozóně a zasedání ECB. Navíc dorazí důležité měkké indikátory v čele s německým Ifo indexem a českým konjunkturálním průzkumem. Údaje o HDP pro eurozónu i její členské země by dle očekávání trhu měly být vesměs povzbudivé, poblíž 2% mezikvartálně. Zvýšené riziko platí především pro ekonomiky popoháněné průmyslem, kam kromě například Německa či Slovenska spadá i Česko. Je otázkou, do jaké míry letní oživení poptávky, především ve službách, vykompenzuje nižší aktivitu v průmyslu kvůli komplikacím na straně nabídky. Inflace v eurozóně měla vzrůst z 3,4 % na 3,7 % z titulu dražších energií a vyšších cen u čerpacích stanic. Od ECB nečekáme změnu rétoriky.

Tuzemský konjunkturální průzkum zveřejňuje dnes ráno ČSÚ. Vzhledem k zádrhelům ve výrobě je pravděpodobný pokles subindexu podnikatelské nálady. Ten spotřebitelský naopak zatěžují vyšší spotřebitelské ceny, což na druhé straně do jisté míry kompenzuje trh práce, jež se udržel v dobré kondici. Mírné ztráty podle nás zaznamená i Ifo index, který vyjde o hodinu později. Indikuje tím nižší tempo německé ekonomiky v porovnání s létem.

V úterý a středu zaplní kalendář spíše indikátory sentimentu v Německu a USA. Hlavní ekonomické události jsou pak vtěsnány do dvou posledních dnů týdne. Čtvrteční zveřejnění německé inflace bude předcházet celkovému číslu za eurozónu. V obou případech se počítá s dalším navýšením inflační dynamiky, především ze strany nabídky, kde dominují ceny energií. Míra inflace v Německu dle odhadů v říjnu poskočila z 4,1 % na 4,4 %. Stejnou měrou měla zesílit v eurozóně, z 3,4 % na 3,7 %. Avšak jádrová inflace, očištěna o energie, měla setrvat na 1,9 %.

Vyšší inflace nehraje do karet ECB, která plánuje držet úrokové sazby dlouhodobě nízko. Zajímavé ale je, že finanční trh již začal spekulovat na první zvýšení sazeb o 10bb na konci příštího roku. Je možné, že na toto téma dojde na tiskové konferenci, stejně jako na otázky ohledně pandemického programu nákupu aktiv PEPP a co bude, až formálně vyprší jeho platnost (březen 2022).

Várku dat HDP za třetí čtvrtletí odstartuje USA ve čtvrtek odpoledne. Podle měsíčních dat i výsledků průzkumů došlo ke zpomalení tempa u spotřeby domácností a investic firem. Ekonomiku navíc sužuje nedostatek výrobních materiálů a komplikace v dodavatelských řetězcích. Americká ekonomika měla dle odhadů vzrůst mezikvartálně o 0,7 % po 1,7 % v Q2, což odpovídá anualizovaným 2,8 %, respektive 6,7 %.

V pátek je na řadě Evropa. Česká ekonomika podle našeho odhadu během července až září rostla mezikvartálním tempem 1,7 % po 1,0 % v Q2. Odhad je ale značně nejistý. Na jedné straně máme letní oživení spotřebitelské poptávky, navýšení zásob a investiční aktivity. Na straně druhé pak problémy v průmyslovém sektoru, citelně v automotive. Navíc negativně překvapil zahraniční obchod, který v srpnu dosáhl nebývale vysokého deficitu. Hlavní neznámou je, jak moc výroba a deficity zahraničního obchodu neutralizovaly oživení poptávky a tvorbu zásob. Nejistotu vývoje vystihuje i rozsah odhadů analytiků s rozptylem od -0,1 % až po 2,6 %, přičemž medián činí 1,8 %. Ve velmi podobné situaci je i německá ekonomika, kde tamní průmysl, především ten automobilový, limitují chybějící čipy a jiné komponenty. Trh počítá s mezikvartálním růstem německé ekonomiky o 2,1 % po 1,6 % v Q2. Poblíž 2% měla růst i ekonomika Francie, Itálie a také eurozóny. Páteční čísla budou ohledem zpět na léto. Vyhlídky na zimu, potažmo poslední kvartál, hlásí varovné signály v podobě pokračujících komplikací ve výrobě a možného zpřísnění covidových restrikcí.

Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Vít Hradil, analytik

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.