Balíček týkající se rozšíření 2021: Evropská komise posuzuje a stanovuje reformní priority pro západní Balkán a Turecko
Evropská komise dnes přijala balíček týkající se rozšíření na rok 2021, v němž podrobně posoudila aktuální stav a pokrok, jehož dosáhly země západního Balkánu a Turecko na cestě k Evropské unii, se zvláštním zaměřením na provádění základních reforem a jasné pokyny k budoucím prioritám reforem.
Vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředseda Evropské komise Josep Borrell prohlásil: „Dnešní zpráva podává podrobné posouzení pokroku dosaženého na západním Balkáně a v Turecku a vyjmenovává oblasti, na kterých je ještě třeba zapracovat. Musíme pokračovat v důvěryhodném procesu rozšiřování, který je obousměrný: nová metodika spočívá v přístupu založeném na zásluhách. Klade větší důraz na základní reformy, jako je právní stát, základní svobody, hospodářství a fungování demokratických institucí. Naši partneři se v zájmu svých občanů a postupu na cestě k EU musí těmito otázkami zabývat. Zároveň musí odložit stranou vzájemné neshody. Na straně EU musíme dostát svým závazkům. EU není bez západního Balkánu úplná. Nastal čas se spojit a budovat silnější Evropu společně.“
Při prezentaci letošního balíčku, který se skládá ze sdělení o politice rozšíření EU a výročních zpráv, komisař pro sousedství a rozšíření Olivér Várhelyi uvedl: „Politika rozšíření je geostrategickou investicí do míru, stability, bezpečnosti a hospodářského růstu na našem evropském kontinentu. Jedná se o proces založený na zásluhách, který poskytuje faktické a spravedlivé posouzení a jasný plán pro urychlení a prohloubení reforem našich partnerů. To je v souladu s naší revidovanou metodikou rozšiřování, čímž se zvyšuje důvěryhodnost procesu. Zemím západního Balkánu a Turecku poskytujeme značnou finanční podporu prostřednictvím nového nástroje předvstupní pomoci. Tento nástroj je rovněž hlavním zdrojem financování hospodářského a investičního plánu pro západní Balkán s rozpočtem téměř 30 miliard eur, jehož cílem je podpořit hospodářský rozvoj regionu a jeho sbližování s EU, jakož i dlouhodobé oživení po pandemii.“
Západní Balkán
Nedávná návštěva předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové v regionu a summit EU a západního Balkánu, který se konal dne 6. října 2021 ve slovinském Brdu pri Kranju, vyslaly důležitý signál, že budoucnost západního Balkánu leží v Evropské unii. Jasný a strategický závazek EU vůči tomuto regionu se projevil v řadě klíčových opatření, jež obyvatelům západního Balkánu přinášejí hmatatelné výhody, od pokračující podpory reakce na COVID-19 až po významný příslib financování v rámci hospodářského a investičního plánu s cílem posílit dlouhodobý hospodářský růst regionu a přispět k přechodu na ekologičtější, digitálnější a inovativnější ekonomiku.
Černá Hora a Srbsko akceptovaly uplatňování revidované metodiky. První politické mezivládní konference s Černou Horou a Srbskem se konaly v červnu 2021 a poskytly politické vedení procesu jejich přistoupení.
Pokud jde o Černou Horu, podle posouzení Komise je v současné době zajištěna celková rovnováha mezi pokrokem v rámci kapitol týkajících se právního státu a pokrokem v přístupových jednáních napříč kapitolami. Prioritou pro další celkový pokrok v jednáních zůstává splnění prozatímních kritérií v oblasti právního státu stanovených v kapitolách 23 a 24. K dosažení tohoto milníku musí příslušné orgány svůj závazek k programu reforem Černé Hory na cestě k EU prokázat v praxi. Černá Hora musí dále zintenzivnit své úsilí o řešení zbývajících otázek, mimo jiné v kritických oblastech svobody projevu, svobody médií a boje proti korupci a organizované trestné činnosti, aniž by zmařila dřívější úspěchy dosažené v rámci reformy soudnictví.
V Srbsku je podle posouzení Komise v současné době zajištěna celková rovnováha mezi pokrokem v rámci kapitol týkajících se právního státu a normalizace vztahů s Kosovem a pokrokem v přístupových jednáních napříč kapitolami. Srbsko musí dále provádět, urychlit a prohloubit reformy v oblasti nezávislosti soudnictví, boje proti korupci, svobody médií, vnitrostátního řešení válečných zločinů a boje proti organizované trestné činnosti. Srbské orgány by měly zejména do konce tohoto roku završit proces ústavní reformy v oblasti soudnictví. Zásadní význam má pokrok Srbska v oblasti právního státu a normalizace vztahů s Kosovem, od čehož se bude odvíjet celkové tempo přístupových jednání. Srbsko musí rovněž zlepšit soulad se zahraniční a bezpečnostní politikou EU. Nedávné kroky jsou v tomto ohledu pozitivním posunem vpřed. Komise vítá, že Srbsko splnilo kritéria pro otevření tematických okruhů 3 a 4. Komise podporuje záměr Srbska otevřít co nejdříve na základě pokračujícího pokroku reforem nové přístupové okruhy.
Albánie a Severní Makedonie nadále splňují podmínky pro zahájení přístupových jednání a obě země pokročily v reformách na cestě k EU. Zpoždění, pokud jde o oficiální zahájení přístupových jednání s Albánií a Severní Makedonií, má negativní dopad na důvěryhodnost EU. Nevyřešené dvoustranné otázky mezi Bulharskem a Severní Makedonií je třeba prioritně řešit. Je zásadní, aby členské státy EU bezodkladně završily diskuse o rámci pro jednání a aby se první mezivládní konference s oběma zeměmi konaly co nejdříve a do konce tohoto roku.
V Bosně a Hercegovině se strategický cíl integrace do EU nepromítl do konkrétních opatření. Politické prostředí bylo i nadále polarizované, neboť političtí představitelé i nadále používali rozvratnickou rétoriku a pouštěli se do nekonstruktivních politických sporů, které bránily celkovému pokroku ve 14 klíčových prioritách. Zablokování státních institucí a výzvy k omezení reforem vyvolávají hluboké znepokojení a lze je překonat pouze politickým dialogem. Negativním signálem je výrazný pokles míry souladu Bosny a Hercegoviny se zahraniční a bezpečnostní politikou EU. Přesto byly učiněny některé významné kroky, včetně uspořádání obecních voleb v Mostaru po 12 letech. Bosna a Hercegovina se musí zabývat 14 klíčovými prioritami, včetně volebních a ústavních reforem, a bude muset provést kritické množství reforem, než bude Komise moci doporučit, aby byl zemi udělen status kandidátské země.
Předčasné parlamentní volby v Kosovu v únoru 2021 vedly k vytvoření nové vlády, která má jasnou parlamentní většinu. Zásadní význam bude mít úplné a účinné provádění akčního plánu reforem v nadcházejícím období. Komise trvá na svém posouzení z července 2018, podle něhož Kosovo splnilo všechna kritéria pro uvolnění vízového režimu, avšak návrh se pozdržel v Radě a měl by být urychleně projednán.
Komplexní právně závazná dohoda o normalizaci vztahů se Srbskem je nezbytně nutná a má klíčový význam pro to, aby Kosovo a Srbsko mohly pokročit na svém směřování na cestě k EU. Bělehrad a Priština se musí konstruktivně zapojit do procesu dialogu za podpory vysokého představitele, místopředsedy Komise Borrella a zvláštního zástupce EU Lajčáka.
Všech šest partnerů ze západního Balkánu se zavázalo k vytvoření společného regionálního trhu na základě pravidel a norem EU, přičemž by se měli zaměřit na překonání vzniklých obtíží s cílem poskytnout občanům a podnikům v regionu příležitosti plynoucí z této iniciativy a maximalizovat přínos investic v rámci hospodářského a investičního plánu.
Turecko
Turecko je klíčovým partnerem Evropské unie v zásadních oblastech společného zájmu, jako je migrace, boj proti terorismu, ekonomika, obchod, energetika a doprava.
V roce 2021 se dialog a spolupráce s Tureckem zintenzivnily. Evropská rada opakovaně uvedla, že EU má strategický zájem na stabilním a bezpečném prostředí ve východním Středomoří a na rozvoji spolupráce a vzájemně prospěšného vztahu s Tureckem. Přivítala zmírňování napětí ve východním Středomoří, ve kterém je třeba pokračovat. Na základě společného sdělení o aktuálním stavu vztahů mezi EU a Tureckem z března 2021 je EU připravena k postupné, přiměřené a reverzibilní součinnosti s Tureckem s cílem posílit spolupráci v řadě oblastí společného zájmu za předpokladu zachování stávajícího zmírnění napětí a konstruktivního přístupu Turecka a s výhradou splnění stanovených podmínek. V případě, že k jednostranným krokům nebo provokacím porušujícím mezinárodní právo dojde znovu, využije EU k obraně vlastních zájmů i zájmů svých členských států veškerých nástrojů a možností, jež má k dispozici. Očekává se, že Turecko bude aktivně podporovat jednání o spravedlivém, komplexním a proveditelném urovnání kyperské otázky v rámci OSN.
Vedoucí představitelé EU potvrdili, že nedílnou součástí vztahů mezi EU a Tureckem je i nadále dialog o právním státu a základních právech. Závažné obavy EU ohledně pokračujícího zhoršení situace v oblastech právního státu, základních práv a nezávislosti soudnictví nebyly Tureckem důvěryhodně řešeny. Turecko musí tento negativní trend prioritně zvrátit, a to řešením oslabování účinných brzd a protivah v rámci politického systému. Prohlášení EU a Turecka z března 2016 nadále přinášelo výsledky. Turecko nadále hrálo klíčovou úlohu při řešení migrace na trase přes východní Středomoří a pobýval v něm největší počet uprchlíků na světě. EU vítá skutečnost, že Turecko ratifikovalo Pařížskou dohodu o změně klimatu, a těší se na spolupráci s Tureckem ohledně provádění Zelené dohody pro Evropu.
Další kroky
Nyní je na Radě, aby zvážila dnešní doporučení Komise a přijala rozhodnutí o dalších krocích.
Souvislosti
Současná agenda rozšíření zahrnuje partnery ze západního Balkánu a Turecko.
Přístupová jednání byla zahájena s Tureckem (2005), Černou Horou (2012) a Srbskem (2014). V březnu 2020 členské státy jednomyslně rozhodly o zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií. Bosna a Hercegovina (žádost o přistoupení k EU byla podána v únoru 2016) a Kosovo (dohoda o stabilizaci a přidružení vstoupila v platnost v dubnu 2016) jsou potenciálními kandidáty.
Proces přistoupení k EU je i nadále založen na stanovených kritériích, spravedlivých a přesně vymezených podmínkách a na zásadě vlastních zásluh. Pro přistoupení k EU je třeba provést komplexní reformy, aby bylo možné převzít závazky vyplývající z členství a těžit z mnoha jeho příležitostí. Aby se tento proces posunul kupředu, musí kandidáti prioritně dosáhnout skutečných a udržitelných výsledků v klíčových otázkách, mezi něž patří: právní stát, reforma soudnictví, boj proti korupci a organizované trestné činnosti, bezpečnost, základní práva, fungování demokratických institucí a reforma veřejné správy a také hospodářský rozvoj a konkurenceschopnost.
Důležitý je rovněž další pokrok v oblasti usmíření, dobrých sousedských vztahů a regionální spolupráce.
Ve zprávách v letošním balíčku týkajícím se rozšíření se rovněž odrážejí návrhy revidované metodiky pro přistoupení stanovené ve sdělení Evropské komise „Posílení procesu přistoupení – přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán“, které v březnu 2020 potvrdily členské státy.
Revidovaná metodika pro přistoupení klade ještě větší důraz na zásadní reformy v oblasti právního státu, hospodářství, fungování demokratických institucí, svobody projevu, svobody a plurality médií, jakož i veřejné správy, jež mají i nadále klíčový význam pro přípravu kandidátských zemí a potenciálních kandidátů na splnění požadavků na členství. Schopnost a politická vůle přistupujících zemí zaměřit se na tyto reformy a prosazovat je mají centrální roli při jejich integraci do EU.
Kapitoly jednání jsou seskupeny do šesti tematických okruhů, což umožňuje širší tematickou spolupráci s partnery. Členské státy, jež byly během procesu konzultovány a které poskytly podněty a odborné znalosti, byly požádány o rozsáhlejší příspěvky do balíčku, a to i prostřednictvím jejich ambasád působících v daném místě. Zprávy za rok 2021 zahrnují rovněž posouzení veřejného politického závazku orgánů ke strategickému cíli, jímž je přistoupení k EU.
Nový nástroj předvstupní pomoci (NPP III), přijatý dne 15. září s rozpočtem přesahujícím 14 miliard eur, je solidní investicí do budoucnosti regionu zemí usilujících o rozšíření. Umožní EU poskytnout nezbytné finanční prostředky na podporu provádění klíčových politických, institucionálních, sociálních a hospodářských reforem za účelem splnění norem EU a postupného sbližování s jejími pravidly a politikami.
Další informace
Sdělení Komise
Pro podrobné závěry a doporučení ohledně jednotlivých partnerů viz:
- Albánie: MEMO, zpráva, infografika
- Bosna a Hercegovina: MEMO, zpráva, infografika
- Kosovo: MEMO, zpráva, infografika
- Černá Hora: MEMO, zpráva, infografika
- Severní Makedonie: MEMO, zpráva, infografika
- Srbsko: MEMO, zpráva, infografika
- Turecko: MEMO, zpráva, infografika
Další obecnější informace:
Sdělení Komise „Posílení procesu přistoupení – přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán“ z února 2020
Informativní přehled – Přistoupení k EU krok za krokem
Informativní přehled – Proces přistoupení zemí západního Balkánu k EU
Poslední zprávy z rubriky Ze světa:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři