Komise přijala balíček týkající se rozšíření 2023 a doporučuje zahájit jednání s Ukrajinou a Moldavskem, udělit Gruzii status kandidátské země a zahájit přístupová jednání s Bosnou a Hercegovinou, jakmile bude

Balíček týkající se rozšíření 2023

Evropská komise dnes přijala balíček týkající se rozšíření na rok 2023, který obsahuje podrobné posouzení současného stavu a pokroku, jehož dosáhly Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Černá Hora, Severní Makedonie, Srbsko, Turecko a poprvé také Ukrajina, Moldavská republika a Gruzie na jejich cestě k přistoupení do Evropské unie. Zpráva se zaměřuje zejména na pokrok při provádění základních reforem, jakož i na poskytnutí jasných pokynů ohledně budoucích priorit reforem. Přistoupení je a zůstane procesem založeným na dosažených výsledcích, který plně závisí na objektivním pokroku dosaženém jednotlivými zeměmi.

S ohledem na výsledky, kterých dosáhly Ukrajina a Moldavsko, a na probíhající reformní úsilí Komise doporučuje, aby Rada s oběma zeměmi zahájila přístupová jednání. Komise dále doporučuje, aby Rada přijala rámce pro jednání, jakmile Ukrajina a Moldavsko přijmou některá klíčová opatření. Komise je připravena podat do března 2024 Radě zprávu o pokroku v oblasti těchto opatření.

V případě Gruzie Komise s ohledem na dosažené výsledky doporučuje, aby Rada udělila Gruzii status kandidátské země za předpokladu, že bude přijata řada opatření.

Pokud jde o Bosnu a Hercegovinu, Komise doporučuje zahájit s Bosnou a Hercegovinou přístupová jednání, jakmile bude dosaženo nezbytné úrovně souladu s kritérii pro členství. Tato země musí vyvinout další úsilí, aby splnila klíčové priority stanovené ve stanovisku Komise k její žádosti o členství v EU. Komise bude průběžně sledovat pokrok a dodržování předpisů ve všech oblastech souvisejících se zahájením jednání a nejpozději v březnu 2024 podá Radě zprávu.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila: „Rozšíření je pro Evropskou unii zásadní politikou. Dobudování Unie je dějinná výzva, přirozený horizont naší Unie. Má silnou hospodářskou a geopolitickou logiku. Minulá rozšíření měla obrovský přínos jak pro přistupující země, tak pro EU. My všichni z něho máme prospěch.“

Na Ukrajině vyvolalo rozhodnutí udělit status kandidátské země EU navzdory probíhající válce velmi dynamické reformy a setkalo se s výraznou podporou ukrajinského lidu. Ukrajinská vláda a parlament prokázaly odhodlání dosáhnout významného pokroku při plnění sedmi kroků obsažených ve stanovisku Evropské komise k žádosti Ukrajiny o členství v EU. Ukrajina zavedla transparentní systém předběžného výběru soudců Ústavního soudu a reformovala orgány správy soudnictví. Dále zlepšila své výsledky při vyšetřování a odsuzování v případech korupce na vysoké úrovni a posílila svůj institucionální rámec. Ukrajina podnikla pozitivní kroky v širším a systémovém úsilí o řešení vlivu oligarchů. Země rovněž prokázala, že je schopna dosáhnout pokroku ve sbližování s acquis EU, a to i během války.

Moldavsko dosáhlo značného pokroku v plnění devíti kroků uvedených ve stanovisku Komise k žádosti Moldavska o členství v EU. V návaznosti na doporučení Benátské komise zahájilo komplexní reformu soudnictví, mimo jiné hodnocením předních soudců a státních zástupců. Reformovalo své protikorupční orgány a zvýšilo počet vyšetřování a odsouzení v případech korupce. Přijalo akční plán pro deoligarchizaci, který provádí ve stanovených lhůtách. Nové právní předpisy o zřízení konfiskačního mechanismu pomáhají v boji proti organizované trestné činnosti. Moldavsko přijalo strategii veřejné správy a provádí reformy na všech úrovních. Pracovalo na reformě správy veřejných financí a přijalo právní předpisy pro reformu zadávání veřejných zakázek. Zvýšilo účast občanské společnosti na rozhodovacím procesu a posílilo ochranu lidských práv.

Gruzie podnikla kroky k posílení spolupráce s EU a v posledních měsících zvýšila tempo reforem. Za účelem řešení dvanácti priorit uvedených ve stanovisku Komise k žádosti o členství přijala Gruzie legislativní akty a politická opatření týkající se rovnosti žen a mužů, boje proti násilí páchanému na ženách a organizované trestné činnosti, jakož i zohledňující rozsudky Evropského soudu pro lidská práva. Byla navržena reforma soudnictví, avšak komplexní reforma Nejvyšší soudní rady dosud provedena nebyla. Gruzie předložila své právní předpisy a akční plán pro deoligarchizaci Benátské komisi k vyjádření stanoviska. Byla přijata strategie na ochranu lidských práv a připravuje se akční plán. Bylo uzavřeno memorandum o spolupráci se zástupci občanské společnosti. Budování silného politického konsensu napříč politickými stranami by přispělo k řešení polarizace a urychlilo její cestu do EU.

Západní Balkán

Pokrok v reformách přistoupení k EU se z velké části zastavil, neboť Černá Hora ve sledovaném období trpěla hlubokou polarizací a politickou nestabilitou. Evropská unie vítá ústavu nového parlamentu a vytvoření vlády, které by měly rychle prokázat schopnost a odhodlání Černé Hory na cestě do EU a k provádění reforem souvisejících s přistoupením k EU. Celkově bude pokrok v přístupových jednáních záviset na reformách v oblasti právního státu (tj. splnění prozatímních kritérií stanovených v kapitolách 23 a 24). Černá Hora pokračuje v úsilí o úplné sladění se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou.

Srbsko pokračovalo v provádění reforem souvisejících s přistoupením k EU, mimo jiné v oblasti právního státu. Začalo provádět ústavní změny z roku 2022 s cílem posílit nezávislost soudnictví a přijalo nové právní předpisy týkající se sdělovacích prostředků. Jejich provádění může výrazně zlepšit právní prostředí. Budou však vyžadovat další změny, aby byly plně v souladu s acquis EU a evropskými normami. Srbsko musí prioritně zlepšit svůj soulad se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU, včetně omezujících opatření a prohlášení týkajících se Ruska. K provádění reforem v oblasti právního státu je rovněž zapotřebí další práce a politické odhodlání. Komise je i nadále toho názoru, že Srbsko technicky splnilo kritéria pro otevření tematického okruhu 3 (konkurenceschopnost a růst podporující začlenění). Srbsko musí plně spolupracovat a učinit veškeré nezbytné kroky k vyvození odpovědnosti za násilný útok na kosovskou policii, k němuž došlo 24. září, a útok na KFOR, k němuž došlo 29. května. Pokud jde o normalizaci vztahů s Kosovem, zatímco v rámci dialogu zprostředkovaného EU bylo dosaženo dohody, Srbsko ani Kosovo dosud nezačaly plnit své závazky, které jsou pro strany závazné a které jsou klíčovou součástí jejich cesty do EU.

V Severní Makedonii orgány soustavně prohlašují, že přistoupení k EU je i nadále jejich strategickým cílem. Severní Makedonie pokračuje v úsilí o úplné sladění se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU (SZBP). Země rovněž dosáhla určitého pokroku v oblasti práva, svobody a bezpečnosti, včetně boje proti organizované trestné činnosti a řízení migrace. Jako vyjednávající země musí Severní Makedonie provést reformy související s EU, mimo jiné v oblasti soudnictví, boje proti korupci a organizované trestné činnosti, reformy veřejné správy, včetně správy veřejných financí, a zadávání veřejných zakázek. Severní Makedonie se zavázala, že přednostně zahájí a uskuteční příslušné ústavní změny s cílem zahrnout občany jiných národností. Proces prověřování acquis EU pokračuje hladce a orgány prokazují vysokou míru odhodlání. Komise v červenci předložila Radě zprávy o prověření „okruhu věnovaného základním zásadám“ pro Severní Makedonii a se zájmem očekává rychlou reakci zaměřenou na zahájení jednání o tomto okruhu do konce roku.

Albánie i nadále prokazuje své odhodlání provést reformy EU a dosáhnout pokroku v reformách v rámci „okruhu věnovaného základním zásadám“. Pokračující plné sladění se SZBP Evropské unie bylo rovněž silným signálem strategické volby této země, pokud jde o přistoupení k EU. Je třeba vyvinout další úsilí v oblasti svobody projevu, otázek menšin a vlastnických práv, jakož i v klíčových oblastech právního státu, jako je boj proti korupci a organizované trestné činnosti. Proces prověřování acquis EU pokračuje hladce a orgány prokazují vysokou míru odhodlání. V červenci předložila Komise Radě zprávy o prověření „okruhu věnovaného základním zásadám“ pro Albánii a očekává rychlou reakci. Jejím cílem je zahájit přístupová jednání o tematickém okruhu 1 (základní zásady) do konce roku.

V Bosně a Hercegovině přinesl loňský status kandidátské země tolik potřebnou pozitivní dynamiku. Po volbách byla rychle sestavena nová vláda, která začala provádět reformy, zejména prostřednictvím změn zavádějících kontroly integrity v soudnictví. Je však třeba vyvinout další úsilí. To zahrnuje přijetí důležitých reforem právního státu a soudnictví a pokrok v oblasti ústavních a volebních reforem, které mají nejvyšší prioritu pro zajištění rovných práv pro všechny občany. Je rovněž důležité zachovat ústavní pořádek země. Separatistická a autoritářská opatření zavedená v Republice srbské nejsou v souladu s cestou do EU. Je zapotřebí další úsilí, aby Bosna a Hercegovina splnila klíčové priority stanovené ve stanovisku Komise k její žádosti o členství v EU. Komise proto doporučuje zahájit s Bosnou a Hercegovinou jednání o přistoupení k EU, jakmile bude dosaženo nezbytné úrovně souladu s kritérii pro členství.

Kosovo je stále odhodláno pokračovat na cestě do EU. I nadále se dobrovolně plně připojuje k SZBP Evropské unie, mimo jiné pokud jde o odsouzení útočné války Ruska proti Ukrajině a přijímání omezujících opatření vůči Ukrajině. Ve sledovaném období byly zaznamenány úspěchy v legislativní oblasti, včetně významné volební reformy. Je však třeba posílit úsilí v této oblasti, a to i pokud jde o akční plán pro reformy soudnictví. Dne 1. ledna 2024 vstoupí v platnost uvolnění vízového režimu pro Kosovo. Situaci na severu Kosova zasáhlo několik krizí, z nichž poslední byl násilný útok na kosovskou policii, k němuž došlo 24. září 2023. Pokud jde o normalizaci vztahů se Srbskem, zatímco v rámci dialogu zprostředkovaného EU bylo dosaženo dohody, Kosovo ani Srbsko dosud nezačaly plnit své závazky, které jsou pro strany závazné a které jsou klíčovou součástí jejich cesty do EU.

Turecko zůstává klíčovým partnerem Evropské unie a kandidátskou zemí, avšak přístupová jednání zůstávají od roku 2018 v souladu s rozhodnutím Evropské rady na mrtvém bodě. Země nezvrátila negativní trend odklonu od Evropské unie a v reformách souvisejících s přistoupením pokračovala jen v omezené míře. Spolupráce s Tureckem v oblastech společného zájmu pokračovala v zásadních oblastech, jako je boj proti terorismu, hospodářství, energetika, potravinové zabezpečení, migrace a doprava. Turecko musí podniknout rozhodné kroky k výraznému zlepšení souladu se SZBP Evropské unie a posílit spolupráci v oblasti prevence a odhalování obcházení omezujících opatření.V návaznosti na pověření Evropské rady předloží vysoký představitel a Komise v listopadu Radě zprávu o aktuálním stavu vztahů mezi EU a Tureckem, a to na základě nástrojů a možností identifikovaných Evropskou radou a s cílem postupovat strategickým a do budoucna zaměřeným způsobem.

Další kroky

Nyní je na Radě, aby dnešní doporučení Komise zvážila a přijala rozhodnutí o dalších krocích v procesu rozšíření.

Další informace

Sdělení Komise

Podrobné závěry a doporučení o příslušných zemích viz:

Albánie: hlavní zjištění; zpráva; informativní přehled o zemi

Bosna a Hercegovina: hlavní zjištění; zpráva; informativní přehled o zemi

Kosovo: hlavní zjištění; zpráva; informativní přehled o zemi

Černá Hora: hlavní zjištění; zpráva; informativní přehled o zemi

Severní Makedonie: hlavní zjištění; zpráva; informativní přehled o zemi

Srbsko: hlavní zjištění; zpráva; informativní přehled o zemi

Turecko: hlavní zjištění; zpráva; informativní přehled o zemi

Ukrajina: hlavní zjištění; zpráva; informativní přehled o zemi

Moldavsko: hlavní zjištění; zpráva; informativní přehled o zemi

Gruzie: hlavní zjištění; zpráva; informativní přehled o zemi

Další obecnější informace

Informativní přehled – Proces přistoupení k EU krok za krokem

Informativní přehled – Nový plán růstu pro západní Balkán

Media

Quote