Omezení maloobchodního prodeje, zboží a služeb a poskytování služeb s účinností od 1. 11. 2021 - Změna mimořádného opatření MZDR 14601/2021-26/MIN/KAN MZDRX01HY3ZE

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ 

Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2 

Praha 22. října 2021 

Č. j.: MZDR 14601/2021-26/MIN/KAN 

MZDRX01HY3ZE 

MIMOŘÁDNÉ OPATŘENÍ 

Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona  č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,  ve znění pozdějších předpisů, a § 2 odst. 1 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních  při epidemii onemocnění covid-19 a o změně některých souvisejících zákonů, nařizuje  postupem podle § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. a podle § 2 odst. 2  písm. b) až e) a i) zákona č. 94/2021 Sb. k ochraně obyvatelstva před dalším rozšířením  onemocnění covid-19 způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 toto mimořádné  opatření: 

S účinností ode dne 1. listopadu 2021 od 00:00 hod. se mění mimořádné opatření ze dne  27. září 2021, č.j. MZDR 14601/2021-25/MIN/KAN, a to tak, že 

1. v bodu I/1 písm. a), bodu I/2 písm. b), bodu I/6 písm. b) a c), bodu I/7 písm. a), bodu I/8  písm. a), bodu I/9 písm. a), bodu I/10 písm. b), bodu I/11 písm. c), bodu I/12 písm. c),  bodu I/13 písm. b), d) a e) a bodu I/15 písm. b) se číslo „6“ nahrazuje číslem „12“, 

2. v bodu I/3 písmeno b) zní: 

„b) zakazuje zákazníkovi vstoupit do vnitřních a vnějších prostor provozovny, pokud  vykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19 nebo, s výjimkou dítěte do dovršení 12  let věku, nesplňuje podmínky stanovené v bodu I/16; provozovatelům uvedených  provozoven se nařizuje u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/16, splnění  těchto podmínek kontrolovat při vstupu do prostor nebo v případě, že kontrolu při vstupu neumožňují provozní podmínky provozovatele, nejpozději před poskytnutím služby; osobě  se nařizuje provozovateli splnění podmínek podle bodu I/16 prokázat; v případě, že osoba  splnění podmínek podle bodu I/16 při vstupu neprokáže, zakazuje se provozovateli  takovou osobu vpustit do prostor provozovny; pokud ke kontrole dochází před poskytnutím  služby, provozovateli se zakazuje poskytnout takové osobě službu; tyto podmínky se  nevztahují na provozovny stravovacích služeb, které neslouží pro veřejnost, a na prodej  jídla s sebou s tím, že osobě se zakazuje takto zakoupené jídlo konzumovat ve vnitřních  i vnějších prostorech provozovny,“, 

3. v bodu I/4 se doplňuje písmeno c), které zní: 

„c) zákazníkovi se zakazuje konzumovat potraviny v prostorech určených pro konzumaci  na místě zakoupených potravin (tzv. food-court), není-li, s výjimkou dítěte do dovršení 12  let věku, na místě schopen prokázat, že splňuje podmínky stanovené v bodu I/16,“,

1 

4. v bodu I/11 písm. d) se slova „v případě osob, které ke dni nástupu na akci prokázaly  splnění podmínek podle bodu I/16 písm. b) nebo e),“ zrušují, 

5. v bodu I/13 písm. d) se za slova „negativní výsledek“ vkládají slova „RT-PCR vyšetření na  přítomnost viru SARS-CoV-2 a“, 

6. v bodu I/16 písm. a) se text „7 dny“ nahrazuje textem „72 hodinami“, 7. v bodu I/16 písm. b) se číslo „72“ nahrazuje číslem „24“. 

Odůvodnění: 

I. Zhodnocení aktuální epidemické situace 

Vývoj v zemích Evropské unie (EU) a evropského hospodářského prostoru (EHP) je  charakterizován i nadále vysokým počtem nově diagnostikovaných případů onemocnění  covid-19 a zároveň již nesledujeme trend kontinuálního poklesu případů, naopak dochází  k opětovnému nárůstu počtu nově diagnostikovaných případů onemocnění covid-19. Ke konci  40. kalendářního týdne (KT) byla 14denní incidence případů v zemích EU/EHK 166 případů  na 100 tisíc obyvatel (v předchozím 39. KT - 151 případů). V České republice byla ke stejnému  datu hodnota 14denní incidence 98 případů na 100 tisíc obyvatel, aktuální hodnota 14denní  incidence (15. 10. 2021) je 135 případů, což je i přes významnější kontinuální nárůst počtu  nových případů hodnota pod průměrem EU/EHP.  

Počet úmrtí je i přes vysoký počet nových případů stále nízký, stabilní je i počet hospitalizací,  včetně hospitalizací na jednotce intenzivní péče (JIP). Avšak i v těchto ukazatelích pozorujeme  nárůst, i když pouze mírný a situace ve srovnání s minulým rokem je výrazně odlišná.  Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve svém týdenním reportu  předpokládá, že tento trend bude pokračovat i v následných dvou týdnech a očekává růst ve  všech sledovaných ukazatelích epidemie.  

Vývoj a trend epidemické situace je mezi jednotlivými zeměmi odlišný. 14denní incidence se  pohybuje ve velmi širokém rozmezí od 50 do 1 000 případů na 100 tisíc obyvatel. Významný  růst počtu případů lze aktuálně pozorovat ve východní části EU/EHP, což je dáno zejména  velmi nízkou proočkovaností v této oblasti, jak odkazuje evropské středisko. ECDC hodnotí  situaci v zemích jako je Rumunsko, Bulharsko, Lotyšsko a Litva jako velmi znepokojivou  v návaznosti na aktuální trend a vývoj epidemické situace.  

Co se týče rozvrstvení dle počtu případů, tak i nadále většina zemí EU/EHP (11 zemí) se  pohybuje mezi hodnotami 100 až 300 případů na 100 tisíc obyvatel, avšak u téměř shodného  počtu zemí (9) byla na konci 40. týdne pozorována hodnota incidence vyšší než 300 případů.  Nárůst počtu nových případů za poslední hodnocený týden byl sledován v 16 zemích.  

V souvislosti s nárůstem nově diagnostikovaných případů onemocnění covid-19 roste i  ukazatel 14denní incidence případů ve věkové kategorii 65+. Aktuální 14denní incidence v této  populační kohortě v zemích EU/EHP je 91 případů na 100 tisíc obyvatel, což také představuje  mezitýdenní nárůst, jelikož na konci 39. týdne dosahoval tento ukazatel hodnoty 80 případů.  Česká republika je v této věkové kategorii aktuálně na hodnotě 55 případů na 100 tisíc obyvatel  (14. 10. 2021), tedy stále méně, než je průměr EU/EHP. Stejně jako u celopopulační incidence  se i v tomto ukazateli země EU/EHP pohybují ve velmi širokém rozmezí od 30 do 520 případů. 

2 

Na konci 40. týdne v 11 zemích překročila ve věkové kohortě 65+ 14denní incidence hodnotu  150 případů na 100 tisíc obyvatel. 

Z pohledu věkového rozložení je aktuálně nejvíce zasaženou věkovou skupinou populační  skupina dětí do 15 let, avšak nárůst je pozorován i v dalších věkových kohortách napříč celým  populačním spektrem. 

Rozdíly mezi zeměmi EU/EHP jsou velmi výrazné i při porovnání proočkovanosti populace  v jednotlivých zemích. Průměrná proočkovanost u dospělé populace (18+) je v zemích  EU/EHP 75 %, avšak ve velmi širokém rozmezí mezi jednotlivými zeměmi od 23 % do 92 % s  tím, že nejnižší hodnota připadá na Bulharsko, nejvyšší pak na Irsko. V ČR je kompletně  naočkováno 67 % osob v dospělé populaci. Ve skupině osob starších 80 let je v zemích  EU/EHP proočkovanost 87 %, opět v širokém rozmezí od 21 % do 100 %. V České republice  je pro srovnání s dokončeným očkováním 81 % obyvatel této věkové kategorie. Obecně lze  konstatovat, že nižší proočkovanost je pozorována v zemích východní Evropy. 

Denní přehled o počtu osob s nově prokázaným onemocněním covid-19 a dalších sledovaných  parametrů v ČR je pak pravidelně zveřejňován na webových stránkách https://onemocneni aktualne.mzcr.cz/covid-19, kde jsou rovněž dostupné různé datové sady pro hodnocení vývoje  onemocnění covid-19 v časové ose. 

Aktuální přehled očkování je dostupný na webových stránkách https://onemocneni aktualne.mzcr.cz/vakcinace-cr . 

Týdenní reporty o trendech a vývoji, včetně proočkovanosti v EU/EHP jsou dostupné z  https://www.ecdc.europa.eu/en/covid-19/situation-updates . 

Současný trend a vývoj epidemické situace v České republice je charakterizován kontinuálním  nárůstem v podstatě ve všech sledovaných ukazatelích pro hodnocení epidemie, významně  pak zejména v počtech nově diagnostikovaných případů onemocnění covid-19, kde  pozorujeme více než 60 % mezitýdenní nárůst. Méně ve srovnání s obecnou populací, avšak  také již poměrně významný, je patrný nárůst ve vysoce sledovaném ukazateli, a to počtu  případů ve věkové kategorii osob starších 65 let, která je riziková z hlediska závažnosti  průběhu onemocnění a dopadu na počet hospitalizací, jejichž počet i z tohoto důvodu aktuálně  kontinuálně narůstá. Aktuální počty hospitalizovaných (včetně JIP) odpovídají hodnotám z  května 2021 a i nadále platí, že většina pacientů s těžkým průběhem onemocnění covid-19 je  neočkovaných. Nové příjmy na oddělení JIP jsou z více než 65 % ze skupiny neočkovaných  osob, průměrný věk hospitalizovaných na JIP je 68 let. Obsazenost lůžek JIP z důvodu  závažného průběhu onemocnění covid-19 je na 3,1 % celkové kapacity (18. 10. 2021).  

Nárůst pozorujeme rovněž i u dalšího parametru, a to relativní pozitivity testů, která  z diagnostické a klinické indikace vykazuje pozitivitu 7,9 %. Testy provedené na  základě epidemiologické indikace mají pozitivitu 4,5 %, a i když i tento ukazatel roste, ve  srovnání v rámci EU/EHP se stále jedná o hodnoty nižší, což je dáno i vysokým počtem  prováděných testů. Z diagnostické a epidemiologické indikace je prováděno více než 1 300  testů na 100 tisíc obyvatel. 

Negativní vývoj, jak už je výše popsáno, pozorujeme zejména v ukazateli celkového počtu  nově diagnostikovaných případů onemocnění covid-19. Aktuální 7denní klouzavý průměr je  vyšší než 1 500 případů (18. 10. 2021) a 7denní incidence ke stejnému datu má hodnotu 101  případů na 100 tisíc obyvatel. I když jsou tyto hodnoty ve srovnání s loňským rokem významně  nižší, přesto ukazují na rostoucí trend virové nálože v populaci. V ukazateli průměrného počtu  nových případů jsou aktuální hodnoty více než 5násobně nižší, neboť ve srovnatelném období 

3 

loňského roku byl denní průměr 8 100 případů a 7denní incidence měla hodnotu 531 případů  na 100 tisíc obyvatel. Obdobný vývoj, a to jak ve smyslu aktuálního nárůstu, tak významného  meziročního rozdílu, je pozorován ve věkové skupině osob starších 65 let. Klouzavý denní  průměr v této věkové kategorii je 100 případů a 7denní incidence 43,2 případů na 100 tisíc  obyvatel a v této věkové kategorii je pozorován zhruba 50% mezitýdenní nárůst. Oba tyto  parametry jsou aktuálně téměř 10x nižší ve srovnání s loňským rokem, neboť k 18. 10. 2020  byl 7denní klouzavý průměr 1 100 případů a 7denní incidence 366 případů. I přesto, vzhledem  k současnému vývoji, je nutné konstatovat, že virová zátěž ve věkové kategorii 65+  kontinuálně a postupně narůstá a již se začíná projevovat i v počtech nově hospitalizovaných  osob, zatím však bez významnějšího dopadu na oddělení JIP. Pokud však tento nepříznivý  trend bude i nadále pokračovat, projeví se tento stav i v počtech pacientů v těžkém stavu. 

Rozdílný aktuální vývoj a trend epidemie pozorujeme mezi jednotlivými kraji, což dokládá  rozmezí hodnot 7denní incidence v jednotlivých krajích. V Libereckém a Královéhradeckém  kraji se hodnota 7denní incidence pohybuje okolo 30 případů na 100 tisíc obyvatel (18. 10.  2021), v Moravskoslezském, Olomouckém a Jihočeském kraji pak okolo hodnoty 150 případů  na 100 tisíc obyvatel. Vývoj v jednotlivých krajích je tak velmi rozdílný a velmi dynamický i co  se týče mezitýdenního srovnání. Ve srovnání s předchozím týdnem pozorujeme v Libereckém  kraji nárůst o zhruba 30 %, tedy pod republikovým průměrem, kdežto v Plzeňském a  Olomouckém kraji a kraji Vysočina pak nárůst o více než 100 % (18. 10. 2021). 

Stejně jako na úrovni EU platí, že nejvýznamněji je zasažena věková skupina 6 až 19 let, kde  se 7denní incidence pohybuje okolo hodnoty 230 případů na 100 tisíc obyvatel, avšak i tyto  vysoké hodnoty představují ve srovnání s loňským obdobím hodnoty nižší. V loňském roce  v témže období byla 7denní incidence ve věkové skupině 6 až 15 let 330 případů a ve věkové  kategorii 16 až 19 let na hodnotě 460 případů na 100 tisíc obyvatel. 

Důležitým parametrem pro hodnocení vývoje epidemie a jejích dopadů je stav kapacit  nemocniční péče. V tomto segmentu v návaznosti na zvyšující se počet nových případů  dochází ke kontinuálnímu nárůstu počtu hospitalizovaných osob, tento trend je však významně  pomalejší, než jsme sledovali v minulém roce. K 15. 10. 2021 je hlášeno přibližně 540  hospitalizací, v loňském roce ve stejném období bylo v nemocnicích hospitalizováno více než  3 700 pacientů s onemocněním covid-19 a u téměř 600 pacientů vyžadoval jejich zdravotní  stav nutnost hospitalizace na JIP. V současné době (18. 10. 2021) je na oddělení JIP  hospitalizováno okolo 110 pacientů, z toho více než polovina připadá na tři kraje (hlavní město  Praha, Moravskoslezský a Jihomoravský kraj), kde je hospitalizováno okolo 25 - 15 pacientů  na JIP. Ve většině ostatních krajů jsou počty pacientů hospitalizovaných na JIP v řádu  jednotek. Tomuto stavu v nemocniční péči výrazně napomáhá i vakcinace, což mimo jiné  dokládá i fakt, že většinu hospitalizovaných pacientů s těžkým průběhem tvoří osoby  neočkované (> 65 %). Tato skutečnost je i odrazem celkového stavu epidemické situace, kdy  okolo 75 % nově diagnostikovaných případů onemocnění covid-19 připadá na neočkované  osoby.  

Dalším hodnoceným ukazatelem vývoje epidemie je relativní pozitivita testů. Aktuálně je  relativní pozitivita PCR testů (prováděných z klinické a diagnostické indikace) okolo 7 %,  v loňském roce byla vyšší než 25 %, což také dokazuje významně rozdílný vývoj epidemie. 

Pro další vývoj a průběh epidemie je vysoce důležité očkování a proočkovanost populace,  zejména pak vyšších věkových skupin z důvodu ochranného efektu očkování před závažným  průběhem onemocnění, který je více pravděpodobný u starších osob s chronickými 

4 

onemocněními. K datu 18. 10. 2021 mělo očkování dokončeno více než 6 milionu osob, což  představuje 57 % celkové populace. V kohortě, která může být v současné době očkována, tj.  populace od 12 let věku, má dokončené očkování necelých 65 %. Z hlediska rizika závažného  průběhu nemoci v nejohroženější skupině, tj. u osob starších 80 let, je kompletně naočkováno  81 %. V této skupině je tak i nadále více než 45 tisíc osob potenciálně ohroženo vyšším rizikem  závažného průběhu nemoci v souběhu s dalšími chronickými onemocnění, což představuje v  případě výrazného nárůstu tempa komunitního šíření významné riziko pro zátěž nemocniční  péče. Ve věkové skupině 60+ je pak stále více než 400 tisíc osob, které neabsolvovaly  očkování, a to ani jednou dávkou. 

Základním a klíčovým aspektem pro další vývoj epidemie je tak proočkovanost populace, která  stále není dostatečná a v populaci existuje minimálně 30 % vnímavých osob. Stále je tedy  v populaci velký počet osob k nákaze vnímavých, z nichž je nemalý podíl těch, které jsou  v případě nákazy výrazně více ohroženy závažným průběhem onemocnění se všemi jeho  následky. Tato skutečnost stále znamená velký potenciál pro další šíření viru SARS-CoV-2.  Je proto zřejmé, že obezřetnost je v aktuální situaci stále na místě.  

Problematický však není jen vývoj v proočkovanosti u seniorní populace, ale také u osob  v produktivním věku, kde se pohybuje okolo 50 %, a vzhledem k faktu, že se jedná o osoby  nejvíce aktivní co do počtu vzájemných kontaktů, tak nadále trvá riziko pro významnější šíření  onemocnění covid-19 nejen při sociálních a volnočasových interakcích, ale i na pracovištích. 

Z celkového pohledu na současný vývoj epidemické situace a nárůst nově diagnostikovaných  případů onemocnění covid-19 v ČR není tento vývoj odlišný od vývoje v ostatních zemích, jak  je popsáno výše. Obdobnou situaci, tj. trvající vysoký počet nově diagnostikovaných případů  pozorujeme v okolních zemích, tj. v Německu, Rakousku, Slovensku a postupný nárůst je  sledován také v Polsku. 

Z hlediska monitoringu variant viru SARS-CoV-2 i nadále platí, že v Evropě je dominantní delta  varianta viru, která představuje více než 99 %.  

Dle tiskové zprávy Státního zdravotního ústavu ze dne 18. října 2021 je situace v České  republice, co se týká variant viru SARS-CoV-2, de facto stabilní. Varianta delta a její  subvarianty stále dominují v pozitivních vzorcích, které procházejí vyšetřeními metodou  diskriminační PCR. V podrobné celogenomové sekvenaci pak u celkem 520 vzorků podíl  původní delta varianty klesl na 31,5 % na úkor subvariant delty. Ačkoli přibývá nakažených,  klinická praxe zatím nehlásí změny v průbězích či projevech nemoci. [1]  

Dominance delta varianty je primárně zapříčiněna tím, že tato varianta je charakterizována  vyšší transmisibilitou. Vědecké publikace uvádějí o 40 až 60 % vyšší transmisibilitu než u  varianty alfa [2,3]. Rizikovým faktorem této varianty je pak zejména její schopnost částečně  „obejít“ očkování, kdy při zhruba 30 % účinnosti vakcinace na tuto variantu po aplikaci první  dávky vakcín s dvoudávkovým schématem lze důvodně předpokládat zvýšené riziko nákazy  touto variantou, což ukazují i publikovaná vědecká data z Velké Británie, která byla  publikována v The New England Journal of Medicine. Tato práce mimo jiné porovnává  účinnost vakcín u různých variant, a to konkrétně mezi variantou alfa a variantou delta [4]. Z  tohoto důvodu je klíčové, zejména s ohledem na podzimní a zimní sezónu respiračních nákaz  a stále poměrně vyšší počet neočkovaných osob v seniorní populační skupině, co nejvíce a  nejdříve proočkovat tuto vulnerabilní skupinu s častým výskytem přidružených onemocnění  společně s osobami s oslabenou imunitou, jelikož u těchto kohort obyvatel může mít  onemocnění vzhledem k jejich zdravotnímu stavu závažnější průběh vyžadující hospitalizaci. 

5 

A očkování, zejména pak dokončené očkování, výrazně chrání před závažným průběhem  onemocnění, jak deklaruje ve svém vyhodnocení i britský úřad pro veřejné zdraví Public Health  England, který uvádí více než 95 % ochranu před hospitalizací u osob očkovaných dvěma  dávkami. [5] 

II. Hodnocení rizika 

V souvislosti s rychlým rozšířením delta varianty viru SARS-CoV-2 v Evropě (99 % nově  diagnostikovaných případů) a s ohledem na její zvýšenou míru přenosu provedla v září 2021  ECDC zhodnocení rizika onemocnění covid-19 u osob očkovaných, neočkovaných nebo  částečně očkovaných.[6] V současné době hrají dostupné vakcíny klíčovou roli při omezování  šíření viru SARS-CoV-2, zejména jeho delta varianty. V EU/EHP má dokončené očkování  61,1 % (rozmezí 18,4 – 79,4 %) celkové populace. Existují značné mezistátní a subnárodní  rozdíly v proočkovanosti, což vede k tomu, že velká část obyvatel EU/EHP zůstává stále  vnímavá k nákaze virem SARS-CoV-2. Scénáře modelování, které zvažují proočkovanost,  účinek očkování, přirozenou imunitu a míru kontaktu obyvatel s nákazou covid-19, naznačují,  že potenciální riziko onemocnění covid-19 v EU/EHP je do konce listopadu 2021 vysoké,  pokud v příštích týdnech nedojde k rychlému zvýšení proočkovanosti populace. Riziko bylo  posuzováno na základě současné úrovně proočkovanosti, dominance delta varianty viru a také  bylo bráno v úvahu plánované uvolnění protiepidemických opatření oznámených zeměmi  EU/EHP. 

ECDC hodnotilo riziko v zemích EU/EHP na základě jejich současné a předpokládané úrovně  proočkovanosti celkové populace (nízká < 45% proočkovanost, průměrná 55–65%  proočkovanost; vysoká > 75% proočkovanost). Hodnocení bylo založeno na následujících  faktech: a) očkované osoby mají nižší pravděpodobnost nákazy, b) v případě nákazy je průběh  onemocnění u očkovaných osob mírnější než u neočkovaných, c) v případě nákazy osoby ze  zranitelné skupiny populace je vyšší pravděpodobnost závažného průběhu. Na základě těchto  modelových scénářů lze do konce listopadu 2021 očekávat, že země s proočkovaností covid 

19 na nebo pod současnou průměrnou úrovní EU, a které plánují uvolnit protiepidemická  opatření, mají vysoké riziko významného nárůstu počtu nových případů, hospitalizací a úmrtí.  V této situaci jsou vzhledem k vysoké virové zátěži v populaci ohroženy infekcí se závažným  průběhem i plně očkované osoby ze zranitelných skupin. Naproti tomu země s proočkovaností  nad současnou průměrnou úrovní EU, a zejména země s nejvyšší proočkovaností, mají nižší  riziko významného nárůstu nových případů, hospitalizací a úmrtnosti, pokud nedojde k  rychlému poklesu účinnosti vakcíny v důsledku klesající imunity. 

Jako hlavní úkol pro země EU/EHP vidí ECDC v pokračující snaze o zvýšení proočkovanosti  ve všech k očkování proti onemocnění covid-19 způsobilých věkových skupinách, aby se na  podzim omezilo riziko nákazy virem SARS-CoV-2. V této souvislosti by měl být kladen důraz  na oblast komunikace ve vztahu k očkování a jeho důležité úloze při ochraně osob před  závažným průběhem onemocnění covid-19. Před nástupem zimních měsíců ECDC spatřuje  zvýšení proočkovanosti jako zásadní věc ke snížení rizika pro systém zdravotní péče, který  může být kromě onemocnění covid-19 zasažen chřipkou a jinými respiračními viry. Podle  současné prognózy ECDC je minimálně do konce listopadu stále zapotřebí udržovat některá  protiepidemická opatření, aby bylo možno kontroloval výskyt delta varianty a její dopad na  celkovou epidemickou situaci.

6 

III. Důvody, které vedly ministerstvo ke změně mimořádného opatření 

Vzhledem k výše popsanému postupnému zvyšování počtu nově diagnostikovaných případů  onemocnění covid-19 a zároveň mírnému zvyšování počtu hospitalizovaných pacientů včetně  těch na odděleních JIP, přistoupilo Ministerstvo zdravotnictví k modifikaci podmínek pro  provoz činností a poskytování služeb regulovaných předmětným mimořádným opatřením.  Konkrétně jde o zkrácení platnosti negativního výsledku RT-PCR testu na 72 hodin od jeho  provedení a rychlého antigenního testu (RAT) na 24 hodin při zachování stávajícího rozsahu  provozu daných činností a služeb. Rozdílná doba platnosti stanovená pro RT-PCR testy a  rychlé antigenní testy je stanovena z důvodu rozdílné citlivosti obou typů testů k detenci viru  SARS-CoV-2. PCR testy jsou mnohem citlivější a přesnější diagnostickou metodou (jsou  považovány za tzv. zlatý standard v průkazu viru SARS-CoV-2). V případě PCR testu jde o  průkaz přítomnosti viru, konkrétně jeho genetického materiálu (nukleové kyseliny) a díky tomu  je tento test schopen odhalit nakaženou osobu ještě před objevením se příznaků onemocnění.  Naproti tomu antigenní test detekuje antigen viru (virové bílkoviny) a spolehlivě odhalí až  nemocné osoby na vrcholu infekce, kdy je v těle nejvyšší koncentrace těchto bílkovin. Není  tedy zaručeno, že v době odběru není osoba nakažena.  

Zvyšující se přítomnost viru SARS-CoV-2 v populaci postupně zvyšuje riziko kontaktu  s nakaženou (infekční) osobou v každodenním životě jednotlivce. Cílem zkrácení platnosti  předmětných testů je tak snížení pravděpodobnosti přítomnosti infekční osoby v situacích, při  nichž je zvýšené riziko přenosu onemocnění covid-19 (místa s větší kumulací osob, úzký  kontakt bez ochrany dýchací cest atp.), a proto je u nich stanovena povinnost testování  s negativním výsledkem. Výrazně se tím omezí riziko šíření nákazy na další osoby při těchto  činnostech. Zkrácení platnosti výsledku vyšetření významně snižuje riziko, že od vyšetření do  samotného využití služby nebo účasti na dané aktivitě či akci dojde k případné nákaze nebo  jejímu propuknutí, a osoba se tak stane infekční. Jinak řečeno, čím delší doba uplyne mezi  provedením testu a návštěvou provozovny nebo akce, tím vyšší je riziko, že výsledek tohoto  vyšetření nemusí odrážet aktuální stav u dané osoby, tedy že její negativita stále trvá. V této  souvislosti stojí za zmínku konstatovat, že nově nastavenou platnost výsledku testů uplatňuje  většina evropských zemí.  

Zároveň si je však Ministerstvo zdravotnictví vědomo, že tento krok může vést k neúměrnému  zatěžování dětí ve věkové skupině 6 – 12 let opakovaným testováním, pro které není v tuto  chvíli k dispozici očkovací látka. Jsou tedy odkázány pouze na testování, které pro ně většinou  představuje nepříjemný zdravotní výkon a zároveň je zátěží i pro rodiče. Proto došlo k posunu  věkové hranice, kdy osoby nemají povinnost prokázat tzv. bezinfekčnost ať už prostřednictvím  negativního výsledku testu nebo dokladem o prodělání nemoci. V této souvislosti je třeba  zmínit i efekt nepřímého testování, kdy u takto malých dětí lze předpokládat, že většinu  regulovaných aktivit provozují se svými rodiči, u kterých povinnost prokázat tzv. bezinfekčnost  zůstává v platnosti. V případě jejich negativity lze předpokládát i negativitu jejich dětí.  

Nově je pro provozovatele provozoven stravovacích služeb, hudebních, tanečních, herních  a podobných společenských klubů a diskoték, heren a kasin v bodě I/3 písm. b) zavedena  povinnost kontrolovat splnění podmínek podle bodu I/16 (negativní výsledek testu, dokončené  očkování, prodělání nemoci) při vstupu zákazníka do provozovny, resp. před poskytnutím  služeb a umožnit vstup (resp. poskytnout služby) pouze osobám, které splnění těchto  podmínek prokáží. Tato povinnost uložená provozovateli přispěje k ochraně a podpoře  veřejného zdraví a chrání třetí osoby nacházející se v provozovně spolu se zákazníkem, které  oprávněně v dobré víře předpokládají a očekávají, že všechny osoby nacházející se v 

7 

provozovně splnily povinnosti stanovené pro osoby přítomné v provozovně. Navíc tak dojde i  k narovnání právních podmínek ve vztahu k ostatním oblastem činností (jejich provozovatelů  nebo organizátorů), na které toto mimořádné opatření dopadá a jejichž výkon toto mimořádné  opatření podmiňuje splněním obdobných povinností. Proto bylo přistoupeno k této změně,  která však neznamená významný dopad na provoz těchto služeb, protože do této změny již  byla v platnosti povinnost pro zákazníka vstoupit do uvedených provozoven pouze v případě,  pokud je schopen prokázat splnění podmínek podlle bodu I/16. Jde tedy pouze o zavedení  kontroly již několik měsíců platné povinnosti. V případě, že se osoba neprokáže splněním  podmínek podle bodu I/16, nemohou tyto osoby konzumovat potraviny, pokrmy a nápoje na  místě v prostorech provozovny. Tyto osoby mohou využít odnos jídla s sebou (službu tzv. take away). 

V případě provozování stravovacích služeb v tzv. food courtech v nákupních cetrech se osoby  na místě konzumující potraviny, pokrmy nebo nápoje musí být schopny prokázat, že splňují  podmínky stanovené dle bodu I/16. Tato modifikace je stanovena především z důvodu, že jde  většinou o otevřené a průchozí prostory, které zpravidla neslouží pouze ke konzumaci  potravin, pokrmů a nápojů, ale například i k setkávání osob v rámci návštěvy nákupního  centra. 

V případě poskytování služeb osobám ve věku 6 - 18 let, jde-li o provoz zařízení nebo  poskytování služeb osobám ve věku 6 až 18 let zaměřených na činnosti obdobné zájmovým  vzděláváním podle § 2 vyhlášky č. 74/2005 Sb., (bod I/11 písm. d)), se sjednocuje úprava  prokazování splnění podmínek podle bodu I/16 s poskytováním krátkodobých ubytovacích 

služeb (bod I/6 písm. d)), tj. k poskytnutí služby stačí s frekvencí jedenkrát týdně předložit  doklad o provedeném očkování, nebo prodělaném onemocnění, nebo negativní výsledek RAT  či RT-PCR testu. V návaznosti na změny v „platnosti testů“ se obdobně upravuje i text  ustanovení bodu I/13 písm. d), kdy se pro účely prokazování bezinfekčnosti v případě  sportovní přípravy a sportovních utkání sjednocuje platnost negativních výsledků RAT  antigenních testů a PCR vyšetření na 7 dnů. 

1. Nakažených virem SARS-CoV-2 přibývá, stále dominuje varianta delta a její subvarianty,  SZÚ (szu.cz) 

2. https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/threat-assessment-emergence-and impact-sars-cov-2-delta-variant 

3. https://www.ecdc.europa.eu/en/news-events/sars-cov-2-delta-variant-now-dominant european-region 

4. https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa2108891 

5. https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment _data/file/1005085/Vaccine_surveillance_report_-_week_29.pdf 

6. Rapid Risk Assessment: Assessing SARS-CoV-2 circulation, variants of concern, non pharmaceutical interventions and vaccine rollout in the EU/EEA, 16th update (europa.eu) 

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, v. r. 

ministr zdravotnictví

8